Partner je na mňa podráždený a nervózny, zlý
ahojte,pred pár mesiacmi,bola moja diskusia adminom uzatvorena,tak som sa rozhodla založiť dalsiu. dala som na Vaše rady,ktoré ste mi radili,ale bohuzial," nazivanie " vydrzalo len dva tri týždne,opat sa to vratilo do starych znamych kolaji, zase vecne upozornovanie za to,co robim "zle",zase mentorovanie,a pod. zase pekne vidno,ako mu idem na nervy..bol par týždnov normalny,ze sa snazil svoju zurivost potlacat,aspon v suvislostiso mnou, ale nevydrzalo mu to ani mesiac. dohodli sme sa na jasnych pravidlach, že on ma nebude upozornovať, za všetko,čo robím, a ked tak milou formou,nie nas*aty a tak,že ja na oplatku,nebudem kricať po nom,ani tolko riešiť,na tomto sme sa dohodli asi mesiac dozadu,vravim nevydržal to ani mesiac,zase začal rypat do mna,ked som bola unho.zase je podrazdeny a zase sa nechová zrovna najlepšie.ja v priebehu toho mesiaca,som dostala novy pausal,kde mam neobmedzene free sms do kazdej siete aj volania,tak prve viete ako,co mi napada,je napisat mu sms aj tri cez den,proste ma to láka,jeho to otravuje,na niektoré mi ani neodpíse,a dokonca ked sme sa minule pochytili a pisala som mu v noci sms,ani na nu neragoval,uplne ignoroval ma,tak " ako sa patri "...a povedal mi,ze som sibnutá,že co furt vypisujem,že prenho to neni problém,co sa deje.no pre mna ano.stále je nervozny,vkuse podrazdeny,raz jeden týžden mi rozpráva mile veci,aka som krásna,uplne vyzera ze je zo mna namakko,a potom príde týžden,kedy ma ani vobec netuzi vidieť,ani nič,nechce sa mu ani len odpísať na moje sms,alebo zavolať mi..stále to iste dokola,az som sa nastvala,a somprijala pozvanie na kavu od chalana,co ma cele roky chce,je do mna poblazenny,ale mne onho vobec nejde,no usekla som to,nema to zmysel,ja som zalubena do svojho, lenže tym,ako sa hnusne chová,tak si ma od seba odhána..začal rozprvať,že nech schudnem a neviem čo,zase,že som detinska a tak,a zase tie jeho cistotnosti a poriadky a neviem čo..zase to jeho klasicke upozornovanie a ked sa nanho za to hnevám,povie mi,že som smiešna,že čo je na tom,a zase hrešil,povedal do krista a boh(a)..ked som m uto vytykala,ze ci mi uz nic nemoze pvedat,no moze,ale akym sposobom...on nerozumie,ze mne ide o sposob,akym to hovorí, takym razantnym..ja nechapem,kde sa ta prisnost a razantnost v nom berie..stále nerozumiem..ale všimla som si,že len ku mne je taky k nikomu inemu..a hlavna vec,ze mne rozpráva,nech sa ja kontrolujem vo svojich prejavoch..ale on sa nevie..aj ked ho o to prosím,a ani ked nanho naziapem,aby to spravil,tak ja nechapem,kd furt je chyba.
@hanule61 ona od zacatku nestala o zadnou radu, chtela aby tu asi nekdo udelal nejaky kouzlo a zaridil aby se k ni partner choval presne tak jak ona chce. to ale bohuzel nejde, to si bude muset poridit psa a vycvicit ho, pak bude delat presne to co si ona preje, zadna jina lidska bytost nebude poslouchat na slovo a presne plnit co si druhy preje a nevyjadrovat sve nazory. driv nebo pozdeji to kazdemu zacne vadit a bude tam kde je dnes.
jak uz tu bylo psano, ona absolutne ignoruje normalni prispevky, clovek se ji na neco zepta a ona si jede porad to svoje....prpc neodpovi? proc nenapise, jak pokrocila? proc neda vedet, zda se neco zmenilo, uda neco zkusila a jestli to pomohlo...ceka, vyckava a jak nekdo napise neco hnusnyho, hned ho sejme...
@kacenka1111 a aký pokrok mam napisat ?ked ziadny neni ? napisala som to v uvodnom prispevku,ja som skor zalozia diskusia,aby pokracovala z minulej,kedze ta bola uzamknutá, toto neni nova diskusia,ale opatovne zalozena ta,co bola..
@hanule61 nerozumiem tvojmu komentáru..akože a čosommala s ním robiť ?ked ma na dovolenke nazval pic? utopit ho vo vode ?pohádala som sa s nim,plakala som,ze ako ma to nazval,a tak ...a jemu to bolo docela jedno...a potom si ma chcel udobrit...to je cele...ze nevie,preco to povedal a taka povedal ze sorry.....tak ako neviem ...co som ešte mala urobiť ?hodit ho z balkona ?alebo ?
@mika251 ja by som chcela s nim vychádzať,on nechce vychádzať ..ale vravim sú dni kedy je vazne mily,perfektny...ale sú dni kedy je otrasny ku mne ..asi tolko---ja vsak nemam take dni,ja som skoro stále mila a slusna,on neni...on hocikedy,ked nema naladu,tak na mna vybehne a vpbec nie slusne,hned je podrazdeny.nevrly a hned rype do mna,a ja nechapem,preco sa tak priserne chova,ked ja mu uz ani nič nerobím proste,chapestoto ?
a robí to furt...stále,kazdy tyzden si najde nejaky den,kedy je naozaj desne neprijemny...
@gepe ja už neviem,ako reagovat na to,čo si napísala.prepáč.neodmietam nič,beriem rady pisateliek, zamyslam sa nad nimi,ale ako neviem ,co s tým aj tak.tak ci onak..proste ..
@lautiruska
Je mi to jasné. Ty jsi dokonalá, milá a všichni tě mají rádi, jen on je hajzl. A od nás chceš jen a pouze radu, jak ho vrátit do doby začátku vztahu, kdy plul na vlně zamilovanosti a hormonů.
Děvče, takhle to v životě nefunguje. A dokud nezačneš pracovat sama na sobě, tak se nic nezmění. Tím "pracovat sama na sobě" nemyslím nějaké "oběti" typu vaření a uklízení, to jsou jen povrchové, kosmetické věci. Mám na mysli pracovat na své osobnosti, svém sebevědomí a svém přístupu k životu. Ne kvůli záchraně vašeho vztahu, ale sama kvůli sobě. Protože ty se chováš jako tříletá, co jí na pískovišti rozšlápli kyblíček a ona má pocit, že když začne řvát a kopat patičkama do země, tak to nějak způsobí, že bude kyblíček zase v pořádku. To prosím neber jako urážku, ale jako fakt. A tímhle chováním od sebe všechny odháníš, včetně tvého přítele. My všechny se tu divíme jediné věci: jak je možné, že s tebou vydržel tak dlouho.
@lautiruska ty jsi mladá holka, vid? A on je od tebe starší, že?
Jestli s ním chceš být, tak ho nech bejt. Nevnucuj se. Nevynucuj si reakce. Nech ho prostě dýchat. Tohle by nezvládl žádný chlap..ani ženská. Je to strašně vycerpavajici a odrazujicuci. Prostě ho nech, ať tě má rád po jeho, nenut ho ať tě má rád po tvem. Je to srozumitelné?
@lautiruska a napadlo te, ze jak si pise s tou holkou a vozi ji do prace, z to asi nebude jen tak a ze tak jak pna mu pise, tak si kamaradi nepisou? ze je s ni a s tebou to po tech letech neumi ukoncit? ze ty citis, ze se odrahuje a tak jdes vic za nim a paradoxne on jde zas k ni...proto je k tobe nekdy mily a nekdy ne...chapes to? napadlo te to? jedina sance je delat chvili nedostupnou, vzacnou, ale to t nechces, jak sama rikas, protoze co kdyby si nasel jinou a tak stale dokola delas to same a on vic a vix jde za ni....ach jo,skoda radit... dokud nedostanes posledni ranu z milosti, nepochopis...ale prosla jsem si ve 20touplne tim samym...taky jsem byla tlusta pi*ca a byla za tim jedna velmi mno jak to rict 'Slecna....
@lautiruska a pokrok? byla jsi nekde s kamaradkou, zkousse mu par dni neozvat? nechat ho, at pise prvni on, i kdyby nenapsal??? udelala jsi to?
Víte, holky, ono je těžké někoho soudit a radit pokud neznáme celou situaci. Vy se divíte, že vám slečna už moc neodpovídá, ale začali jste se do ní prostě navázet. Já ji z jedné strany chápu proč tak reaguje; prostě ho má ráda a drží se ho zuby nehty, vzpomíná na hezké chvíle které s ním měla a doufá, že to jednoho dne prostě bude jako předtím. Proto nevidí a neslyší na obě strany. Bohužel je prostě pravdou,, že MUSÍ na vztahu pracovat dva lidi a ne jen jeden.. A pokud to slečna zkoušela, a pak to bylo po měsíci zase to samé.. Tak je to prostě jako bomba. Nikdy nevíte kdy to vybuchne. Sama uznala, že za některé věci si může sama, ale její partner to prostě bohužel používá pořád (nadavky), což by se nelíbilo ani jedné z vás kdyby slyšela od manželů jen nadávky a vycitani za každou kravinu, určitě by vás to taky zabolelo u srdce o to se vsadím.
A je i rozdíl pokud se s polovickou vidíte celý dny nebo sotva 24h za týden. A z těch 24h posloucháte jak jste otravni, jak se mu nechce s vámi volat, psát nebo vídat nebo kdesi cosi. Je potom jasné, že byste s ním trávili raději víc času. Neznám slečny osobní život, zda se chodí někam bavit nebo ne, kolikrát týdne chodí někam s holkama na kafe nebo kdesi cosi (nezahrnuji starou diskuzi prosím! Situaci se mohla zmenit). Ale fakt je ten, že by se ten chlap mohl taky sám od sebe ozvat, pokud ne tak ať to konečně rozsekne a nechá tu holku být. Tohle je jen prahsproste využívání. Znám takový případ kdy si 50 vytiral zadek takovymhle způsobem kdy vodil o 10 mladší paní za nos. Ona se bála ho opustit, přesně jako slečně se ozval jen kdy chtěl, viděli se jen kdy on chtěl, žádný názor ona nemohla říct jinak bylo zle. Copak je to vlastně vztah když se bojíte tomu druhému něco vůbec říct? Copak to stojí za to když se ani spolu vzájemně nedomluvite na kompromisu?
@lautiruska nevím, jestli jsi to psala a chceš to psát, ale kolik je ti let? Jestli to tu padlo, tak se omlouvám 🙂
Je to těžké přijít s něčím novým, ale jednoduše - ten vztah vlastně už není. Ona je na něm závislá, přesně jak se tu píše, drží se ho zuby nehty, pořád se snaží ta pouta zpevňovat, pořád dává najevo tu lásku - no a čím víc ona tlačí, tím víc on couvá . A pokud není kam už couvat, začne být hrubý a uvolňuje si prostor kolem sebe. Čili jednoduše - on chce volnost, třeba i vážně už někoho má, ale nemusí, prostě jenom nechce být svázaný s ženou, která se kolem něj ovíjí jako svlačec a dusí ho. Možná chce partnerku stejnou jako on - samostatně myslící ženskou, která nepotřebuje pořád na někom viset. To je pak těžké. Proto je moje rada stejná jako byla - hezky v klidu si tohle říci, bez slz (už třeba jenom to, jak se tu stále objevuje věta - já jsem plakala a on nic- tohle nenávidí každý chlap, takové citové vydírání) a rozejít se. Nechat ho jít svou cestou a sama se poohlédnout po někom, kdo mi bude vyhovovat víc. S chlapem, který by mne takto urážel ( i když nevěřím tomu, že je to jen tak zčistajasna a bez důvodu), bych nikdy nebyla.
@lautiruska Pokud se nechcete rozejít, pak jedinou nadějí je si sednout a nalít si čistého vína. Nejlépe tedy s psychologem, vztahovým koučem, mediátorem, samy to podle mne nezvládnete, ale můžete to zkusit. Bez napadání, urážek, emocí, slz, výčitek, si v klidu říct, co od vztahu očekáváš ty, co od něj očekává tvůj partner, co tobě vadí, co jemu vadí (aniž byste si začali nadávat, osočovat se, že já to dělám dobře a ty ne, tys byl dřív jinv, já se tak snažím a ty ne atd.), prostě v klidu a narovinu si vysvětlit, co tobě a jemu ubližuje, co ty a on byste chtěli, aby se změnilo, v čem jste ochotní ustoupit atd.. Musíte zjistit, jestli se vaše představy o společném životě a vztahu vůbec někde potkávají a zda jste oba ochotní pracovat na změně. Je nutné si stanovit hranice (např. komunikace bez nadávek, menší frekvence smsek atd.), kterou budete oba ochotní respektovat a snažit se jí opravdu dodržovat. Musí to být kompromis přijatelný pro vás pro oba, ne že jeden prostě ustoupí a druhý bude mít navrh. Parterství je o komunikaci, rovnoprávnosti, úctě, toleranci a lásce. Když někoho miluju, tak mu nechci ubližovat, chci aby byl šťastný stejně jako já, nechci ho vlastnit, ale být mu oporou a partnerem. Zároveň ale musím myslet i na sebe, abych nezačal žít partnerův život a celý se mu neobětovat a nepodřídil (ten partner o to většinou nestojí, pokud je normální). To je právě chyba řady vztahů (včetně mého bývalého), že se člověk upne na myšlenku, udělám ho šťastným za každou cenu, bez ohledu na své potřeby, on je ten důležitý, podřídím se mu a on mě za to bude milovat. Tak to nejde, takového člověka si ten druhý přestane mrknutím oka vážit, a koho si nevážím, toho nemiluju. Je to věčné hledání cesty, jak to zařídit, aby vztah fungoval i přesto, že se ve všem neshodneme (což je normální a v pořádku). Je to běh na dlouhou trať, jejíž cíl je hodně nejistý. To je ale každý vztah, člověk nikdy neví, jak to dopadne, ale musí dělat všechno proto, aby to klapalo. Celý život! Jde o to, jestli o tu cestu budete stát oba a oba se budete snažit ten vztah změnit. Jestli se oba milujete, jestli spolu chcete zůstat v budoucnu, jestli to není jen vztah ze setrvačnosti, který jeden nebo oba nedokážete ukončit, ať už z jakéhokoliv důvodu. Dokud nebudete vědět na čem jste, nikdy se neposunete dál a šťastní rozhodně nebudete. Důvody, proč nejste spokojení, znáte jen vy. Musíte si je říct. Hodně štěstí!
@lautiruska Ještěě bych dodala, že pokud tvůj partner nebude mít zájem o tom s tebou mluvit, nebude chtít celou situaci řešit, bude mu jedno, že jsi nešťastná (hodně teda záleží, jak mu ten rozhovor a všechno podáš), pak tě nemiluje tak, jak si zasloužíš...pokud on o tu změnu stát nebude, pak máš tři možnosti: a) rozejít se s ním a začít hledat člověka,k terý k tobě lépe pasuje b) smířt se se situací, smířit se s tím, že ti bude občas nadávat, že ti nebude odpovídat na zprávy atd., ale pokud se s jeho chováním vyronáš a budeš ho přijímat se vším všudy, pak to asi klapat může. c) budeš se tou situací neustále trápit, budeš mu to vyčítat, pokuoušet se o změnu, která se ti stejně nepovede a budeš nešťastná a zoufalá a stejně to půjde do kopru. Pokud on sám nebude chtít, nikdy ho nezměníš a tvoje pokusy o to ho budou jen dráždit a bude to horší a horší. Na vztahu vždycky musí pracovat DVA, jeden to nikdy nezachrání. A vždycky je potřeba začít sama u sebe, každá mince má dvě strany a žádný vztah nekrachuje proto, že jeden dělá něco špatně, VŽDYCKY!!! je vina na obou stranách.
@codal "Vždycky je chyba na obou stranách" - milionkrát opakovaný nesmysl.. Ano, zní to dobře, ano, často to tak bývá, ale rozhodně být nemusí! Existuje tolik poruch osobnosti (které se projeví až po opadnutí zamilovanosti - což může být v řádu let), že Ty jako partner můžeš skákat po hlavě a odrážet se ušima a stejně Tomu člověku nebudeš dost dobrá. Prosím, ber tohle na vědomí dřív, než po přečtení takového moudra začne nějaká oběť hledat chybu u sebe - a bude jí ještě hůř..
@ivular Tak já jsem mluvila o normálním vztahu, nikoliv o vztahu s někým, kdo má poruchu osobnosti. A i s tou poruchou osobnosti je potřeba si určit, kam až jsem ochotná zajít, co je pro mě ještě přijatelné a co ne, v každém vztahu musí mít člověk určené hranice...vždycky je potřeba si udržet svou osobnost a hrdost a pokud se o ni nechám připravit, je to přesně ta chyba, kterou si na tom vztahu nesu... nikdy bych si neměla nechat líbit věci, které jsou přes mou určenou hranici... minimálně tuhle vinu si myslím neseme každý... druhý se k nám bude chovat jen tak, jak mu dovolíme... vždy mám právo odejít (a teď samozřejmě nemluvím o týraných a bitých ženách, kdy ta situace je samozřejmě mnohem složitější a já to nezlehčuji)...ale tady jsme se bavili o normálním vztahu...
@codal Hele, ani toto není tak černobílé.
1) Co je to "normální vztah"? Víš jak obrovská část populace má nějakou poruchu osobnosti?
2) Pokud by šlo o vztah, kde nejsou děti, pak se pod Tvoje slova podepíšu, nicméně s potomky to dostává úplně jiný rozměr.. Ona se totiž ta porucha zpravidla projevuje i vůči dětem - a děti pak odmítají s takovým rodičem trávit delší čas (minimálně bez přítomnosti toho druhého rodiče). Jenže stávající legislativa upřednostňuje naprosto bez diskusí právo obou rodičů vychovávat nad právo dítěte na klid. Dokonce, pokud dítě u tohoto rodiče s dítětem výrazně pláče, je dost pravděpodobné, že soud svěří do péče právě tomuto rodiči, jelikož to chápe tak, že na něj si potřebuje více zvyknout.
A věz, že při vědomí tohoto jde jakákoliv hrdost stranou. Prostě víš, že musíš uchránit hlavně to dítě - a samu sebe fakt neřešíš.
@lautiruska Mas jen dve moznosti: Bud od nej odejdes a budes zit vyrovnany, klidny a plnohodnotny zivot sama nebo s nekym jinym, nebo s nim zustanes a budes zit zivot plny stresu, opovrzeni, nejistoty, vycitek a osameni. Vyber si sama.
A "lasku" do toho netahej, jednostranny cit totiz neni vztah.
@ivular černobílé to není nikdy a naprosto souhlasím s tím, že s dětmi je to rozhodování úplně jiné a že v tu chvíli, kdy máš zodpovědnost nejen za sebe, ale i za ně, je člověk schopný často popřít i sám sebe a vydržet ledasco... sama teprv mimčo čekám a už teď vím, že bych pro něj udělala cokoliv... nebudu se vyjadřovat k něčemu, co jsem sama neprožila a nemám s tím žádnou zkušenost, to mi absolutně nepřísluší.... Snažila jsem se vyjádřit jen k situaci, která tu byla popsána, nemělo to být generalizování problému, každý vztah je vždycky jiný a neplatí na něj žádné návody ani recepty, každý si ten boj musí nakonec vybojovat sám, podle dané situace, podle svých vlastních možností... proto jsem všechny své příspěvky i psala bez jakéhokoliv hodnocení nebo soudů, protože dokud neújdu několik km v něčích botách, nikdy nemůžu pochopit jeho život a tudíž nemůžu soudit jeho rozhodnutí ani chování.. bylo tady toho řečeno už hodně, často velmi kriticky na všechny strany, tak jsem se jen snažila popsat svou vlastní zkušenost, ve které se třeba někdo najde a uvědomí si stejně jako, že tohle nemá zapotřebí...
Jak se zdá, zakladatelka brzy nechá stejně diskuzi uzavřít. A za čas založí pokračování. Nevím, ale možná se prostě jenom chodí pobavit.
Nie kazdy den mam. Cas odpisat. Na siahodlhe debaty..
@lautiruska My pockame🙂
To mě baví. Přečtu si to i s minulou diskuzí na dovolené. Z toho mála, co jsem tehdy sledovala, je to prostě marné. Komu není rady, tomu není pomoci.
@kacenka1111 neviem,načo čakať,čo mám akože odpísať ? nikto sa ma nič nepýtal konkrétne..pokiaľ viem.
@olga_ chod si srandovať inde.....na dovolenku sa berú romány, toto je skôr dráma a tragédia...tešíš sa z druhých nešťastia ?to tiež niečo o tebe vypovedá.
@dana3262 ano,som mladsia o eho o par rokov,a mam cca 25 rokov,ale pre anonymitu nechcem písať vek uplne pravdivy..ale logicky...asi ked je starsi,tak si mysli o sebe,ze mozetoto všrkto,ma mentorovat a podobne...
@kacenka1111 nexistuje den,aby sa neozval on prvy ....on prezvoni,on napise prvy...🙂 v zivadnom pripadne sa ja prva neozyvam,ani po hadke...vzdy on sa ozve...lebo sa chce udobriť a pod. vozi babu do práce,ako vozil uz xy bab aj chalanov,ale henta mu hento vypisujeme..nevieme,co je medzi nimi ,a ani to neriešim,snad je to len kamaratske..nechccem si nič namyslat..
a devcata ..my vobec nie sme spolu stále,ani v kontakte ani nič,nemoze ma amt dost..my nie sme osobne spolu do tyzdna ani 20 hodin,ked to tak zratam a to je tak stale,to je zalostne malo hodin ..ked neratam,ked som unho niekedy,alebo co..takze neriešte tu teraz,ze je ma presyteny ...to neni pravda..
@codal to si uhada,ja som sa už velakrat snazila v klude rozprávať o vzathu,presne presne presne do detailov,ako si ty napisala,ze ako by to malo byt atd,ze obaa ustupime z dacoho,a on sa nechce rozprávať ,nema zaujem nič riešiť...nech sa ja snazim akokolvek,cize je to bezpredmetne..on nechce nič rriešiť,on mi nic nikdy nepovie,co ho stve,co ja robím zle,on len potom vybuchuje na mna,a ja akoze potom nechapem za co,ci co vlastne ..ja praveze sa v tom vzathu snazim ,ja sa snazim komunikovat hovorit o tom,co nas pali,ale on nechce ani pocut nič o ničom.
@lautiruska O tobě vypovídají obě dvě diskuze. Je mi tě líto. Upřímně bych doporučila psychologa, rozchod a po něm zase psychologa. Toť vše.
Podle mě má někoho jiného,vůbec bych v takovém vztahu nepokračovala,vím že to bolí i já kdysi prožila něco podobného,najdi si někoho s kým ti bude dobře,trápíš se jen ty.
@lautiruska ptala jsem se Te 2x!! A jinak naprosto souhlasim s @pokmon .. Bavi Te takovy vztah? Jeste (ja osobne ) bych zkusila to, ze az se ozve, bud mila, odepis, ze se mas skvele, ze jdes s kamoskou na kafe, ze se ozves zitra a ze mu prejea hezky den a uz bych mu ten den neodepisovala! Az druhy den, kdyz by napsal, tak zase bycj delala tajnosti, vydrzela bych 14 dni delat zahadnou a kdyz by to nepohlo, tak bych to ikoncila... tvujproblem je, ze vsechno hrozne resis a on pak akorat vybouchne..kdyz bude na tebe hnusnej, tak to prejdi, popr napis, at se ozve, az bude mit lepsi naladu a vic to neres... a uvidis, co se stane...nic jineho ti poradit ani nejde..
@lautiruska naco cakat? To jsem myslela tak, ze my pockame, az budes mit cas na ty sahodlouhe debaty, protoze jsi psala, ze nemas cas porad vypisovat..
To ke snad uz
tak děvčata, četla jste dobře, nechce aby jste rýpaly, máte si to nechat pro sebe a Ty lautirtusko si to necháš líbit, když Tě Tvůj milovaný nazve P...u? a když jste na dovolené a neuděláš, to co on si přeje? A když máš teda představu, jak by měl vypadat a ch
ovat se, tak si najdi jiného, který bude splňovat Tvé představy....