Omezil se váš muž po tom, co jste byly těhotné/porodily?
Ahoj holky, jsem tehotna kratce,ale uz pocituji jista omezeni..jelikoz mam rizikove pracoviste, tak jsem doma,zatim to jde, jsem unavena, tak vetsinu dopo poklimbavam, neco udelam doma,atd, odpo prijde manzel, trochu se to rozsviti, ted je hnusne, ze to ven ani pomalu nema cenu.Ale az bude hezky,tak nevim co bude a mozna zbytecne se toho desim,ale ni tak..Muj muz se nenecha moc nikym omezovat a chce cas pro sebe, ma celkem narocnou praci, ktera obnasi spoustu akci po vecerech, ruzna skoleni a meetingy v tydnu na dva az ctyri dny nekolikrat rocne a to i do zahranici, do toho ma svuj konicek-tenis, kam chodi sam se svou partou, ze ktereho se jde na pivo a navrat je v noci, dale ma partu kamaradu se kterou objizdi poi CR ruzne hrady, vzdy si vyberou nejakou oblast a v ni stravi par dni, jsou volni, chodi si kde chteji, bali holky, nekteri, hodne navstevuji hospody, toto se deje tak 4x rocne, v lete to byvaji i dva tydny, jinak vetsinou se snazi spojit k tomu nejaky svatek..Mimoto kdyz je v tv nejake zajimave utkani fotbalu nebo hokeje, tak je automaticke, ze se jde do hospody..A ted k jadru veci, podle me oproti jinym muzum ma svych aktivit az dost, nevim jak jste na to vy se svyma partnerama, ale ja to ma takto.Ted jsem doma cely dny, vychazky sest hodin, vecer uz mam byt doma,desne.Obcas jsem zasla s nim na fotbal, ci hokej,ale ted me vidina zakourene hospody nelaka, chodime spolu obcas nekam na vylet,ale byva to narocne, manzel je velky sportovec a hodne toho vydrzi, ja to davala tez, nicmeme ted nejak nestacim s dechem a jsem brzy unavena.Uz planuje jak pujde na vyslap o vikendu, ja se toho zrejme nezucastnim, neb mam strach, ze budu zdrzovat, ci ze to proste nedam, planuje akce na leto, sjizdeni reky, to se me taky netyka, ruzne vylety, a tak dale.A ja budu drepet doma,tak me jen zajimalo, jak je to jinde, jestli napriklad vasi manzele maji stale svuj zivot, jakoze oni maji hotovo a vy si tech devet mesicu nejak pretrpte, nebo jestli nejakym zpusobem dokazali svuj zivot prekopat a trochu se podridit, ci vymyslet aktivitu kam mohou oba?Jenom podotykam,ze je dost stary, ma 40let, dite chtel on jako prvni, ja jsem prodelala potrat, takze jsem ted opatrnejsi, cvicit jeste nikam nechci, asi az ve druhem trimestru, ted mam mit zatim klid.Budu chodit na prochazky az to pujde a s kamaradkami obcas na kavu jenze to je pro me malo,vim, ze budu nesnesitelna az bude krasne a budu doma sama, protoze manza si vyrazi pryc a ja tim, ze se budu muset vratit do vychazky,tak ani nebude mit vubec smysl nekam vyrazit, prikladem je rybareni, kdy vyjedem za mesto k rece, kam nic nezajizdi,abych mohla alespon na chvili a pak jit domu.Takze me jen zajimalo jak travite vy vase tehotenstvi, jak s echova partner a jestli jste se nejak novemu stavu uspusobili.Dekuji moc za prispevky!
@anelamates přesně tohle si myslím já. .taky jsem měla spoustu plánů a bohužel skutek utek. ..a ne proto že bych si to nechtěla udělat hezčí a zajímavější ale protože k tomu nebyly podmínky..
@amazonka.k ja mam fajn manzela, ktery se snazi co to jde, o malou se postara perfektně, jen na ni proste nema cas, je hodne pracovne vytizeny a jeho prace ho zamestnava i doma, ze po nocich sedi u PC a dodelava zakazky a ikdyz u toho vylozene nesedi, tak to ma stejne v hlave. Kdyz nebyla mala, tak se odreagovaval na kole, focenim, modelarenim, ja jsem tancovala, malovala, cetla, jezdili jsme na vylety, chodili na pivo, do kina, proste jiny zivot, ted ten cas opravdu neni. Babicky nejsou a neni nikdo kdo by pomohl nebo pohlidal. Nikomu neberu jeho stesti, preju maminkam jejich optimismus, ja jen stoprocentne vim, ze mi bylo predtim lip. Mala nebyla planovana, v mem veku uz jsem se mela vice rozmyslet co bude dal, ale mam ji, je krasna, strasne sikovna a hlavne zdrava, tak se musime proste se vsim poprat, at je to jak je....
@bruckner - bude líp, malá bude samostatnější, bude se s ní dát dělat mnohem víc věcí...
My jsme naprosto bez hlídání, mladý má 7 let a kromě pár hodin jsme s ním pořád jen my dva a vím, jak jsem toho někdy měla plné kecky, obzvlášť, když byl muž po vážné operaci v nemocnici, do toho mi lehnul malý, já musela topit, lítat kolem malýho a domácnosti, řešili jsme peníze...
Teď už je líp, mladý s náma jezdí na kole, ujede i dělší trasy, je to takový náš parťák.
Už jen jak se oteplí, tak to bude tahat ven a je člověku zase líp.
@bruckner Netrap se, myslím si, že občas každá z těch mamin si řekne - propána, nebylo mi líp bez těch děcek? Anebo by je nejraději pobila klackem - no a pak se na tebe to dítě usměje a hned víš, že by ti líp nebylo. To je život. Já už jsem babča, a povím ti, když se k tobě to prtě rozběhne a obejme ti nohy a vyvolává babičko babičko, to je něco. Asi tak, jako když tebe obejme to dítě a ty cítíš, že není nic lepšího na světě. A ten život se ti zase srovná - bude léto, můžete na pivko i s mimčem, na výlety taky, i číst půjde a jednou i to tancování bude. jenom se nevzdávej. Ted na jaře je člověk unavený, ale bude líp. Neboj se.
@amazonka.k moje malá nemá ještě 2 roky a mám tchyňku hlídací, trauma z toho nemá babičku má ráda.A @bruckner chápu když je na to sama, já jsem taky ráda když se malé na chvíli zbavím.Člověk se na ni pak víc těší.dítě potřebuje mámu, ale taky babičky a rodinu aby mohlo pozorovat rodinné vztahy a tak.
@nafuka Jo, souhlasím, ale moje tchyně by nesouhlasila 😀
U nás to dopadlo tak,že JEHO touha mít všechen volný čas jen pro sebe( já jsem přece celý den doma a nic nedělám) mě postupně dohnala k tomu, že jsem mu řekla ať se odstěhuje.(předtím samozřejmě vysvětlování,prosby,hádky-vše k ničemu). Vydržela jsem to 3 roky. Syna máme ve střídavé péči. Sobce člověk nezmění.. Mě i malému je teď rozhodně líp🙂
@ustaranaholka Nečetla jsem holky nade mnou. U nás je to tak, že se střídáme oba prakticky rovnoměrně a jinak bych to nechtěla. Musím říct, že mého manžela by ani nenapadlo někam na víc dní odjet a neřešit co bude se mnou a s dcerou. Nebudu ti říkat co máš dělat, jen popíšu jak je to u nás, myslím si že tak jak to máme je to fajn, spokojení jsme oba.
Když jsem otěhotněla, dlouho jsem špinila a měli jsme oba strach, aby se to nejak nepokazilo. Přesto jsme si udělali společnou dovolenou na horách, kde jsem já udávala tempo a když jsem se necítila, manžel se přizpůsobil. Jednou jsem raději počkala hodinku na vyhlídce a on si sám zašel k ledovci ve vysoké nadmořské výšce, jinak pořád spolu. Do nekuřácké hospody nebo po jiných aktivitách jsme chodili spolu.
Od porodu se střídáme, bohužel jsem nemohla kojit, což mi ale zase umožnilo občas někam na pár hodin vypadnout. Bylo to opravdu jen občas, ale pomohlo to. S miminkem je tolik práce, že by mi vadilo, kdyby se manžel nijak nezapojil a místo toho jen někde bezohledně rajzoval za svojí zábavou. Když měla dcerka rok, odjel se svojí rodinou na čtyři dny na dovolenou, což mě mrzelo, ale domluvili jsme se, že až budu chtít, můžu zas já na pár dní někam do lázní nebo se sestrou nebo kámoškama. Zatím jsem to nevyužila, neumím si představit že bych od dcerky takhle odjela, ale ono to jednoho dne přijde a já si to vyberu 🙂 Teď má malá 14 měsíců a celkem pravidelně se střídáme, někdy jdu večer ven já, jindy on, já na cvičení, na masáž, on chodí na fotbal nebo kam chce, jednou týdně jde jeden z nás do hospody na pravidelnou aktivitu s kamarádama a někdy jsem oba doma společně. Odpoledne, když se někam jde, tak společně, o víkendech taky, když se nedomluvíme jinak. Žijeme jako rodina a myslím si že je to to nejlepší, společné zážitky kamarádi nenahradí.
@eviicka
@elvira
@anelamates moc moc děkuji😁
@amazonka.k prostě se jí nechce hlídat, ale na rovinu to nepřizná. 🙂
@nafuka No to je mi jasný, měla tři kluky, nejstarší bydlí ještě doma, asi toho má plný kecky 😀 Ale jinak máme hezké vztahy, jen to hlídání jí moc nebere 🙂
@amazonka.k manžel je jedináček takže si užívá holčičku.🙂
@bruckner já to těm sluníčkovejm maminám prostě nevěřím 😀 Mě to taky nebavilo/nebaví a podívej, pořídila jsem si i druhé dítě. Obě děti nesmírně miluju a každý den děkuju, že jsou zdravé, ale.......to nic nemění na tom, že mě to na mateřský k smrti nebaví, nebaví mě miminovský věk a nemůžu se dočkat toho, až budou děcka velký a budem víc parťáci, co se normálně domluví. A možná se někdy ještě aspoň trochu vyspím a v klidu vypiju kafe....Hlídání nemám, manžel se teda zapojuje hodně, ale obě děti jsou dost náročné, spím cca 2 hodiny denně přerušovaně....sex - to je co prosím pěkně?
Jediná útěcha pro tebe - dítě vyroste, odroste, budeš zase moct trochu volněji dýchat a bude líp, musíš to vydržet, je ještě malá....až půjdete spolu za pár let na kafe a na nákupy, tak si na tohle třeba ani nevzpomeneš 🙂
@koncita hlavne to nerikej nahlas,ze Te to nebavi....nebo Te ukamenujou.Ja po zkušenosti pri první mateřské ted pri druhý všude rikam jak je všechno zalité sluncem a myslím si své 🙂 Mně to doma nebaví ....v sobotu jdu po prvé od porodu do prace a moc se těším 😁 Spousta lidí se divi a ja se těším jak malej Jarda 😁
@nafuka Moje tchyně právě šíleně toužila po holčičce, tak jsem si myslela, že nebude chtít dát Emilku z ruky, ale chyba lávky, je úplně v pohodě 😀 😀
@koncita Já když občas nadávám jak je to náročný, tak si říkám : nenadávej, máš zdravý děti, co by maminky, které děti nemají, které mají děti postižené, nebo o ně přišly, za to daly. Podívám se na ně a jsem šťastná za to, že jsou zdraví a veškerý splín je pryč. A hlavně ten pocit, že z toho vyrostou je také uspokojující, představa, že bych doma měla dítě, které svůj mentální vývoj ukončí třeba v roce, to musí být ubíjející, všechny takové rodiče obdivuji. My ostatní se máme vlastně báječně !!
@zmrzlinka taky bych se těšila 😉 Mně je případné kamenování celkem ukradený 😀 prostě to tak mám a věřím, že nejsem sama. Je to zvláštní. Dřív jsem si myslela, že mít děti a být s nimi doma bude můj smysl života, moje naplnění. O to víc jsem rozčarovaná z toho, že to tak jaksi není 🙄 Asi jsem vyhořelá...nebo spíš neskutečně vyčerpaná...
@amazonka.k a přesto všechno není špatné občas sama sobě ale hlavně druhým říct.."mám toho plně zuby...už to nedavam"...ale na to jak vidím musí mít člověk i odvahu...
@caverina jo, není in být frustrovanou matkou, která toho má plný kecky....dneska se holt vše podřizuje "kultu dítěte" a s tím se pojí i sluníčková maminka...
Přitom nepochybuju o tom, že i máma, která jde raději do práce, svoje dítě miluje a udělá pro něj první, poslední.
Co je špatnýho na tom, že mě to doma nebaví?
@amazonka.k však jo, souhlasím s tebou. Taky mě ta vidina lepších zítřků drží nad vodou...ano, možná se rouhám, neměla bych. Poklona všem rodičům nemocným, postiženým dětem, to bez debat!
@koncita Jo, taky jsem vždycky těšila, až budou děcka velký a já budu mít čas na sebe a vůbec - a ted si říkám, že jsem byla blbá. ten čas, kdy tě dítě takhle bezvýhradně potřebuje, důvěřuje ti a naprosto výlučně tě miluje, je tak strašně krátký! Ani se nenaděješ a najednou budou kamarádi a kamarádky a ty budeš na druhé koleji. A vlastně už nikdy nikdo tě nebude milovat takovou bezpodmínečnou láskou jenom proto, že jsi. Jo.
@koncita To je únava ze stereotypu. Děláš pořád stejné věci, pořád kolem dokola a nikde to není vidět. Když umyješ okno, tak zůstane třeba chvíli čisté, ale děcku umyješ špinavou pusu, otočíš se pro ručník a hele , on je zase jako čuně, že jo? Proto to vyčerpání. Ale já si vážně myslím, že takto to má většina normálních matek, své děti milují, ale jsou z nich unavené a taky si semtam řeknou propána, proč jsem ty děcka chtěla. Ale to je fakt normálka.
Ale víte jak, opravdu budme rády, že je máme, že jsou jaksi zdraví, tedy jsou -li, a že se máme prakticky dobře. Ono - zkuste si představit, že by vám ted zmizely ty děti ze života - vidíte tu hrůzu?
@anelamates ale jo, máš pravdu. Musím než souhlasit 🙂 Víc ani psát nebudu 😉
@anelamates @koncita ja si myslim, ze je to hodne o tom, jak si clovek nastavi drobnosti v hlave - kdyz je napr.dite po kazdem jidle spinavy od hlavy k pate, a po kazdem jidle utirame jidelni zidlicku a okolni zem, a pak umyvame dite a jdeme ho kolikrat prevlict, tak bud to muze clovek delat s tim, ze si zaroven vnitre rekne ''paneboze to je zase bordel... a tohle budu delat za 3 hodiny znova...'' a proste se tema myslenkama deptat, anebo to clovek muze absolutne neresit, a proste to udelat s tim, ze to zabere 5-10min casu a to je vse. Tchyne se kolikrat divi, ze dite je spinavy az po usi a ze to neresim a ze si v tu chvili poklidne piju kafe, ale proc bych se tim mela stresovat? Naopak dite v tu chvili klidne ji a ja mam taky klid. A jakmile dite doji, tak proste venuju 5-10min uklidu a je hotovo. Proste si myslim ze cloveka daleko vic unavujou jeho vlastni myslenky na to, co vsechno ''jeste musim stihnout'' a ''jaky to ma smysl'', nez ta realita tech cinnosti. Pokud clovek dela uklid a u toho mysli na pekny veci, zpiva si, proste zije v pritomnosti, venuje tomu minimum potrebneho casu a pak se venuje jeste prijemnejsim cinnostem, tak je to proste fajn.
A nemam pani na uklid ani kucharku, ale proste uklizim s tim, ze si u toho s ditetem zpivame a ucim ho u toho novy veci, a varim s tim, ze si to rychle odbydu (protoze to bytostne nesnasim :D) a pak se venuju prijemnejsim cinnostem (treba tomu, ze si to jidlo snim). Nerikam, ze nejsem uplne stejne vyrizena, jako kazda matka, ale zaroven si to neskutecne uzivam a kdyz vecer dam tomu svymu chlapeckovi pusu a on se ze spani se zavrenyma ocima stastne usmeje, tak je to fakt blaho.
Tak jsem proletěla, co tak hrozného a depresivního píše bruckner - no, čtu jen povzdechy unavené a vyšťavené ženské, co je toho momentálně na ni moc a na rozdíl od vás, které máte hlídání na všechny strany, je na to sama.
Ono se dobře píše o pozitivním myšlení a jak vy šťastné za to nemůžete, že ona to tak nemá.
Ale sama vím, jak je toho někdy na člověka moc...