• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Opustil mě manžel s 4m miminkem, nezvládl nároky na péči

21. září 2015 
Ahoj všichni, manžel od nás před 3 dny odešel že se v domácnosti dusí a že po něm chci aby s námi byl každý volný čas.Má velkého koníčka modely letadel a vše kolem nich, focení a tak v tomto ani trochu nechtěl omezit.Měl pocit že si stále stěžuju na to že péče o malého je náročná ale jen jsme chtěla od něho pomoci když třeba kouká dlouho na televizi a já už spím malej se probere na jídlo tak aby ho nakrmil a já se nemusela tolik probouzet ..pak me čeká celý den kootoč.Je tpoho mnohem víc ale přijde mi že si neuvědomil co to všechno obnáší má pocit že ho stále peskuju a napomínám aby nedělal hluk když malej spí.Je mi hrozně nevím co dělat je rozhodnutý a chce rozvod prostě spálit mosty.O malého se finančně starat chce bude posílat i na půlku nájmu chce si ho i půjčovat ale to je přesně to c chtěl když byl s námi půjčit když chce on a pak zase si dělat co chce a povinnosti neřešit tak to na mě působí jako by nebyl na mimi zralý ale chtěl ho taky je mu 35let a jsme spolu 7let a svoji jsme rok.Vždy byli naše hádky peprné ale tak měli jsme se rádi a vše jsme ustáli ale ted se to změnilo a nechápu že nemohl zkusit vše na záchranu manželství a rodiny a prostě tomu nedal čas a hned po 4měsících odejde.Bylo to ze dne na den ani neměl kam jít bydlí u kamaráda a občas spí v práci.Vzal si našeho králíka o too se stará a hrozně mu vadilo kdybych ho chtěla dát pryč protože jsme nestíhala se o něj starat jako předtím (byl dost rozmazlenej) .Kdybychvěděla že se takto bde chovat k dítěti že ho nebude až takl zajímat neměla bych s ním miminko ale vždy na mě působil že už na to je připravený byl i u porodu a to byl úžasný.Ženskou myslím nemá chodil domů normálně a a to že bylů fotit nebo u kamaráda vím stýkám se s nimi také.Vůbec mi to hlava nebere že to je pro něj tak hotová věc pokud t v něm nějak hlodá tak to nedává absolutně najevo..jednou měl v očích slzy.Podotýkám že je hodně hrdá a ješitná povaha má problémy s omluvami a uznání chyb.Ale nepřijde mi že by to chtěl změnit dnes si jede pro věci do bytu.Já jsme u rodičů abych to nějak dokázala s malým zvůládnout psychciky strašně to bolí a vůbec nevím jak se to dá zvládnout překonat.. :frowning2: :frowning2: :frowning2:
5. lis 2012 v 09:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
no fíha..nemám nějaké rady, to ani nejde, každý je jinačí..ale v jednom jsou muži stejní, rozhodně si neuvědomil, ža péče o dítě je u ženské na 1.místě, každou minutu a sekundu je máma a buď se právě o dítě stará, nebo na to myslí a plní to hlavu na 100%..zvlášť u prvního dítěte. Byla jsem rozčarovaná, že mi chlap víc nepomáhá, jak píšeš, když třeba nějakou dobu kouká na telku, že u toho nenakrmí, přebalí v naprosto krajním případě, nechodí s malou ven..a že se pro něj prakticky příchodem děcka do rodiny nic nezměnilo - jeho fotbal, tenis, ryby, kolo, posezení s kamarády jede pořád stejně..no já jsem se s tím prostě smířila, zvykla si, že je takovej, že po něm můžu něco chtít akorát po dobrým. Trvalo mi to snad 2roky, než sem se s tím vyrovnala..Pořídili jsme si dokonce druhou dceru, péči o dvě zvládám daleko líp než o jednu a to prakticky sama. Pochová, pomazlí se, přebalil do jejích 5měsíců 2x. No se starší už pomáhá, ať mu, loupežníkovi, nekřivdím - vždycky tvrdil, že se jí bude víc věnovat, až bude komunikovat, hrajou si a tohle /že prostě až se s dítětem dá domluvit, víc se dětem otcové věnují/ mi potvrdilo i spoustu kámošek. ten tvůj je taky typ, co vás Miluje s velkým M, ale hlavně když se může vypařit za koníčkama? Dej mu chvíli čas, třeba se vrátí..ale počítej s tím, že bude stejnej.
5. lis 2012 v 11:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@teer ahoj, to je teda síla. Nevím, kolik vám oběma je, ale tvůj chlap je příklad nevyzrálého sobce, co myslí jen na své potřeby. Co teda vůbec nechápu, je to, proč jste si v klidu nesedli a nevyříkali si, co vám jednomu na druhém vadí a co byste si přáli jinak. Na jednu stranu nemůžeš čekat, že s tebou bude každou volnou chvilku chlap doma a starat se o dítě. Ale na druhou stranu je to otec a nějakou část by také občas převzít mohl. Mítí dítě znamená od základu změnit svůj život. Není čas na to, na co před tím. Ale pokud se spolu domluvíte a jeden druhému vyjdete vstříc, tak by i ten čas na koníčky určitě nějaký zbyl. Nevím, jak jste spolu dlouho a jaký byl váš vztah před dítětem, ale řešit první? krizi hned rozvodem, to je hodně přehnané. Zkuste si o tom ještě promluvit. Dítě potřebuje vás oba, není to králík, je to na celý život. To si měl uvědomit dřív, než si dítě s tebou pořizoval. Jsou všelijaké poradny, zkuste vše, než definitivně zahodíte svůj vztah a necháte si rozpadnout rodinu. Držím palce. :wink:
5. lis 2012 ve 12:08  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@teer Teda to je hrozný, moc mě to mrzí :cry: Já doufám, že tohle nikdo nevezme osobně, ale někdo mi jednou řekl, že starší chlap by neměl mít děti, a tohle mě utvrzuje v tom, že je to pravda. Protože on si teď 35 let dělal co chtěl, staral se max. o králíka a už prostě není schopnej se vzdát svýho pohodlí ve prospěch svých dětí. No ale tohle ti asi teď nepomůže...
Asi bych si s ním zkusila znovu promluvit a pokud nebude ochotný to zkusit, tak ho budeš muset nechat jít - možná se za čas vrátí, možná ne. Pokud to bude chtít ještě zkusit tak se ale asi i ty budeš muset dost snažit, aby neměl pocit méněcennosti.
5. lis 2012 ve 12:17  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@teer Ahoj, v prvom rade by si si mala rozmyslieť, či fakt za každú cenu stojíš o chlapa, ktorý keď sa mu niečo znepáči si zbalí kufre a oháňa sa rozvodom. Pokiaľ áno, tak ako píša sarkar "budeš se muset dost snažit, aby neměl pocit méněcennosti". Ale určite nečakaj, že sa nejako zmení a jednoho krásneho dňa ťa pošle na kafčo s kamarátkou s tým, že on postráži deti, aby si si odpočinula.
5. lis 2012 ve 14:22  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Teer, možná by vám pomohlo sednout si spolu a popovídat, a to co nejvíc v klidu, bez emocí, výčitek. Je mi jasné, že to není snadné, ale věci se konstruktivněji řeší s chladnou hlavou. Pokud máš tu možnost, dej dítě k rodičům, a zkuste s manželem třeba někam zajít a navázat na to, co hezkého mezi vámi bylo. Výčitky (z obou stran) by v tuto chvíli určitě nebyly na místě, spíš konstruktivní řešení situace, každý jste možná dělali něco špatně, nikdo neděláme nic ideálně. Ale můžeme se snažit to napravit, pokusit se líp jako rodina fungovat. Pokud o to oba vnitřně stojíte, mohlo a mělo by to vyjít, i když to nebude snadná a rychlá cesta.
A Sarkar, tím starším chlapem myslíš 35letého muže, si děláš srandu? :slight_smile:
5. lis 2012 v 15:45  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Na prvním místě by měl být partner, ty a pak až dítě. Pokud není štastná rodina, není ani dítě v ní vyrůstající.
Svoje chyby žádné nejmenuješ, žádné jsi nenašla?
5. lis 2012 v 16:14  • Odpověz  •  To se mi líbí (7)
ježiš to je hrozný!!! :angry: chudáčku.. a co poradna?? tam by nešel?? nedokážu si vůbec představit, držím pěstí a posílám sílu..mysli na sebe a na prcka, bude potřebovat silnou maminku.. je to asi lehčí to sem napsat, ale je to tak..
5. lis 2012 v 16:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@abecedka Na 1. místě má být partner? To snad ne :astonished: Já mám teda na 1. místě syna. Máš pravdu, že dítě potřebuje vyrůstat v pohodové domácnosti, rodině. Ale dítě matka má a už je matkou na celý život. Partner se sebere a odejde kdykoliv se mu zachce. Muži přichází a odchází nám ze života, ale matkami jsme na celý život. Kdybych se musela rozhodovat mezi mužem a dítětem, tak by to zřejmě ve všech možných případech vyhrálo dítě. Nepochopím matky, které upřednostní chlapa před dítětem na jeho úkor. Asi jsem to viděla tolikrát, že mám v tomto směru blok.
5. lis 2012 v 16:35  • Odpověz  •  To se mi líbí (41)
@abecedka To si dovolím nesouhlasit. Možná jsi to jen nešťastně formulovala, ale rozhodně nemůže být dítě až na třetím místě a partner na prvním. To je přeci nesmysl. Matkou jsi na celý život, zatímco partnera můžeš teoreticky měnit jak pomožky. Jen je chyba, když oba dva partneři ten vztah k dítěti necítí stejně a nemají potřebu pro něj a pro zachování vztahu s matkou udělat první poslední.
5. lis 2012 v 16:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (8)
Všichni tři jsou důležití, ale srdcem nejspíš většina matek cítí, že jeden z nich je přece jen důležitější, myslím, že netřeba psát, o koho se jedná :slight_smile:
5. lis 2012 v 17:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@abecedka Nic osobního ale nepochopím matku, která upřednostňuje partnera před dítětem/dětmi. Ale chci věřit, že jsi to opravdu jen špatně formulovala.
5. lis 2012 v 17:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (7)
@sarkar Já si myslím, že u nedospělých, nevyzrálých mužů (i žen) je úplně jedno, jestli mají děti ve 20 letech nebo v 45. Budou pořád stejní. Navíc v 35 letech není starý, ani starší, u mužů je to celkem obvyklý věk, kdy zakládají rodiny, vždyť hodně žen rodí poprvé až po třicítce.
5. lis 2012 v 19:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (7)
@abecedka Taky nesouhlasím. Pokud je žena matkou, má být na prvním místě dítě, pak ona sama a pak případně partner.
5. lis 2012 v 19:55  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
autor
@stavba Popovídali jsme si o tom ale bez výsledku.Kolik je mu jsem psala a jak dlouho jsme spolu taky.Psala jsem i že poradnu odmítá on má jasno!
5. lis 2012 ve 20:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@klaja To už právě proběhlo vše jsme si řekli ale prostě jako by už byl definitivně rozhodmnutý..ted teprve zjistil že s epovahově nezměníme a nesedíme k sobě..po 7 letech..nechápu.
5. lis 2012 ve 20:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@abecedka Ano našla a také jsem je přiznala a řekla jsme že je napravím ale on má pocit právě že ta chyba je jen má a ve všem a na nápravu nemá chut.
5. lis 2012 ve 20:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@monad Právě že poradnu nechce ...má pocit že vše ví co by mu tam pověděli a že bych byla překvapená že jsem to já koho je to chyba..
5. lis 2012 ve 20:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@leni_tom V tomto naprosto souhlasím!v tom bude ten problém on to tak nemá...nerozumím ani tomu že mu rodiče neřeknou že je to chyba a pomalu mu ještě řeknou byl jsi neštastnej nic ti nezbylo jinýho.. :frowning2: ale jsou to rodiče taks tojí za ním asi..
5. lis 2012 ve 20:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj. Páni, to Ti vůbec nezávidím... Nemyslím si však o něm nic špatného, že by byl sobec, debil či cokoliv jiného :frowning2: Myslím si, že ho miminko hodně překvapilo. Hlavně to všechno okolo něho... Přemýšlím, co bych na Tvém místě asi dělala já. Dala bych mu najevo, že jsem chtěla miminko s ním, že jsem chtěla k miminku tatínka a sama, že ho potřebuji jako partnera, jako muže. Sama píšeš, že je to hrdá povaha (doma jednu takovou také mám :angry: :sweat_smile: ), tak o to spíš. Pokud vás vztah fungoval do příchodu miminka dobře, zabojovala bych. Opravdu mohl zareagovat zkratkovitě a teď neví, jak nazpět... Držím moc palce :slight_smile:
5. lis 2012 ve 20:20  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
autor
Děkuju všem za odpovědi, hodně píšete si promluvit..já to zkoušela horem spodem ale prostě si stojí na svém že to spolu nezvládneme a že bude lepší abychom se nezabili aby jsme byli od sebe má argument že přeci nemizí ze světa ae nebude s námi žít,to mi připadá absurdní úplně dokonce mi řekl že mi pomůže pokud e mi něco rozbije nebo tak ael to přece teda může být doma.On mě vlsatně nechal s malým ale je tak hodnej že mi pom,ůže když bude potřeba..je to hrozně čerstvý a člověk neví jak si s tím poradit..
5. lis 2012 ve 20:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sarkar já Ti teda musím oponovat, můj muž má semnou první dítě, malá bude mít 3 roky, on 43, je skvělý otec, koupal, přebaloval, vstával, když už jsem únavou nemohla, hrál si a hraje si - je fakt, že teď už víc, jak je malá komunikativnější.... :slight_smile: a není vyjímkou, kolem mě maj chlapi taky dítka pozdě a funguje to.... podle mě je úplně jedno, kdy má chlap, nebo ženská dítě... znám úžasné otce, kteří ještě nepřekročili 25 let a taky ty, co už jsou za 40tkou.... A stejně tak může být otec sobec v padesáti i v pětadvaceti... je to o člověku, nikoli o věku :wink: :wink:

Je to sice hrozné, ale nedoprošovala bych se, promluvit si, prosím, ale bez slz a výčitek.... Nechceš??? Bohužel... Pokud on dokáže odejít s chladnou hlavou, tak není co řešit a vybrečela bych se až doma....
5. lis 2012 ve 20:25  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (7)
autor
@sal80 Já se právě moc snažila dokoncejsme přiznala i to o čem si nemyslím že byla chyba..ale on je jak buldozer prostě rozhodnutý už i zaznělo že by měl peklo s mími rodiči a když mu řeknu že to řešit nemá že jde o nás tři tak neslyší..prostě už nevím jak ho přesvědčit.
5. lis 2012 ve 20:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@sal80 a to že ho potřebnuji jsem mu také řekla že ho miluji marné marné moc ho to mrzí ale nic s tím nejde dělat..
5. lis 2012 ve 20:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@bocinka třo jsme také zkoušela dokonce jsem ho poprvé nezastavovala když odešel to stál 3 hodiny venku před barákem a pak se vrátil ale hádky pak byli na novo a to jsem se už asi ponižovala prosila lítal po bytě a nenechal si nic říct..
5. lis 2012 ve 20:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@bocinka víš já nejsem tak silná abych to zvládla sama ikdyž mi asi nic jiného nezbývá.
5. lis 2012 ve 20:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@teer ani nevíš jak moc jsi silná :wink: :wink: věř mi, taky jsem měla pocit, že bez bývalého to nezvládnu, nemůžu bez něj žít, je přece mou oporou, mým vším, nejdřív jsem mu otravovala život, pak mě ponižoval, začal mě bít... odešla jsem, naštěstí jsme neměli dítě, ale i tak to bylo těžké a našla jsem super chlapa.... :wink: :wink: i když i on mě občas sejří :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes:

btw. sama jsi to napsala, když jsi ho nezastavila, tak se vrátil, a když jsi prosila, tak si nenechal nic říct.... myslím, že se bojí odejít a pokud půjde, tak ty to s miminkem zvládneš, nech si platit co platit má, třeba i navíc, když dá a nech ho a´t malého vídá....
moji rodiče jsou rozvedený od tý doby co jsem byla prcek miminovatej a nikdy jsem nelitovala.... :wink: :wink: mamka mě taťkovi "půjčovala" on platil, staral se a když si mě vzal, tak už se mi fakt věnoval - třeba jeden víkend v měsíci.... ostatní kámošky měly tátu doma a dohromady jim nedával ani tolik času, co ten můj mě... :confounded:
5. lis 2012 ve 20:44  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@teer To je mi moc líto :cry: Pokud říká to, co píšeš, je nejspíše už rozhodnutý... :frowning2:
5. lis 2012 ve 20:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@teer nějak mi to uniklo, že jsi psala jeho věk, teď už to vidím. No, to už by mohl mít trochu "rozum" a vědět, že život nejsou jen koníčky, ale i přijetí zodpovědnosti. Ale na druhou stranu mám v okolí pár takových, kterým je taky tolik i víc a přijetí zodpovědnosti odmítají a nechtějí tudíž ani děti. To je asi největší malér, když do toho vstoupí dítě. Pokud si dva nerozumí a nemají děti, tak ten rozchod není tak komplikovaný. Bolí to asi stejně, ale alespoň tím netrpí nevinné dítě, které za nic nemůže. Podle toho, co píšeš, už sama nevěřím, že se to zlepší. Je to smutné, ale pokud je tak neoblomný, asi nemá cenu ho donekonečna přesvědčovat. Možná bych mu zkusila naopak dát volno. Ať si plní k dítěti své povinnosti, platí, co platit má a kdo ví, třeba časem se mu zasteskne. Dej tomu ještě čas. Dítě opravdu převrátí člověku život naruby a kdo na to není a nechce být připraven, toho to zaskočí víc, než ostatní.
5. lis 2012 ve 22:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@teer pokud nezabírá ta promluva - společný večer, nechala bych to asi na chvíli být s tím, že bych se ho snažila kontaktovat co nejmíň, resp. vůbec. Možná mu dojde pak, o co přišel. Pokud se mezi vámi nestalo něco opravdu ošklivého, o čem se nezmiňuješ, myslím, že je šance, že se k vám vrátí. Všimla jsem si, že ty jsi navíc znovu těhotná. Moc mě mrzí, co musíš prožívat. A pokud to jde, opři se teď o prarodiče, ať ti hodně pomáhají. Moc nechápu, proč jeho rodiče drží při něm, když opouští těhotnou ženu s malým dítětem, že by to byl maminčin mazánek?
6. lis 2012 v 06:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zkusila bych s ním pohovořit metodou "já výroků". Tzn. neříkat mu, jak je nezodpovědný, sobecký apod. Ale říct mu, že jsi z této situace smutná, žes věřila tomu že se spolu budete radovat s dětí, že je budete vidět vyrůstat a že ses těšila jací z vás všech budou za pár let parťáci. Jenom na něj nechoď s vyčítavým hlasem a zachovej klidné emoce (i když naprosto chápu, jak je to těžké a navíc on se nemá takto chovat). Přijde mně, že je v šoku z toho jak se změnila situace - a že už není na prvním místě a tak takto protestuje. Myslím, že pokud je normální, tak mu budete po čase chybět. Já jsem byla minulý týden s dětma u rodičů a manžel mi říkal, jak mu bylo bez nás smutno, že už by sám žít nechtěl. Drž se.
6. lis 2012 v 11:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
1 2 3 ... 6
Tvůj příspěvek