• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Můj muž je mamánek, poradíte?

25. srpna 2016 
@romantika nemamánek? Jednoho mám... Ale dali jsme se dohromady když mu bylo 17, měla jsem dost času ho převychovat... Je pravda, že jsem ze začátku měla s tchýní kruté boje a bylo tam hodně moc třecích ploch, ale nakonec se to povedlo. Asi největší zlom nastal když jsme se odstěhovali do společného bytu a můj drahý mohl svobodně dýchat :o) Teďka je na svojí mámu manžel občas výrazně hnusnější než bych si kdy dovolila já, ale je fakt, že moje tchýně je občas neskutečná osina...

Taky si občas říkám, jak je možné, že jsou ty starší generace takové osiny :oD Moje tchýně před svojí máti utekla ze slovenska do Prahy (a tchán z jižních čech taky do Prahy), osamostatnili se, žili si svým životem... Pak tchýnině mamince umřel manžel a oni si babičku nastěhovali do bytu. Bylo to soukromé peklo, několikrát jsem slyšela, jak tchán říká mužovi, že nikdy nedovolí, aby se mu stalo to samé a měl v bytě babičku... Řekla bych, že to mělo asi i za následek docela odcizení tchánů od sebe, problémy co mají... Tchán z toho bytu dost utíkal, řekla bych že si nikdy nenašel ke svému synovi cestu - kvůli tomu, že tam furt byla babka a do všeho se motala... No, zapomíná se snadno :oD :oD Už několikrát jsme měli doporučeno bydlet s nima napořád (teďka jsme dočasně na chatě kam jezdí na víkendy - a ROZHODNE to nefunguje), nechápou, proč se chceme osamostatnit a myslí si, jak je vše v pořádku :oD

No, co si budeme povídat, z druhé strany taky nic moc - moje babička (tátova máma) žila celý život s tchýní v jejím domě a to co vypráví taky znělo jako solidní peklo... Pak tchýni vypakovali k druhému synovi a babička začala vládnout baráku. Moji rodiče tam jezdili na víkendy s dětma každý týden a to co vyváděla babička zase mojí mámě je fakt smutný :o(

Nevím jak tomu zabránit, jak zařídit, abych byla dobrá babka, tchýně... Chtěla bych mít normální rozumný vztahy, nechci aby ze mně byli moje děti a jejich partneři špatní a neměli mně rádi... Ale jak? Asi přesný návod není :o(
29. črc 2014 v 09:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@anetka1701 jojo ja si myslim, ze je to stejnak nemozne, ale ze to prameni ze vztahu matky a dítěte. ze to prave musí byt zdravy vztah, ne ze dite na matce visi, ci si matka uci syna aby ji potreboval
a nahrazuje si tim často lasku vlastního muze, nebo jen ji bavi, ze ji posloucha a tak. proste umet dat detem svobodu. to bude urcite tezke pro nas všechny. krom toho ten muj je dle mne zase ten priklad frustrovaného dítěte co cely život ceka na zjisteni ze ho ta matka prece jen ma rada a do smrti se s tim nesmiri. ja myslim, ze ani jeji odchod ze světa nebude jeho vysvobozenim. ja jsem nesmirne vdecna ze jsem zena a mam deti a ty nam davaji moznosti byt silnymi. no je to tezke, poslouchat ze nekomu vadi ze ma tchyni za zadkem a ja jsem 4 roky sama s dětmi, manžela vidíme lehce o víkendech jinak je v praci a za 4 roky jsem nebyla jediny den, ci vecer sama. dei miluji, ale ve vezeni je snad vetsi svoboda nez todle :slight_smile:))) Tak asi proste každý to mame jak to ten osud nastavil a vidíme to ze svého pohledu. tak se holky drzte, dulezitte je ze mame deti zdrave a muzeme je videt se smat.
29. črc 2014 v 10:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hanih jojo jak pisete, ja myslim, ze tydle problémy nastavaji mnohem méně, když se potkaji lide, co mají s rodici normalni pekny vztah a pak je jasny, ze se todle tak neresi. Vidíte, obedy každý den, momentalne by mi to bodlo :slight_smile:)))). Ja jsem 4roky sama na deti bez jedine pomoci. Tchyne se tu objevi 2krat za rok a stejnak desny tyatr no a bohužel vlastní mama to same. Akorát tchyne sem jezdi pro mne i manzela s cizim panem, a nuti moji malou se snim cicmat a milovat a rikat mu dedecku a to je teprve kudla v kapse. To mi nejake mamankovani jde stranou, protože tahat do tohodle ještě deti, který sliznou cele divadlo dospelych mi teda prijde mnohem vetsi zverstvo. No ja vam mohu zavidet a to doslova, a jen doufam, ze třeba u mych deti se to povede. Tak si to užívejte a budte radi, probemu je v zivote mnohem vic a horsich a když do toho ještě musí clovek by v presu z vlastnich rodicu tak je to desne otravne.
29. črc 2014 v 10:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@romantika já bych řekla, že to je dvojsečná zbraň... Moje tchýně třeba není v jádru špatnej člověk, jen žije s tím, že ona je ta nejlepší, nejdokonalejší, vše ví nejlíp a ostatní jí musej poslouchat, protože ona je přece ta hvězda. Když jsem s ní, je to neustálé komentování co ona by udělala jinak, jak je vše špatně, co a jak by někdo měl dělat a jak ona to ví. Na mně to třeba už nezkouší (vyjímečně ano, ale zpracuju si jí), ale i třeba když jedeme autem, tak je to monolog na téma, jak mají lidi něco špatně na barákách, jak špatně řídějí nebo jak je něco blbě udělaný a mělo by se to změnit... Díky tomu nesnese jakoukoliv kritiku - co jí řeknu já že je špatně (sebediplomatičtěji), tak je oheň na střeše... Co se týká dětí, tam si svoje prosadím, ale jiné věci raději přejdu a neřeším... Z toho důvodu od ní nejím nic co uvaří (nechutná mi to, nedá se to jíst) a prostě s ní netrávím čas, protože to je pro mně velice psychicky náročné. Na druhou stranu děti hlídá a stará se o ně. Já s tím měla dřív problém, protože jim meldovala do hlavy svoje pravdy, ale pak jsem to nějak vzdala, rozhodla se, že nebudu brát holkám babičku a nechávám je spolu (jezdí sem na víkendy, občas vydrží přes týden). Já s ní ale být společně s dětmi nezvládám - protože během chvíle spustí svůj kritický monolog, nic jiného vlastně říkat neumí :o(... No a pak je zase problém, protože v tu ránu zase "netrávím s dětmi čas a házim jí je na krk"...
29. črc 2014 v 10:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj, tak já teda nemám mamánka. Jeho mamka bydlí asi 500 km daleko, tak není ani šance :slight_smile: ale telefonátama nebo mailem ho též nebombarduje. S přítelem se o domácí práce dělíme. Když měl občas myšlenku ve smyslu, že můžu být ráda, jak mi pomáhá, že to jiní chlapi nedělaj.. tak jsem ho setřela, že ráda jsem.. ale že to není moje domácnost, ale naše... takže ať zapomene, že mi pomáhá, nýbrž dělá na svém. No né :slight_smile: Ovšem.. když tam přijedeme na návštěvu k mamince, tak nestačím zírat, jak se nechá odpečovávat a jakej je z něho najednou drsňák :D ale tak já se u našich taky chovám tak nějak jinak..
Doufám teda, že se to nějak nepokazí, až třeba půjdu jednou na mateřskou.. aby si jako nemyslela, že já jsem na dovolené, tudíž on doma nehne prstem, když živí rodinu. Ale snad ne, budu si ho muset ohlídat :wink: jinak si říkám.. že ti vaši mamánci byli takoví hned od začátku, že třeba "nepomáhali" doma, neuhlidili po sobě? A pak se divíte, že stejně jedou i s příchodem dětí? Nebo až při dětech nabyli dojmu, jak píšu výše?

Každopádně nevím, jak by to bylo, kdyby jsme bydleli blíže mamince. I moji rodiče jsou daleko. Což mi momentálne přijde pro dobré vztahy nebo uspokojivé (já to mám se svojí mámou blbé) jako to nejlepší řešení. Ovšem třeba jednou bych byla ráda za navařené obědy každý den.. uvidíme za pár let :slight_smile:
27. zář 2014 ve 12:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, já se musím taky vypovídat.
Přemýšlím o rozchodu s mým přítelem kvůli jeho matce (60 let). Matka je celý život ženou v domácnosti, občasně uvaří, nepere, neuklízí. Nerada chodí mezi lidi. Nedokáže vyřídit sama ani telefonický hovor. Všude potřebuje doprovod. Nezajde vůbec nikde sama (potřebuje asistenci i u blbého doktora). Nemá žádné kamarádky. Nyní jí umřel manžel, je upnutá na mého přítele úplně maximálně (bydlí stále spolu). Přítel slíbil na smrtelné posteli otci, že se o matku ve všech směrech postará. Není schopná zajít ani sama na nákup. Přítel uvažoval o společném bydlení – nastala neskutečná hádka. Na toto nikdy nepřistoupím. Vím, že ho tchýně bude neustále otravovat se všemi záležitostmi, buď jí budeme mít pořád doma, nebo tam bude pořád on. Plete se mi do mé domácnosti přes přítele (zjišťuje, co a jak dělám). Je jí pouhých 60 a je absolutně nesamostatná. A to hlavní – přítel stojí na její straně. Dokážeme se domluvit na čemkoliv, ale jakmile jde o jeho matku, debata není přípustná.
8. lis 2014 v 17:43  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@pajakaja jooo tak tohle bude tezky.... nezavidim absolutne ale zase si vem kdyby se jednalo o tvoje mamku ktera bohuzel neni samostatna tak ji taky nenechas schnit ve spine nekde samotnou.... Pokud vis ze se v tomhle smeru pujde prez mrtvoli a o rozchodu uvazujes... je to na tobe... pokud spolu nemate deti... a vis ze tohle neprekousnes.. zivot je jeden a zit se ma naplno.. pokud vis ze to proste nechces.. mas pred sebou slozite rozhodnuti..pritel se asi maminky kvuli tobe nevzda... vzdyt je to jeho mama...
8. lis 2014 v 17:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já vím, že je to jeho máma. Chápu to, ale když jsme měli být spolu po skoro třech týdnech a volala jsem mu, jestli dojede, tak mi řekl, že se musí nejdříve zeptat mamky, jestli něco nepotřebuje. Problém tkví taky v tom, že mám funčkní mámu ve všech směrech - od výměny žárovek, po vrtání, atd. Jeho máma je naprosté nefachčenko. Takže se nemůžu ubránit srovnání. Kdyby se mi nemotnovala do věcí, neříkala mi, jak mám vypadat, jaké mám mít vlasy, tak bych to brala asi jinak. Ale stará se do všeho a ještě nám bere společný čas. Přítel padá kolikrát únavou. Chodí do práce, staví barák vlastníma rukama a ona sedí 24 hodin denně doma a není schopná zajít na nákup. Takže nákupy zajišťuje unavený po stavbě - nemluvě o tom, že když přijde domů nemá uvařeno, o víkendu uklízí. On dělá kolem ní vše, ona kolem nikoho nic. Tím, že mu ani nevypere, tak přidělává práci taky mě. Pracuji, u toho studuji, když mám chvíli volno, jsme na stavbě. Holky, jsem tak hrozná fúrie když chci, aby začala kolem sebe dělat věci sama a neobtěžovala s kravinama mého přítele? Je mi to vtloukáno a začínám si tak připadat.
8. lis 2014 v 18:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pajakaja no tak to je síla,,,,,,,,,, :smiling_imp: přeji pevne nervy:v::v::v:
8. lis 2014 v 18:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Achh, proč jenom někteří nedokáží tu pupeční šňůru přetrhnout... U nás to samé, už spolu nejsme....
8. lis 2014 v 18:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pajakaja Rychle pryč :confounded: :pensive:
8. lis 2014 v 18:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj je mi 20. S přítelem jsem 7 měsíců. Je to mazánek co řekne máma je svaté. Mám svůj názor řeknu mu ho neuzná ho a řekne to samé jeho máma a dá ihned na ni. Jeho máma mu pořád volá a něco chce nenechá nás chvíli v klidu. Jdeme na houby přijdeme a místo aby řekl mě abych ho prohlédla tak maminka si vezme čelovku a sahá mu na pytlík a zkoumá zda-li tam nemá klíště. Tohle mi už přijde fakt moc. Prosím o radu. Děkuji
12. srp 2016 v 15:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@endyl Pročti si to tady a uteč :D to je první, co mě napadlo :slight_smile: Zkusila jsi o tom s ním promluvit? Kolik mu je? Pokud se nezmění, tak je to fakt na úprk :(
25. srp 2016 v 18:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
5let mi trvalo naucit ho odnest hrnek do drezu, utrit po sobe koupelnu (neskutecna potopa), uvarit si sam svyma pacickama caj.. Vsechno mu nosili pod nos rodice, utekla jsem, pozdr ale prece
25. srp 2016 v 19:26  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v lednu 2016  • Odpověz  •  To se mi líbí
@makronka222 * tim chtel basnik rici, ze chlapa nepredelas, pokud mu neni +- 18 a je jeste tvarnej
25. srp 2016 v 19:28  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v lednu 2016  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek