Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Nechcem ďalšie dieťa a priateľ áno

ah1234
8. led 2019

Ahoj, mame s priatelom trojmesacneho syna a uz teraz citim natlak na druhe miminko, ci uz z jeho strany, alebo zo strany okolia. Dieta som chcela mat mlada, narodil sa, ked som mala 22 a este sme obaja s priatelom na vyske. Ja viem, ze druhe dieta nechcem, priatel sa vyjadruje v zmysle, ze chce druhe a co najskor, idealne by si ho splodil hned, lebo pointa toho, ze sme mali mimi mladi je, aby sme mali v 50 "pokoj" a nie na krku stredoskolaka/vysokoskolaka. Mamka by najradsej minimalne 4 vnucata. Ja si to ale neviem predstavit. Mam co robit s jednym, popri tom studujem a pracujem a aj ked syna nadovsetko milujem, neviem si predstavit mat dalsie dieta. Som spokojna s tym jednym, ma vsetok moj cas, nemusim delit pozornost a zaroven mam stale cas aj na seba, teda na tu studium a pracu. Dalej si neviem predstavit mat dalsie dieta do buducnosti - chcem tomu svojmu jednem dopriat vsetko, co sa da, cestovanie, ak by chcel studium v zahranici, konicky, sporty... A to vsetko stoji peniaze. Nechcem mat pocit, ze som detom nedopriala v zivote moznost robit cokolvek, co chcu len preto, ze sme na to financne nemali. V dnesnej dobe je aj jeden potomok financne priserne narocny. A to uz ani nehovorim o mojej pozornosti a case. Proste, ja viem, ze dalsie dieta nechcem, aj ked som chcela "radsej" dceru, pretoze som vyrastala so samymi chalanmi a priatel s mamkou na to hrozne apeluju, ze predsa by som chcela vytuzene dievcatko nie ? Ale nie, fakt nechcela, mne ten moj maly poklad staci a proste za ziadnych okolnosti dalsie dieta nechcem. Som uz unavena z toho, ako s tym nikto nechce dat pokoj. Ako priatel ma do toho netlaci vylozene, ale normalne si musim strazit, ci si dava kondom pri sexe a podobne.. Nas syn je tiez tak trochu necakany, planovali sme sa zacat snazit az o par mesiacov a on sa podaril skor, tak teraz si musime davat vacsi pozor a stve ma jak to priatel nechava na mna a pritom vie, ze dalsie mimi nechcem. Ako vazne, ja viem, ze skutocne nechcem dalsie dieta a davam to aj dost jasne najavo, posuvam oblecenie sesternici, ktorej sa narodi chlapec v marci, s druhou dohadujem, ze jej dame hlboky kocik v juni... A priatel s tym vobec nema problem, nekeca do toho, tak si hovorim, ze je s tym asi zmiereny a potom si skoro nechce davat pozor a vzdy ked na to pride rec, tak vytiahne, jak sme to mali ja a on super, ze sme mali surodenca a podobne.. Ide ma z toho porazit a to pocuvam zo vsetkych stran, najcastejsi argument je toto, ze malemu bude bez surodenca smutno. Take bullshity... Nie aby si ludia uzivali nasho maleho (prve mimi v rodine v nasej generacii), ale nedaju pokoj s druhym. A pritom maly ma len 3 mesiace! To som naozaj taka zla za to, ze proste chcem len jedno dieta? Pride mi, ze ma za to chce cely svet ukamenovat a pritom moje kamaratky a kamarati este o detoch ani neuvazuju... A ja mam mat hned druhe...

blackhole
8. led 2019

Myslím, že na úvahy o druhém je ještě hodně brzy, pokud si připadáš pod nátlakem, tak bych příbuzným řekla, že se na to zatím necítíš. Spolužákovi ze střední se povedly 2 děti po sobě v jednom roce (syn se narodil v lednu, dcera pak v prosinci) a věřím, že to musí být hodně náročné. Sama si nedovedu představit mít k cca ročnímu dítěti ještě sourozence (hlavně když si vzpomenu, kolikrát syn spadl, než se naučil chodit, neustálý dozor a pod.). My budeme mít věkový rozdíl mezi dětmi necelé 2 roky, jenomže v dubnu mi bude 32, tak jsem to nechtěla odkládat. Ty máš ještě spoustu času, věř mi, že za třeba za 5 let budeš někde úplně jinde (myšlením, zralostí, zkušenostmi) a možná se pro to dítě ještě rozhodneš. Samozřejmě je zcela legitimní další dítě nechtít, hlavně se řiď svou vlastní hlavou, protože důsledky takovéhoto rozhodnutí budeš nakonec snášet stejně jenom ty (a partner).

jenny91
8. led 2019

Souhlasím, že je ještě spousta času. My jsme děti chtěli brzy po sobě, druhátko se narodí, až bude malému rok a půl. Ale když se manžel o takových plánech zmiňoval ještě před prvním porodem, vysvětlila jsem mu, že se prostě rozhodneme podle situace, až bude malé na světě. Že bych sice chtěla další dítě brzy, ale že pokud toho nakonec budu mít nad hlavu, nemůže mě do toho nutit dřív, než se na to budu cítit. Osobně mám za to, že rozhodnutí mí (další) dítě je rozhodnutím obou, ale přece jen o něco víc matky. Ty s tím nakonec budeš mít nejvíc práce, když budeš s dětmi doma, a ty budeš podle toho, co píšeš výše, mít třeba výčitky, že už se synovi nemůžeš věnovat tolik, nejsi pro něj odpočatá, když nemáš čas pro sebe atd. O tom bych si s přítelem na tvém místě taky promluvila - o konkrétních důvodech. Je možné, že třeba bude ochotný ti o něco víc pomáhat, jestli o druhé dítko opravdu tolik stojí... Můj manžel pracuje z domova a jasně jsem ho připravila na to, že když budou děti tak blízko po sobě, tak pokud to pro mě bude náročné, bude taky muset na čas slevit ze svých aktivit, aby to nepadalo na hlavu jenom mě.
A jinak myslím, že prioritou by pro tebe mělo být vyjasnit si to s přítelem. Na řeči ostatních se můžeš vykašlat - je to váš život a vaše věc. Mně to teda taky nedá a třeba řeči mých rodičů mě poslední dobou dovádějí skoro k šílenství. Ale řeším vlastně opačný problém než ty - děcka budeme mít plánovaně rok a půl od sebe a neustále mi tu létají komentáře, že jsme mohli počkat, že je to moc brzo, jak to budeme stíhat, jak je budu proboha uspávat... A to se krátce před tím radostným oznámením po druhátku už taky ptali - člověk se hold někdy nezavděčí 🙂
Přeji ať se vám to podaří vyřešit ke vší spokojenosti a hlavně ať se s tím moc netrápíš a máš čas užívat si synka.

miba10
8. led 2019

@ah1234 my budeme mít rozdíl 18 měsíců. Ale mě teď bude 35. Ve tvém věku ty úvahy celkem chápu. Já o druhém uvažovala dalo by se říct vždycky i po porodu (a že byl dost komplikovaný). Nikdy jsem jedinacka nechtěla. Leda bych neměla na výběr vzhledem ke zdravotní stránce. Naštěstí nic takového jsem řešit nemusela a počet dětí jsme měli od začátku s přítelem vyjasnene.
Ve svém věku máš čas se rozhodnout co dál. Teď si opravdu asi užij synka, dodelej školu a na PŘÍPADNÉ druhatko máš ještě spoustu času. A pokud žádné nebude tak si aspoň užiješ malého.

jednaholkaa
8. led 2019

Souhlasim s tim co pises. To, ze bude malemu smutno bez sourozence je opravdu bulshit.. sama jsem jedinacek a nikdy me sourozenec nechybel.. uzivala jsem si stoprocentni pozornosti rodicu a o to vic jsem mela tendenci si hledat kamaradky si myslim.. Takze mit druhy dite jenom kvuli tomu prvnimu je proste nesmysl. Myslim, ze to mas v hlave dobre srovnany. Bohuzel dnes mi prijde, ze lidi jsou nekdy "hamouni", proste musi mit dve tri deti a vlastne ani nevi proc..to je prave ten pripad kdyz je to i takhle brzo po tom prvnim, dyt ho mate 3 mesice, tak proc si neuzit to co je ted.. zvlast pokud mas cas a kdyz budete oba chtit muzete ho mit pozdeji. Ale chapu proste to co pises.. Holt nekdo ma predstavu ty velky rodiny no..ale tohle je fakt jeste brzy.

lv
8. led 2019

Za 5let můžeš mluvit jinak

drakenn
8. led 2019

Tak si zarid antikoncepci. Tvůj přítel má divné uvažování, chce mít jako splněno, fajfku? Myslím, že v první řadě si tě měl vzít, ne z tebe dělat továrnu na děti!
Užívej si prcka a nikam se nezen, jsi mladá.

ah1234
autor
8. led 2019

@drakenn antikoncepciu nemozwm kvoli zrazanlivosti
@lv ale o to tu nejde, samozejme kazdy moze zmenit nazor a nevylucujem to, aj ked by ma to strasne soklo, lebo ludia hocorili ze zmenit nazor ked sa maly narodi etc a len ho menim viac a viac k tomu ze dieta dalsie nechcem. Ale ono tu ide o to, ze priatel ho chce teraz, nie o 5 rokov..

ah1234
autor
8. led 2019

@drakenn a priatel nechce mat splneno a mat fajku, proste mame obaja rovnake uvazovanie, ze nechceme mat v 50ke starost o deti. 🙂 A preco by si ma mal vziat ? Ved to s tym nijako nesuvisi :P

martinka_33
8. led 2019

A myslíš, že jedináček, který má všechno, bude šťastný, že je jedináček? Jistě, že ti nikdo nezaručí, že se budou mít rádi, jsou sourozenci, kteří spolu nemluví.. Ale za sebe můžu říct, že bych nechtěla být jedináček, ségra je ségra, jak v dětství, tak teď a bude do smrti! Partner mě může opustit, kamarádi se taky mění, ale ségru budu mít pořád 🙂 Jak dlouho máš do konce studia? Co počkat až dostuduješ a pak mít druhý? Takhle brzy a ještě k tomu školu by bylo opravdu moc, ale až dostuduješ, malý bude chdit do školky, pak už by to šlo 🙂

martinka_33
8. led 2019

@ah1234 kolik je přítelovi? Vždyť pokud budeš mít druhé za 4 roky, to ti bude 26, tak stále ho budeš mít v 50ti "z krku", maximálně ho budeš podporovat finančně při studiu.. Ale do víc ne 52 let ti ti nevyjde 😉 Máma měla děti ve 25 a 27 letech (tátovi bylo 28 a 30) a v 50ti táty jsme obě se ségrou byly z baráku, pravda že ségru teprve loni přestali finančně podporovat, ale i ta podpora byla poslední roky menší, protože ségra při studiu už pracovala.. Úvahu náte skvělou, naši si teď užívaj, cestují, sportují, taky bych nechtěla zakládat rodinu po třicítce jak je dnes moderní a do 60ti mít na krku puberťáky 😀

mourovatakocka
8. led 2019

Já mám třinácti měsíční dceru, manžel říká, že až budu připravená na druhé, jdeme do toho. Tlak cítím že strany tchýně, minule jsem to nevydržela a na otázku, kdy si pořídíme druhatko jsem řekla, že si ho mají pořídit sami. Kdo bude mít za dítě zodpovědnost, kdo s ním bude 24/7? Ty nebo přítel? U kojence je podle mě brzo, i kdybyste oba chtěli, ale každopádně se nenech do ničeho dotlačit, bude to všechno na tobě, tak ty máš mít poslední slovo.

ah1234
autor
8. led 2019

@martinka_33 ja som sa pytala ludi, co su jedinacikovia a ziadnu "ujmu" nepocituju.. Co nemas to ti nechyba 🙂

mourovatakocka
8. led 2019

@ah1234 Mno.. mně sourozenec moc chyběl, asi šest let po sobě jsem měla sestřičku nebo bratříčka na seznamu pro Ježíška 😀

ah1234
autor
8. led 2019

@martinka_33 priatel ma 25, ako uvidime, samozrejme o 10 rokov, lenze si hovoeim, ze mat deti 10 rokov od seba to je jak mat 2 jedinacikov :/ ako uvidime, no, on by chcel teraz ale ja si to neviem predstavit ani trochu, maleho milujem, ale uz mat jedno mimi je narocne nie to 2 v plienkach...

martinka_33
8. led 2019

@ah1234 no na tom něco asi bude 🙂 A proč jste si počet dětí nevyjasnili než jste rodinu založili? Teď budete jeden nebo druhý muset dost zásadbě ustoupit, buď ustoupíš ty a budeš trpět, že nemáš svého vymazleného jedináčka, nebo ustoupí přítel a bude trpět, že nemá dvě děti, jak chtěl ☹ Sice se netajím, že mám první dítě neplánovaně čistě náhodou, ale počet dětí v rodině jsme měli vyjasněný ještě než jsme spolu začali chodit.. Já chtěla dvě, manžel dvě až tři (v případě dvou holčiček určitě tři) 😀 Máme dvě a jelikož nemůžu brát hormony, každý měsíc se modlím, abych nebyla těhotná 😂 Manžel je sice s holčičkou a chlapečkem spokojený, třetí nutně mít nemusí, ale ani by mu nevadilo, tak ho podezírám, že je zrochu lempl na ochranu 😀

ah1234
autor
8. led 2019

@martinka_33 no ako uprimne, ja som cely zivot chcela pocet deti 0 a zmenila som nazor casom kvoli priatelovi.. Aby si ma nechapala zle, nelutujem to, som stastna ze som sa nakoniec rozhodla jedno dieta mat a neviem si predstavit zivot bez neho, ale prave mi pride ze som priatelovi dala jasne najavo ze to vidim max na 1 dieta a on suhlasil. Preto nechapem, co teraz vymysla.

drakenn
8. led 2019

Myslim, že uvažujes trošku jinak než přítel. ty se na další necítíš, on tě do dalšího tlačí už teď. A to s vidinou mít odbyto! to s tou svatbou, je to závazek na celý život, příslib že v dobrem i zlem..a to něco znamená. Flákat jen tak děcka, hádat se o příjmeních, ty jiné, přítel a děti jiné..

martinka_33
8. led 2019

@ah1234 hmm, tak jestli to věděl, že víc jak jedno dítě nechceš... Taky tě chápu, že se na další necítíš, že se i do budoucna vidíš jako máma jednoho

martinka_33
8. led 2019

@drakenn s tou svatbou to mám podobně, nějak to mam tak daný že v manželství k sibě dva patří, jsem chtěla být vdaná teda hlavně kvůli jménu, by mi vadilo jmenovat se jinak než děti... Ale i celkově mi lépe zní "manžel" než "přítel" 😀 Ale tohle máme každý jinak a s počtem dětí to nesouvisí

urtica
8. led 2019

Ahoj. U dítěte víc než u čehokoliv jiného platí, že by mělo být chtěné oběma rodiči - a platí to i v případě, že se ta situace děje v opačném gardu - žena chce další a muž ne.
Tím spíš v tomto případě, protože těhotenství , porod , péče o dítě je fyzický záhul na který by měla být připravena nejen psychika, ale i tělo - a fyzicky je tohle přece jen víc v režii nás než mužů - my víme, kdy se na to cítíme a kdy na to vůbec - psychicky i fyzicky - máme. Nechat se uhučet v tomto případě je nesmysl. Jinak- ze strany příbuzných jsem relativně brzy po porodu zažila podobný nátlak, ale dost ostře jsem se vymezila - taky jsme nevěděli, zda budeme chtít další a zcela otevřeně jsme to všem sdělili - fakt ale je, že muž mě v tomto podpořil. Do budoucna je možné, že změníš názor, nebo taky ne, to teď myslím není podstatné. Jen bych snad, v rámci objektivity, dodala, že není pravda, že jedináčci nelitují, že jsou jedináčci, protože nic jiného nepoznali...je to individuální. Třeba moje máma tím trpí celý život, vždy toužila po sourozenci a byl to jeden z důvodů, proč si pořídila dvě děti, přestože to první - můj bratr - bylo hooodně náročné a porod masakr...ale zrovna tak není nikde vytesáno, že se sourozenci budou milovat a budou mít dobrý vztah, to se dá podle mě regulovat jen částečně a je to vždycky sázka do loterie.

sudylichozrout
8. led 2019

@ah1234 manzel je jedinacek. Myslim, ze je to duvod, proc chce tri deti. Mame 2 necelych 20 mesicu po sobe. Mladsi je ted trictvrte roku a s tim tretatkem pocitame do roka. Mne je 35, manzelovi 38. Chteli jsme deti blizko od sebe. Ale pisu to proto, ze jemu ta velka rodina proste chybela. Rodice se rozvedli a i kdyz tchan pak mel jeste dalsi dve deti, se kterymi ma manzel vyborne vztahy, bydleli daleko. Je zo individualni.
Zatim to nechte plavat, uvidite casem. Clovek mini, osud meni 🙂

lucie_j
8. led 2019

Nesouhlasím s tím, že co člověk nemá, to mu nechybí. Jsem jedináček a sourozenec mi chyběl hodně. Kamarádů jsem u nás moc neměla a prakticky celé dětství jsem byla osamělá. Rodiče se rozvedli a matka není typ, co by s dítětem trávil čas. To, že dítěti člověk dopřeje všechno mu štěstí nezaručí. Můj názor je takový: každý ať má tolik dětí kolik chce. Znám hodně lidí, co mají druhé dítě, jen proto " že by se to mělo ", přitom ho vlastně ani nechtěli. Lidi, co mají jedno dítě nezatracuji. Já mám dvě, kdyby bylo víc peněz, chtěla bych tři.

lnk84
8. led 2019

Také si myslím, že je strašně brzy se zabývat tím, jestli chci nebo nechci další dítě, když jste 3 měsíce po porodu. I ze zdravotnich důvodů je vhodné další dítě počít nejdříve rok po prvním. Do té doby bych nad tím ani neuvazovala. Třeba se časem rozhodnete, že druhé dítě chcete a třeba ne. Každopádně na to máte mraky času.

harleta
8. led 2019

Tak v tomhle te uplne zcela chapu. Cekame ted chlapecka, planovaneho, za mesic mam termin. Ale vime jiste, ze chceme jedno. A to presne z tech duvodu, co pises ty. Uz jsem i rikala mojemu, jestli jsme tak spatni, ze chcem jen jedno. Kamaradi, rodina i doktori ruzne okolo do nas husti. Kdy bude dalsi. Do roka a do dne?! Apod. A to maly neni ani na svete chudatko. Kdyz reknem jen jedno, tak si vsichni mysli, jako ze si delame srandu. Ale nehodlam detem cpat spagety s kecupem, jen pro to, ze mam dve. Pac na vic mit nebudu.

miba10
9. led 2019

Trochu budu oponovat. Ona svatba není žádná hitparáda. To že se lidi vezmou nezaručí klid v rodině a spokojeně a klidné zázemí pro děti. Je to jen kus papíru. Závazek v tom žádný není když existují rozvody. Děti jsou závazek. Já vdaná nejsem a nijak se do toho nezenu. Není to pro mě priorita. Přítel je skvělý chlap, partner, kamarád, milenec i táta. To mi stačí. Máme spolu krásnou holčičku a druhé čekáme. Takže bych úplně všechno nehazela do jednoho pytle. A rozhodně si děti neflakame. Prostě jsme je chtěli, protože nám to klape a je nám dobře.

vineta
9. led 2019

@ah1234 No, asi takhle, jsi ještě dost mladá, minimálně teda na dnešní poměry, a jak píšeš, netoužila jsi ani po prvním... proto bych nevylučovala, že se ti ty biologický hodiny ani ještě nestihly roztikat a vzhledem k tomu, že přesto dítě máš, je pochopitelné, že se teď nechceš hrnout do dalšího. Nicméně ve 22 jsme každá věděla, co chceme nebo nechceme, ono až s věkem člověk zjistí, že se tyhle postoje dokáží vcelku měnit, a přestává vydávat tyhle ultimátní rozhodnutí. Znám pár žen, které děti nechtěly “nikdy”, a krátce před čtyřicítkou začaly obíhat IVF centra. Takže si myslím, že se ti to může ještě změnit, to za prvé.

A za druhé je tohle na upřímný rozhovor s tvým partnerem, abyste si ty postoje vzájemně vysvětlili.

ah1234
autor
9. led 2019

@vineta ja nechapem, preco tu vsetci vytahuju to, ze som mlada. Ved o to tu vobec nejde......

vineta
9. led 2019

@ah1234 Posuzuju podle sebe a svého okolí, jak se zrovna postoj k tomuhle tématu s věkem mění. A myslím, že i ostatní mají podobnou zkušenost, proto ti to píšou.
Nicméně (minimálně) v tuhle chvíli další dítě nechceš, což je v pohodě, jen by sis to prostě měla vysvětlit s partnerem.

budouci_maminka
10. led 2019

No 3 měsíce po porodu jsem vážně taky neměla chuť o dalším dítěti ani přemýšlet...přijde to časem, uvidíš tak za dva roky, začne se ti styskat po té vůni miminka. A buď budeš chtít nebo nebudeš. Je to tvoje pravo a je to v poradku. Tak to ted proste cítíš. S přítelem bych hodila v klidu rec že ti ty narážky nedělají dobře a že si o dalším prckovi můžete promluvit za rok za dva ale že teď to řešit nechceš. (Mám doma obdobu -chlap chce 3 deti, mne bude bohaté stacit neplánované druhé. A taky pri každé příležitosti zmiňoval 3.dítě (při výběru nového auta, zbavovani se některého oblečení a hraček atd. Vazna A durazna A otevřená promluva že opravdu NE a čím víc tlačí tím víc NE pomohla..)

Sem začni psát odpověď...

Odešli