Manžel neumí řešit péči o dítě. Je sobecký?

@sfet Když to je spoustu “nejde to, nechci, nemůžu”. Zkus zapracovat na sobě jak se tu píše, jestli ti to za to stojí aby s tebou takhle někdo jednal. Žijeme jen jednou, fakt chceš život prožít v takovým manželství? Synovi to nic dobrýho asi taky nedá, pokud jsi vystresovaná, smutná… lepší maminka co je v pohodě. 🙂

@sfet můj exmanzel byl podobný.. na ošetřovne jít nemohl se syny dvojčaty když leželi v nemocnici.. já byla po rakovině slinivky a jater a musela jsem být sledována u Dr. Můj tatínek si vzal dovolenou aby mohl být se smnou a dvojčaty v nemocnici. Kluci byli tehdy oba dvouletí, oba kapacky a bylo to šílené. Rychlá vezla každého po jednom po půl dni. Jako otec byl opravdu mimo. Když došel z práce domů, utíkal ven ze musí pracovat a venku trhal na trávníku po jednom plevel..jen aby nemusel být doma s dětmi.. jako ředitel firmy vydělával hodně, byl schopný.. ale jako manzel a otec selhal..nemluvě o tom, že po narození synů nechtěl být doma týden na otcovské dovolené... Naštěstí už je to bývalý manžel. Dnes mám může který je výborný otec, partner a máme spolu dvouletou holčičku. Kluci ho milují a máme se dobre

@sorboni30 po narození syna taky nebyl na otcovské dovolené, protože byl ve zkušební době, no nevím, jestli to byl důvod. Možná. Naštěstí dalo se prijet rodicum v duchodu. Ale je pravda, že jinak neudělá pro mě lautr nic. Dnes zase, já jela s dítětem k doktorce na kontrolu, pak zase domů a cesta nám trvala 2 hodiny + půl hodiny pěšky a venku na dvorku stojí auto, kterým já jezdit nemůžu a on mě vozit odmítá. Raději ležel doma
Však já si poradím, já to nějak udělám, já to zařídím. Asi tisíckrát jsem si sháněla nějaké bydlení, ale vždy cukla, vždy mě něco zastavilo, vždy jsem to vzdala. Asi se k tomu nerozhoupu, ale k žití to není.

@sfet tak necukej, ale bydlení si najdi. Já jsem takto uhýbala několik let a pak jsme se pohádali a on řekl "tak se sebe najdi si být a vypadni a já odpověděla "dobře, najdu". Šla jsem a našla si byt. Být jsem platila půl roku..když jsem se měla s dětmi stěhovat, ustoupil a řekl že mám být doma, on jde a šel k rodičům. Řekl mi, že pokud to bez sebe zvladneme, já platit dům a vše co on vždy platil, rozvedeme se jen podepíše papíry. A stalo se. Já vše sama zvladla a on to nemohl ve výsledku přenést takže při rozvodu peklo, ale hlavně o majetek.. Ted jsem šťastná, že s ním nejsem už 4 roky. Mám partnera, je nám dobře a jediné co jezdí kluci k otci co dva týdny na víkendy. Samozřejmě k němu nechtějí takže odpočítávání kdy budou mít věk aby u soudu mohli říct, že k němu už nechtějí jezdit. Takže pokud žiješ takto, jednej. Na nic necekej. K čemu budeš čekat? Že se změní? Nezmění.. proboha chlap se nezmění pokud opravdu nemiluje ženu a děti tak, že by zvedl zadek a něco udělal..

Dnes napríklad chctel po mě zase ,,nájem" v plné výši, řekla jsem, že mu nedám tolik a tolik, ale trochu mín, protože tam byla ošetřovačka, jako vždy na mojí straně, jako už po padesáte minimálně. Začal hystericky ječet, že každý den posvícení není, no tak jeden měsíc si nic neodložím bokem, on taky platí všechny účty včas, tak ať laskave dělám, co mám, kde jinde bych platila jen tolik a veliký barák mám k dispozici a cosi kdesi.
No vymanit se bude sakra těžký, protože já v dětství byla dost manipulována rodiči, samé zákazy a příkazy a mantinely a nevím co všechno, no tak chování, kde žiju za sebe a dělá, co chci, to je mi hrozně cizí. Pořád mám dojem, že se musím všem zavděčit, že musím být ta dobrá, že musím plnit očekávání všech naookolo a já až na posledním místě, kdesi v úzadí. Proto bych třeba po prípadném rozvodu nebydlela za žádnou cenu u rodiců, to by bylo to samý, jen bleděmodré. Dokonce řekli, že být tam, zakážou mi případný nový vztah, neříkám, že bych hned ten den po rozvodu skočila s novým chlapem do postele, dala bych si na čas pokoj a klid a psychohygienu, ale kdyby náhodou po čas přišla příležitost nerezignovala bych a nebyla bych zapšklá do konce života, na to se necítím, proč taky. Já už jednou asi 4 roky zpět uvažovala o tom, že se vrátím dočasně k rodičům, zatím to bylo v rovině teoretické, ale když jsem to začala řešit už i prakticky, pořád jsem sklouzávala k tomu, že se těším, až budu řesit návrat zase do Česka (bydlí totiž na Slovensku), pořád jsem měla v hlavě to, že až se pak vrátím, a kdy se vrátím, tak jsem šla od toho, protože vůbec se mi do toho nechtělo, spíš jsem řešila co bude pak, než to, co je a to se mi vůbec nelíbilo. Pod jejich taktovkou bych byla loutka zrovna tak, navíc u nás není skoro žádná pracovní přílezitost, mozná fabrika, že bych chodila zničená a utahaná a neměla kapacitu a energii na svého syna, tady do práce chodím, ale fyzicky se teda nepředřu, proto přijdu domů a jdu s malým plavat do aquaparku, do lesa, běhat, v létě na kolo, musím myslet i na tohle. Takže bych zůstala v Čechách každopádně.

@sfet to je šílený....tam bych už nezůstala ani minutu...on nejen že se k tobě nechová jako milované osobě, on se k tobě nechová ani jako ke kamarádce ani jako ke ke známé....hůř než kdyby byl jen cizí pronajímatel bytu.
Každopádně te chápu, já bych u rodičů taky už nemohla bydlet.
Zkusit najít společný byt s nějakou singl maminkou třeba? Každá jeden pokoj,.společný obývák, kuchyň....třeba jen dočasně....

No já donedávna nevěděla, proč pořád počítá peníze a není mu dost a už vím. Protože mu chybí doplatit na hypošce skoro 1 milion, a sice má čas 20 let na doplacení, tak mu to banka i vypočítala, ale chce to celé splatit do 3 let, kdy mu končí fixace, protože ted má úrok 2% . Bojí se, že banka by napálila pak úrok i 7% a on by nemohl nic, banky se budou snažit nabalit, takže chce proplatit co nejmíň, což jako chápu. A taky nechce, aby banka měla zástavní právo, chce bydlet definitivně ve svým.
Do tohoto roku taky pořád je počítal, protože se dělala nová střecha, která byla potřeba, už tam začínalo téct, taky neplánovaně udělal i novou fasádu a opravil on sám komín. Původně střechu chtěl dát v roce 2020, ale covid, pak zase covid, pak válka, ceny letěly nahoru šíleně, že to by nedal, tak tenhle rok se to povedlo. Kompromis ceny a kvality. To je sice hezký, ale je tu jedna drobnost, ten barák není můj. A moji rodiče mi pořád opakují dokola, že mi tam nepatří ani lzička, že mi může říct ať jdu a já budu muset jít, protože to není moje. On říká, že zatím s tím barákem hýbat nemůže, protože jeho taky není, resp.banka má zástavní právo, takže nemůže darovat, nemůže nic, až splatí, tak ho může darovat klidně sousedovi, ale zatím ne. Nejdřív skákal, že si najdu hejska a on by musel vyplácet hejska, to jsem poslouchala pořád dokola hejsek, hejsek, jakoby to nešlo ošetŕit, že v případě nevěry nárok na barák nebo část baráku zaniká. S tím bych souhlasila. Jemu vadí, že já si odkládám peníze na stranu, ale já musím. Co když mu rupne v bedni, chytí druhou mízu a řekne mi, ať jdu a kam půjdu? K rodičům to by byl odchod do ztracena, zničený život. Tak se musím chránit, musím mít úspory, já bych je do baráku cpala, kdyby byl aspon kousek i můj, ale to není, at se nediví, ani on by nesponzoroval cizí byt na rámec. A co, že tady bydlím? dnes ano, zítra nemusím. A pořád, že náš syn to jednou bude dědit, dělám to pro děti. Malý je autista, tak se modlím, aby vůbec byl jednou schopen normálního života a neskončil někde v sociálním bytě s dalšíma austistama, protože zatím to tak vypadá. Ani nevím jestli je v této situaci lepší, že je autista nebo je to horší. Každopádně problém to je.

@sfet mě přijde že ho zbytečně omlouvas 🤷🏻‍♀️

@lilian2111 no možná i jo.

@sfet Platit polovinu hypo na jeho barák, kde de facto ty ani syn nemáte nic jisté je šílené. Chce si svůj barák, co nejdřív splatit a k tomu potřebuje tvé peníze (když už to máte tak rozdělené), to by se mi ani trochu nelíbilo. Buď tedy vše stejně (poměrně k výplatě) a zároveň i starosti o malého a OČR, nebo čus. Asi nepůjde hned, zkus dávat bokem a jít, tohle nemá cenu. To, že je nechá kodrcat s nemocným dítětem MHD a sám si válí prdel na gauči, to nevypadá na tátu roku...

Určitě by šla i varianta, že se do toho obujete a společnými silami to za 3 roky splatíte, ale mega? To je skoro 30tis měsíčně. Ale v tom případě bych si to ošetřila právně, aby poté, co bude splaceno, jsi dostala minimálně část odpovídající tomu, co jsi do toho vrazila.

@moudivlacek No já si platím jako nájem (energie jako je voda, plyn, topení, elektřina...) to je 8000 měsíčně, cca 6000 měsíčně, někdy míň poslu na společný účet a co udělám se zbytkem výplaty, to je moje věc. Tvrdí, že tech 8000 není ani zdaleka polovina výdajů, ale to musím platit každý mésíc, jestli už očr byla nebo nebyla, nebo jestli neschopenka byla nebo nebyla. Ale nelíbí se mi jedna věc. před 2 lety jsem platila za malýho školku 6000, protože byla soukromná, tam jsem neplatila nic za energie, nebo byla to jen nějaká malá částka. pak se dostal do podstatně levné státní školky, kde je to kolem 1700 korun měsíčně, tak mi ŕekl, že když už nebudu platit drahou školku, no tak dám víc na nájem. To moje máma řekla, že jeden hnusnej hajzlík, tak já si nemůžu odložit víc, má stále málo. A řekl, ať poděkuji nové vládě. Takže platím školku, ten jakože nájem a dávám na společný účet. Ale nelíbí se mi, že přelom listopad/prosince byla očr, pak po jednom dnu ve školce 2 dny očr, za tu asi nedostanu nic a pak po týdnu zase očr 10 dnů, tu výplatu nechci vidět a musím platit porád 8000? A jeste mi ŕekne, že není každý měsíc posvícení? A navíc on neví, jaký je to vopruz být na ošetřovacce s autistou, který si neumí nic říct.
Teda, ví. Ted jsem v práci a relaxuji a on je s ním doma. Ovšem to má dovolenou.

@sfet Takže mu platíš “za nájem” za sebe a vašeho společného syna, na kterého ti nic nepřispívá?

@brunetka11 no za sebe, vypocítal to jako půlku nákladů

Veci pro syna jako plenky, oblečení to platíme ze společných penez, nekdy mi neco pošlou rodiče a školku platím já

jídlo pro syna taky ze společných peněz, to je ten společný účet na potraviny a veci do domácnosti, dokonce když jsem byla na rodičovské dovolené, tak mi chtel ty peníze brat a nechat mi treba 100 korun abych mela mezi ruce, že on bude všechno financovat a kupovat, no to jsem velice rychle zakročila a nedala mu nic, to jsem byla hodne proti, pak uznal, že prestřelil, nebo možná mu kamarádi řekly, že tohle není standardní model a že rodičovský je pro mě a já nejsem rozhazovačná a marnotratná

Tvrdí, že tech 8000 není ani zdaleka polovina výdajů, ale to musím platit každý mésíc, jestli už očr byla nebo nebyla, nebo jestli neschopenka byla nebo nebyla.

Ne to fakt nemusíš .... co se stane, když nepošleš, pošleš méně, neb OČR, nečekaný výdaj? Jestli řve, ať si řve, dávej bokem a co nejdřív pryč. To mu to nevadí ani kvůli synovi? Za mě nepochopitelné, ale změnit to můžeš jen ty, tím, že se mu postavíš, nebo odejdeš ;)

Jen tak mimochodem, pokud je to manžel, tak splátky hypotéky jdou že sjm, takže není úplně pravda, že ti tam nepatří. Myslím, že za splátky placené po dobu manželství můžeš požadovat v rámci vyrovnání adekvátní náhradu, stejně tak auto, pokud ho kupoval v době manželství.

Na druhou stranu, on pak může jít po tvých úsporách, co si odkládáš bokem...

@eviicka pokud je to nemovitost nabitá před manželstvím a hypo je na něj, tak ne.

@veroniquecz jsi si jistá? I když jdou splátky ze SJM?

@eviicka nárok na nemovitost nemá. Nárok na finanční kompenzaci podle situace a výše splátek. Řešil to nejvyšší soud. Tady něco z ustanovení:

Jestliže by částka vynaložená na splátku hypotéky byla stejná nebo i nižší, neměl by ten, na jehož nemovitost byly prostředky vynaloženy, v zásadě povinnost tento vnos nahrazovat. Jestliže by však například měsíční splátky hypotéky byly vyšší než (potenciální) nájemné, bylo by třeba přistoupit k poměrné úhradě toho, co bylo na splátky hypotéky vynaloženo,“ vyslovil Nejvyšší soud v rozsudku.

Zda soud druhému z manželů přizná právo na vypořádání, tak bude v konkrétním případě vždy záležet na tom, jaká je výše hypotéky placené ze společného jmění v porovnání k alternativním nákladům bydlení.

@veroniquecz super díky za konkrétní rozšíření obzorů.
Já jsem myslela jenom kompenzaci, protože aktuálně u nich hypotéka významně zasahuje do životní úrovně, jen jsem netušila, že se to vyhodnocuje až takhle.
A nevíš jak to je, pokud v dané nemovitosti partneři nežijí?

Teď to začíná být dost ponorka. Bojím se i našlapovat. Navíc, jako vždy kolem Vánoc na mě doléhá synova diagnóza. Proto tohle období moc nemusím, i když je vlastně hezké. Jen nevím, jaké to je žít se zdravým dítětem. Asi dost fajn
Já to štěstí nemám, no.

Ted, opravdu asi odejdu, ted se vybarvil, sobec nejvíc sobecký na světě, jak vůbec takhle může jedinec uvažovat? a ještě lže. Pozítří jede na lyžování, ale veze ho kamarád svým autem, velkým autem podotýkám. A zase nás nechce vzít sebou. Říká, že když šel naším autem, tak jsem si to posrala sama (malý byl nemocný, jak já to mohla ovlivnit), dělá ze mé blázna, že ne, já byla nemocná, přitom já vím, že nemocný byl malý, teď je každý zdravý, ale nemůžeme stejně a nepůjdeme, já teda budu lítal jako hadr na holi, protože on dítě nezaveze do školky a ze školky, protože on milostpán se jede lyžovat a musí jít sám. my snad půjdeme příště, ale dokonce řekl, že si tajně objedná skipas a půjde abychom nevěděli a neotravovali, že taky chceme. Já tam malýmu objednala školičku, tak zase můžu zrušit. říká, že malý je stejně autista, on to nedá, nedokáže, nezvládne, jen se doláme a možná zabije, takže ho chrání. Kamaráda nechce otravovat s naším odvozem, přitom ten kamarád s tím nikdy v životě problém neměl, má tam i dětskou sedačku, takže není problém. Ještě se diví, proč my nikdy nejdeme s ním, když je možnost. Takže ano, je to sobecké hovado. Já, já, já, to je jajista!

@sfet tak to hlavne doved do konce! at se v tom neplacas xlet

On se vybarvil uz davno, ten uz ti vic sobecnosti dokazovat nemusi. Ted je "micek na Tve strane" abys zahajila a dotahla odchod. Nikdo te nema pravo soudit spatne za to, ze od takoveho sobce odejdes

Tak se ozývám zase. Dnes zase vypěnil a začíná mi vyhrožovat tím, že mi vezme syna. Že naštěstí o tom, kde bude dítě, o tom nerozhoduji já, ale soud. A vím, že má dobrého právníka, že klidně ho i podplatí, aby vyšel z toho jako vítěz a to by mě položilo, kdyby mi dítě vzali, to je jediné, co mám. A navíc, on je alkoholik. není to sice tak, že by se doma nějak potácel, ležel pod stolem, to ne, spíš tak popíjí, ale aby dítě vidělo denně otce s chlastem, to tak není ideální, i když je autista a kdoví, jestli bude schopen normálního samostatného života, já to už tak beru. Zatím tomu nic nenasvědčuje. Ale jak dokázat, že opravdu popíjí? On mi řekl, že když to u soudu zmíním, tak ze mě udělá hysterku a udavačku a nakonec já budu psychopatka, i když je jasný, že psychopat bude on. Dnes vypěnil jen proto, že jsem navrhla najít si náhradní prarodiče pro dítě, protože přes prázdniny ho nemáme kam dát. Hlavně, že vymýšlí společnou dovolenou, přitom ví, že to není možné.