Prosím o radu. Jsem pár dní po úraze, mám zlomenou klíční kost a tím mi zbyla jen jedna ruka, můj 16m syn ke mně ze začátku skoro nesměl vůbec i v nemocnici nás rozdělili, je z toho špatný, hodně plakal, ale brzy to přešlo do vztekání, chce se objímat ale nenechá se, bije kolem sebe, nedá se s ním skoro nic, oblíct, přebalit, u všeho hysteráky, myslím, že trpí, do té doby jsme byli pořád spolu. Staral se teď tatínek a ode dneška babička, za týden už ale budeme mít vyplácanou i dovolenou babičky i ošetřování co má na mně tatínek a nevíme, jak malého obstaráme. O sebe se postarám, ale jeho nezvládnu přebalit, oblíct, nemůžu ho zvedat, nosit nic těžkého, jít ven s kočárkem atd... Můžu ho tak krmit lžičkou, podat pití, trochu si pohrát. Prostě v opatrování dost nepoužitelná a musí s námi být někdo doma. Na chůvu nebo placené hlídání v rozsahu 8 hod denně po dobu dalších aspoň 3 týdnů nemáme peníze, rodina víc pomoci nemůže.
1) Jak máme co nejlépe pomoci synovi se s tím srovnat?
2) Kde můžeme najít další pomoc, když se nemůžu o dítě moc starat?
3) Jak jsem se málo starala, syn mě začal skoro ignorovat, nechce ke mně jít, nezajímám ho, v posteli se ode mě odtahuje. To mě taky dost psychicky ničí.
@mymetka co ty natahovací plenky? pampers pants myslím. nevím jestli dělá i někdo další. no ale zas je to trošku pálka, ale ušetří to aspoň jednu ze starostí, i když toho potřebuješ vyřešit asi víc
@mymetka přímo na stěnu, dej kz do svého blogu a popros o šíření 😉 třeba se někdo najde
@mymetka zkus založit novou diskuzi s názvem o úrazu a přátelské výpomoci. Někdo by se mohl najít. Rozhodně ale kup plínky takový ty kalhotky na natažení, teď je dělá i pampers, ale dají se koupit i třeba z DM. Jsou to normální plenky, jen nemusíš nic lepit a tak je normálně urveš a sundáš. Jídlo si pro malýho nechej rovnou nachystat na talířek večer den předem. S malým trav čas v leže nebo na zemi - knížky, stavění kostek, můžeš i trochu pomazlit. Pokud nebudeš chodit, nebude chtít malý nosit. Dopoledne uběhne rychle, pak jde prďolák spát a pak je brzo táta něbo nějaká jiná pomocná osoba z práce doma. Oblečení vymyslete tak, aby bylo hodně jednoduchý - tričko, tepláky ponožky. Žádný bodíčka ani punčocháče. Rozhodně bych na tu dobu, než to půjde zrušila postýlku, nebo ji udělala tak, aby malý mohl sám zalézt a vylézt. Prostě trochu minimalizmu, udělej si tak jednoduché, jak to jen půjde a bude to lepší. Ať jsi brzo ok...
@mymetka v poho, hlavne aby si to ty zvladla, bude to narocne,ale uvidis, ze pak uz si budes fakt pripadat jako super matka🙂) protože jak zvládnes toto, tak uz vsecko🙂
za mě je vynalozena sila na ty natahovaci kalhotky vetsi, pokud dite nema vuli si je obleci samo,ale to je asi individualni
Napiš z jaké části Phy jsi, třeba se najde někdo, kdo by Ti pomohl, kdyby jsi byla někde kousek od nás, můžu i já, pokud to bude v mých silách..
Prestriedat OCR, manzel moze aj na teba, ukonci a potom aj na maleho,ak nie si ty schopna sa postarat. Neviem,ako daleko pracuje manzel,ja bych skusila aspon tak,ze na obed pride,prebali maleho, naobedujete sa a potom pojde do prace,maly ti stejne asi poobede spi,ne?
Děkuji za praktické tipy @blahova_andrea @evulina77
@kacikaci Jsem z Prahy 10 - Zahr. mesto
@senta_sofia Po obede spi, ale je dost zive dite, vetsinou neni snadne ho uspat, sam neusne ani kdyz je unaveny. S těmi obědy doma to nepůjde, pracuje celkem daleko.
@mymetka Jj, tak uvidíš. Třeba to s těmi plenkami půjde. Já řešila patovou situaci i na podzim, kdy byl manžel s komplikovaně zlomenou nohou doma na PN, já měla dvouletou dcerku v nemocnici, další dvě děti doma, neměl se mi o ně kdo postarat, kdo je vodit do školy, do školky... a upřímně teda nikdo dobrovolně pomoct nechtěl, ani v rodině ani mimo. Nakonec jsem z nemocnice přemluvila souseda, který mi 2x kluky zavedl do školy a školky (chodí stejnou trasu s dcerami) a odpoledne mi je vyzvedla paní, kterou znám jen od vidění z městské části... já už byla zoufalá a škemrala každého, koho jsem potkala. Bylo to psycho, ale jinak nepomohl nikdo. A před necelým rokem jsem si přetrhala vazy na ruce, všechny tři děti měly těžký průběh neštovic, já pravou rukou nic nesměla... a dr. odmítla manželovi vypsat očr, že jednou rukou se o děti postarám (no, já levou rukou vztekající se batole ani nenakrmila, natož abych přebalila)... takže chápu, jaké to je.
mám teď zlomenou nohu a vyřešili jsem to tak že manžel měl ošetřovačku pak pár dní dovolenou a pak zase ošetřovačku. na dítě si ji vzít nemůže na soc mi řekli že by mi krátili rodičák takže 0 od 0 pojde jak se říká takže střídáme dovolenou a očr. nemáme babičky ani sousedy co by pohlídali takže plně chápu jak Vám je.
@veruska007 Ty tvoje příběhy jsou neuvěřitelné, máš teda veselý život. Mi už pár lidí pomoc nabídlo, ale jen o víkendu. Volala sestřenka, že k ní můžem na týden přijet, až mi bude líp, je to teda 5 hodin autem, tak nevím, ale zas by to tmelilo rodinu. Sama má 2 děti a tak třeba jí moc nedochází, že to s námi bude mít o dost těžší.
Ahoj holky, v úterý mám kontrolu, jestli by nebyla nutná operace. Po operaci bych tu ruku snad mohla hned využívat. Ale už dva týdny s ní nehýbu, tak se bude stejně muset rozhýbat, jsem napjatá jak špagát. jinak přebalování a oblíkání mi ten náš čertík stále nechce dovolit.
Ty jo, já jsem fakt ráda, že má můj muž možnost home-office kdykoliv se mu chce, takže když e nějaký problém, tak prostě zůstane s námi doma a vypomůže ...to je pro nás obrovská úleva. naštěstí ale na úrazy a nemoci moc netrpím, tak je to zatím v pohodě
Několik žen tu v jedné diskuzi psalo že snad sociální odbor městské části má své státem hrazené ošetřovatelky, které prý fungují právě v akutních případech kdy je rodič vlivem akutní nemoci neschopen se o dítě/sebe plně postarat. Prý chodí na hodinu dvě, ale i to je dobré. Četla jsem to tedy jen jednou, ale určitě bych zkusila zavolat, jestli skutečně něco takového je.
@anushka111 u nás nic takového není pouze placené
@curik123 Ty ošetřovatelky má mít každý kraj, ale může mít klidně jen jednu, dvě a díky tomu je to zrkátka "podpultové zboží". Je mi jasné, že ta šance je malá, ale tak za ten jeden telefonát to stojí 🙂
Jinak jsem si vzpomněla, že žádanku pro takovou ošetřovatelku musí vypsat ošetřující lékař, ale hodně z nich o tom ani neví 😖
Ošetřovatelky v Praze určitě jsou - nějaká chodila za tchýní, ale dost (možná vše) platila - cca stovku za hodinu. Nevím, jak to je u vás přesně finančně, zda by se nenašel někdo v okolí za podobných podmínek schopný přijít třeba na hodinu-dvě denně. Ale určitě se přeptat + určitě může sociální odbor dovážet jídlo, nevím, jak moc vhodné pro malé dítě, ale zase tak špatné to nebylo.
A ještě jak se řešila cena těch kalhotkových plínek - jak dobře chodí na nočník? Nezvládl by už pomalu naznačit, že potřebuje? Kluci to v tomto mívají jednodušší než holčičky a v 17 měsících už by to mohlo jít. A tu plínku nechat kvůli "nehodám".
@mymetka neprocitam celou diskuzi ale resila bych to nastridacku ocr na vas a potom na dite, ja byla po operaci slepaku a manzel to tak mel, prvních 9 dni na me potom dalších 9 dni na dite, az jsem byla ve forme a mohla zatezovat bricho. chápu ze v praci to je slozite ale je to vyjimecna situace a bude třeba aby si to v praci zaridili, to dite za to nemůže a mělo by byt to nejhlavnejsi a nejdulezitejsi. ze k vam nechce - to se srovna, je malinke, deti hodne citi nepohodu rodicu, vas to všechno urcite boli, mate i starosti jak to bude kdo se postara citi to z vas. jinak bych zkusila nejakou hlidaci agenturu když by to neslo s tim ocr.