Omezil se váš muž po tom, co jste byly těhotné/porodily?

@zmrzlinka - zmrzlinko já mám doma to samý, se synem manžel pomáhal, s dcerou už ne, poněvadž je to tvrdohlavá palice, no a teď manžel začal hubnout, sportovat....a už s náma vůbec není... já jsem teda ráda že se hejbe a netloustne, ale na druhou stranu bych si chtěla taky 1x tejdně někam vypadnout bez dětí, a to prostě nejde... Takže on má koníčky a já tvrdnu doma s dětma... ☹

@janca26 tak to u nas presne vypadá.Mne manzel nabízí abych jela taky plavat nebo na kolo.Ale ja jsem tak vyrizena ze na to nemam silu.Ted taky chodim na brigadu a taky ani neni čas.Verim ze az mala začne lip spat tak se to zlepší.Co se tyce manzela....zmenil se.....nevim to nejak spracovat a placam se v tom....

@zmrzlinka mě neláká to kolo nebo sport, já bych si chtěla v klidu přečíst knížku, jít zacvičit anebo si prostě sama doma v klidu uklidit....

@zmrzlinka Spíš bych řekla, že jsi se možná změnila i ty. Třeba ještě jen s tím jedním dítětem bys někam šla, ted už řekneš, že jsi vyřízená. No a on potom nějak neví, co má tedy udělat? Když ti řekne, abys šla, stejně nejdeš. Možná by nebylo od věci, když ti nabídne někam jít, tak navrhnout, anebo spíš mu vysvětlit, že to je od něj hezké, ale že jsi skutečně vyčerpaná. A že bys strašně ráda toho využila, ale to půjde jen tehdy, když ti on bude víc pomáhat. nakonec i ty pracuješ, takže on by se měl víc doma zapojit. A třeba si nějak rozdělit i práci v týdnu, anebo se domluvit, co je nutné dělat denně, co stačí o víkendu a kdo to bude dělat.
Jediná rada v těchto případech je mluvit mluvit a mluvit. V klidu, logicky argumentovat, bez výbuchů, hysterie a slz. Mile a pevně. Oni ti chlapi nejsou až tak hloupí, a většinou nejsou ani takoví parchanti. jenom to mají zkrátka jinak řazeno.

@janca26 kdyby se mi povedlo alespon jednu noc vyspat tak bych na kolo i jela 😁 Mne ted spis laka voda ....plavani..... vířivka 😁

@anelamates krasne napsane.... mluvili jsme spolu....i jsme si psali.
..nepochopil...asi ani nemůže....nikdy na mateřské nebyl a k dětem v noci nevstáva.

Ach jo, na MK se propírají stále ty stejné problémy...copak jste holky nevěděly, koho si berete a s kým si pořizujete děti? Vůbec nechápu, co si ženy ve 21. století nechají líbit od svých PARTNERŮ, kteří jim mají být oporou. Jak je možné, že dva dospělí lidé nejsou schopni komunikovat ani o těch nejzákladnějších věcech, jak je možné, že je ženská u plotny a s dětmi a chlap si trajdá jako kdyby mu bylo dvacet 👎

@catf vedela jsem koho si beru....po 12 letech se zmenil .... nejjednodušší je skritizovat ....

@zmrzlinka, z mé strany to není kritika, ale poukázání na stav, který se tady na MK v diskuzích objevuje na můj vkus až moc často. Nevěřím, že se tvůj muž změnil po 12 letech. Jsem přesvědčena, že po 12 letech došel váš vztah do stavu, který ti začal vadit.

@zmrzlinka Já taky moc nevěřím na to, že by se někdo změnil po takové době tak radikálně. Spíš si myslím, že to bylo neustálé povolování - ve smyslu ale jo, tak si běž, no jo, máš toho hodně, potřebuješ si vofrknout, prostě si ženská nakládá a nakládá a pak najednou vidí, že táhne tu káru sama jako osel a chlap vesele běhá po louce a vyhazuje kopýtky! pak už je těžko mu vysvětlovat, že to dál nejde. takže je sice dobře mít pochopení, a občas, když je potřeba, tak toho chlapa poslat, at si jde teda sednout třeba na ten fotbal, že tentokrát si udělám věci sama, ale důležité je tam to tentokrát. Aby byl od začátku zvyklý, že děti a domácnost nejsou jen ženina práce, že jsou děti vaše a domácnost taky vaše, vás dvou. A stanovit, že třeba koupání a večeře patří vždycky chlapovi, s nějakou tou výjimkou, kdy on si ofrkne - ale zato,zase nechá třeba v sobotu odfrknout ženu - k obědu koupí pizzu a je to.
Takže skutečně se lidi nemění až tolik, že by byl povahou před svatbou tatulínek budulínek, co nikam nechodí a jenom by piplal dětičky a pak najednou po pár letech je z něj lev salonů a Kristián.

@zmrzlinka tomu se opravdu těžko věří. Po 12 letech nechodí změny jen tak najednou... Spíš si člověk uvědomí, že některé (vážné) signály přehlížel. Někdo růžové brýle sundá hned, někdo po pár letech společné domácnosti, někdo až po svatbě a někdo bohužel až po dětech.

Ja uz taky prestavam doufat v nejaky obrat.Jsem skoro ve tretim mesici, nariziku, takze doma.Je to k uzoufani.Porad skoro sama.Nevim co delat,ted jsem silene unavena, jakoze fakt hodne a casto me boli hlava, paralen si brat nechdi, tak trpim.Chlap mi furt rika,at si najdu konicek, ale jak si mam neco najit kdyz mam vychazky?Jenom tento tyden jsem byla s chlapem pul dne, jinak to byly konicky a prace.Uz to nedavam, chci odejit, to se mu samosebou nelibi,ale nic menit nehodla.Jit semnou na prochazku jej obtezuje,poklidit neco doma mi nepomuze, nakuby jakbysmet.Ale pry je semnou furt.Akorat se stresuji, brecim a to nikomu neprospiva.

@ustaranaholka to mě mrzí, napadá mě, není v okolí někdo, kdo by s ním trošku důrazně promluvil? (tvoje mamka, jeho mamka, společní kamarádi - který to chápou a vysvětlí mu to?) Od tebe to nevezme... protože nechápe, co všechno se s těhulí děje, a co potřebuje... Teda všechno to jsou jen moje domněnky. A ty se drž, mysli hlavně na sebe 😉.

@ustaranaholka ty brďo...no jako to vypadá docela špatně... jen ti chci zopakovat, co už tu bylo řečený asi hodněkrát a co mi na tom všem přijde nejhorší.... umíš si představit, jak to bude, až se to narodí? teď ti třeba není fyzicky dobře, což se očekává, že by o tebe muž měl vůbec pečovat! ale pak ti třeba bude dobře, "jen" se nebudeš stíhat najíst (v důsledku málo výživný mlíko - hladový dítě - řvoucí dítě - uzoufaná máma), a prostě celkově...třeba nebudeš mít čas ani umejt nádobí, než přijde chlap domů, NATOŽ abys stíhala nějaký koníčky!....
třeba to půjde, ale co chci říct.... jestli je chlap ignorant už teď, bude to jen horší:( pokud se teda nevzpamatuje v rámci toho, že bude milovat to dítě, vidim to bohužel do budoucna docela průserově... jako i když chlap chodí z práce domů pozdě, tak aspoň když přijde domů, tak se očekává, že se vším pomůže a rád, a hlavně uzná, že to třeba máš náročný minimálně stejně jako on tím, že chodí do práce, protože starat se doma o děcko je facha jak prase..většinou. aspon ze začátku.

a to mluvíš o tom, že bys odešla a jemu je to úplně jedno? resp. nelíbí se mu to a nechce nic měnit? tak to fakt nechápu....to nevypadá vůbec dobře:(

Jo, uz jsem rekla, ze proste odejdu, ze to proste nemam zapotrebi...koukat se na to jak se on stale bavi a me jen nadava, ze jsem doma v kresle u telky.Nikdo to nevi,zatim..teprve za tri tydny pujdu na genetiku,tak spis az pak.Furt se vytahuje jakej bude suprovej otec,ale zatim ma ty priority jinde.ob vikend je v tahu, jejo zajmy a jeho konicky.A ja jak jsem sama si uvedomuju,ze mi vlastne nechybi a ze jsem mnohem klidnejsi. Nez kdyz pak prijde,treba v dobrym rozmaru a pta se me,co jsem,delala,tak jsem asi tak mohla delat????Z prace pozde nechodi,to ne, spis pak ty aktivity jej zamestavaji.

Sice mi tvůj manžel zatím přijde dost sobecky, ale s tím odchodem bych tak nespěchala... Chlapi prostě to těhotenství zvlášť úplně na začátku nejsou schopni vstřebat - mimi není vidět, tedy zatím pro ně vlastně neexistuje a tvoje problémy se zdají nesmyslné. Můj muž byl v tomhle období taky naprosto mimo moji vlnu, takže jsem mu dokonce tehdy řekla, že jestli budu ještě někdy v životě těhotná, tak s ním už rozhodně ne! Několikrát jsem málem potratila a z jeho strany jsem viděla pouze, že ho moje potíže obtěžují, zkrátka jako bychom se úplně rozdělili. Ani během těhotenství ani první rok po porodu mi doma vůbec nepomahal, tolerovala jsem to, protože dodělával doktorát. Pak už jsem na něj nastoupila a naštěstí se chytil a je z něj nejúžasnější táta v širokém okolí. Naopak on mě poslední dva roky, co jsem nastoupila zpět do práce a zároveň dodělávám VŠ, neuvěřitelně podržel a fakt nevím, co bych bez něj dělala. Na druhou stranu, manžel vždycky 99%sveho volného času věnoval nám, takže po téhle stránce jsem si stěžovat ani nemohla. S mužem si důrazně promluv, řekla bych, že vůbec netuší, co prozivas, má pocit, že prehanis atd. Myslím, že u nás trochu pomohlo, když si naše společná kamarádka, kterou respektuje jako drsnacku, se kterou jen tak něco nehne, před ním opakovaně stěžovala, jak je to strašný, když je těhotná, jak ji pořád něco bolí, má neustále strach, aby bylo vše ok, nemůže spát, je jí špatně atd... To ho přesvědčilo, že to asi fakt není taková sranda, i když třeba těhotenství ještě není vidět. Člověku je to líto, když vidí, jak ostatní chlapi kolem svých těhotných manželek skáčou a dělají co jim na očích vidí, ale holt není takhle každý nastaven a jaký bude ve skutečnosti táta a partner v době nepohody se teprve ukáže.

@ustaranaholka Nečetla jsem všechny příspěvky, ale jako první mě napadla otázka - takový byl, když jste se poznali? Choval se stejně po celou dobu vašeho vztahu, tedy, když jste se k sobě nastěhovali a zařídili si společnou domácnost? Vadilo ti někdy dřív, jak se chová? Řekla jsi mu to někdy, zkoušela ho trochu krotit? Chtěl dítě? Měl z tvého otěhotnění radost?
Podle toho, co popisuješ, si jede po své ose bez ohledu na to, jestli jsi zrovna vedle něj nebo ne. Jestli se sama staráš o domácnost, úklid a nákupy a on k tomu nijak nepřispívá (nejspíš jen finančně), pak je potřeba si uvědomit, že za pár měsíců se takto budeš starat ještě o dalšího člověka a mnohem náročněji. Samozřejmě se může stát, že jakmile to dítě uvidí, pochová si ho v náručí, neco se v něm pohne a uvědomí si, že by měl svůj životní postoj přehodnotit a taky se starat o někoho jinýho a ne jen o sebe. Jsem realista, takže bych na toto "prozření" ale moc nespolíhala, bohužel...
Možná bude opravdu lepší, abys odešla (máš-li kam a chce se ti tam). Určitě ti ubude starostí a stresů , ikdyž asi úplně šťastná taky nebudeš. Aspoň zezačátku. I tenhle radikální krok by mohl pomoct, aby se partner vzpomatoval a uvědomil si, že váš vztah a jeho život už je v jiné fázi, než když mu bylo 20. (Jestli mu ale je 20, pak bych počkala tak 10 tel, než dostane rozum...)

Já bych se taky přikláněla k tomu, abys neodcházela a zkusila vydržet. Ono by sis asi stejně prakticky nepomohla. Sama by jsi byla ještě víc. I když samozřejmě chápu ten stres a naštvanost.
A také jsem toho názoru, že pokud jsi těhotná krátce, tak si to chlap neumí dost dobře představit. V prvním semestru je dítě pro chlapy takové imaginární. Není to vidět, nic se neděje, takže všechno je jako dřív. Když jsem manželovi řekla, že jsem otěhotněla a on se vzpamatoval z prvotního šoku, tak plynule přešel na téma zítřejšího 20 kilometrového hiku 😀 prostě mu nedošlo, že by to z ničeho nic mohl být problém, když 20 km túru jsme chodili předtím normálně.
Vydržela bych. Ono to ani pro toho chlapa nemusí být jednoduché. Nepochopila jsem, jestli jsi na rizikovém, nebo jsi jen doma z důvodu rizikového pracoviště jak píšeš, ale pro něj to vypadá tak, že jsi opravdu doma a válíš se u televize. Možná to už teď dělá najust. Nikdo neví jak to mezi váma je a co on na to. Ale na odcházení je rozhodně času dost.

Doma byt musim kvuli praci, je to proste dlouhr.Dite chtel vic on, a vim, ze ma k detem kladny vztah.Jenze presne jak rikas, driv jsme vyrazili na tury, 30 km jako nic,jenze ted nemuzu uz jen kvuli vychazkam a za dalsi kvuli fyzicce, ktera rapidne poklesla, on nechape a radeji vyrazi s kamosem na cely den/vikend, kdyz mu rikam,pojdme spolu odpo ana neco mene narocneho, to ne...to ho nebavi.Konicky mel, to jiste, ted si jeste nedavno jeden pridal, do toho fotbaly, hokeje v hospe-chodila jsem taky, byla super parta,jenze jak mam vyrazit kdyz to zacina pozde a ja mam vychazky??Mluvili jsme o tom, ja jsem mu rikala, ze se citim osamocene,mavl rukou, ze se mi venuje az presprilis a ze doma semnou nehodla byt.Je v hodpode 3tydne, at uz je to s kamosem, ci pracvovni, ci s jeho zabavou, ted ty vikendy...od patku do nedele vecer pryc...kdyz uz ne toto tak aspon celodenni vyjizdka s kamaradem a oak pivko v hospe, dopo je treba doma,ale nic vlastne nedelame, ja varim, on kouka na sport nebo pari pc hru, odpo pak vetsinou vyrazi na nejake derby, driv jsem se vsreho vicemene zucatnovala, jenze ted nic nemuzu protoze nemuzu prijit domu v deset vecer jako obvykle.Driv jsem rano odesla v sest, prisla kolem seste, sedme z prace..nakoupit, uvarit, poklidit..vschno jsem zvladala,..i tu zabavu,,,ted mi vse roste pod rukama, to tedy doufam, ze vymizi ta unava🙂..Ale ted jsem nekolikaty vikend sama a jsem mnohem klidnejsi, uzkostlive nikoho nevyhlizim a beru ten fakt, ze jsem proste sama.Kdezto kdyz je doma, tak prijde, popracuje neco na compu, pak odchatzo...vraci se pozde vecer..a furt dokola skoro, jednou jdem se projit a uplne vidim jak je otravenyato me stve vic nez ted samota o vikendu.Rikala jsem ze takhle to i po porodu a ze to nechci a ze by mohl neco vypustit, ze je hrozne zaneprazdeni.Ze dite jsme oba a proc se mam omezovat jen ja a to nemluvim ani tom,/ze pak ani do/prace se vratit nebudu moct, nema nam kdo hlidat a ja nemuzu byt do sesti v praci, nez dorazim domu, atd...kdyz ani chlap taky nebude moct z prac, duvodu.Proste me nebnavi to neustale se omezovani on aby si uzival vecirkz, alkoholu, zabavy, neprijde mi to fer.

@ustaranaholka Já to chápu, jenže ono to mateřství prostě fér není ☹. Ten problém za vás bohužel nevyřeší nikdo z diskuzí, řešení je stejně na vás samotných. Já si myslím, že mu to třeba časem doklapne. Ona je taky otázka s jakými kamarády se stýká - jestli to jsou bezdětní kamarádi, nebo tátové co mají už dospělé děti, tak je jasné, že se jim snaží "stačit" a chová se stejně jako oni aby nevypadal blbě. Třeba až těhotenství pokročí, tak mu to konečně dojde.
Ono je to těžké. Já myslím, že nejvíc mu vadí to, že ty si z jeho pohledu sedíš na gauči a nic neděláš a když on přijde z práce, chce taky vypnout a relaxovat. Což je pochopitelné, ale měl by to samozřejmě nějak regulovat. Otázka je, co tě žere nejvíc. Ono každé těhotenství je omezení. Pokud nejsi na rizikovém, tak bych se snažila si čas užít a nesedět jen doma u televize. Jde to i začátkem těhotenství. Všeho s mírou, ale proč by sis v pěkném počasí nemohla vyjet na výlet?
Pokud máš pocit, že partnerství už dál nejde, tak bych si začala víc žít svým životem, snažila se chovat bez ohledu na něj, jeho vypustila a radovala se sama ze sebe. Samozřejmě v rámci nějakého vhodného chování. Sama říkáš, že samotné ti je líp.
Sedět na gauči a říkat si, jak on si to užívá a jak to je nefér rozhodně není tou správnou cestou. Teď nezbývá nic jiného, než že se musíš omezit ty. Co bude potom (až bude dítě větší) řeš potom.
Napiš kamarádkám, udělej si výlet za rodinou, vyraž do knihovny, nakoupit nějaké hadříky a zkus se zaměstnat i jinak, přijdeš na jiné myšlenky a zatím se třeba ukáže, jak vážně to přítel s rodinou myslí.

@ustaranaholka pred třem měsíci jsi si to ještě užívala s ním...Chlapovi fakt takhle rychle většinou nedocvakne, že by to měl stáhnout...Z jeho pohledu sedíš celý den doma a fnukat (nemyslím to zle, píšu svůj pohled, který na to má z tvého popisu on)...Je to špatně celý den? Najdi si koníčka. Nebo musíš jen ležet? Nejde s tebou ven on? Jsi s kamarádkou. Sama. Za chvilku máš genetiku, začneš to říkat rodině a bude se kolem tebe motat víc lidí...Začneš pořizovat vybavicku...Uvidíš, že za chvilku se to začne měnit....Jen teď sedíš doma a vidíš všechno černé a mlátí s tebou hormony a jsi naštvaná a je ti to líto...Drž se...

Tak ja chodim ven,nejsem,jen na gauci,ale on prijde treba ve tri a to ja se musim natahnout protoze mi odpo byva zle a kdyz prijde vecer,tak uz koukam na tv nebo spim.Ja nevim co bych si mohla najit k zamestani,jaky/konicek, na cviceni je jeste brzo,jenze i to ma mate hodku tydne treba.prala bych si abychom travili vicre casu semnou a nedaval predsnost jen sobe, nehlede na to,ze v hospode se setkava se svou exkou, pak se dovim ze vsichni stravili hezky sportovni vikend, vcetne ji.Pry nic nehrozi mam byt v klidu.Proste nejsem v kllidu a nechci v tomhle pokracovat.Ja nemuzu skoro nikam, hlidam si vahu, co jim,proste vsechno, chodim se prochazet,a!e vse sama.Kamosky mam dve,obe bezdetne z ceho jedna deti vubec nechce, ale uz je videt ze jsem jinde, uz nemuzu s nima na part jak driv, nw!uzu noc proste. kolegyne z prace se nepocitajo, pac oni skonci a ja musim domu.proste to nedam takhle dal.Nechci si stezuovat tolik, jsem spise jiz rozhodnuta.Chlapa chci videt,chci byt s nim, se tesit, opozdeji planovat co vse k miminku,ale ne tohle.To je tak tezke neco vynechat a venovat se partnerce a vzit ji maly vylet ktery zvladne i ona?Asi jo☹

@ustaranaholka Já ti nevím... tady ti nikdo zábavu nenajde a přítele nikdo nepřemluví. Takovou moc bohužel diskuze nemá.
Já myslím, že by ses měla přestat zaobírat vším negativním a zkusit to všechno brát z té lepší stránky. Podle tebe je všechno špatně. Já ti nevím, ale jsi doma, nemusíš k tomu všemu ještě pracovat (vem si, kdyby jsi tu únavu co prožíváš prožívala ještě v zaměstnání), den si můžeš nastavit podle sebe, nejsi na rizikovým, tak proč se trápit tím co můžeš a nesmíš? Proč si musíš hlídat váhu? Proč máš pocit že nikam nemůžeš? Snad nejde jen o to, že si na party nedáš pár drinků? Nevěřím, že jde o tohle? Proč bys nemohla vidět kolegyně z práce? Fakt nechtěj ani zajít na kafe? Nešlo by spíš něco dělat s tím pocitem, že je úplně všechno špatně a všechno vnímáš negativně? Na miminko se těšíš?
Nezlob se na mě, ale já nevěřím, že když se chceš zabavit, tak se nezabavíš. Co třeba nějaké studium jazyků, čtení knížek na které předtím nebyl čas? Vyrazit s kamarádkou do divadla, nebo i sama.
Muže ti tu nikdo nepředělá. Ale nějak mám pocit, že ono už o toho muže ani nejde... A jestli se teď cítíš sama a myslíš si, že po rozchodu se budeš cítít líp a ten kontakt se světem se ti nějak sám vyřeší a ty zázrakem budeš vědět jak se sama zabavit, tak s tím bych úplně nepočítala... Bude to stejné jako doteď, jen bych řekla, že co se samoty týče tak ještě horší. Doufám, že nebudeš dělat žádné ukvapené závěry po pár týdnech (přeci jsi věděla proč s ním to dítě chceš a proč ho miluješ, ne? Vážně to pár týdnů dokáže změnit?) a že jde jen o těhotenské hormony :-/

@ustaranaholka proč jsi na riziku? Jestli to není tajné...

@kacenka1111 Pokud jsem to dobře pochopila tak na rizikovém těhotenství není, měla "jen" rizikové zaměstnání a tak je doma za plný plat...

@journals aha, blbě jsem četla...Děkuji😊 jinak absolutně s tebou souhlasím...

@ustaranaholka já vím, že to nechceš slyšet, ale zařídila bych si to v práci tak, abys na rizikové nemusela být. Protože 9 měsíců sedět doma a litovat se kvůli vychazkam, to by mi prostě hráblo. Po genetice bych oznámila v práci těhotenství s tím, aby tě přeložili na práci vhodnou pro těhotné nebo nechali doma za plný plat, a celé prožívání těhotenství se ti rázem změní. Já tvyho chlapa chápu v tom, že když jemu nic není, tak se doma cítí hrozne, taky to tak mam. Ale chce to kompromis od obou no, zas samozřejmě nemůžu chodit neustále někam bez tebe, ale kdybys nebyla omezena vychazkama tak věřím, že se domluvíte daleko líp. Určitě napíšeš, že to nejde, ale pokud nemáš rizikové těhotenství ale práci, tak se způsob dá najít.

@karlajasmine Jenže já to celé chápu tak, že ona na rizikovém není, právě je za plný plat doma a celý problém je zjednodušeně v tom, že neví jak se zabavit... Takže není omezena žádnými nařízenými vycházkami...

@journals přesně... Může chodit s chlapem, jen nebude pít...