Matka. Má někdo nápad?

Hned zkraje říkám, že danou věc nechci, když mi ji přesto vnutit nebo někam tajne podstrci, prostě to rovnou vyhodim.

To je fakt blba situace ☹️ Mam tchyni dost podobnou tve matce, ale je to tchyne, takze se hranice urcily snadneji. Taky mi nabizi kupu hadru, hlavne 30 let starych, ktere nasla na pude po svych detech 🙈 Reknu, ze to nechci a kdyz zacne vydirat, tak si na tom trvam a ona zmlkne.
Byt tebou to udelam stejne - odmitnu danou vec, kdyz zacne vydirat, poustim jednim uchem ven, ale trvam si na svem. Jinak to resit podle me nejde. Musis si stat za svym, jinak neprestane 🤷‍♀️

Najít odbytiště pro ty donesené věci.
Jak ti radí holky, jakože stát si za svým, atd. - nepomůže, leda bys ji odstřihla, což nechceš.
Přijmout, že je taková, a najít si odbyt na ty věci, který nechceš. A třeba, když bude vědět že si to nenecháváš, ji to omrzí a budeš mít klid.
Třeba.

Asi to nemá jiné řešení, což? Já už jsem tohle všechno zkoušela, jenže to vždycky skončí scénou a nějakou hysterií z její strany, což se přiznám, že mi není uplně jedno, a prostě mě to zatěžuje. Takové ty výčitky, tragický výraz v obličeji, jak jí strašně ubližuju, jsem nevděčná, co by za to jiný dali, jak dělá všechno pro nás, že když už já jsem tako bezcitná vůči ní, tak aspoň kvůli dětem, atd. atd. Já vím, že jsou to všechno nesmysly, ale prostě bych chtěla mít normální mámu, se kterou se dá mluvit a domluvit, né se při každý návštěvě bát, co zas bude.

Ano, to jsou typicke reci manipulatoru. Doporucuji knihu Nenechte sebou manipulovat. 😀

Asi bych jí ani nepustila do bytu, kdyby pořád něco nosila. Vy to nepotřebujete...co jí zkusit říct něco ve smyslu, jak je super, že má něco navíc a pokud jsou to hezké, nezničené věci mohla by je nosit třeba do azylového domu pro maminy s dětma? Ty většinou nemají skoro nic, takže by byly rády.

@michaela666 To nechce, ona to chce dělat "pro děti". Samozřejmě vím, že to nedělá pro děti, těm je to jedno, taky o to nestojí, ale ona to takhle podává a nepřizná, že to vlastně dělá pro sebe. A je už moc stará na to, aby se změnila.

@makovice88 Já vím, asi znám i ty způsoby, ale nenašla jsem žádný, jak zároveň nepodlehnout manipulaci, zachovat alespoň nějak vztah, a vyhnout se těm nepříjemným vlnám, co pak vytváří.

Tohle už jsem tady jednou četla..

Já bych jí na nějaké vydírání kašlala. Prostě bych ji řekla, že to je její chyba a měla se nejdřív zeptat a ještě před ní bych to šla dát k popelnici, kdyby to nechtěla odnést..

Když víš, že další diskuze a vysvětlování nemá cenu, tak bych zkusila zapracovat na tvojí reakci na ni... prostě jak se odpoutat od toho, že ty její výlevy v tobě vyvolávají pocity viny... Třeba ti pomůže nějaká knížka na tohle téma nebo rozhovor s psychologem. Ale sama vím, jak je těžký se odprosit od těch toxickejch vzorců chování, který do nás (někteří) rodiče tlačili skoro celý život...

@anet_98 To jsem jednou odělala, když mu přinesla dětskou vanu (jednu už mám), kdyby se mi náhodou ta moje rozbila. Odnesla jsem to ke konťáku, a ona to vzala a odnesla někomu, kdo o ní prý děsně stál, ale ona jí chtěla pro nás. Pak jsem dva týdny poslouchala, jak z toho byla unavená, bolelo jí tohle, hnula si zádama, začala jí bolet ostruha na patě, a všechno "jenom protože já jí dělám naschvály"...

@jeyre Úplně souhlasím, mám za sebou dlouhodobou terapii, abych zvládla žít relativně normálně a nepředávat dětem do, co jsem doma "dostala", ale tohle se mi prostě nedaří...

@jeyre Jinak si myslím, že já tu reakci umím zahrát tak, aby to vypadalo, že jsem nad věcí, protože rozumem vím, jak to je. Ale vnitřně nejsem...

Asi je nejlepší vždycky říct co se s věcma stane, udělat to tak a hold se nechat co nejmíň vydeptat. Možná taky zkusit přijít na příčinu takovýho jednání - pokud jste neměly dobrý vztah, není za tím to, že si to takhle “vykupuje” zpětně? Moje matka se začala chovat podobně (až na ty výčitky) a je za tím pravděpodobně strach, že by pak neviděla vnuka - začalo to totiž jakmile jsem otěhotněla, do tý doby se chovala hrozně. Každopádně přeju hodně sil.🙂

Chapu, je to fakt neprijemne a clovek se tezko brani, kdyz v tom treba vyrusta a zije cely zivot.
Ale jak pise @jeyre, asi je vazne potreba zapracovat na sobe, protoze ona se uz nezmeni...
Opravdu ale doporucuji tu knihu, mne pomohla prave s tchyni. Asi takhle nejak: Pockej, ty nechces ty veci po mych detech? Ale ja to tahnu az z Moravy...
Ja: No tos nemusela, kdyby ses me nejdriv zeptala. Tak to klidne nekomu dej, ja to nechci.

A tim konci nase debata. Pocit viny nemam, je to jeji rybiz a me je po tom sumak.

Necetla jsem komentáře ale, moje kamarádka tohle zažívala se svojí mámou. Domluvy, odmítání věcí, dávání před ní k popelnicím nic nepomohlo. Odstrihnout ji také úplně nechtěla. Tak nakonec si v okolí našla dvě maminky , které na tom byli finančně spatne . A veci, které ji máma nosí dává rovnou jim. Ty maminky něco upotřebí a něco prodají . Tak můžeš jít i touhle cestou pokud ji nechceš úplně odstřihnout.

@pampeliska1313 Já nevim, vztah jsem dobrý neměly a nemáme, já jí toleruju, ona je ukřivděná, vlastní chybu nikdy nepřizná, v jejích očích je ona ta, co se pro mě vždycky obětovala. Já bez nadsázky můžu říct, že mi zničila život. S její výchovou se srovnávám stále, a nikdy asi úplně nesrovnám. ALE jsem už velká holka a nebrečím nad tím, v terapii jsem si ujasnila, že je pro děti důležitý znát svoje kořeny, tak je o to nechci připravit. Kdyby to bylo jen o mně, tak bych kontakt přerušila úplně. Jednou jsem to už udělala, když mi udělala jednu zákeřnou podlost, od té doby jí nenechávám s dětma samotnou. Je to dlouhý a složitý příběh. Ale pochybuju, že by si to vykupovala, já nevim, kdyby jo, tak by to nedělala, když ví, že mi tím koplikuje život, ne? Spíš to vidím tak, že si tím chce dokázat, že má nademnou moc. Ona fakt všechno zneužije. Třeba před časem jsem jí jen tak mezi řečí řekla, že mám radost, protože jsem uklidila skříně, a mám tam tři volný police. Ona mi na to řekla, že super, že má doma pro mně spoustu věcí, co tam můžu dát. Na to jsem jí řekla, že fakt ani náhodou, že to mám na zimní věci. Ona hahaha, tak jsem si myslela, že si dělá srandu. A ona fakt přitáhla na každým rameni jednu Ikeatašku nějakých hadrů. Neuhlídala jsem se, a bylo na mně vidět, že mám vztak, a ona se začala hrozně smát, a tak posměšně říkala, "tak co, bude zase hysteráček?", a na děti "myslíte, že bude maminka zase zuřit?" Úplně jsem na ní viděla tu radost...

Jen mě to napadlo, jí asi nepůjde úplně o to, jestli Vám to nezkomplikuje život, ale o její pocit “vykupování se” a lepšího pocitu ze sebe sama, navíc, pokud se v očích sebe sama vidí jako tu lepší, která neudělala chybu a problém je v ostatních. Ale je to opravdu jen odhad, ve finále matku znáte nejvíce Vy a její reakce/ možný pohon takového jednání.

V menší míře mi tohle dělá mamka taky. Neustále něco nosí, kupuje... U nás je to teda hlavně jídlo. Vždycky přivezla kvanta navařeného plus hromadu "surovin". A strašně se diví, že jsem tři dny nevařila (proč taky, když nám dovezla jídlo pro šest lidí a já jsem na to sama, manžel obědvá v práci). Nechápe, že do sebe nebudeme kvanta jídla, jen aby se to nevyhodilo. Párkrát se nám stalo, že jsme něco sníst nestihli, zkazilo se to a muselo se to vyhodit. Mrazák taky není nafukovací. A její styl vaření je fajn dvakrát do měsíce, ale já ty kvanta omáček nebo maso udělané v půl litru oleje prostě denně jíst nebudu 🤷‍♀️ Takže když i přes výslovný nesouhlas doveze něco, co vím, že se u nás nesní, tak jí to prostě zabalím a odveze si to domů. Chvíli je dotčená, pak je chvilku klid a potom začneme nanovo... Dělá to i ségře, víme že to myslí dobře, ale taky má sklony hrát na city ("já jsem to věřila o půlnoci, abys to měla", "takových peněz to stálo", atd.). Jediná možnost jak to mírnit, je být rázná i za cenu konfliktu, klidně jdi a danou věc před ní odnes do kontejneru. A příště to zopakuj. Chvíli bude vyvádět, ale když uvidí, že neuspěje, bude se realizovat jinde...

Já teda nevím, ale s takovým člověkem bych nechtěla, aby moje děti trávily čas, ano, je to babička, ale radši žádnou babičku než takovou, která říká o jejich mamince takové věci a děla jí naschvály. Nestojí to za to, by ses takhle trápila, kořeny jsou možná důležitě, ale maminčiny pohoda je mnohem důležitější. Omezila bych návštěvy na minimum, narozeniny a Vánoce a nazdar. A pokud tě bude citově vydírat, tak bych ji vysvětlila, že ani ty Vánoce a narozeniny nemusíte slavit, ať si to hodně dobře rozmyslí.

Tak holt bych se naučila ignorovat ty její řeči. Prostě bych ji dokola opakovala, že jste o to nestáli a tečka. Když ona dělá kolovratek, tak proc ne ty 😉

@codal Je to jedna z variant, nad kterou hodně přemýšlím, asi ještě potřebuju pár kapek, aby pohár přetekl. Třeba s těma Vánocema - já strašně nechci, aby u nás byla, ale ona mě vždycky ukecá, no v podstatě se vnutí argumenty jako že "je úplně sama, že já si nedovedu představit, jak je to pro ní doma strašný, že aspoň jednou za rok bych měla myslet na někoho jinýho než na sebe, ..." pak přijde, sedne si, začne vykládat kolik si dala Lexaurinů, že je jí dneska všechno jedno, vykládá, co jí kdo udělal hroznýho, já z toho dělám jako že srandu, aby děti necítily to napětí, ona sedí, kouká do země a vzdychá, smutný obličej, tragický výraz, tragický kecy... Už dvoje Vánoce jsem se zařekla, že jí nepozvu, ale vždycky jsem vyměkla, a měla jsem je zkažený. U nás doma to bylo o Vánocích vždycky děsný, tak nechápu, proč si to nechávám kazit i teď. Snad už letos nevyměknu... Je to prostě takový začarovaný kruh, ale bojim se, že když jí odstřihnu úplně, tak mi bude stát před barákem, dětem před školkou. Už mi tohle dělala, když jsem od ní utekla (odstěhovala se), a ten kontakt přerušila. Volala mi do práce, vykládla kolegům, jak se chovám, zjistila číslo na kamarády, volala jim, dokomnce mi doma četla deník, a vykládala přítelovi, co si tam o něm píšu, a další věci...

Nepsala jsi sem už jednou příspěvek? Ta panenka z popelnice, vyvolávání kamarádům, zkažené Vánoce. Přijde mi to povědomé...jestli je to fakt až takové psycho asi bych přerušila kontakt. Nemůžeš se celý život obětovat, aby ona byla spokojená.

@michaela666 Myslím, že ne, jestli jo, tak třeba tři roky nazpět, ta panenka je dost čerstvá záležitost... Ale pokud bys měla na diskuzi link, budu ráda, třeba tam pro mně něco zajímavého bude... Jinak já to nedělám kvůli ní, ale spíš kvůli dětem, aby měly kontakt s babičkou. Teď jak to u po sobě čtu si ale říkám, nakolik je ten benefit pro ně velký ve srovnáním s opruzem, jaký to představuje pro mně.

Ty jo, jako tohle teror a podle mě to za ty nervy nestojí. Pohár přetekl už dávno, jen ty jsi moc hodná a máš pořád pocit nějaký povinnosti a co se týká děti, tohle není dobrý vzor pro děti, zvlášť když tě shazuje před dětma. Celé špatně. Odstřihnout a vytrvat, možná ona časem vyměkne když uvidí, že ty si už tentokrát stojíš za svým. Život je krátký na to, abychom si ho někým ničili, sama říkáš, že ona už ti velkou část života zničila, nedovol, aby ho zničila celý a ještě ho ničila i tvým dětem. Ona není dobrý člověk a nemůže to byt ani dobrá babička. Šanci dostala, nejednu, nevyužila, nepoučila se, tak má smůlu, přátelům to vysvětli tak jako nám tady. A když bude stát před prací, tak ji pozdrav a jdi dál. Nedej se! Tohle je psycho!

@codal Žejo? Zní to logicky a jednoduše, ani nevim, proč mám pocit, že jí musim bránit a vyvracet, že je zlý člověk, když ke mně opravdu byla. Opravdu mi promyšleně ubližovala, když jsem byla malá. Fakt si pamatuju ten její výraz posměchu a zadostiučinění, když jsem jako malá brečela a prosila jí, ať mě už nechá. Nešlo nikdy o fyzické násilí, spíš ponižování, neustálé udržování ve strachu, bezmoci, ponížení, bez možnosti úniku. Mám to úplně před očima, jak nade mnou stála, já koukala nahoru, protože jsem byla malá a viděla jsem jak se jí smíchy klepe břicho, pamatuju si její zuby a ten smích. Ach jo. Je to stejně kurva těžký jí odříznout, a toho nátlaku se fakt bojim, nechci, aby sousedi poslouchali takový osobní věci...

Beru zpět, co jsem psala výš - tohle je toxický vztah, lepší to nebude a takového člověka bych si k dětem nepouštěla. Utnout kontakty, vydržet. Skuteční přátelé pochopí, klidně je varuj předem. Pokud bude vyhrožovat, že si přístup k dětem vynutí soudně, odkývat, mít ideálně nějaké podklady, že je labilní a pobyt babičky s vnoučaty není pro ně žádoucí. A hlavně se nezhroutit a nevyměknout, určitě to do konce nedotáhne. Přeju silné nervy a hodně sil🍀

@codal Teď si uvědomuju, že za celou tu dobu mě v tom nikdo nepodpořil, všichni kamarádi, i přítel, všichni říkali, že je to přece máma, rodina, že máme spory, že je mám řešit, né utíkat. On to moc nikdo nepochopí, kdo to neprožil. A vykládat tyhle soukromý bolístky sousedům, kolegům, známým, to se mi nechce, to je fakt hodně osobní...

Nečetla jsem vše,ale co zkusit udělat to samý..? prostě se k ní zastavíš, přineseš 3 tašky věcí co nepotřebuješ.. trošku si u toho pofňukáš.. minimálně bude zajímavá její reakce.. pokud by to bylo něco v odmítavém směru, tak by se toho dalo využít i do budoucna u tebe až ti zase přinese další kočárek🤦🏻😂