Nevěra po 25 letech manželství. Co dál dělat?

@adelisss Nevím, je rozvedená a má dvě děti...jen o pár let mladší než já...

TAk v tom pripade zustante v takovem svazku dale a trpe to manzelovi ....JAk si potom budete vazit sama sebe,jak budete fungovat mentalne ???Budete se bat,kde je s kym je,co tam dela je opravdu v praci?Je to jednoduche,sama jsem si tim prosla,manzel me podvedl v tehotenstvi,zjistila jsem to kdyz jsem byla 14 dni po porodu,sbalila jsem mu kufr a sel.JAk muze byt takovy clovek dobrym vzorem pro me dite??? POkud by VAm to tak vadilo,jak prezentujete prispevek ,tak s tim neco delate,ale evidentne chcete aby VAs jen nekdo politoval,nezlobte se za nazor,ale je to tak.Potom vlastne nechapu duvod prispevku,kdyz s tim proste nic delat nechcete.....

@nat Neřekla jsem,že s tím nic nechci dělat, to jste mě špatně pochopila....příspěvek jsem sem dala,abych si vyslechla názory a zkušenosti jiných žen....které by mi třeba pomohly se rozhodnout....najít odvahu....o lítost tedy absolutně nestojím a že žádného prispěvku ji ani necitím...jen z toho Vašeho cítím jistou necitlivost...k někomu, kdo si prochází nejtěžším obdobím v životě.
Ale i tak děkuji za názor....

Určitě bych manželovi nedávala další šanci zadarmo. 4 roky mu procházelo nefér jednání. Tak by konečně měl trochu narazit. Však sám prý řekl, že pokračoval, protože prý mohl - nikdo mu to nezarazil. Nebo něco podobného.
Přijde mi to trošku takové to: příležitost dělá zloděje. Každopádně manžel by měl pocítit nějaké následky.
Těžko říct, proč se manžel takto chová. Ale podle mě za tím můžou být i děti: doma svoje děcka vidí každý den. A s milenčinými dětmi třeba až tak nevychází... Ale kdoví jak to je.

@adelisss Pokud mám dobré informace, jejich vztah se děti nedotkl,probihal jen mezi nimi jinde nebo u ní,kdyz byly u otce..myslím,že její děti jsou mu ukradené....ale je jen moje domněnka...z toho co vím....může to být jinak..už nevím,čemu věřit a co si myslet

Byt tebou,tak to prestanu tady resit. Kazdy vztah je unikatni a tak i kazda nevera. Pokud tu budes stale cist, aby ses s nim okamzite rozesla, budes k tomu kroku defakto vmanipulovana. Ja z tebe citim, ze nevis. Potrebujes odpovedi aby ses rozhodla co dal. Ty tu ale neziskas. Ano,pohled jinych zen co si prosli stejným zazitkem, ale pritom vlastne uplne jinym je sice fajn, ale nesmis ze zazitku jine zeny delat svuj zaver. Jak jsem uz psala, pokud chces odpovedi,znat pravdu a pripadnou dalsi vasi budoucnost, cesta je snadna,pres poradnu. Manzel ale tohle musi tez pochopit. Bez pomoci sice neveru lze zvladnout, ale povetsinou partneri nepřijdou na problem proc se to stalo a pak se to opakuje. Ale je i samozřejmě možné, ze vase spolecna cesta jiz dosáhla sveho vrcholu, je treba ale tohle pochopit. Jinak i dalsi budoucnost v dalsim vztahu bude ohrozena timto zazitkem.

@klpoiu Děkuji....já to tak i beru, že to rozhodnutí je na mě....já jsem já a manžela znám 25 let, jen já vím,jak to mezi námi bylo a čím jsme si prošli....člověk v zoufalství dělá zoufalé věci...emoce,strach to vše stěžuje rozhodování,životní situace,povaha to vše ovlivňují....a pak neví kudy kam a hledá odpovědi...v poradně bychom je našli asi lépe než na diskuzi tady....teď jen se tam dopracovat...
Každopádně děkuji všem za čas a názory....držte mi palce

Uz to,ze VAs 4 roky tahal za nos a podvadel,a pak zase s tou samou zenou a vy nevite zda s takovym clovekem chcete zustat???? TAk to to me jen utvrzuje v tom,ze sama nevite co chcete a cekate,ze to za VAs tady rozhodnou jine....A pokud by jste s tim opravdu chtela neco delat nepisete sem ale hledate uz misto v nejake poradne a hledate reseni proc VAs manzel podvedl kdyz jste spolu byly tak stastni.....

@nat Podivej se na to z druhe strany; 25 let mas leharo a pohodicku, nemusis nic resit, usnula jsi defakto na vavrinech, veris v hlubokou a cistou lasku (zakladatelcin uvodni prispevek), kdyz v manzelstvi zacne ubyvat sex, oduvodnis to vekem a dal po nicem nepatras a uzivas si ten domnely klidek a pohodicku....a najednou bac! Prijdes manzelovi na neveru, ktera trvala 4 roky. Sere te to, ale jeste vic te sere to, ze po 25 letech klidu a pohody musis najednou neco resit, coz se ti nechce. Nechces prijit o tu pohodu, randit uz po 25 letech neumis, ani nevis, jak by sis nekoho nasla a jestli by se s vubec nekomu libila. Chces zoufale zpatky ten stereotyp, na ktery jsi byla 25 let zvykla, ale zarovven vis, ze to byl prave ten stereotyp, ktery manzela vehnal do naruce jine....tak je holt 'jednodussi' se v tom placat a nechat do vyhnit s tim, ze to nejak dopadne.

@zanett Ufff....tak vy jste to tedy pěkně shrnula...akorát, že to tak tedy není ani to tak necítím...jsem jenom nešťastná z toho,že se mi rozpadla rodina a manželství a,že jsem přišla o lásku svého života a ano pláčem se v tom...nejsem robot,abych smazala software a nahrála si tam jiný.
Obdivuji Vás všechny statečně ženy, které jste to zvládly řešit radikálně....já tak statečná nejsem....momentálně jsem jen strašně nasraná a nešťastná.

Nikdo nerika, ze mas potlacit emoce. Samozrejme, ze to boli. Samozrejme, ze je to rana, ktera uz navzdy zanecha sram. Uz to proste nikdy nebude takove, jako driv. 4 roky nevery nepujdou smazat jen tak. To se rozumi. Ale co chtela @nat svym prispevkem asi rict, je to, ze ty si porad jenom stezujes (chapu, ze to boli, jak by ne?), ale nejak nemas moc vuli se hnout z mista. Dalas mu nuz na krk s tim, ze pujdete do poradny OBA? Ne? Proc ne? Proc pristupujes na jeho podminky. On je ten, kdo by mel soupat nohama. V anglictine se rika 'Beggers cannot be choosers', volne prelozeno 'kdo zebra, nemuze si vybirat/klast podminky'. Tvuj manzel te sice prosi, abyste zustali spolu, ale nechce pro to nic udelat (do poradny nepujde atd).... s takovym pristupem tu muzeme popsat dalsich XY stranek diskuze a bude to porad jenom o tomtez.

PS. Ve svem predchozim prispevku jsem jenom shrnula to, co jsi tu za celou dobu popsala. Co je na tom spatne? Neco jsem nepochopila?

Je to tvůj život, jak už ti psala @klpoiu - zvážila bych, zda tady pokračovat v komunikaci s lidmi, kterých se tvá bolest netýká.
25 let je strašně dlouhá doba, to se prostě nedá lusknutím palce resetovat.

Milá zakladatelko, upřímně si myslím, že všechno to heroické “já bych ho kople do pr… zadku” je trošku stejný dělání ramen jako chlapský “no to bych mu teda rozbil hubu”. Když dojde na lámání chleba, tak se vlastně huby moc nerozbíjí a nikdo se do zadku nekope. Já bych po čtvrt století společnýho života nedokázala partnera jen tak kopnout do zadku. Rozhodně ne bez opravdu dlouhýho zvažování a proto, že mi to poradily nějaký tety z modrýho koně. Kdybych s někým byla čtvrt století, tak bych mnohem větší část svého života strávila s ním než bez něj. A to přece něco znamená, má to nějakou váhu. Já bych jen tak bez rozmýšlení neukončila ani svůj “jen” osmiletý vztah (a to i přesto, že finanční stránku vůbec nemusím řešit). Protože já jsem sama sobě slíbila a udělala vědomý rozhodnutí, že my dva spolu budeme a že budeme mít společné dítě.
Ale zároveň to, co Ti provedl, nebyl opilecký exces z podnikového večírku. To byl úplně regulérní paralelní vztah! Osobně si myslím, že přijít na něco takovýho, tak budu docela dlouho úplně paralyzovaná z té rány a vůbec nebudu schopná jakýchkoliv rozhodnutí. A taky bych byla strašně nešťastná a hodně nasraná, ale nešťastná mnohem víc. Hele, netlač na sebe a nenech na sebe tlačit. Máš právo se zlobit, máš právo být smutná, máš právo nevědět, co máš dělat. Máš právo nikoho nikam nekopat a přesto to neznamená, že nemáš sebeúctu. Máš právo odpustit, máš právo neodpustit. Ale máš taky právo na to, aby tvůj partner přiložil ruku k dílu a přispěl k tomu, aby se situace vyřešila. Já bych do poradny šla klidně sama, nebo k psychologovi. To, co se ti stalo, je děsná rána a může být prospěšný to vyventilovat před někým nezávislým.

@drep Děkuji za empatickou zprávu a přeji mnoho štěstí v životě a v lásce ❤

Tak jestli jste spolu 25let tak bych si tipla, že nemáte úplně malé děti, takže argumentovat rozbitím rodiny a financemi mi přijde trochu mimo. Jak už bylo několikrát zmíněno, tak 4roky paralelní vztah a vytření si zadku s tvojí druhou šancí, je za mě taky na rozchod. Ano, není to snadné, ale zvládlo to plno jiných ženských, tak to zvladneš i ty. Koneckonců kdyby ti najednou oznámil, že odchází, tak to prostě musíš zvladnout a nebudeš mít na výběr. Je to jen na tobě, jestli si necháš nadále kalet na hlavu nebo sebereš poslední zbytky sebeúcty a odejdeš a dáš sobě šanci na spokojenych "zbylých" padesát let. On už nebude mít žádnou motivaci se k tobě chovat s respektem. Ty sis žila v iluzi, ale on tě nemiluje, protože když někoho miluji (a teď nemyslím nějakou poblázněnou zamilovanost, která se dřív nebo později z každého vztahu trochu vytratí), tak mu 4 roky nelžu pravidelně do očí a mám k němu respekt. To není úlet na pracovním večírku apod, ale ultimátní zrada. Za poradnu bych zbytečně neutrácela. Vzala bych společné peníze, nechala děti manzelovi na krku a na tyden odjela na wellness, kde bych si zkusila vyčistit hlavu a udělala akční plán jak tento toxický, nerovný vztah ukončit....nebo se prostě smiř s tím, že manžel je jaký je, že žiješ se zrádcem, ale za nějaký společenský status a relativně easy život ti to stojí. Pak ale nemá smysl hledat rady, protože elixir lasky, po kterém se na všechno zapomene a tvoje idea ideálního vztahu se stane realitou, ti určitě nikdo neporadí.

@zanett Ne nepochopila, ale to je v pořádku...nepsala jsmem si zde o pochopení...zajímaly mě jen pohledy jiných...z každého si mohu něco vzít,ale rozhodnout se budu muset sama...to vím
Jak tady někdo psal...nechodíte v mých botách
Ale děkuji a přeji hodně štěstí v životě .

Tak hlavne, ze ty, zakladatelko, vsechno ohledne tve situace spravne chapes 😀 Hodne stesti do budoucna.

@drep To heroicke “já bych ho kople do pr… zadku” doporucuju ja osobne proto, ze se tim ponizenim opakovane nevery prosla a uz bych to znovu nedala. Pro me to neni heroicke prohlaseni bez vyznamu, nevim jak pro ostatni. Rozdil vidim v tom, ze ja (a nektere zde jine) jsem tim prosla a znovu to zazit nechci, kdezto zakladatelka si tim prochazi poprve. Kdyby se ji to stalo nekdy znovu v budoucnu, uz by asi nevahala se rozhodovat primocareji, si myslim.

@zanett Nikde jsem nepsala,že to chápu, právě že nechápu nic,placám se v tom slušně...jak píšete někde níže...zažívám to poprvé a prostě nevím kudy kam...toť vše
Mějte se hezky

Tak ve šťastném manželství nejsou milenci ani milenky, podvedl jednou podvede znovu. Takže ho pošli do háje. Očividně vaše manželství nebylo tak růžové jak si myslíš

Můj názor na věc je takový, že jsem schopná věřit tvému manželovi, že byl ve vztahu s tebou spokojený. Věřím, že se nevěra může stát i ve vztazích, které jinak fungují. Ale neznám vás osobně a je těžké to posoudit. Píšeš, že sis na něm ničeho nevšimla za dob nevěry a byla jsi šťastná. Za mě je škoda zahodit vztah, který roky funguje a ve kterém jsou malé děti, jen proto, že by se to mělo podle pohledu společnosti. “Podváděl - opusť ho!” Položila bych si v první řadě otázku, jestli chceš být nadále jeho partnerka? Chceš v tom vztahu pokračovat? Pokud ne, je to jasné. Pokud ano, máš 3 možnosti. Ta nejvíc kontroverzní, ale přesto reálná možnost je navrhnout mu, že s ním zůstaneš, ale pokud povede ještě jiný paralelní vztah, budeš to brát jako otevřený vztah a nebudeš se bránit tomu, že se s někým také seznámíš.. Druhá možnost je zůstat spolu a vyhledat pomoc odborníků. A třetí možnost je zůstat s ním a nechat to plynout, nepátrat, věřit. Ať se rozhodneš jakkoliv, držím palce, ať jsi znovu šťastná. Neposlouchej ostatní, co by se mělo, ale poslouchej sama sebe, co chceš a cítíš ty. Hlavu vzhůru, hlavně se snaž nelitovat, jsi jistě skvělá taková jaká jsi a buď najdete cestu a manžel tě získá zpátky a nebo na tebe bude čekat někdo jiný. 🤍

Tak tuhle situaci ti vůbec nezávidím. Já sama jsem si párkrát říkala, co bych dělala, kdyby mi manžel byl nevěrný a nevím, jestli bych mu byla schopna někdy do budoucna věřit. Teď je bohužel nevěra všude. U nás v práci bylo nevěrných minimálně 70% chlapů, až mě to zděsilo. Hlavně ti, co začali chytat tzv. druhou mízu a měli potřebu si něco dokazovat.
Sama moje mamka byla tátovi nevěrná. Je to asi 15 let zpátky. Táhla to se starším sousedem z chalupy. Trvalo to taky pár let. On jí kupoval dárečky, prádlo. Pak si od něj přitáhla nějakou lehčí pohl. chorobu. On to táhl s několika ženskýma naráz. 🤢 Ta představa, že by od něj chytila něco horšího a třeba nakazila i tátu, který v tom byl nevinně...Tak pak musela s pravdou ven. Táta to těžce nesl. Slibovala, že to skončí a tak spolu zůstali. Od té doby spolu žijí jako spolubydlící a ne manželé. Všechna důvěra a intimita se vytratila. Je to hrozný. Nejhorší je, že pár let na to mamce soused znovu napsal a ona hned pelášila za ním. On si jí spletl s jinou, takže z toho nakonec nic nebylo. 🙈
Ale obecně si myslím, že těch co jsou nevěrní a pak už to nikdy neopakují je hrozně málo. V mém okolí všichni, kdo byli nevěrní jednou, vždycky ujeli znovu, i přes sliby, slzy...
Záleží na tobě, jestli bys mu pak ještě byla schopna někdy věřit. Jestli by ti nevadilo, že ho strkal jinam a bůh ví, co si z toho mohl odnést.
Poradna zní fajn, ale určitě by měl jít taky. Pokud chce ten vztah opravdu spravit, musí pro to udělat víc, než jen slibovat. Jak se říká, slibem nezarmoutíš. Držím palce 🤞

Ahoj, dej mu prosim sanci, bezte k parovemu terapeutovi, prozivam neco vzdalene podobneho. 20 let pro mne spokojeneho msnzelstvi, jedno dite. Spoustu hezkych chvilek, plany. Sex, dokonaly manzel za mne. Pul rok byl divny, smutny. Zeptala jsem se a on se priznal. Rekla jsem - nerozvazne - at vypadne. Za tri dny byl pryc. Nezavahal ani minutu. Mel to uz dlouho vymyslene, asi. Ja mu vybirala darky pod stromecek, on premyslel nad tim, jak mi rekne, ze uz se mnou nechce byt…Pronajaty byt s milenkou, ona z jeho prace, 2 deti ve stridavce. Bulim kazdy den, nejde to pustit, vubec. On se chova slusne, vstricne, je ochoten pomoci s cimkoliv…ale o druhou sanci nema zajem. Uz je prc pul roku a ja se neposunula dal asi ani o kousek. Chapu jak si rozervana. Nejde zahodit tak dlouho fungujici manzelstvi…. Poustim si podcasty Petra Casanovy. Jsou zajimave… Preji ti hodne, hodne sil…. Nejsme v tom samy…. Je nas hodne….. I ja bych tomu svymu jeste sanci dala….

Navic, myslim, ze ty holky, ktere pisou, at ho vykopnes s igelitkou NAPROSTO nevi o cem mluvi… a nechapu, proc prispivaji do diskuze, kde by mel prispet jen ten, kdo to prozil a kdo se pekne dlouho motal na dne! A neni pravda, ze kdo zahl jednou, zahne znovu. Myslim si, ze ten muj, zatim jeste manzel, to uz nikdy neudela, protoze netusil, jak zradil sveho syna, mne znicil zbytek zivota a take znicil duveru sve rodiny. Myslim, ze tohle uz nikdy neudela. V tom svem novem vztahu

Bože, jak tak ctu ty prispevky zpetne, tak nektere holky jsou uplne mimo. Zanet, ty jsi neco podobneho prozila? Stereotyp? O cem to mluvis? Jako to prani, zehleni, uklizeni, vareni, myti nadobi? A sex prvni rok vztahu a 20 rok je uplne odlisny….. sil ubyva, starosti pribyva…. autorce by mely psat jen ty , co to prozily….

Nektere holky to sice umi krasne napsat, maji dar řeči, ale 25 zivota leharo- co to jsou za kecy, proboha? Vi nekdo o cem ten zivot je? Vam ve 20 letem vztahu neubylo sexu??? Boze, to dost pochybuju. Jasne, ze se zakladatelka rozhodne podle sebe, ale sdilena zkusenost trochu pomuze. Jak ziskat vice pohledu na vec. Pokud to teda pise nekdo, kdo o tom neco vi…..

Tak jo zakladatelko, rad uz tady bylo milion... Moc Ti to nepomaha, koukam. Tak jinak...
Ja jsem byla na stredni, kdyz muj otec podvadel moji mamku (a ten blb si ji nasel pres ulici u me skoly). Nevim jestli to byla jeho prvni nevera, kdy na to mama prisla, ale par let mu to trpela, (on - az bude nejmladsi 18, odejdu; uz jsem to ukoncil; keci a lzi)... A kdyz ho KONECNE vyhodila a my ji rano nasli jak je z toho znicena, myslela jak ji odsoudime... byla nase prvni reakce "Diky mami, konecne." Segra je o pet let mladsi, bracha je starsi...ale moc jsme trpeli tim "vztahem" nasich rodicu. Ja s mym otcem nemohla roky ani promluvit. Ale co ma dite delat?
Takze dobre, chces se v tom placat, odpoustet, zkouset, premyslet, trpet, bla bla...dobre, ale kur*a jednou jsi mama a doprcic nedelej to Tvym detem!!! Vidi to i kdyz myslite ze ne!!! Muj otec moji mamce taky tvrdil, ze urcite o nicem nevim (nam pak vsechno rekla), ona mu davala dalsi a dalsi sance. A vis co? Tu milenku si vzal (vlastni deti na svatbu nepozval), adoptoval jeji deti...a i tuhle uz pred lety podvedl a bezel za dalsi... Ted zije sam, nezna ani svoje vnoucata a mysli si, ze jsou na nej vsichni zli a on zrazeny chudak.

@kobla Ano, kdybys cetla poradne, zazila jsem neco velmi podobneho - sice ne uplne na chlup stejneho, ale to neznamena, ze nechapu autorcin zarmutek. A stale si trvam na tom, ze kdyby me chlap podvedl (notabene opakovane!), uz bych mu druhou sanci nedala, protoze horsi bolest jsem snad nikdy nezazila a odmitam se tomu riziku vystavovat znovu. Chapu, ze kdyz je nekdo po 20 letech manzelstvi podveden, je to naprosta katastrofa, protoze si po tolika letech neumi predstavit, jak bude fungovat sam, ale holt kdyz te chlap postavi pred hotovou vec a rekne ti, ze odchazi a o zachranu manzelstvi nema zajem, tak co? Budes si (stejne jak zakladatelka) jednou vycitat, ze jsi s nim po te nevere ztracela tolik casu, ktery jsi mohla venovat sobe a pomalu se stavet na vlastni nohy. Je mi to strasne lito - musi to byt fakt hrozny, chapu, ze z tebe mluvi ta bolest - ty se v tom uz pul roku utapis a on si vesele uziva s milenkou. Je to strasny a je mi uprimne lito vsech podvedenych a sokuje me, kolik tech v pripadu v posledni dobe vyplavalo na povrch. Preju, abys co nejdrive nasla klid a stabilitu, kterou hledas - a myslim to naprosto uprimne🌷

Ano, ty deti, chapu. Mam syna, 16 let. Rekl, ze je mu lito, ze uz nemuze rict, ze by chtel byt jsko tata. Brecel u toho. Rikal, ze ztratil vsechno. Meli spolu krasny vztah. Ted mame stridavou peci, vice ho mam sle ja. Syn ovsem chce, aby to bylo rozdelene spravedlive, pul napul.. I presto ma tatu rad. Od zari budeme mit stridavku po tydnu. Ano, pro nej bylo urcite lepsi, ze se to rozetlo ihned. U tatky je razem 5 lidi v kuchyni, tady jen zlomena ubecena matka, ktera se sice snazi jak muze. Ale ty kadernice, masaze, divadla a pokec s kamoskou, prochazky, to pomuze jen na chvili. V dany okamzik. V podstate tim vyplnujes cas, dlouhy cas, ktery jednou zajisti, ze se tim naucis zit. Zvyknes si proste. Zit sama, starat se o sebe, resit sve finance…. neni tak tezke. Tezke je zit bez nej, bez cloveka, o kterem jsme nepochybovaly, duverovaly mu a on nas zradil.. Boli to, strasne a porad. Ja bych mu sanci dala i po pul roce, ale myslim, ze uz by se to u nas nepovedlo. Ale neodpustila bych si, kdybych to nezkusila. Ani nevim, jestli ho jeste miluju. Bojim se to uz vyslovit nahlas.