Nesnesu partnerovu dceru... Je tady někdo v podobné situaci?
Zdravim vsechny,
at jsem hledala jak jsem hledala, nasla jsem maximalne to, ze nejsem v teto situaci sama a takovych "macech" je vice. Kde zacit... Asi tim, ze mam za sebou 7mi lety vztah, kde me muj ex psychicky tyral, vyvrcholilo to, kdyz jsme posledni 2 roky spolu uz bydleli a vse muselo byt jen podle nej a ja nic nemohla a pul roku jsme byli svoji. Ja krava si myslela, ze svatba to zachrani... Bylo to pak jen horsi, kdyz mi zacal rikat, ze ted jsem jeho zena a budu ho na slovo poslouchat. Kdyz me pri hadkach zacal chytat pod krkem, sbalila jsem se, odstehovala se a pozadala o rozvod. Byl moje prvni velka laska. V te dobe, asi pul roku pred rozvodem, kdy uz hadky s ex byly na kazdodennim poradku a ja byla psychicky totalne na dne, tak jsem si uz byla "vic" bliz s kolegou z prace, se kterym jsem si rozumnela jak s nikym jinym v zivote a je tomu tak dodnes, zachranil me z toho vztahu plneho tyranie a ted spolu uz mame 2 mesicniho syna, jenze on ma dceru (4r) z predchoziho vztahu. Jsme spolu uz 2 roky a ano vedela jsem, ze ma pritel dceru, ale to jak s ni clovek bude vychazet, to uz vedet nelze, bohuzel. Pritel se svou ex mel podobny vztah, jako ja s ex, jeho ex mu zakazovala brat malou k rodine, hadali se, apod.. Tak sli od sebe.
Pritelova ex navic moc rozumu nepobrala a neda se s ni absolutne na nicem domluvit, je takova "jednoducha". Male jsou 4 roky a je hodne pozadu, coz si nastesti pritel uvedomuje, ale je to jen odraz toho, ze jeji matka se ji nevenuje tak, jak by mela a vse se snazi dohanet pritel, kdyz ji ma u sebe, jenze mala se ucit nechce a po kazdem pokusu se neco naucit - barvy, oblikat se, jist, mluvit...- tak zacne hystericky rvat. Ublizuje zviratum, neumi poradne mluvit, neumi poradne jist, neposloucha, je hrozne nemotorna, hyperaktivní a nechapava. Ja jsem tady za tu prisnou a taky ma mala ze me respekt a me poslechne na slovo, pritel se boji, ze pak jeho dcera k nemu nebude chtit jezdit, kdyz na ni bude vic prisny on. Ale ne vse ji dovoli, nastesti. Vzato tchyne ta ji moc rozmazluje, vse ji dovoli a mala toho pak zneuziva. To se taky priteli nelibi, ale samozrejme jeho matka ho neposloucha.
Prvniho pul roku, kdy jsme uz byli spolu, tak to slo, ale jakmile zacala mit mala vic "rozumu" je to horsi a horsi... Zacala jsem ji nesnaset cim dal vic, hlavne jeji neschopnost. Mam spoustu deti kolem sebe v jejim veku, i mladší a ti jsou na tom rozumove i motoricky mnohem lepe, nez pritelova dcera. Necitim k ni nic a ani nechci, proc taky, neni to moje krev, je pro me cizi, muzu ji byt jen dobra teta, jen mi vadi, kdyz je tady. Nejsem na ni zla, snazim se ji nevsimat, driv jsem byla vic prisna, protože to jinak neslo, ale to je na dlouhe povidani.. Kdyz jsem otehotnela, tak uz jsem ji nesnesla vubec a ted kdyz je uz syn na svete, nechci ani aby se k nemu priblizila. Za prve mam strach ze mu ublizi a za druhe, proste nechci. Nastesti v moji pritomnosti si ho nevsima. Ale kdyz je v pritomnosti babicky (tchyne), tak si dovoluje vic. Vre ve me krev, jen kdyz se priblizi k synovi a nedej boze, kdyz si maleho vezme tchyne a mala si hned dovoli vic a saha na nej. Strka ve 4 letech vsechno do pusy, i ruce a uplne jsem plna odporu a nechutnosti, kdyz tema rukama se dotkne syna. Vim, ze to je jeji nevlastni sourozenec, ale ja ji proste nesnesu, nenavidim ji uz. Je cim dal vic podobna matce, furt na me jen tupe zira a kdyz po ni nekdo neco chce, tak nechape co a na to, ze ji jsou 4 roky, tak nic neumi, ani poradne mluvit. Ona ani nechce umet. Pritel moje emoce akceptuje, ja se ji stranim, kdyz tu je a nejak ten den/dva preziju. Ale vecne to tak nejde ze jo, jak budu jeho rodine vysvetlovat, ze si nepreji, aby byla v blizkosti syna. Ted je to vsechno jiny, nemuzu svym emocim poroucet. Mam konecne vlastni dite a ona je proste ta prekazka navic. Vim ze tyhle pocity nejsou asi nejlepsi, ale ja tomu diteti nijak neublizuji.
Nicmene verim, ze az bude vetsi a bude se s ni dat normalne bavit, tak budem spolu lip vychazet. Je tu nekdo v podobne situaci s kym bych si mohla popovidat? Moc by mi to pomohlo dekuji. A prosim odpustte si ty komentare, chudak dite, ze jsem hrozna, chudak pritel, vzdyt jsem to vedela atd atd... To nicemu a nikomu nepomuze, hledam maminky, co jsou ve stejne situaci, potrebovala jsem to ze sebe dostat. Dekuji za pochopeni.
@eleanora84 trochu silny slova ne?! Neznate me a ani pritele a nedivim se, ze jste sama s takovymi nazory.... Pritel se ji venuje jak jen muze, dava ji lasku a vse co potrebuje! Vubec nic z toho, co pisete Vy jsem nikde nenapsala a meho syna si neberte do huby.
jako jak, že se bojí ex? holčička má problém. tak ho prostě řešim. matka, pokud není úplná kráva, tak snad jí jde taky o dobro dítěte, tak by se měla snažit s tím něco dělat. tvůjv přítel může argumentovat i tou školkou, že má od učitelek neustálý stížnosti. kdyby to šlo do krajností, můžou to asi i někam hlásit. to by ji mohlo trochu pošťouchnout, aby s tím něco dělala.
nemůže to bejt proti jemu, je to v nejlepším zájmu dítěte. klidně by to moh řešit i přes nějakou instituci, že je takovej a takovej problém a matka brání, aby se holčičce dostalo odborný pomoci.
Přečti si svoje slova o té holčičce a pak se zeptej znova, kdo tu má silný slova... Že ji neublizujes fyzicky je pro tebe asi dostatečný.. Co že ji nenávidíš a to jí totálně zdepta psychicky, dej si metal za to... U tebe slovo macecha nabírá teprve ten správný rozměr...
U některých diskuzí opravdu přemýšlím, zda jsou reálné nebo slouží jen jako oživení stránek.
Pokud je téma reálné, tak ano, je pravda, že by holčička pravděpodobně potřebovala nějakou odbornou pomoc. A stejně tak by potřebovala psychickou pomoc ze strany rodiny. Je ve věku, kdy lze její chování pozitivně ovlivnit.
Na tvé straně ale taktéž vidím vážné psychické problémy. Začít nenávidět dítě za to, že je pomalejší? To, co ve vztahu k ní popisuješ už mě také přijde z tvé strany jako psychické týrání. Možná je tvůj problém způsobený situací, ve které ses sama dříve ocitla. Začala bych o tom více přemýšlet a psychologickou pomoc hledala nejdříve pro sebe.
Zdas se jako labilní baba, postradas soucit.... Měla bys nechat vyšetřit sama sebe hlavně...
jinak ta holka ti "jedno" samozřejmě není. kdyby byla, nepíšeš to sem. tys napsala, že ji nenávidíš. to není žádnej neutrálí postoj;) takže minimálně bys udělala dobře, pokud byste holčičku k odborníkovi nevzali (jakože doufám, že jste natolik rozumný, že to prostě zařídíte), tak bys minimálně k terapeutovi měla jít sama. když je dobrej, řeší skrz jednoho člověka celou rodinu. může vám pomoct s komunikací s ní, komunikaci mezi váma, i s babičkou, aby uměla holčičku taky rozvíjet, a ne jen rozmazlovat atd. a poradí s přístupem k tomu dítěti, s výchovou.
Je to tvá nevlastní dcera když to takhle vezmeme, žiješ s jejím tatínkem ! Takže věnovat by ses ji měla, ale absolutně nechápu proč sem teda píšeš když ti všechny říkáme jak se mas zachovat a ty si pořad meleš svou... tak si buď pořad zatrpklá macecha a nepis sem, když nechces poradit . Amen ;)
Prober se. Vařit, žehlit, skládat její prádlo je tvoje povinnost, našla sis partnera s dítětem. Dítě je neschopné, zaostalé, matka je jednoduchá, ale ex se ji boji? Nevím, asi si pod pojmem jednoduchý člověk co moc rozumu nepobrala, představím něco jiného, než ženskou co by psychicky týrala chlapa 🤔Jakým zvitatkum ubližuje? Máte doma psa? Kočku? Koně?křečky? nevim, každý normální člověk kdyby viděl, že ubližuje schválně zvitatkum, asi by dítěti po opakované výzvě dal na zadek, nebo kde si to viděla? Každopádně si zajdi k psychologovi ty, protože to asi potřebuješ, napsat větu konečně mám vlastní dítě a ona je překážka navic je docela síla. Aby tě za chvilku žena taky nechytla jak ex pod krkem 😏
@normalnimatka ona mu dela naschvaly a problemy, nechce mu pak malou dat apod. Soudem to maji dle dohody. Jo hlasime takove veci na socialku, ale ona neposlechne ani pani ze socialky, proste priteli v tom brani a ona s malou nikam nepujde. Pak je tezky ty holce pomoct, ja s ni nikam jit nemuzu, nejsem zákonný zástupce dítěte.
Poradím, jak to cítím. Soudit nebudu.
1) vy k psychologovi, protože podle popisu se s tím sama nepopasujete
2) rodiče holčičky se pokusit o seriózní debatu
3) pokud to není možné, otec by měl zažádat minimálně o střídavou péči a snažit se všechny problémy vlastního dítěte řešit (protože třeba ta logopedie se musí jet opravdu každý den,to není o tom vzit dítě jednou za měsíc k logopedovi)
4) hlavně ale tu malou, prosím, neházejte přes palubu. Ona jediná z vás všech za nic nemůže.
Sama mám dceru s vývojovou dysfázií. Chce to prostě jen větší nasazení, ale vše jde. Po poctivé práci se dítě "nastartuje" a vrátí vám to. Dcera si už kolem pátého roku začala sama uvědomovat, že je něco "špatně". Sama to pak chtěla řešit (hlavně řeč, má k tomu i opožděný vývoj řeči).
Zkuste tomu dát šanci.
le s tím se dá pracovat. přizovat důkazy, např natočit hovor, kde mu vyhrožuje apod.
koneckonců příteli v tom reálně nezabrání, nemusí se to vůbec dozvědět, ani dcera jí to asi neřekne, když nemluví...
minimálě běž k terapeutoj sama, může pmoct se vším i nepřímo.
Tak pokud je matka taková jaká je, tak ať tvůj přítel to dá na sociálku a zažádá o plnou péči, že matka nechce řešit problém svého dítěte, což vám tedy jistě potvrdí i ms že matka problém neřeší, a budete mít doma prostě děti dvě. Ta holka si zaslouží šanci
Ja si myslim,ze to vidis ze spatne strany,ono ta holka neni tva starost a cas,ktery ji venujes navic je pro tebe ztraceny,ale kdyby sis uvedomila,ze cas,ktery ji das ti mnohonasobne vrati az bude msly vetsi a budou si spolu hrat a vy bude mit doma vikendovou pohodu a nebudete muset bavit jedinacka,tak i pochopis,ze je dobre ji vytahnout na nejakou normalni uroven,aby ti syna netahla dolu,aby si rozumnela a de facto na tom v konecnem.dudledku vydelate,starsi segra se vzdycky hodi,treba pak i maleho chvili pohlida,kdyz budes potrebovat neco zaridit a ty nebudes mit strach co by se mu mohlo s ni stat...nakonec tady nebudete vecne a nevim zda planujete jeste dalsi dite nebo ne,nebo jak se vsm bude s druhym darit,protoze nikdo nezijeme vecne a tsk vas syn by taky mohl zustatna svete pak uplne sam,ale ma nevlastni segru,kterou muze mit rad,muzou si pak pomahat...ale tak samozrejme je to tva vec i volba...vetsinou ty deti jsou pak ten nahradnim partnerum vdecne a kolikrat je vic berou jako vlastni nez ty sve vlastni...ale ona neni tvoje starost,tvoje satost je jak ji bude vnimat vas syn,jaky budou mit vztah a to uz ovlivnit muzes...
@marcicek84 jooo to by bylo fajn, jenze ona nechce, ja to zkoušela po dobrem, po zlem s pritelem i bez nej a nic, situace je furt stejna, clovek se snazi ji neco naucit a ona zacne bulet a odmita se ucit.. Ja uz proste zlomila hul.
Jste spolu UŽ dva roky... a ty máš KONEČNĚ své dítě.
Jeho dceři byly taky dva, a jak se asi cítí dítě mezi, namátkou... cituji tě:
Mam konecne vlastni dite a ona je proste ta prekazka navíc
Pritel se ji venuje jak jen muze, dava ji lasku a vse co potrebuje!
Kdyby ta mala byla vic sobestacna a vic schopna, vim, ze mi tolik vadit nebude
…priteli pomaham s jeji vychovou, peru a skladam jeji pradlo, varim ji, nakupuju, nakrmim ji, ale proste ji "nemusim" a je mi to proste proti srsti
Ta mala potrebuje odbornou pomoc, ma snad vsechny priznaky ADHD, bejvalka o tom ale nechce slyset, ze s ni nikam nepujde a pritel se s ni nechce hadat a boji se, aby to nebylo proti nemu pak.
Ona moje dcera neni a nebude, neni moje starost ji venovat vetsi pozornost.
Necitim k ni nic a ani nechci, proc taky, neni to moje krev, je pro me cizi, jen mi vadi, kdyz je tady
Ty jí ubližuješ víc svým nezájmem, než když bys jí občas plácla přes zadek.
Ty vole prober se!!!!
Ty jsi dospělá, a ona dítě. Navíc dítě poznamenané rozchodem rodičů, jistot. Ona nemá nic, a to, že je nechtěná se na ní podepíše, ale taky na tvém dítěti.
tak jako nějaký cílený "učení" by mělo bejt to poslední, co by vás mělo zajímat. prvně by třeba potřebovala nějakej sociální um - neubližovat zvířatům a bejt něžná na dítě. říct, co potřebuje atd... ted bych fakt jako neřešila, že se nechce naučit barvy....:D
Anonymni - protoze nevis jak na ni,cim ji motivovat,jak s ni pracovat...ne vsechny deti reaguji jak chces,moje dcera treba potrebuje pochvalu,ze neco umi,ze je velka,jak ji to jde a to by se pak rozkrajela,nekdy staci slibit za nejake povinnosti super zabavu,kterou chce,musite najit co je pro ni ten motivacni prvek...
Jinak na rozvoj reci a sklidneni ADHD je dobry doplnek stravy eya q (dava to synovi kamaradka,byl hodne zaostaly,nemotorny,spatne mluvil,nesoustredil se na nic,nesla mu kresba a co to s tim v kombinaci s logopedickou podporou udelalo,nebe a dudy,vrstevniky dohnal vsechny a mozna i nektere predehnal).Tim chci rict,ze na lamani holi je moc brzy...
Promin, tohle je fakt silna kava a doufam, ze nekde uvnitr vis, ze to neni v poradku. Ty jsi dospela zenska a ted i mama, je na tobe se dospele a rozumne chovat. Musis na sobe strasne moc pracovat. Jak muzes nenavidet male, bezbranne 4 lete dite, ktere ma jeste ke vsemu asi nekolik hendikepu a tvarit se, ze ji neublizujes? Super, nebijes ji a nekricis a das ji najist, ale NENAVIDIS ji. Myslis, ze to nevi? Je pro tebe hloupa a nedela co po ni chcete a vis co. Co kdyz tvuj syn bude taky opozdeny? Nebudes ho mit rada? Jasne to se tobe stat nemuze 🙂. Jo a to, ze se deti proste neumi chovat ke zviratum? Jako sorry, vsem detem to musis do nekonecna vysvetlovat, hlidat je a ucit a ucit. Pro ne je prirozene zkusit je tahat za usi, pichat do oci a tahat za ocas. Na vas dospelych je ta prace je to naucit, nikdo jiny to neudela. Ze na vse saha a nechce se oblikat ... no tak to je taky docela normalni. Kolem 3 roku zacinaji byt i tvoje vlastni deti obcas nesnesitelne a ja uprimne doufam, ze ti syn to zrcadlo nastavi a ver, ze deti to fakt umi. Mas skvelou prilezitost pomoc jedne male holce a muzes ji bud totalne posrat zivot i vztah s jejim otcem nebo z ni muzes vychovat fajn holku. Jasne tvoje dite to neni a bla bla, ale muze ktereho milujes jo. Uprimne nechapu, jak tvuj chlap muze tobe tyhle pocity ke svemu diteti tolerovat. Boji se sve ex a boji se i tebe, ale uzirat ho to musi. Prosim Te, dej te holcicce sanci, jinak to skonci pruserem.
a teda nevim, jak to děláte, ale tyhle věci, jako učení barev atd...to je všecko u dětí přeci hra. neumim si představit, že bych to dítě "učila" tak, že se bude vztekat a bude to odmítat..... to mi přijde, že prostě ani enjde. u čeho si to umim představit, je třeba nějaký psaní/kreslení. když budeš opravovat, aby to písmenko vypadalo správně, tak se dítě může zaseknout atd...ale jako učení barev? no nevim no.
že nejí sama je smutný, ale není jiná možnost, než ji nechat se prostě krmit, zkust třeba zabavit knížkou, pokud fakt není zbytí, nebo se zkusit domluvit na tom, že půlku se krmí sama, půlku my. ve školce přeci taky asi jí sama, ne? těžko ji krměj učitelky.... tak holt prostě neobsluhuju... i když se zezačátku vztekne.
v klidu uznám pocity, uznám, že je to těžký a že je radši, když jíkrmí někdo jinej, ale vysvětlim, proč to tak potřebuju a proč to tak bude a necouvnu.
@normalnimatka nojo jenze ona to nechape, to je ten problem. Doma maji štěně, tomu ublizuje furt, to vime od jeji matky. My mame doma 2 kocky, hodne, nic male nedelaji, jen koukaji, jak si hraje a uz nekolikrat jsem ji nacapala, jak je taha za chlupy, za packy, pleskne je nebo na ne schvalne slapne. Vzdy ji vynadam, plesknu po zadku a vysvetlim, ze to delat nesmi, ze to kocicku boli, ona to odkejve, vi ze to delat nesmi, ale stejne to udela znovu, to stejne u nich doma se psem.
bože a sme u toho.... takže pleskneš přes zadek....super řešení...
musíš si prostě říkat, že je o dva roky zpět. chápu, že je to úmorný, ale nebude to trvat věčně. na tyhle věci prostě zadržet, aby to nedělala (jo, se zvířtama to není jednoduchý vždycky udělat, ale i kdybyste je měli zavřít do jiný místnosti a připustit jen při vaší blízký přítomnosti, abyste mohli včas zakročit), důrazně vysvětlit, že tohle ne a nabídnout jinej způsob chování. zvířátkům se dělá malá malá, takhle. ještě 30x to třeba udělá. a pak už ne. tak to prostě je. a tyhle věci dělaj všechny děti snad v určitým věku. i tvůj syn to jednou bude pravděpodobně dělat. taky ho za to budeš pleskat přes zadek? v těch dvou letech? to snad ne....
achjo, já tady končim. chtělo by to si trochu osvojit základní pravidla respektující výchovy, doporučju skvělý knížky Aha rodičovství kupř., nebo aspoň Zkoušeli jsme všechno - krátká, obrázky, hutný shrnutí potřebnýho. Věřim, že by vám pomohla-
řekla jsem už svoje. dožeňte ji k terapeutoj, logeopdoj, nevim, co všechno by bylo potřeba, asi njelíp nejdřív dětskej psycholog, aby řek, co dál. i navzdory matčinýmu protestu na to má holčička právo a zařídila bych to prostě. důvod k neudělání toho jako strach z ex je fakt poseroutkovství a nedostatečný postavení se za dobro dcery a vás všech.
i pokud byste tohle neudělali, jako minimální nutnost vidim terapeuta pro vás, pro oba ideálně, nebo aspoň pro tebe, nebo tvýho partnera. Ať vám tam pomůže s komunikací a vývojem dcery atd.
@normalnimatka ona se krmi sama, ale tim zpusobem, ze toho je vic na zemi a na ni, nez v ni. A pritel se s ni uci pomoci her, ale ona nechce proste, ja to taky nechapu, proc se pokazde rozbreci, kdyz se pritel snazi s ni neco delat a naucit ji neco noveho...
Proboha... ja si neumim predstavit, ze bych zakazovala svemu 4 letemu synovi sahat na maldsiho brasku. On ho uplne zboznuje.
Myslim, ze byste meli vyhledat odbornou pomoc. Vsichni.
Samozrejme, ze se neumi najist a neumi mluvit. Ono to totiz spolu souvisi.
Bože, z tohohle fakt bolí u srdce. Uťápnutej chlap, kterej by zasloužil pěstí s rozeběhem, aby se mu trochu rozsvítilo v palici a neschopná sebestředná ženská, oba citový mrzáci. Co vede 2 dospělý lidi psychicky týrat bezbranný dítě?!
Nejlip se rozviji to co dite zrovna bavi. Treba syna ted vubec nebavi kreslit. OK tak nekreslime a delame to, co bavi jeho. Chvili to byly barvy, chvili pismenka. Hodne ho bavi casopisy a knizky. Kazde dite je jine a je treba vychytat, to co zrovna delat chce. Pak se uci a ani o tom nevi. Ale takovyto pojd budeme delat tohle, tak to u nas vubec nefungovalo. Proste co delat nechce, to nedela. Respektuju to. Co ji bavi?
Je nejspíš sama frustrovaná z toho, že jí to nejde. Neumí to ale dát najevo. Je opravdu třeba si zajít pro odborné rady. Dítě má problém, brzy si to samo začne uvědomovat. Plácnutí přes zadek to fakt nevyřeší.
Cituji: “Ona moje dcera neni a nebude, neni moje starost ji venovat vetsi pozornost.” Vy vubec nechapete, ze ta mala vas postoj citi, ze? Ze to odmitani a ignorace pro ni musi byt hrozne. Vy ji nesnasite proto, ze neni takova jakou byste ji VY chtela. Znovu opakuji - pokud nevidite, ze problem je na VASI strane, jste zla, sebestredna bytost.