Nemiluju manžela - mám odejít?

johanka111
15. srp 2014

CHtěla bych poradit, vůbec nevím, co mám dělat. Jsem ze všeho totálně zmatená. Mám manžela, jsme spolu asi 14let. Když jsme se brali, měla jsem ho hodně ráda, ale nikdy to nebylo z mé strany totální jiskření. Oceňovala jsem, že se mi s ním hezky povídá, je milý. Máme 2 děti a před měsícem jsem se s mým kamarádem líbala a několikrát jsme spolu někde byli, kde samozřejmě došlo i na doteky. Bylo to tak úžasné, že jsem ani nemohla věřit, že jsem schopna takové chmické reakce. Něco, co jsem tak dlouho nezažila. S tím mužem už vůbec nejsem, protože jeho manželka na vše přišla a on dostal strach. Já jsem z toho strašně smutná, protože to pro mě bylo něco, co bych chtěla zase zažívat. Každý den, co jsem s mým mužem to je jen stereotyp. Fyzicky mě nepřitahuje, je dost tlustý, ale snažila jsem se to snášet kvůli dětem, ale teď, když vím, co mi v životě chybí, nechci s ním být jen proto, že to je otec mých dětí. Chci vzrušení, něhu, zamilovanost. To, co v mém životě už leta není. Skoro každý den teď brečím a nevím, jak dál.

lu777
19. srp 2014

holky, mě k tomu napadá.... když někomu vadí tlustý chlap, tak proč ho nechá dojít do fáze kdy má desítky kg nadváhu?

já nevím, no, já bych tlustého partnera, přiznám se bez mučení, nevydýchala.... váhu se snažím si hlídat, jako dítě jsem byla tlustá a teď by pro mě opravdu nebylo dobré přibrat, protože mě zlobí páteř a taky mám nějaké kardio potíže... takže nadváha by mi to zhoršila určitě...

přijde mi, že žena tím, že většinou nakupuje a vaří, toho má hodně v rukou... a i ten volný čas dost...
můj muž přibral když jsme čekali první dítě, ovšem při a po porodu to jako já neshodil 😅 takže jsem mu to nakonec řekla... dost se zlobil, na druhou stranu kdo jiný by mu to měl říct? nakonec začal cvičit a shodil to postupně, bylo to tak 15 kg.... je fakt, že jsme nikdy nejedli nic těžkého, takže v tomhle ohledu to pro něj bylo lehčí...

lu777
19. srp 2014

@johanka111 Johanko, dočítám to, no ta nadváha je teda větší problém než to znělo v úvodním příspěvku...
jako hlavní potíž tam vidím tu samotu, to že trávíš s dětmi čas sama apod... muž asi potřebuje rázně vytrhnout ze stereotypu, jinak to nedopadne dobře...
ze své zkušenosti doporučuju manželskou poradnu, nám velmi pomohla a to jsme byli už i rozestěhovaní.... je to dva roky a klape to líp než předtím, ťuk ťuk ťuk 🙂

a prosím Tě nedej na to co Ti napovídá nějaký chlap pod vlivem hormonů.... on sám možná neví co chce a co je reálně možné s dětmi a v manželství, mnoho žen se takhle dostane do problémů zbytečně 😒 .......
chlapi naslibují kde co a pak je ženská sama s dětmi, kolikrát i bez alimentů... motýlci v břiše jsou skvělá věc, ale neměnila bych to za důvěru, souhru partnerů, za to, že děti mají tátu....

ten vztah se dá rozdmýchat často, jen to někdy stojí hodně úsilí a bolí to, protože před tím se musí probrat to nedobré co se stalo a většinou bývá potřeba dost velká změna na obou stranách....

k manž. poradci běž klidně sama 😉 odněkud se musí začít rozmotávat.... nečekej v tomto na manžela, možná mu ještě nedošlo, že je potřeba změna opravdu... cvič, pracuj na sobě, možná mu to začne vrtat hlavou a probudí se 😉
ono je normální, že to spadne do rutiny, která se pak tak prohloubí, že má člověk na toho druhého prakticky alergii a komunikace je pak zablokovaná.... ale vše se dá řešit když se chce...

lu777
19. srp 2014

@johanka111 tv vyhodit.... bez legrace, bez tv se dá žít 😉
pc zamknout 😀
se tomu směju, ale taky jsme měli krizi a muž byl bu´d na tv nebo na pc nebo na kindlu nebo na smart phonu, bylo to na zabití, paralelní svět opravdu..... apatie, nechtěl nic už řešit (nemohl dlouho sehnat práci)...
super na tohle jsou mimochodem Bachovy esence, tam jsou přímo na apatii, únavu nebo nedostatek sebevědomí atd....

sulemina
19. srp 2014

je hlavní chybou to, že jsi si vzala někoho, koho nemiluješ, celkem by mne zajímal důvod, proč? pak je otázkou času, kdy potkáš někoho, kdo ti rozhodí motýlky po břiše..

brunetka11
21. srp 2014

@sulemina Zase za takovou velkou chybu bych to neviděla. Když jsme se o tom bavily s kamarádkami - ty, co si vzaly své muže "z rozumu" - všechny žijí v relativně spokojeném manželství. Ty, co se nadnášely láskou - manželství se jim jedno po druhém "zvesela" rozpadají, holky jsou rozčarované...
Mám tetu, která mi kdysi zamlada říkala, že je naštvaná na naši babičku - že jí do manželství s daným mužem dotlačila, že si má vážit toho, že potkala šikovného, pracovitého muže (v jejich případě i poměrně atraktivního) - jen je prostě velmi hodný. Teta měla pocit, že všechno táhne sama, nic se u nich prostě nedělo, pokud si slušně řečeno neuprdla ona. Tyhle mory jí braly hlavně v období, kdy děti byly malé.
Teď je šťastná (v rámci možností s její povahou). Kolem nich se rozpadají manželství, ale oni jsou těžcí držáci a za ty roky se na sebe hezky vyladili. On byl vždy moc hezký, ale žádná ho nezajímala, jen jeho žena. Dobře uživil rodinu, kluky vychovával, jak žena zavelela. Až teď, ve vyšším věku si uvědomila, že ona by ani "s normálním chlapem" nemohla žít... ale svého muže se musela naučit za ta léta milovat. A jejich manželství za to vše opravdu stálo / stojí...

martinabk
21. srp 2014

@lenynka mám to doma hodně podobné :/

johanka111
autor
22. srp 2014

@lu777 Musím přiznat, že když se nám narodily děti, tak jsem manžela moc neřešila. Měla jsem hodně zdravotních problémů-vážných, a brala jsem ho takového, jaký je. Snažila jsem se relativně uzdravit, abych mohla být schopná se o děti postarat. On tloustlul a tloustnul...

Včera jsme se bavili a já mu řekla, že jeho váhový problém nejsem schopna už snášet a prostě, že mě nepřitahuje. Dál vše, jak se hádáme a to, že se nám něvěnuje atd. On chce zhubnout🙂,a chce dát do pořádku. Přijde mi, že i ta moje známost byla fakt úlet, ale ten muž mi dal poznat, že jsem ŽENA. Nevím, jak to jinak napsat. Nevím, jak to mezi mnou a mužem dopadne, ale vím, že děti ho mají rádi. Jen vím, že chci být šťastná a cítit se sexuálně přitahována mým mužem. Není to snad tak moc.

lu777
25. srp 2014

@johanka111 ono takový úlet je někdy ta největší pomoc paradoxně 😉

do téhle situace dospěje hodně manželství, ne-li většina... někdo je unavený protějškem (a každodenními povinnostmi, kdy na sebe ten pár nemá pomalu ani čas, co si budeme povídat, s prací a dětmi je člověk někdy rád, že vůbec NĚJAK funguje).... někdo do téhle fáze dospěje po pár letech, někdo po 15, někdo po 20 letech....

je těžké udržovat ten "oheň" dlouhou dobu... a je vlastně přirozené,že proděláváme takovéhle krize... pokud se k nim dokážeme postavit pozitivně a vytěžit z nich to nejlepší 😉 vlak jede v zajetých kolejích, čím dál tím pomaleji, až najednou skoro vykolejí.... strojvedoucí se probudí, vlak opraví, začne si ho zase všímat, oceňovat ho, věnovat se mu a vlak zase jede plnou nebo skoro plnou rychlostí 😉

je to o tom, že muž se musí probudit a něco se sebou začít dělat... a Ty si uvědomit co opravdu v životě chceš a taky jaká je realita, aby jsi pak na tom Ty, děti i muž nebyly hůř než předtím 😉
pokud se rozhodneš pracovat na vztahu s ním, tak jsou tam určitě i věci, které můžeš zlepšit Ty.... ono to tloustnustí je jen příznakem něčeho většinou 😉
a pokud máš hodně energie a potřebuješ se takříkajíc "vybít", tak doporučuju třeba fitko nebo běh, parádně to pročistí hlavu a člověk má i ty lidi okolo tak nějak radši, včetně sebe 😅 🙂

držím palce, my jsme 2 roky po velké krizi a zatím je to lepší než na začátku vztahu... 🙂 dneska opravdu za tu krizi děkuju a můžu Ti upřímně říct, že mnoho lidí, kteří před pár lety říkali, že to nedáme a jak to oni mají doma dobré a že oni nikdy mít krizi nebudou tak tu krizi mají taky, je to prostě přirozené (ať už krize malé nebo větší nebo naprosto zásadní krize).... nemám z toho radost, ale opravdu jsem si uvědomila, že tohle je do určité míry naprosto normální cyklus.... ono s kým člověk vydrží bez jakéhokoli mráčku třeba 50 let? 🙂
v té krizi je to těžké, ale je to potřeba takhle brát trochu s nadhledem

andelka
25. srp 2014

@lu777 proč ho nechá dojít do fáze obezity? No asi proto že není generál a on poslušný vojáček aby dělal něco co mu někdo nařídí. A během dne v podstatě žena nemá šanci ovlivnit co jí a pije, to záleží jen na něm, co si kupuje. Já jsem vařila zdravě, logicky kvůli dětem, ale i sobě, a muž se mi vykrmil na víc jak 140kilo. Sport? Jednou jsme byli spolu plavat, zjistil že fyzičku má na nule a od té doby ke sportu ani nepřičichnul. Mohla jsem mluvit já co jsem chtěla, doktorka upozorňovat na vysoký tlak, nadváhu..a nic. Když chlap nechce sám od sebe, ženská nezmůže nic. A když ho ani sex moc nezajímá, tak kvůli němu hubnout taky nebude, naopak s takovou váhou se do něj bude pouštět míň a míň a nakonec si zvykne že sex skoro není. Nesnáším paušalizování že za nadváhu muže může žena. Ne, může za ni on sám.

lu777
25. srp 2014

@andelka to jste asi nějak špatně pochopila.... samozřejmě, že není poslušný vojáček 😉
a napsala bych to samé pokud by toto psal muž o ženě 😉 (nikdy jsem nechápala jak může např. někdo říct, že muž nemá tip top oblečení tak je to její zodpovědnot, to je nesmysl)....

každý je zodpovědný sám za sebe 😉
jen mám možná malou představivost - neumím úplně představit jak může najednou někdo tolik ztloustnout... přece jen to chvíli trvá... 😉 za tu dobu bych já asi bouchla jak papiňák a sex by byl nulový.... pokud by to chlapovi nevadilo a trvalo to delší dobu, tak se obávám, že v nějakém bodě by mi došla trpělivost nebo by se okolo objevil někdo kdo by vypadal lépe a byl by příjemný a nevím jak by to dopadlo... ono když člověk nemá sex dlouhou dobu a druhý ani nemá o vztah zájem, tak kam to může vést? 😕 jak si to mám přeložit, když nejeví zájem? chce se rozvést? má milenku? je nemocný a nechce to přiznat? každopádně máme my oba velký problém a reálně to ohrožuje i děti, takže je třeba to řešit.....

to si ten člověk (vlastně oba) pak musí sám rozmyslet jestli má zájem o udržení vztahu/manželství nebo ne 😒

žádné partnerství nemůže fungovat pokud tam není respekt, komunikace a taky nějaké fyzično (nemusí to být obr vášeň ale nesmí mít člověk k tomu druhému odpor... měl by aspoň občas mít chuť se přitulit nebo pohladit apod.)..... jinak je to přežívání, ne život 😖
někdo tak žije roky než se rozvede, někomu rupnou nervy dřív... ale fungovat to nemůže...
umím si asi představit respekt a přátelství bez sexu (asi, nejsem si jistá, ale ve vyšším věku se k tomu člověk asi je schopný propracovat), ale ne pokud je mi 20, 30, 40, 50....

andelka
25. srp 2014

@lu777 je to přesně tak a dopadlo to tak jak si to představuješ, rozchodem. Snažila jsem se dokud to šlo, ale pak najednou už nebyl zájem..

duvi21
31. srp 2014

Nedokážu se přetvařovat a tvářit, že jsem šťasná, bohužel.
@johanka111 Nedocetla jsem vsechny prispevky, jen po tenhle s vyse zminenym textem. A mam potrebu Ti napsat: ne "bohuzel", ale TO JE DOBRE, ze se nedokazes pretvarovat. Je to o tom, co tu psala jedna maminka. Kdyz se budes pretvarovat, Tvuj manzel se nedozvi, co se vlastne deje a ze je treba neco resit. Ja doporucuji chovat se presne tak, jak se citis. V kazde chvili. To neni jen o slovech. Ty mu muzes neco rikat, ale pokud se pretvarujes a chovas jinak, nez se citis, on Ti ta slova neveri. Neveri TI, ze se citis napr. smutna, kdyz se budes smat a rikat muzes co chces. Ta uprimnost musi byt hlavne v Tvem chovani. Nebudu hodnotit vas vztah, jen jsem se chtela podelit o neco, k cemu ja se konecne kolem 40 dopracovala. Takze: je DOBRE, ze se nedokazes pretvarovat. Bud sama sebou, to se nakonec vzdy vyplati, i kdyz to tak v prvni chvilce nemusi vypadat. Treba se pohadate a pod. Ale i to je treba. Mate si co vyrikavat. Bez ohledu na to, jestli od nej nakonec odejdes nebo ne. Fandim Ti a drzim pesti!

smirda
1. zář 2014

@johanka111 ačkoli se nejedná o manželství, ale jen o partnerství a o dost kratší než u vás, bez dětí, zažila jsem něco podobného - zčistajasna jsem se zbláznila do svého/našeho společného kamaráda. V tu chvíli on měl všechny pozitivní vlastnosti a hrozně mě přitahoval, přítel měl vlastnosti jen negativní a vůbec se mi nelíbil. Pak jsem se ale snažila změnit úhel pohledu a být objektivní. Sepsala jsem si seznamy + a - u obou. Chvíli jsem koketovala s myšlenkou, jestli bych neměla být sama, bez kohokoli z nich dvou, ale pak mi došlo, že bych to tak trochu dělala s vírou, že tím pádem ten můj kamarád bude mít volné pole. Donutilo mě to zamyslet se a zjistila jsem, že přítel má všechno to, co od své budoucnosti chci, i když se nám to zatím nedaří uskutečňovat, ale ty představy a sny jsou stejné. Znovu jsem si uvědomila, proč jsem se do něj zamilovala a proč jsme spolu. A najednou se změnil i v mých očích, začal být zase hezký a přitažlivý. Třeba to tak bude i u vás.

simka77spain
15. zář 2014

Ja bych se s nim rozesla. To co popisujes ze citís ti on nikdy nedal a tedy neda. Mozná nekdy v nejaké chvilce, ale nikdy to nebude to pravé. Ja jsem takhle udrzovala vztah s byvalym manzelem skoro deset let a citila jsem presne to co pises ty. Od zacatku to nebylo uplñe zhavé. Ale mylslela jsem ze to je dobré, ze dokonce i ten sex je dobrý. Ale clovek to proste citi, nejde to uplñe vysvetlit.Mela jsem maleho a byli jsme rodina a tak mi bylo normlani ze jsme spolu a ze po nejakych letech je to proste takove, ale postupem casu se k tomu pridavaly i jiné veci a pocity, jako ze jsme si treba nekdy nerozumeli v nazorech na zivot nebo na lidi, no nevim...proste po case jsem si zacala vsimat vsech aspektu jeho charakteru a ze nase nazory nejsou jednotne, ja jsem byla proste jinde a on taky. Odesla jsem od nej. ne k jinemu, proste zit sama.Uplñe me to osvobodilo. Pozdeji jsem nasla sveho pritomneho manzela, a tam jsem citila tu jiskru, tu lasku, to souzneni, tu zamilovanost, ten nadherny, sex spojený s laskou který mame do ted, vubec nic se nezmenilo po skoro deseti letech! Ted cekáme miminka, jsme nejstastnejsi lidi pod sluncem, a ta kapitola s mym byvalym manzelem je proste jen ubohá minulost na kterou si vzpomenu jen jako na první studený pokus o manzelství. 😀 Preji ti odvahu na cokoliv co se rozhodnes. Urcite zivot nekoncí kdyz se rozhodnes od nej odejit a zkusit najít to pravé. Kazdý je jiný, nekdo by bojoval za manzelství a rodinu jako takovou, ale ja ti reknu ze moje rodina je ted krasna, dycha se doma prijemna pohoda a muj syn, ted uz sedmnactiletý by nemenil meho manzela za nic na svete. Vidí v nas priklad, jak to má mezi partnery vypadat a na to jsem pysná. Láska nade vse!

johanka111
autor
8. lis 2014

Jak to s náma dopadlo? Manželovi jsem řekla, že s ním nechci být, nepřitahuje mě atd. , byli jsme spolu bez dětí v restauraci a řešili sebe. řekla jsem mu to dost naférovku🙂, nikdy bych si nemyslela, že toho budu schopná. On se trochu urazil, ale pak některé věci uznal a od té doby je aktivní, začal opět sportovat, zhubnul dost kilo a chce pokračovat. Najednou mám pocit, že ta moje letní romance měla smysl, ale úplmě jiný, než jsem si tehdy myslela. 😀

A ten můj milenec? Většího pitomce jsem neviděla.🙂

tkanicka
8. lis 2014

@johanka111 zdá se, že jste krizovou situaci nakonec vzali oba za správný konec, pořádně s ní zatočili a vyhodili. Držím vám moc palce!

fadma
15. říj 2015

no nazdar takk jsem rada ze nejsem v takove situaci sama pac mam to same jako t a dost te teda lituju. Akorat ze jsem se za zady nelibala a nemela zadny s tyky z jinym muzem ale muzu te uklidnit ze po tom strasne touzimm. Vis muj prritel s kterym ziju 5 pet a mam s nim 4 leteho syna je taiy dost tpusty ma dve brady a s prdel ka nahore jako jeho mama. Strasny!!! Moje laska k neku naprosto snad uz vyhasla a to jsem ho takkk strasne milovala. Je to proste tim ze se nesnesem z jeho rodinou a taky fetoval a od te doby ho nesnesu vubec ani trochu ani me uz nepritahuje kdyz chce semnou myt sex vymluvim se ze me boli hlava a nebo ze me to bolii kdyz to spolu delame . libani doteky to vse je uz uplne o nicem. jenze o svyho detstvi jsem zamilovana stale do jedjoho ted uz samozdrejme muze a take otcem ditete. jako male deti sme spolu chodili me bylo 11 a jemu 9 jo a nechapu to ale pak uz kezi nami nic nebyloo jen kdyz sme byly deti tak sem tam pusa a ja ho milovala a miluju i do ted zda se mi o nem nemohu vefer spat a myslim na nej touzimmm po ne strasne mocc ale sveho pritele uz nemipuji ale je hodnej krasne se ke mne chova uz nefetuje prestalll strasne je hodnejj ale co z toho pam se totez mam celej zivot trpet a zit schlapem jen zlitostii a k tomu ten zvykkk umrela bych bez nejj kdybych nebyla tak zvykla okamzite odejdu ale nedokazu to jsem na nej zavisla dost mi pomohl chova se hezky ape kdyz si vzpomenu co ske prozili jk sem ho kdysi milovala a jsek tedka zvykla takkkk jakkkk mammmmm odejitttt ale nekuzu prece cely zivott trpettt

makeka77
25. čer 2017

Ahoj holky...potřebovala bych radu.Uz nevím.S manželem jsem 7 let.Ale 2 roky je krize jako prase.Uz ho nemiluju.Navic jsem potkala fajn chlapa,ale on nechce čekat na rozvod,je úplně umanuty.Zase si říkám proč...kdyby ke mě něco cítil,tak počká...nevím co dělat.Mam dceru 9let,ale není jeho.Je o dost starší.Navic i hlavu menší.A fyzicky mě absolutně nepritahuje.Chci se rozvést,ale řeším i bydlení kam jít atd.Nemuzu ho ani políbit.Je mi hrozně.Co dal?

tomikjoejoe
25. čer 2017

@makeka77 Odešla bych, máte jedno dítě a to se dá v dnešní době zvládnout. Ale asi bych zkusila být chvíli sama s dcerou, abych si ujasnila, jestli chci být s tím druhým.

Před rokem jsem řešila něco podobného, ale já měla tehdy děti tři a navíc jsem neplánovaně otěhotněla, čtyři děti sama neuživím, takže s manželem se oba snažíme jak to jde a pomalu se to lepší. Mít jedno dítě, tak už s ním pravděpodobně nejsem.

makeka77
27. čer 2017

Děkuju za názor.Ja bych právě ještě jedno dítě chtěla,ale manžel nemůže mít a když si mě bral tak to věděl a neřekl mi to..Nyní jsem s ním spíše jen kvůli bydlení.Ale myslím,že bych to sama s dcerou dala...děkuju.A určitě chvíli sama.Ze vztahu do vztahu to nejde.Udelala jsem to dvakrát.a pokaždé to špatně dopadlo.

ddddxxxx
23. zář 2019

Ahoj Johanka 111. Jak to nakonec dopadlo? Zažívám teď něco velmi podobného. Jsme s manželem 12 let. Máme 2 děti. Ale důvod proč jsem hledala zpestření byl, že jsem byla citově a sexuálně vyprahlá. Manžel je velmi atraktivní, ale postupně s semnou přestal mít sex, odmítal, abych ho objímala a líbala, když příjde z práce, přestal s semnou komunikovat, nechtěl nic opravit v domě, nechtěl mě vzít nikam na večeři bez dětí nebo na krátký víkend jen mi dva... Přestal na vztahu pracovat. Věnoval se jen dětem. Jsem atraktivní, ale myslela jsem si, že si našel někoho bokem, anebo se zamiloval. Trápilo mě to. Chyběl mi. Chybělo mi milování. Řekla jsem mu to několikrát. Řekla jsem mu, že musíme na terapii, že máme problém. Odpivěděl, že na terapii nepůjde, že je to vše jen v mé hlavě. Řekla jsem mu vše, co se mi na našem vztahu nelíbí, nic se nezměnilo. Uvědomila jsem si, že chci od něj odejít. Máme problémy a on je nechce řešit. Předstírá, že neexistují. Před pár měsíci jsem potkala někoho, s kým jsem se setkala jen 5x. Chodili jsme na romantické procházky, večeře, víno. Hodně jsme si povídali a psali. Okouzlil mě. Líbali jsme se, ale nic víc. Dal mi něco, po čem jsem prahla. Oba jsme po sobě toužili, e nikdy k ničemu nedošlo. Manžel se o něm dověděl a došlo mu, že to myslím vážně, že opravdu chci od něj odejít. Začal se snažit, ale já už nic necítím. Jsme přátelé, e to, že mě odmítal jako ženu mi hodně ublížilo. S tím kamarádem už nejsme v žádném kontaktu. Nepíšeme si, nevoláme ani se nelotkáváme. Jen mi ukázal, co bych od chlapa chtěla. Ale jak už tu někdo psal, mám doma těch 80% a těch 20% mi chybí. Ale moc! Spíš bych řekla, že doma mám 60% a 40% mi chybí. Cítím se jako mrtvola. Taková finančně zajištěná zombie.... Zajímalo by mě, jak to s vámi dopadlo. Jsi teď šťastná s manželem. Anebo jsi sama s dětmi a máš milence? Anebo jsi sama s dětmi bez milence? Anebo jsi šťastná s někým jiným? Nechci zahodit manželství a úplnou rodinu. Ale na druhou stranu chci být opravdu šťastná.

meyryen
24. zář 2019

Cu ml