Manžel se mi mění před očima, chci utéct

@kacca11 Jsem ráda že si nemyslíš, že si za to můžu sama.. Jelikož "výběr" jak ho nazýváš nikdy nevíš jak dopadne. Kdyby se takhle choval na začátku rozhodně s ním nejsem. Lidi se dokáží změnit.
A maskují se za spokojená manželství, pak si vydržují, milence, či milenky, prosází vše na automatech nebo všechno propijí. Jsou různé osudy a do lidí rozhodně nevidíte...jejich pravá nátura se ukáže až s problémy. Někdo se jim umí postavit, jiní obviňují druhé.

@domiz Děkuji jsem ráda že mi odpověděl i někdo kdo tohle prožil. Vím že nejsvíce to odnáší děti...napřed si je udělají z lásky a pak prd.
Doufám že to s dcerkou zvládnete a už budete jen s přítele aby nemusela prožívat další zklamání. Jasně té obavy o zájem se člověk nikdy nezbaví. Budu držet pěsti . A děkuji jsem rozhodnutá se tomu všemu postavit, hlavně kvůli synovi.

@smardik Děkuji
@nonacek Děkuji
@andreeemac Díky to jsi popsala úplně přesně, tahkle to taky citím.☹

@kataol Jsem ráda že píšeš obecně..Je samozřejmně jednodušší, hledat výmluvy proč to nejde. protože aby to šlo je velmi těžké a každý k tomu nemá kuráž, a výdrž ikdyž chce svou situaci změnit. Někomu spadne do klína, pomoc..jiný si ji musí vydřít a né každý to ustojí. Tak stačí jen dodat odvahu a pomocnou ruku a posporu aby síla vydržela!!
@anetka1701 ano už jsem si to přečetla, ikdyž to bude běh na dlouhou trať důležité je teď pro mě řešit situaci momentálně.
@wenduliks Díky už na tom pracuji 😉

Hnedle je mi líp, když vím že v tom nejsem sama a někdo dokáže pochopit co prožívám

@ladyhacek Děkuji..jsem ráda že nakonec jste to takhle zvádli, je hezké vidět šťastné a spokojené konce .

@simanas Jeste jsem ti zapomnela napsat, ze musis jednat ted. Situace se nezlepsi, tak neni na co cekat. Syn je jeste celkem maly, cim starsi bude, tim bude i pro nej rozpad rodiny silnejsim zazitkem. Navic tady vznika dost velka pravdepodobnost, ze syn prevezme vzor chovani sveho otce a tim myslim predevsim k tobe. Pokud bude denne svedkem toho, jak je jeho matka schazovana a jedna se s ni jako s hloupou a neschopnou, zacne te tak vnimat taky ☹
Penize jsou obrovsky problem, ja sama odchazela s nulou a spadly na me jeste veskere jeho exekuce jako na manzelku, do toho silene soudy o dite a reknu ti, ze to bylo fakt peklo na zemi. Ale zvladla jsem to, clovek to nakonec vzdycky nejak zvladne, kdyz musi... Taky bys to zvladla.

S nazory zen, ktere ti pisi, ze si za to v podstate muzes sama, jsou zkratka jen nazory tech, co nikdy nepochopi, protoze nikdy nezazily... Nejspis i ja jsem driv premyslela stejne. Ale jak se rika: "Nesud nikoho, dokud jsi nesel v jeho botach."

@simanas Najdi si nejakou odbornou pomoc, najdi si v okoli, kde pomahahji zenam v tve situaci a at ti poradi, jake jsou tve moznosti, kam jit a co a jak financne.

A to, co popisujes, rozhodne neni zadny milujici otec. Vzdyt se mu vubec nevenuje. Takhle nema vypadat ani rodina, ani manzelstvi. No projdi si konika, je tu takovych diskusi spousta. Jestli se ti vase situace nelibi, tak jsi ted jedina, kdo s tim neco muze udelat a zajistit synovi klidne detstvi. Ted ho asi nema.

@simanas To je moc dobře!Nebojte se,zvládnete to.Ženský to vždycky zvládnou už kvůli prckům. 🙂 Pro mě to bylo nejlepší rozhodnutí,co jsem v životě udělala.Uvidíte,že budete štastná a časem přijde ten pravý.Já si hrozně oddechla a bylo mi bez něj líp.I když problémy mi dělá pořád,škoda,že nejde vyškrnout z rodnýho listu.Děkuji moc,přítel je úplně jinej.Ted jsme spolu už rok a u mě hrálo největší roli to,jak se chová k malé.Věnuje se jí a ti dva se milují,já věřím v to,že nám to vyjde.Vám přeji moc síly a hlavně odvahu,držím mooc palce.Kdyby jste chtěla klidně mi napište.Úplně vím,co prožíváte..

@simanas A ohledně financí se poptejte na úřadech.Je to sice šílený si to vyřídít,ale máte nárok jako samoživitelka např.na příspěvek na bydlení,hmotnou nouzi.

@simanas vidíš, možná kdybys tu úctu a hrdost měla, tak by sis to nenechala líbit a řešila by si to dřív...a to je to o čem mluvím, že čím déle si to necháš líbit, tím víc on ti bude ubližovat, protože má pocit, že může a že mu to projde..kdyby si tě vážil od začátku, nedovolí si to k tobě...co ty o mě víš, čím jsem si prošla, jaké vztahy jsem měla předtím..já se právě z minulého vztahu dost poučila, začla jsem o sobě smýšlet jinak, že mám na víc, uvědomila jsem si, kde jsem dělala chybu, proč se ke mě min. partner nechoval tak, jak bych od partnera očekávala a změnila jsem se..ne v základě, ale v určitém postoji a v tom, jak s partnerem budu jednat...já neříkám to, že když je tvůj partner agresivní, že ty jsi taky...ale partner dost napoví o tom, jak o sobě smýšlíš...je to hodně o sebevědomí...když se někdo nechá partnerem dirigovat a manipulovat, tak to o něm napovídá, že si neumí jít za svým nebo si stát za svými názory nebo že se partnera bojí, popř. je v životě zvyklý se od mala podřizovat...v tomhle bych se já osobně vrtala, proč má ten druhý pocit, že se ke mě takhle může chovat..myslíš, že by se takhle choval ke každé? je to o tom, co mu dovolíš a každá žena by mu to nedovolila, je to respektu, o tom jak si druhého vážíš..jenže aby sis druhého vážil, musí ti k tomu dát důvod a bohužel to, že se staráš o domácnost, porodila jsi mu dítě apod., to pro chlapy většinou důvod není, to je pro ně samozřejmost...já sice mám dobrý vztah, ale na druhou stranu nemám tak úplně zdravé dítě a to je něco co změnit nemůžeš, jestli se ti dítě narodí zdravé nebo ne...ty toho chlapa opustit můžeš...a v tom máš svým způsobem štěstí, máš zdravé dítě, co chceš víc? zaměřuj se prostě na ty pozitiva, jdi si za svým..já netvrdím, že jsi slabá..slabý člověk si špatnou situaci ani neuvědomí nebo se schovává do kouta a čeká co bude dál, ty to řešíš a to je dobře...já ti poradím jedno, vždycky se u partnera podívej do jeho rodiny..jak se k sobě chovají rodiče, jak se chová on ke své matce..není to podmínka, ale ve většině případů tam dost poznáš, jak se bude chovat ve vztahu..mě se to potvrdilo pokaždé a i mým kamarádkám...východisko vždycky nějaké je, někdy je to těžká cesta, ale za pár let si zpětně budeš říkat, že to byla dobrá zkušenost..já osobně věřím že vše zlé je k něčemu dobré a vždycky se mi to zpětně potvrdí...budeš silnější, sebevědomější, budeš si sama sebe vážit za to, že jsi zvládla od toho prevíta odejít a postarat se o dítě a přesně takhle potom na ty chlapy budeš působit..a přitáhneš tak k sobě muže, co si tě bude vážit za to, co jsi zvládla sama a jak ses s životem poprala i přes tolik překážek..a hlavně už si nic podobného nikdy nenecháš líbit a budeš schopná to utnout hned v zárodku, právě díky zkušenostem...jinak ještě k tomu, že já si to nezažila..moje mamka si prošla něčím podobným, co se narodilo dítě, přítel se nestaral, nepomáhal, bral jako samozřejmost, že se stará ona, on vydělává, může si dělat co chce, jít kam chce, když šla mamka jednou za čas ven, měla to půl roku na talíři, brácha byl věčně jen se mnou nebo s mým starším bráchou a s mamkou, jeho otec měl smýšlení od své maminky, že do dvou let nemá cenu se o dítě zajímat, že až pak má nastoupit otec, vtipné, že? 🙂 hledal v partnerce poslušnou partnerku, nebo spíš služku, co se na nic nebude ptát, nebude ji zajímat kam chodí a s kým a ona bude doma na zadku, vařit, starat se o dítě..do práce teda chodila, ale do jeho firmy, takže žádná výhra, že...jednou ji i před námi v noci ožralý uhodil, malý řval v postýlce, můj starší brácha se s ním popral, myslíš, že to jsou příjemné vzpomínky? každý jsme si něčím prošli...a až s dítětem mamka pochopila, co si uvázala na krk, přitom to celou dobu viděla u jeho rodičů a vůbec ji nedošlo, že to tak bude ten přítel chtít stejně...a nejvíc to odnesl právě brácha, v první třídě už chodil k psycholožce..a samozřejmě se to odrazilo v celkovém jeho přemýšlení, v tom jak mluví, jak se chová, jak smýšlí o sobě...a já to celou dobu sledovala a nemohla jsem dělat nic, tohle bylo na mamce, aby to vyřešila a trvalo ji to několik let, než to s ním vzdala a vykašlala se na něj...začla hledat práci, po známých, po kontaktech, není na tom nijak skvěle a nemá peněz nadbytek, ale posilnilo ji to hodně a i přes to je veselá, pozitivní a snaží se užívat si každý den a nemyslet na to špatné...

@domiz jak říkám, vše zlé je k něčemu dobré...zasloužíš si mít milujícího partnera a právě díky tomu, že to víš, jsi ho získala 🙂 je to hodně o tom, jak člověk na ostatní působí, podle toho k sobě táhne buď skvělé lidi nebo hajzlíky...

@kataol Přesně tak! Ted už to tak beru,dřív jsem si to nemyslela.Asi se to mělo stát a já jsem ted moc štastná,že mám skvělýho chlapa. 🙂

@kataol Moc hezky jste to napsala a ze vším úplně souhlasím,moje slova!A s tím seběvědomím je to tak.S ním jsem neměla žádný,protože mě ponižoval a říkala jsem si,že jsem prostě špatná.Co jsem ho opustila,tak jsem na tom lépe a hlavně můj přítel mi to seběvědomí zvedá.A několikrát mi řekl,že si mě váží i za to,jak jsem to zvládla.Prostě úplně jinej člověk.A s tou rodinou je to pravda.Ex je úplná kopie svýho otce,je teda horší v tom,že býval agresivní.A nelíbí se mi,jak se chová ke svý matce a ona ho pořád obhajuje a nepřizná si prostě nic.A přítel by pro svou maminku udělal vše,stará se o ní a já ho za to miluju ještě víc.Pro něj je na prvním místě rodina.Souhlasím,že já jsem si nechala od ex všechno líbit,je to moje vinna.Ale nikdy jsem v žádným vztahu taková nebyla,právě,že naopak.

já osobně bych se hlavně upnula na myšlenku, že odejdu a vše k tomu nasměřovala, rozhodně bych sbírala důkazy proti němu, klidně jak tu někdo radil diktafon, to je důležitý, abych měla protiargumenty, když jsi to vemeš jsi na tom dobře, máš jen jedno dítě a jsi majitelka půl baráku takže tě čeká jen udělat to důležité rozhodnutí do nejistoty a pak už bude lépe, horší jsou ty maminky, co mají vícero dětí a žádný majetek a přece odešly. čím déle budeš čekat, tím víc si to budeš vyčítat, že jsi to neudělala dávno!!! dítě máš malé, nemusíš řešit jinou školu a podobně ještě, tak neváhej, radila bych ti psychologa, nějakou Linku pro týrané a hlavně co nejdříve pryč

@domiz já věřím, že dobrý manipulátor dokáže se zamilovanou holkou udělat divy..nemluvě o tom, že zamilovaný člověk vše špatné přehlíží nebo vůbec nevidí a trvá to prý i rok, než ty růžové brýle spadnou..a pak zas člověk kalkuluje a říká si, že toho i hodně hezkého zažil a že se může změnit a veškeré náznaky, které můžou být docela zásadní pro vývoj vztahu, se opět přehlíží...většinou co tak zjišťuju, tak chlap se musí vyloženě zachovat jako debil a to ve velkém, aby ženě došlo, že je opravdu něco špatně a že už to lepší nebude...ale pořád je to o tom, jak ta žena na toho muže působí..zkusí si jednou něco dovolit, zakázat, nějak zmanipulovat a žena se nechá..tak to zkusí zase a nenápadně to stupňuje a žena si to stále nechá líbit..pak už si chlap té ženy opravdu nemůže vážit, protože si nechá kakat na hlavu a jak může mít respekt někdo, kdo se sebou nechává zametat jak s hadrem a není si sám jist vlastní cenou...ale za to ten člověk taky nemůže, to je často právě o výchově, o přístupu rodičů a o tom, jak se před dítětem prezentují..to je prostě základ a když už od malička dítě vídá špatný příklad, vidí otce jak manipuluje s matkou nebo naopak, popř. jak jeden druhého ponižují, co si asi z toho může vzít..samozřejmě model zavedený a pro něj jako jediný známý, který bude uplaťnovat zase ve svém vztahu...není to pravidlo, člověk se taky může poučit a snažit se to dělat jinak, ale ve většině případů se rodiče tváří, že to tak má být a tím pádem to jejich dítě bere za své a nemá proč se to snažit měnit, když takhle to přece u rodičů funguje...každopádně je to rada k nezaplacení, dívat se do rodiny partnera..na druhou stranu, když je člověk na začátku vztahu, tak s rodiči se většinou setkává po nějaké době a i tak, když partner je v té době v pohodě, tak rodiče se k sobě můžou chovat jakkoliv a ta žena si řekne, že je dobře, že její partner je jiný...a pak přijde manželství, děti a už to jede, stejný model...je to složité..a každý si něčím musí projít..podle mě má každý v životě naloženo tolik, kolik unese...

@kataol
@simanas
Poslední příspěvek vytesat do kamene. Je fakt, že občas si člověk říká, jak je to možné, když např. soused leta mlátil sousedku, pak se rozvedou, on si najde novou ženu a najednou je podpantoflák a skáče, jak nová žena píská. Ale tohle poznání přijde až se zkušenostmi, že se k člověku ostatní chovají tak, jak on sám jim dovolí. Simanas, to neznamená, že by ses teď měla najednou manželovi vzepřít. To by taky mohlo skončit s kudlou v zádech, jak jsi psala někde výše. Znamená to jen, že se zkušenostmi by ses do takovéhle situace prostě nedostala, byla bys pryč už dávno. (Tím nevzpírat se myslím - naplánovat si potají útěk a pak se odstěhovat, komunikovat s mužem přes právníka například).

@kataol Tak můj ex třeba vždycky prohlašoval,že nikdy nebude,jak svůj otec.A je stokrát horší.A vztah s otcem nemá vůbec žádný,ani se spolu moc nebaví.Jeho matka dá se říct,co vím byla na děti taky sama a odchod otce k jiné ženské ho poznamenal.Tak hrozně hrdě prohlašoval,že nikdy nebude takovej,že otec matce ani doma nepomůže atd.Že nikdy by mě nepodváděl,když máme dceru a nevykašlal se na ní ,jako jeho i můj otec.A udělal to a spoustu dalších věcí.Ano,já ho milovala,proto jsem asi neodešla dřív.Říkala si,že se změní,byla jsem naivní.Ale ono se to nějak nastřádalo a já k němu cítila časem spíš odpor a řekla si,že takhle žít prostě nechci a nebudu.Že chci být štastná a taky nechci ztratit další roky..Jeho mama třeba neodešla a to nebyla jen jedna nevěra,je s ním dál.A hrozně se mi divila,že já jsem odešla a chci začít novej život.Chci,aby moje dcera měla NORMÁLNÍ rodiče a ne vystresovanou maminku a otce ochlastu,co na ní kašle.To bych byla radši sama.Trvalo mi než jsem si to přiznala..Pravda,že když to člověk zažije v dětství už je na něm,jak se zachová.Já si vážně myslela,že on takovej nebude.Je to tak,já si nechala líbit vše,ted bych si za to vlepila!Noci kdy jsem na něj čekala a byla posraná strachy,že se mu něco stalo..Já za ty 3r.,co se nám narodila dcera a žili jsme spolu nebyla nikde!!s kamoškama bez malé.To jsme prostě nemohla,protože já mám být doma,uklízet,vařit a starat se o děcko.Jsem přece na mateřské a do práce nechodím,tak kde bych trajdala.Nechápu,jak jsem mohla být tak slepá ☹ To ano,každý z nás si nečím projde a já se cítím o dost silnější a jsem poučená do dalšího vztahu.Je možný,že se tak choval jen ke mě,nevím a ani to nechci vědět.A jsem ráda,že už si našel novou obět a já mám klid.Bála jsem se,že budu třeba litovat,že ho nevezmu zpět,když chtěl at se vrátím.V životě toho litovat nebudu,právě,že naopak. 🙂

@guinea tak tak, po letech vztahu, kdy se jeden k druhému chová čím dál hůř, už se fakt nedá nic měnit a je potřeba prostě odejít...myslím, že i kdyby se chlap najednou změnil, tak v stejně v té ženě zůstanou pochybnosti a hlavně ta bolest, kterou ji způsobil a už vždycky tam bude ten strach, jestli se to nestane znovu...lepší je za tím zavřít dveře, vykašlat se na to co bylo a začít nanovo a jinak...s novým partnerem nová budoucnost..

@domiz ono je právě nejtěžší pochopit, co na takovém chlapovi ta žena vůbec miluje...když tedy prohlašuje Ale já ho pořád miluju...asi je tam pořád v hlavní roli to, že dřív se k ní choval hezky, že se spolu měli hezky, že spolu zažili i pěkné časy...a věřím i tomu, že když chlap ženskou zbije a pak se vrátí s omluvou a kytkou a slibuje hory doly, že je jednodušší odpustit než mu to dát sežrat..jenže když se to opakuje pořád dokola, tak si myslím, že normálně uvažující člověk dojde k závěru, že to už jiné nebude a je čas se na to vykašlat..na jednu stranu chápu, že první co ženu napadne, když má dítě, kam půjdou, za co ho uživí, ale na druhou stranu asi by mě víc děsilo, co se stane, když s ním zůstanu..a hlavně jestli nakonec neublíží i tomu dítěti a to si myslím je hodně veliká motivace odejít...Simanas už ho nezmění, to je prostě realita, chyba se stala na začátku a v té době měla zareagovat, ale možná si ani neuvědomila, že je něco špatně..což byla pro jejího muže výhra, má doma poslušnou ženu, ke které si může dovolit co chce a ona s tím nebude dělat nic...milovat není zločin a je naprosto přirozené, že když někoho miluju, tak mu i hodně odpustím, ale je to o mezích a o hranicích, kam až to nechám dojít a jak moc se sebou nechám zametat...v lásce musí být člověk někdy i sobec a soustředit se i na to co chci já, ne jen na to, co chce ten druhý

@simanas a ještě jedna věc přímo tobě, není nic špatného na tom být skvělou manželkou, milenkou, matkou, hospodyní, přítelkyní..ale je důležité za to i něco dostávat..pokud u chlapa nasadíš dojem, že má tohle všechno bez snahy a jako samozřejmost, pak si toho vážit prostě nebude...když to řeknu hnusně, tak je to něco za něco..ano, budu se starat o domácnost, o dítě, ale ty mi pomůžeš, když budeš moct..já nedělám vše automaticky, nelítám po baráku se smetákem a vysavačem, nedělám ze sebe superženu, která má dokonalou domácnost, vzorné dítě a rozhodně před chlapem nedělám, že vše zvládám bez problému..právě naopak mu dávám dostatečně najevo to, že být 24 hodin s dítětem, několikrát za den po dítěti uklízet, do toho vařit, chodit na nákupy, prát, žehlit, že je to zápřah a já nejsem nadžena, abych vše měla tip ťop..partner si uvědomuje, že to není jednoduché, pomůže, když je potřeba, starost o malou nebere jako pomoc, ale jako samozřejmost, pořád je to i jeho dítě, tak tohle jako pomoc neberu, že se věnuje dceři, to je pro mě samozřejmost a pro něj taky...stejně tak mu já dávám najevo, že si vážím toho, že pracuje, aby byly peníze a my se měli dobře a že mu jsem vděčná za pomoc v domácnosti a se vším, co je potřeba...a to je ten vzájemný respekt, tolerance, on se nenadřazuje nade mě, protože ví, že ani já to nemám lehké a já mu zase neříkám jak je hrozné být celý den s dítětem, poslouchat někdy neustálý řev apod...oba to navzájem o tom druhém víme..když vidím, že je unavený z práce, udělám večeři, uložím malou sama, nechám ho odpočinout..stejně tak když vidí on, že toho mám plné koule, na nic se neptá a automaticky se postará on, uvaří, uloží malou..rozumíš, je to prostě o tom, aby si každá strana uvědomovala, že ta druhá strana to nemá jednoduché a je potřeba si navzájem pomáhat...podle toho co jsi psala, ty jsi radši mlčela a všechno dělala automaticky sama, aby chlap neměl důvod řvát nebo si stěžovat nebo tě ponižovat, že něco nezvládneš...hlavně aby byl klid..a ten stejně evidentně nebyl..takže prostě tohohle pošli do háje a u toho příštího dej najevo, že chceš rovnoprávný vztah a že jsi samostatná sebevědomá žena, která umí být i sobecká a myslet někdy víc na sebe...ať se taky snaží ten druhý

@kataol Asi tak,no.Taky jsem si říkala,že jsme zažili to hezký a že to bude lepší,změní se..Ano,opakuje se to a je to čím dál horší.Já se bála třeba chodit domů a nebo už se třepala,co zas bude.Štve mě,že jsem neodešla dávno,ale hlavní je,že jsem to udělala a tím získala hrozně moc.Já mám to velký štestí,že mám úžasnou rodinu,která mi pomáhala a pomáhá.Měla jsem kam s malou jít než jsem si našla byt.To je právě to,že jsme měly třeba reagovat jinak,ale když je člověk zamilovanej,tak je to těžký.Můžu říct,že tou poslední větou už se řídím..

Pardon že jsem tu tak dlouho nebyla. Ale byla jsem v poradně, na sociálce a na dvou prohlídkách bytu. Navíc syna trápí už 3 den horečky a má zánět středního ucha. ☹.
Manžela ignoruju a dělám vše abych mohla co nejrychleji odejít. Na sociálce mi moc nepomohou. Ale zitra jdu na prohlídku bytu a majitelka vypadá velice mile. Takže možná budeme mít krásné vánoce jen ve dvou 😉 🙂

Jinak samozřejmě se po prožitých zkušenostech, budu chovat jinak a myslet převážně na sebe a syna. Poučím se se svých chyb. Díky.

Já bych na nej srala je to idiot ze se takhle chova urcite nekoho ma myslim tim jakoze bokem pproste bokovku

@simanas Ahoj, prožívala sjem něco podobného, ale už po 3 letech vztahu. I když nejsem zastánce radikálních řešení, nakonec jsme s malou odešly. A k tomu výběru...ze začátku byl úplně dokonalý...měla jsem vždy výborný odhad na lidi, ale taky jsem se spálila....

@simanas jenom takovou malou vsuvku: když se rozhodneš a odejdeš nevracej se i kdyby to vypadalo nejlépe. časem to spadne do stejných kolejí. má zkušenost 😒 jdi za rodičema a svěř se, pomohou. hodně štěstí 🙂

Zila jsem tak 10let ve chvili kdy se i syn otocil proti me jsem s detma odesla do pronajmu a zacala od nuly. To ze by nechtel nic dat bych nechala na pravnikovi jsou i bezplatni. Vse zvladnete a musite myslet na dite ktere brzo postavi proti vam.

Uteč beruško....

@aaababy To je hrůza! A jak to dopadlo? Podařilo se ti ještě usměrnit synovu výchovu?

Jasne mam uz 5let noveho manzela se kterym podnikame a moje deti jsou soucast vseho. Vidi i jiny svet nez byl a vse se usadilo. K otci jezdi jen mladsi protoze starsi ho ,,prokoukl "

Plně tě chápu, něco podobného zažívám, s manželem jsme spolu 6 let z toho 2 roky manželé, před svatbou byli již nějaké problémy, ale po svatbě se vše zhoršilo. Neustále ponižování, hádky, kdy vždy musí mít pravdu on, vše dělám špatně, pochvalu dostanu málo kdy, kontroloval mi emaily, facebook a problém nastal, když jsem si řekla a dost a všechny hesla změnila. Největší problém, dle něj je ze kouřím a to on nemůže překousnout, nadává mi to zkurvenych feťacek, devek, pí... A údajně mě tím vychovává, aby se mi kouření znechutilo a já přestala, jenže jak do mě ryje, mam ještě větší chuť kouřit..... Proplakala jsem nespočet noci..... Až jsem toho jednou měla dost.. Odvezla mě rychlá a místo opory, jsem si vyslechla, že si za to můžu sama a za vše může kouření a pokud čekám oporu, tak na to můžu zapomenout... Po tomto jsem se sbalila a odešla k rodičům, jenže jak jsem bohužel hloupá a jak nikdo nechápe, jak to ze ho můžu mít ráda po tom všem jsem se po týdnu vrátila.... Je to strašně těžké, skončila jsem u psycholožky a bohužel mě sebevědomí po těch letech je úplněv hháji tudíž nejsem schopná se vzchopit a odejít, je zvláštní, že člověk po tom vsem neustále doufá změny, ale povahu člověka prostě nezmění nikdo! 😩

@vroninka22 pokud nemáte deti, nohy na ramena a pryč...taková nádherná žena!!!!

Tak podobné veci som si zažívala,ale ako dieťa.V šiestich rokoch som prosila mamu,aby sa rozviedla,no neurobila to,pár krát sme odišli od otca,no ona sa vždy vrátila,stačilo,že po mesiaci prišiel s prosíkom,ona mu na to skočila pol roka,v lepšom prípade aj rok bol v pohode a potom to šlo tam, kde vždy.hádky,nadávky,plač,krik,raz začas poriadna bitka,ako dieťa som tým trpela a boli chvíle,kedy som to mame vyhadzovala na oči,že mi tým obaja ubližujú ,že im na mne nezáležalo,ich odpoveď bola iba: Ty tomu nerozumieš,deti to nevnímajú,nechápu to!
Nieje to pravda milé maminky,vaše deti všetko chápu a musíte si uvedomiť,že ak necháte dobrovoľne ubližovať sebe,ubližujete tým vlastne aj vaším deťom! Všetko vycítia!!!VŠETKO!!! Nič neschováte!!!A raz vám to budú vyčítať a nebudú o vás stáť,nebudu si vás vážiť,pretože vy ste si nevážili samé seba a ich detstvo.TAk si rozmyslite,či s násilníkmi chcete naozaj zostať! Čo by som ja za to dala,keby sa naši rozviedli a ja by som sa s otcom len občas stretávala,a nemusela by som počúvať tie hrozné veci,ktoré otec mojej milovanej mame vravel!!!
Stále sú spolu,stále sa tvária,že sú spokojní,no ja viem,koľko jaziev mám na srdci a koľko nenávisti je medzi nimi... Všetky tie dovolenky a pretvárka na verejnosti nikdy neprekryli tú hrôzu!!Zničili mi detstvo!
A toto ja nikdy nedopustím,len raz by na mňa manžel siahol,len raz by mi vynadal a viac by mňa ani deti nevidel!! NAšťastie môj manžel je chlap s veľkým "CH"! A otec s veľkým "O" !