Odchod milované dcery kvůli příteli bez rozloučení
Dobry den, jsem si to procetla a je to tezka situace. Ja osobne nechapu, ze si holky a zenske nechavaji takhle s.at na hlavu a kazit si zivot od takovejch zmetku a vzdycky me to desne nastve. Ale bohuzel je takovych hodne, co nemaj silu se vzprimit a proste ukazat, ze nejsou zadne chudinky a prasknout za sebou dvermi. Ten ko.ot by se stejne na nic nezmohl, max dat facku, ale jinak nic. Jen plane vyhruzky. Coz bohuzel ta holka nevi ☹
S dcerou momentalne moc toho neudelate a je nejlepsi delat to, co tu vetsina holek psalo. Zustat hlavne v kontaktu. Napadlo me, ze byste si s dcerou mely dat nejake "heslo" v podobe banalni vety, aby on o tom nevedel. Kdyz se bude bat, nebo bude hodne tezka situace tam, s nim, aspon vam to ma jak sdelit diky tomu "heslu". A pokud by to "heslo" rekla do telefonu, nebo napsala, tak byste vedela, ze nejvyssi cas je ted zasahnout a dojet pro ni. Treba se ma tedka holka fajn, treba to jen predstira, protoze on ji slysi, co rika nebo vidi, co pise. Ona se boji neco jineho rict....Drzte se!
Jo, jo, moje kalupinka mi to taky udělala. Odstěhovala se k příteli proti mojí vůli. Naštěstí jen pár ulic dál. Dost jsem se nabrečela, jak mi to mohla udělat. Asi za tři týdny jsme se sešly a vysvětlily si to. Zůstala teda u něj, byl to hodný a slušný kluk, vzali se, narodilo se jim děcko. Takže trochu jiný scénář než u Tebe. Já bych jí zavolala a řekla jí, že má stále u mě dveře otevřené a že doufáš, že se vrátí. Ale neztrácej kontakt, zvlášť, když ten její je manipulátor. Jak by jí zkřivil vlas na hlavě nebo bych měla dojem, že není šťastná, sedáme s otcem do auta, najdeme, přivezeme.
Představuji si jak šílený strach musíte mít ☹ Mám 2 malé dcery a strachy bych se asi zbláznila. Jste naprosto úžasná matka a stavíte se k této situaci skvěle. Určitě se nemůžete dočkat až ji uvidíte. Doufám že dcera brzy prozře a pošle toho kluka do háje. Mám bohatou zkušenost jak z idiotem tak i s velmi schopným manipuátorem. Bohužel mi trvalo roky než jse mna to přišla .... Přeji Vám moc a moc sil a soucítím s Vámi, ať je brzy vše v pořádku !🍀🌹
@hanve Přesně tak moje dcera, pak mi po letech říkala, to jsem byla tele, divím se, žes mě nepřizabila. To jsem Ti zkomplikovala život. A to jsem nevěděla, že to nejhorší teprve přijde. Že mi onemocní a zemře. Takže... i když je to na houby, že odešla, ona na to přijde a vrátí se. Ale žije! Tak si nezoufej, ono to nakonec dobře dopadne.
Popravdě snažila bych se zatnout zuby a překcat dceru, aby si dodělala maturu. Teda to bych v té situaci udělala já. S tím, že jí dáš najevo, že když si školu dodělá, všechno mezi váma dobrý. Od chlapa ji stejně odvézt nemůžeš, musíš jen vydržet, až se jim to pokazí samo (a jakože určitě brzy) a ona přijde s prosíkem domů.
@petronuska už jsem nad tím přemýšlela, ale není možnost zatím ani říct si nějaký signál. Mám proto v plánu, že až tam pojedeme přivezu jí telefon se simkou, aby se mohla ozvat, když bude potřebovat. Děkuji za podporu.
@urtica jak? Na me fungovalo to co mi udelali nasi. Ja ve 14ti zamilovana, oni vedeli co je zac. Nezkousli to a zakazali mi se s nim stykat. Tak jsme se schazeli potaji, casem mi doslo, ze meli pravdu a ukoncila jsem to. Neni to nejlepsi zpusob a i kdyz jsem na ne byla strasne nastvana tak dneska vim, ze me chteli jen chranit. Porad jsem byla jeste dite. Je rozdil kdyz si dcera zacne s nekym takovym v dospelosti a nebo v 15ti.
@safea7 nevim jestli jste to psala, ale kolik je tomu klukovi?
Porad nad tim premyslim a vubec nevim co bych delala. Kdyby aspon byla v CR, ale takhle daleko? Opravdu si preju aby se Vam co nejdriv vratila.
Muj ex byl stejnej, v te dobe mi bylo 15 (on byl o rok starsi). Byla jsem hlidana, nikam jsem nemohla, byli jsme porad spolu, projizdel mi mobil atd. Kdyz jsem sla s kamaradkou ven tak bylo zle. Jenze ja ho milovala a byla jsem proste mladoucka. Pak mi zacal i sproste nadavat, nebal se me uhodit (tim myslim facku/pohlavek, nebylo to casto, ale ja mu to vracela, nejsem typ cloveka, ktery by si to nechal libit a drzel hubu). Rekla jsem dost a rozesla jsem se s nim. On zacal vyhrozovat sebevrazdou a ja mela strach. Vratila jsem se. Po dvou mesicich jsem to ukoncila znovu, ale uz sanci nedostal. Mne se tak strasne ulevilo, ale i jsem brecela. Dva roky jsem s tim clovekem byla kazdy den, sice se zacal chovat hnusne, ale prozili jsme spolu i krasne chvilky, opravdu jsem v te dobe verila, ze je ten pravy. Byl skvelej do te doby nez si me privlastnil a hlidal. Rodice o tom jeho chovani nevedeli, brali ho jako fajn kluka. Ja proste verim, ze se dcera vrati, protoze prijde den kdy si to sama uvedomi a opusti ho.
@bayt s tou maturitou jsme to řešili už v létě odprosila jsem je oba, před dcerou jsem si dokonce klekla a ona přísahala že odejde tedy až po, ale nakonec jí dal asi nůž na krk když tu byl na vánoce, protože já jí koupila šaty, zaplatila ples, solárko a vše vypadalo skvělé a najednou ze dne na den zmizela 😢
@leymea Ano, je to jak píšeš - zakázali Ti to - scházeli jste se potají. Čili jejich zákaz na Váš styk vliv neměl. Časem Ti došlo , že měli pravdu, ale to, že sis to uvědomila, bylo ve Tvojí režii, nebylo to něčím, co udělali rodiče (ano, věděla jsi, že z něho nejsou nadšení, ale to ví dcera safey nepochybně také). A o tom to je - i v 15 letech už se do určité míry rozhoduješ sama za sebe a rodiče nemají kontrolu nad tím, co přesně Tě napadne, co uděláš apod. - pokud to před nimi zatajíš. Naopak striktní zákaz může vést k o to vyšší rezistenci.
@leymea je mu dvacet a už když spolu chodili na dálku kolikrát jsem slyšela, jak je na ní sprostý, ty slova já ani nedokážu napsat, natož vyslovit.,věčně jí ponižova a ona pak brečela, že má malý prsa, je tlustá, má žlutý zuby, odstavci uši, to vše jí on říkal a že může být ráda že jí chce on a ona i přez to vše je do něj blázen a tvrdí že je jiný 😢😢😢
Udělal z ní chudinku s nejnižším sebevědomím co znám a ona je přitom tak krásná a hodná když není s ním 😭
@safea7 tohle je strašný co tady píšeš :( .Příklad toho, že si člověk nemůže říct, tohle se nás netýká, tohle by se nám stát nemohlo. Může to potkat opravdu každeho, třeba i mě a se svojí povahou bych byla zdrcena :(.'
Je jistý, že manipulátor je, už jen to že jí překazil aby odmaturovala, to se nedá prostě odpustit ani pochopit. Tak se prosím držte, určitě bude zas líp.
@safea7 ahoj,
můj názor tě asi moc nepotěší, tak ho prostě ber jen jako další názor maminy z koníka.
Totiž, chudák holka, zřejmě si v mládí ukotvila špatnej vzorec chování, protože proč jinak by byla ve vztahu s někým, kdo se jí snaží manipulovat a podceňovat a izolovat?
Těžkej průser vidím v tom, cituji tě:
"to co mi napsala, bylo přesně to co chtěla abych slyšela, znám jí i jeho vždy dosáhl všeho co chtěl. S dcerou máme jinak krásný vztah, pořád mi píše jak mě má ráda a scházím jí. Naše neshody byly jen v tom, že dělala vše co chtěl, dva roky ani nechodila ven, protože on si to nepřál a když jsem s ní chtěla jít třeba do kina, musela ho odprosit, nebo s malou na rozsvěcení stromku jí ani nepustil, i když ho premlpuvala malá, věčné noční telefonáty a kontroly přes messenger videohovor zda je doma ato jsou jen útržky. Prostě dělala a myslela tak aby on na ní nenadaval a když nadával, pořád se omlouvala, že za všechno může ona"
Když se k ní takhle choval v 16 a ona s ním přesto chtěla být a odešla s ním, nezbývá nic jiného, než si přát, aby to ve zdraví přežila, odešla od něj a vrátila se.
Já bych jí především na tvém místě ujistila o tom, o čem ji ujišťuješ, že ji máš ráda, že se může kdykoliv vrátit, ale jinak bych v tomhle nepodnikala nic víc. Nebo tedy já bych si nechala poradit od nějakého specialisty a následně bych se s jeho pomocí na ni snažila působit tak, aby pochopila, že to co si myslí, že je láska, je jeho manipulace a ovládání a tedy aby se jí povedlo prozřít, sundat si růžové brýle a vidět svět a život s ním takový, jaký je.
Strašně chválím to, že jí dáváte najevo, že se může kdykoliv vrátit. Mě bylo 20/21, byla jsem ve třetáku na vejšce, když jsem se zbláznila do chlápka s příšernou minulostí (drogový boss), navíc byl o 20 let starší. Opustila jsem kvůli němu svého přítele a začala si s tímhle. Naši byli nejdřív takoví překvapení, nebyli rádi, ale brali to tak, že mě to brzo přejde. No jo, jenže my se rozhodli vzít... a to byl konec, táta se zatvrdil a přestal se mnou mluvit, máma byla naštvaná a smutná, byla proti samozřejmě taky. Ale dali mi dost tvrdě najevo, že tím jsem si u nich dveře zavřela a ať se teď starám sama. Nebyla to hezká doba, snažila jsem se dodělat bakaláře, neměli jsme kde bydlet, skončili jsme na ulici na čas. Nakonec vše dopadlo dobře, našla jsem si práci, byt, on ode mě po půl roce odešel a za další půlrok jsem našla odvahu se podívat k našim. Mamka mi mezitím párkrát volala, ale já měla strach jí to vzít. S tátou to ještě nějaký pátek trvalo, už mi nic nevyčítá. Ale kdybych tenkrát věděla, že u nich můžu kdykoliv zazvonit, asi by bylo všechno snazší.
@safea7 Tak já bych začala prostě jemně (když si to představím, což úplně nejde). Že naštvaná jsi atd., ale že to mezi váma bude dobrý, ale musí dodělat maturitu. Jestli se vykašle i na tu maturu, tak je fakt hloupá, ale ona na to přijde....každá na to přišla, jen to chce čas.
Jinak moji rodiče na nás byli teda hodně přísní. Jako kdybych se jen zmínila, že uvažuju někam odjít bez maturity, tak by mě sotva čekal ples, solárko atd.
Jinak teď čtu, že to snad s ním táhla už od šestnácti a že jí cosi zakazoval? Ty vado, tak už vidím naše - okamžitě zákaz počítač, telefon, tvrdě kontrolováno. Doprovod ze školy, do školy, pán nahlášen na policii a děvčeti pohroženo diagnosťákem. Vím, že naši nebyli ideální a teda dost věcí jim mám dodnes za zlý, ale v tomhle jsem se pomamila a potatila.
@bayt S tím diagnosťákem a s policií to není zdaleka tak jednoduché. Jen na základě styku s takovým člověkem dítě do diagnosťáku nedostaneš a I u klasického domácího násilí, kde už dochází k fyzickým útokům to bývá s policií obtížné a případná žaloba se neobejde bez přímého svědectví oběti. Měla jsem kdysi svědčit u poměrně závažného případu domácího násilí a v momentě, kdy paní (oběť) vycouvala, byl případ smeten. Co se týká policie, tak ta po každém útoku pána maximálně na pár dní vykázala z domu...a jak říkám, tam už to bylo regulérně o fyzických útocích a minimálně ohrožení zdraví.
@bayt no ja vas ujistuji, ze pokud by mi tehdy nasi udelali to, co tady popisujete, tak za prve me to pouze utvrdi v tom, ze on je pan bozsky dokonaly, mi rodice jsou totalni ignoranti, nicemu nerozumeji, nemaji me radi, za druhe zdrhnu, ptz nejake vyhrozovani diagnostakem by mi bylo ale uple kdesi,a za treti by naprava naseho vtahu byl ve hvezdach... Takze jsem rada, ze moji rodice se zachovali tak jak se zachovali. On pan "bozsky dokonaly", kdyz slecna prokoukne, bude zalezitost minulosti, udalost v zivote pomerne kratka, sice se sramy na dusi, ale vztah s rodici je na dlouho, na cely zivot... A pokazit si ho je hrozne jednoduchy, ale naprava slozita.
Predne chci rict, ze drzim palce hlavne holce a Vam preju hodne sil a pevne nervy. Byla jsem v situaci Vasi dcery (ja teda zustala ve stejnem meste), ale bylo mi teprv 16. A tem ci radi radikalni reseni, evudentne nevi a neprozili... Kdyby tehdy na me nasi nabehli, at se s nima vratim domu, tak je poslu do haje a zpretrham vztahy. Holt puberta, teleci leta, prvni zamilovanost, pocit, ze se muzu osamostatnit, nezavislost.
Ja se domu vratila po peti letech, s obrovskymi sramy na dusi, ale zocelena pro dalsi zivot. Opravdu se neda delat nic jineho, nez se zajimat, projevovat lasku, jet se podivat, ujistovat a hlavne neztratit jeji duveru. Protoze pokud se dostane do pruseru, je treba, aby se sverila rodicum a to lze jen tehdy, kdyz jim bude plne verit. Takze netlacit, neocernovat, idealne o nem vubec nemluvit. Ja bych si za to, co jsem nasim zpusobila nejradeji nafackovala. Bohuzel, zpatky to nejde vzit a ted po vice jak 10letech a 2 detech jsem mela silu nasim priznat, ze jsem byla koza hloupa a je ze obdivuju za to, jak to resili.