Nevěrný manžel. Máte rady, tipy, zkušenosti?
Ahoj holky, sem tady s vámi už dlouho, ale na todle téma sem si založila nový účet
S manželem jsme spolu přes 10 let, před 3 lety jsme se vzali a začali stavět barák, pak sem otěhotněla, mám 15 měsíčního prcka.Loni po Vánocích mi manža řekl, že mě nemiluje(ani ne měsíc po přestěhování) a začaly výčitky, že sem ho do všeho donutila atd. Od ledna má ženskou a přerostlo to ve vztah, říká o ní, že je to přítelkyně. Ona má 2 děti ve střídavce a je to takovej hospodskej typ.
Mám pocit, že muž má hroznej bordel v hlavě, pokaždý tvrdí něco jinýho, např v minulou neděli mi řekl, že už sem bude jezdit jenom za malou a pracovat, že je doma tam a tady nebude, v pondělí odpo přijel a byl tady v podstatě celý týden. Včera zase přijel až večer, takže za mnou a řešili jsme co a jak uděláme okolo baráku, on neustále věty typu já to chci takhle, udělám si to tady takhle apod.
s mužem spolu spíme a spí většinou v ložnici
Nevim, co si o tom mám myslet a zajímalo by mě, jestli s tím máte některá zkušenost.
zatím sem zvolila taktiku, že sem super hospodyňka, matka a milenka a vyhazovat ho nechci (zatím), nějak si nedokážu představit že budu sama a mám ho ráda a vidím, jak ho to ničí a stává se z něj alkoholická troska
doufám, že je to srozumitelný, mám toho plnou hlavu a nedokážu to utřídit
Máte nějaký rady, typy zkušenosti?
Nechci Vás ranit, ale jestli mohu, přidám svůj názor. Příjde mi, že svého partnera hodně obhajujete. Je pravda, že ho znáte a víte jaký je. Rozhodnutí jak dál je pouze na Vás. Ať Vám dá každý radu jakoukoli, Vy sama si musíte ujasnit životní priority a svou osobní hrdost.
Jako odborník na poruchy chování Vám mohu napsat, že za partnerství se má bojovat, ale jen v rámci určitých mezí a především bez ponížení. Domnívám se, že máte svou hrdost a nechoďte pod ní. Jste v těžké životní situaci, ale pro Vás a Vaše dítě je důležité se z tého situace dostat a být zcela vyrovnaná a to ať už s mužem nebo bez. To že někdo ("odborníci") tvrdí, že je lepší zůstat v partnerství kvůli dítěti není žádná dobrá rada. Dítě vše vnímá, ikdyž před ním své potíže neřešíte. Proto je pro dítě lepší, když je takový partnerský vztah ukončen (pokud bude alespoň maminka ve větším klidu a rovnováze). Držte se a buďte silná 😉
taky si myslím, že má cenu bojovat o manželství, pokud někdo selže a je nevěrný, ale na tom druhém mu záleží a miluje ho, s objektem nevěry se přestane stýkat a hlavně chce taky manželství zachránit. I pak, i když oba dva chtějí na vztahu pracovat, je to těžké, je těžké zapomenout a přenést se přes to všechno špatné a smutné. Jde o ztrátu důvěry ve vztah a partnera a potažmo v sama sebe. Ale to tady prostě není, tenhle manžel nechce nic řešit a odžívá si svoji pubertu a dospívání. Domů k manželce přijede přijede na výlet, ošuká zákonitou, něco podělá kolem baráku, nechá si vyprat, něco málo pojí, zjistí, že doma vše připravené, uklizené, manželka v pozoru a že na něho stále čeká. Udělá svoje a jde k milence, kde je to to stejné s tím, že tam neruší žádné dítě, pěkně si v tom svém kapulu vyleje hlavu alkoholem, to má rád, na sex to zatím funguje hodně dobře a vlastně nic neřeší, nikdo mu nic nevyčítá, všude je vítán. Občas má chudák vlastně i výčitky svědomí, ale nic moc, hlavně mu to vůbec nebrání se tak chovat dál. Je to vlastně puberťákův sen a tak ho sní, když může, protože on je takový borec a kaňour, co má dvě baby...
No něco jinýho by bylo, kdyby milenku aspoň tajil, ale takhle veřejně to je prostě hustý
Ahoj, žiju v tom. Byl s ní rok, potom mi řekl, že je vše už dobré a já byla fakt šťastná, nechtěla jsem naše manželství poslat do kopru. Navíc ten můj je skvělý otec. No ale bylo to s postupem času jinak. Po nějaké době ho znovu začala nahánět a začal být lehce nevrlý - tak jsem si všimla, že se něco děje. Na přímou otázku - jak to je - odpovídal, že slyším trávu růst, že to tak není. Dokud jsem mu to nepotvrdila důkazem... no a od té doby nevím.... je jako ředitel celého světa, má se fakt dobře - dokonalá manželka a doufající milenka (myslím, že po mém odhalení to s ní zase utnul). Pořád na něco čekám, o budoucnosti se nebavíme.
Docházela jsem dlouhou dobu k vyhlášené psycholožce. Ano, i já s ním dál spala a bylo mi to odbornicí schváleno. Zpětně to nehodnotím dobře. Hranice sebeúcty se fakt posunuly do háje. Mám strach, co bude. Oba si tak nějak děláme bokem finanční rezervy (vyděláváme oba dost) a děti mají představu, že byla nějaká krize, ale myslí, že je zažehnána.
Kdybych věděla, jak to bude dlouhý a nekonečný boj, který teď už běží třetím rokem a nevím, jak skončí, nešla bych do toho. Říkala jsem si půl roku, max. rok.
Je to těžké a radit se nedá. Chtěla jsem manželství zachránit a mám je, ale šťastná nejsem a myslím, že on také ne. Anebo spíš je mu to jedno, chce mít klid.
A já možná čekám, že třeba ještě někoho v životě potkám.... a potom teprve naberu energii ho opustit.
Za sebe - nikdy bych si nemyslela, že se budu takhle pitomě chovat a kdybych byla svoje kamarádka, ťukám si na hlavu... ale člověk nikdy neví, co dál mu život připraví.
Já skutečně čekala, že to dopadne, jak říkala psycholožka - bohužel ne vše jde dle literatury.
Takže ti přeji pevné nervy a dobrou volbu - je to ale loterie.
Já mám jedinej pozitivní výsledek - fakt pěknou a vysportovanou figuru.
@osra děkuju za příspěvěk a držim palce ať si silná
@monalis máte pravdu, že ho obhajuju, protože vim, že to není zlý člověk, ale samozřejmě to co udělala a dělá je svinstvo a sama nevim, jestli bych to dokázala překousnout.ale zároveň nechci vzdát svůj boj, protože vim, že mě má rád a kdyby to bylo tak vážný, tak už dávno odešel a to sem ho i párkrát vyhodila
@evulina77 máš pravdu, prožívá pubertu a telecí léta, nejlépe nic neřešit a jet na vlně zábavy (a všeho možnýho)
mě 29, jemu 28
@m21elis delas že sebe hadru, ač ty to nazyvas jinak. Promin tu uprimnost.
Ja jsem byla silene tehotna,kdyz bio otec meho prvorozeneho ditete po 12 letech znamosti prisel do puberty a smocil jinde. Letel hned druhy den,jen co jsem si utridila myslenky. Zametat s sebou nenecham a už vubec by me nenapadlo cekat jak se ten idiot rozhodne 😠 Nas*ala jsemse tam moc,ze jsem ho nenechala ani zapsat do RL. Je to uz spousta let a zpetne jsem to vyhodnotila jako nejlepsi mozne rozhodnuti, nikdy jsem nelitovala. Protoze i diky tomu tezkemu obdobi mam uz nekolik let po svem boku muze, který je uplne nekde jinde...
Takže bacha abys díky te nesmyslne nerozhodnosti neprosvihla neco mnohem lepsiho. Jo a jeste jedna vec - nedelej si iluze, že kdyz se vrati, tak uz to neudela. Udela. Ten tvuj s vysokou pravdepodobnosti. Davas mu k tomu vsechny predpoklady.
Teda ženské vy teda dokážete být jedovaté...tahle pani Vás tady žádá o radu...pomoc či zkušenost a Vy jí tady dáváte pěkný čočky....jistěže třeba doufá, že jí manžel přestane podvádět...a že jí pochválíte za to, co pro záchranu svého manželství dělá...proto také tu diskuzi založila. Abychom jí my jako ženy podpořily. Můžete mít třeba i v něčem pravdu...ale způsob jakým se vyjadřujete je odporný. Vy jste asi zřejmě všechny ,,Paní dokonalé"
@lucie2512 takže by bylo lepsi placat ji po ramenou jak je uzasna, že se racha v nestesti??? Myslím, že zakladatelka je natolik soudna, aby vyfiltrovala odpovedi, z kterych si chce neco vzit. Nema vubec zadny smysl, aby byly vsechny slunickove...
@lucie2512 děkuju, mám stejný názor 🙂 asi sou všechny dokonalý a mají doma úžasný chlapy bez chyb
naštěstí do Ip mi napsalo pár úžasnejch ženskech svoje (stejný a podobný) příběhy, ale je fakt, že je to váš názor, ale taky ste občas zbytečně hnusný, bych Vás chtěla vidět, jak by bylo vám, kdybybste si timdle procházely (fakt vám to nepřeju
@lucie2512 dokonalost neexistuje...netreba hned jit do ofenzivy, kdyz dojdou argumenty.
Jedna vec je zachrana manzelstvi a druha, za jakou cenu a jake vzorce chovani tim uci svou dceru...jakou vybavu ji preda do zivota v ramci partnerskych vztahu.
Zachranovat manzelstvi lze i tak, ze si clovek zachova sebeuctu a neudela ze sebe dobrovolnika na levnou matraci. Absolutne nesouhlasim s tim, ze clovek nemuze udelat chybu..naopak, chybovat je lidske. Fundamentalnim aspektem vsak zustava, jak se clovek po takovem ucineni chyby zachova. manzel udelal chybu a byl za to odmenen servisem a sexem a zlegalizovanou pritelkyni, troufam si hadat, ze takova lekce ho zrovna nevydesi a nepouci. Ze by se stydel take nebylo zminovano, akorat, ze nadmerne pije a dela dluhy.
Ted dela chybu zakladatelka....otazkou je, jak s tim nalozi...
@m21elis z tve reakce je videt jak si z celé te situace rozlozena, nedokazes prijmout kritiku, i kdyz by pro tebe mohla byt konstruktivni. Nevim proč se tak urazis, myslím, že nikdo, kdo ti zde napsal svuj nazor, to s tebou nemyslel spatne. Byt to bylo napsane slovy, které se ti nelibi. To neni o tom, že je nekdo dokonaly, nebo ne, ale o tom,že chlap si dovoli jen tolik, kolik mu dovolis ty. A ty si ty hranice posunula neumerne daleko.
Nicmene ti preji, at to dopadne podle tvých predstav
@m21elis jsem jedna z těch, jejichž odpověď tu hledáš, chlap mě podváděl nejspíš skoro celé těhotenství, řeči měl podobné jako ten tvůj. Nerada tě ale zklamu, to, co ti tu holky píšou a co se ti tak nelíbí, je bohužel smutná pravda. Opravdu se před ním ponižuješ, dělá to tak spousta ženských a já to taky dělala, ale můžu ti s klidným svědomím říct, že to nevede ke kýženému cíli. Osobně bych ti poradila najít si dobrého psychoterapeuta a začít vaše manželství, co nejdřív řešit.
To, že mu budeš poskytuvat domácí full servis, ale ke štěstí určitě nepovede (nebo aspoń ne k tvému), ano může se stát, že nakonec pod tlakem pošle milenku k vodě, ale jedinou zpětnou vazbou od tebe je, že podvádět může a ty pak budeš ještě dokonalejší. Jsi připravená žít v manžeství neustále ve třech? tvůj muž si očiviodně neuvědomuje, že by něco dělal špatně, ničeho nelituje, na tom se záchrana manželství postavit nedá. Nemluvě o tom, že o tu záchranu musí stát oba.
A neomlouvej ho pořád, je dospělej, snad má mozek a rozdíl mezi člověkem a zvířetem je, že lidé dokážou potlačit základní pudy. Samozřejmě je jednodušší svést všechno na ty jejich ženský, protože jinak by se člověk musel podívat do očí pravdě a říct si, že on za to vlastně v první řadě může ten chlap.
@lucie2512 ony laskavé a podporující odpovědi jsou super, ale obvykle toho člověka moc nikam neposunou, protože mu jen odkývají to, co si stejně myslí nebo co chce slyšet. Kdybys věděla kolikrát jsem brečela u psycholožky, když mi "otvírala oči". Jo, bolí to, ale občas je třeba říznout, aby vytekl hnis ☹
On je asi silně nevybouřený...pokud jste spolu 10 let a je mu 28...v podstatě jste neměli jiný vážný vztah a on si potřebuje "užít" to své...souhlasím se zbytkem...pokud se k ní vrací a očividně rád, tak i kdyby to utnul, dřív nebo pozdějíse najde jiný "úlet"... ☹ manžel mě ještě za svobodna podvedl...jednou a v raných počátcích vztahu...dodnes to ve mně zahlodá a to to okamžitě skončilo, bylo to silně podpořeno alkoholem, kdy se mozek "spletl" a skončil v posteli s bývalou...
Pokud mu dokážeš ještě věřit a miluješ ho, tak za vztah bojuj...já zabojovala a nelituju...ale byl to oprabdu úlet a manžel mě nosil na rukou...nikdy mě neponížil a nevhrožoval odchodem...a já si uvědomila, že ho miluju a stojí mi za to...pokud TI za to stojí, bojuj...ale na za své děti a manželství...ale za SEBE..za své štěstí...ne za něj...
prošla jsem si nevěrou. Za mě, je jistě asi podle příruček fajn být milá atd, ale myslím, že tím, že s ním spíš, ubližuješ sama sobě. Pokud ho miluješ a chceš zpět, tak tímhle se to rozhodně nestane protože on teď nemá sebemenší důvod něco řešit. Obě vás má jak pejsky u nohy. V tuhle chvíli je už situace asi tak daleko, že bych to řešila pauzou s tím, že si prostě musí jednu z vás vybrat. Tohle nejde. zničíš se.
A pokud má váš vztah mít ještě šanci, tak on musí pochopit, že to co udělal není ok a že rozhodně se to v žádném případě nesmí opakovat.
Holky děkuju, já nejsem úplně zabedněná, já o všechno vim a chápu, ale mám v okolí několik podobných případů a řvaním a ultimátama se to nevyřešilo, tak to zkoušim takhle, řvaní i ultimáta samozřejmě proběhli a bylo to ještě horší. Chci za něj bojovat, proto sem mu už dávno nesbalila kufry (i když sem už kolikrát držela tašku v ruce), poslední 2 týdny je v podstatě furt doma, maká na baráku, stará se o malou, vymýšlí programy na víkendy, tak uvidíme kam to povede.
On ví, že to co dělá není ok, myslim si že o záchranu stojí, ale ne teď(jestli mě chápete), prostě sme potřebovali pauzu, náš vztah nebyl ok, mě to hodně změnilo, otevřelo mi to oči.V podstatě sem s ním nespala, byla hnusná, nevařila sem a dostával asi docela sodu (samo že ho to neomlouvá, co udělal) a bohužel sme neuměli komunikovat, tak to vyřešil takhle blbě.
Chci tomu dát čas do toho ledna, pak nastane radikální řešení
@m21elis víš, ono je to těžké, já taky vzala chlapa zpět a všichni kroutili hlavou. Ale je to tvoje rozhodnutí a tvůj život. Jediné co Ti mohu poradit je, urči si hranici, za kterou nepůjdeš, abys pak nezjistila, že jsi zradila sama sebe. Já se tou zkušeností naučila, že ostatní nemají co soudit, protože v tom vztahu nežili a zároveň ani nežijí tvůj život a neponesou následky tvého rozhodnutí.
Zároveň Ti musím říct, že pro mě přišlo peklo až když se vrátil a opadla ta "euforie", pak si najednou vše plně uvědomíš a trápí tě to každý den. Ale se vším se dá bojovat pokud jsou na to 2 a pokud víš, že si jinak s chlapem vyhovujete tak stojí za to bojovat. Navíc u nás byla situace stejná, první vztah a zbláznění pod tíhou zodpovědnosti. Ne, v žádném případě neomlouvám, jen jsem někde slyšela, že první lásky jsou krásné ale nemáš si je brát, v tom jsme pochybily 😎 A určitě je nejlepší odborná pomoc, vykecat se, poradit se. Jen třeba za mě, já bych tohle nedokázala, nedokázala bych s ním spát současně s ní. Myslím, že on musí pochopit o co by přišel, kdyby tě ztratil a to takhle nepochopí. A co si myslím, že je hlavní, je to, že takhle mu nedochází, že ti ubližuje 😒
A moc dobře vím, jak to myslíš s vlastníma chybama, není to omlouvání, je to sebereflexe. Protože často to je tak, že ti každý řekne, to je hajzl atd a ty za nic nemůžeš. Ale ve výsledku zjistíš, že ve vztahu byl problém, ano on je slaboch a podrazák, že hledal jinde místo, aby ti řekl, co mu chybělo, ale to co mu chybělo musíte odhalit, promluvit si a změnit váš vztah. Jo bolí to až mám někdy pocit, že zhebnu, ale vnitřně třeba vím, že mě můj muž nepodváděl v době růžovoučkého bezproblémového období... 😔
Mysli hlavně na sebe, držím palce
Nebudu ti psát žádné rady, neumím si představit, že bych se do takové situace dostala, ale opravdu mě zajímá, zda tímhle chováním přivedeš manžela "k rozumu" a že se k vám domů vrátí. Jsem opravdu zvědavá, jak to časem dopadne.... přeju hodně štěstí, ať to dopadne k tvojí spokojenosti...
nevim, jestli to tady zaznelo,ale pozor na prenosne nemoci, znam zenu,co doplatila na to,ze jeji pritel se neustale vracel k byvalé manželce a ona pak něco škaredýho chytla..
@malaveverka me prijde zasadni, ze
@m21elis pise "bohužel sme neuměli komunikovat, tak to vyřešil takhle blbě."
...jenze oni porad neumi komunikovat. Jsou nejakych 9 mesicu v legalizovane nevere a dualitnim vztahu a porad spolu neumi komunikovat a ani to nesmeruje k tomu, aby se to naucili. Ani jeden nevi, co si ten druhy mysli, ani jeden nevi, co vlastne chce on sam, natoz ten druhy...je jedno, jestli se tohle potahne do ledna, nebo ne...pokud se nenauci komunikovat, tak i to, ze se vrati neni nic, nad cim by mela @m21elis jasat, protoze jejich problemy nebudou vyreseny, poslepuji, co je na rane a za pul roku budou presne tam, kde jsou ted...frustrovani a neschopni artikulovat, co to vlastne je, co chteji, potazmo nechteji...
@nonnni s tím co píšeš naprosto souhlasím, proto jsem psala, že třeba já bych nedokázala jít touhle cestou. A je taky otázka jestli je její manžel schopný nějaké sebereflexe, omluvy, snahy bojovat za vztah. Někteří chlapi v tomhle nedospějí nikdy...a pak je lepší jít dál sama a čekat na štěstí s někým jiným
Nabídnu ti pohled "z druhé strany". Můj příspěvek bude asi dost kontroverzní, ale co už :o) Já se nestydím...
Před několika měsíci jsem měla velkou osobní krizi. Se svým manželem jsem od mých 16ti let a na prahu třicítky jsem se dostala do podobné situace - pocit, že mi něco uniká, potřeba "ještě se zamilovat", ještě se vyvléct z kolotoče. Dlouho jsem to sama v sobě řešila, dlouho jsem se tím sama zabývala a nevěděla jak z toho ven. Opravdu jsem se cítila špatně, doma mně nic nebavilo, nezajímalo, chtěla jsem odejít, chlapa jsem začala nesnášet... Nakonec jsem to "vyblila" na svoje nejlepší kamarádky a oni mi vyrazili dech názorem, že bych si měla najít milence... Ale já nechtěla být nevěrná... Začala jsem postupně otukávat svého muže a zjistila jsem, že se mu vyhlídka na jistou formu volného manželství za určitých podmínek docela líbí... A tak jsme udělali dohodu. Jejíma podrobnostma tady nikoho nebudu zatěžovat (je to jen mezi námi), nicméně jsem získala možnost (on taky) si naprosto v klidu a beztrestně jít "užít" někam jinam... Občas jdu do kina, na kafe, na večeři, na procházku nebo do sauny - ne s kamarádkou, ale s kamarádem. A bejvá tam i ten sex... Cítím se jako úplně jiný člověk - jsem spokojená, usměvavá, vyhovuje mi to a manželovi taky - má doma klid :oD Nezajímá mně co dělá on a jeho nezajímá, co dělám já :oD Nicméně to mezi náma funguje...
Proč to píšu... Myslím, že ta třicítková krize přichází na obrovský množství mužskejch i některejch ženskejch. Je hodně cest jak z toho ven, moje řešení je jedním z mnoha, stejně jako řešení tvého muže... Z celého svého srdce ho chápu - taky jsem se cítila tak, jak se asi cítí on... Nicméně by jste se měli dohodnout a probrat jistá pravidla - například "když ty, tak já taky" - at máš taky možnost si dělat co chceš, "netahat svoje bokovky do našeho vztahu" - zavřít dveře a neřešit, nechtít znát detaily a nezajímat se... Ale at taky on o tom nemluví, neřeší to, neporovnává a nezatěžuje tě s tím... A hlavně oddělit city - láska patří do domu, sex... to už je na vás... držím palce...
P.s. NIKDY nespím s ženatejma mužskejma s dětma :o) Jsem volnomyšlenkář, ale nejsem mrcha - mám mladé milence, většinou nezadané nebo ve volných vztazích, nejsem magor :oD
@anetka1701 děkuju za tvojí úpřímnost, já si taky můžu dělat, co chci a sem tam se taky nějakej chlap objeví 🙂 , ale nechce se mi do žádnýho vztahu nebo podobně, doma taky fungujeme relativně normálně, někdy i líp než před tím, ale byla bych radši kdyby sme to zkusili dát dohromady, al ještě asi nenastal ten čas
@nonnni na komunikaci se snažíme pracovat, ale jde to ztuha, nedokázali sme spolu pořádně mluvit třeba 5 let, tak nemůžu čekat, že se to zlepší během týdne
@malaveverka taky ti moc děkuju, většina kamarádů si myslí, že sem kráva, že sem ho nevyrazila, ale nikdo z n ich nemá děti. je mi jasný, že to bude šílenej boj a ještě to bude bolet, ale občas je potřeba čas
@m21elis jenze tady to neni behem tydne, ale jiz 3/4 roku...jestli se to nehnulo doposud, co myslis, ze se stane za dalsi 3-4 mesice?
Mam za sebou manzelskou krizi, pred sedmi lety, po osmi letech vztahu...a naucit se komunikovat na 100% nam trvalo nekolik let ustavicneho a OBOUSTRANNEHO usili...tedy, aby to nejak vypadalo...a vubec to nebyl bezbolestny proces a to jsme k tomu netahli tolik bolesti a zrady, jako vy dva.
@m21elis mmch, vis co je prvni krok ke komunikaci? Priznat si plnou pravdu a nazyvat veci pravyni jmeny. Ale na to musi byt DVA...a to plne dedikovani, ty sama nezmuzes nic, ani kdybys sla snahou do vrtule, kdyz on nedela nic k naprave. A z toho, co jsi psala, tak nedela...ze je ted relativne klid...dva tydny...to prece nemuzes brat za smerodatne...vyreseno neni zase nic, akorat se tolik nehadate...
@anetka1701 A o to další dítko se snažíš se kterým? 😀 😀 😀
@m21elis Tady je každá rada drahá. Sama jsem si zažila leccos a vím, že prostě to v životě není tak jednoduché, jak to zvenku vypadá ala "podvádí tě, tak mu zabal kufry" Jakmile je tam nějaká emoční vazba, je racionální uvažování celkem zastíněno.
Nikde nepíšeš, co bys chtěla ty sama - chceš, aby ji opustil a vrátil se k tobě? Jak si představuješ vaše další soužití?
ženy mívají většinou velice dobrou intuici, tak bych ji poslechla v tom, co bude nejlepší udělat a jak se dál zařídit.