Problémy s partnerovým dítětem: Jak zvládnout víkendy?
Ahoj všem,
chtěla bych se podělit o svou zkušenost s partnerem, který má dítě z předešlého vztahu. Před rokem jsem poznala super chlapa, vše bylo zalité sluncem, nikdy předtím jsem lepšího nepoznala. Řekl mi, že má sedmiletou dceru z předešlého vztahu, kterou si bere ob víkend.
Vzhledem k tomu, že jsem nikdy neměla chlapa s dítětem a já sama děti nemám, tak to pro mě bylo nové, ale nijak mě to neodradilo. Řekla jsem mu, že to chápu, že má dítě a ať víkendy s dcerou tráví sám, abych jim do toho nijak nezasahovala a malá si ho mohla naplno užít bez asistence nové ženské 🙂
Po dvou měsících mě ale začal lanařit, abych víkend s jeho dcerou trávila s nimi a že už holčičce o mě řekl a že mě chce poznat. Říkal jak je hodná a že ji v noci neprobudí ani buldozér 😃 Tak jsem tedy svolila a vypadalo to, že mě malá přijala dobře, hned se ke mě měla a pořád se točila jen kolem mě, což bylo milé, ale chvílemi už jsem cítila, že by mě mohla nechat chvíli vydechnout. Neustále si mi totiž sedala na klín, pořád se mě držela a běhala za mnou i na wc nebo do koupelny. Už to prostě bylo moc, neustále vyžadovala mou pozornost a k příteli jsem se neměla možnost za celou dobu ani přiblížit. Celé jsem to snášela s grácií a těšila se až večer ulehne a budu moct být chvíli s přítelem. To se ale nekonalo. Šel ji uspat, s tím, že pak přijde za mnou do obýváku a pak se k ní vrátí, aby spal s ní. Během chvíle se malá probrala a obrovský křik a scény, že proč neleží s ní. Řekl jí, že za ní přijde, až dokouká film, ať si jde zase lehnout. To nerespektovala a křičela dál, tak jí šel znovu uspat a za chvíli nanovo. Tak už pak zůstal u ní.
Byla jsem z toho docela v šoku, že tak vyváděla, ale říkala jsem si, že holt je to pro ni nové.
Jenže takhle se to táhlo několik víkendů.
Přes den jsem se ji věnovala na tisíc procent, byla jsem tou nejhodnější “tetou “ a večer mi bylo odměnou řev a scény, když měla spát. Jen proto, že její tatínek po uspání odešel za mnou na gauč.
Tak teď spí holka v obýváku, kdyz k nám přijede, aby na něho viděla(kdyz se vzbudí) a po dokoukaní filmu, jdu já spát do ložnice a on s ní zůstává v obýváku na gauči 🙈
Poslední dobou se i přes den ke mě občas nechová hezky, kolikrát do mě doma nebo venku strčí a diktuje co mám dělat. A jak není výjimečně po jejím, tak začne být zlá a má ošklivé řeči, které až zabolí. Několik návštěv mi dokonce říkala, že si nepřeje, abych měla s jejím tatínkem dítě nebo svatbu, přitom jsme se o tom nikdy s přítelem před ní nebavili a ani to zatím nemáme v plánu.
I tak mi ale tyto řeči dost ublížili, protože přítele miluju a tohle se mi nehezky poslouchá.
Navíc není absolutně samostatná ani na chvíli.
Je to opravdu náročné a začínají mě ty víkendy s ní vyčerpávat a ubíjet.
Někdy mám pocit, že mě má rada a pak mi jak kdyby vrazí kudlu do zad svým jednáním. A já jako nerodič s tím nemohu nic dělat, abych jí vynadala nebo tak.
Už přemýšlím, že je zase nechám trávit víkendy beze mě, byla to asi chyba na to přistoupit, jenže já myslela, že to půjde a dělala vše, aby to bylo hezký.
Co si o tom myslíte?
@tereza0111 Malou má partner každý druhy víkend, kdy jsem s nimi, už po dobu několika měsíců, není to tedy pro ni čerstvé. A u babičky teď byla sama po dlouhé době, jinak tam občas jezdíme všichni s ní.Taky proto se babička nestačila divit, když ji měla možnost poznat víc a my u toho nebyli.
@xxx3d Já svého partnera k ničemu nenutím a nechápu, proč se tu zmiňuje nějaké mé trauma z dětství, které bych si měla vybíjet na malé. Co je to za nesmysl? Já tady řeším, že se partnerova dcera chová ošklivě a že to není v pořádku a tady se z toho dělá, jak kdybych jí měla ubližovat. To je jako v pořádku, že přeje babičce smrt a u oběda jí bouchá pěstmi? Když jsem se to dozvěděla, tak mi bylo úplně zle z toho a bylo mi té babičky upřímně líto.
Já jsem tu neustále za něco obviňovaná, ale za co? To není mé dítě, není moje vina, jaká je.
Hele.. nám mámám tohle neprijde jako neco extra strasnyho. Můj syn, když u babičky nechce jíst a ta do něj furt jede “ aspoň masíčko, ty si škaredej, když nejíš, nevyrosteš…. Bla bla” tak ji taky odpovi “ ja te nemam rad, nech me na pokoji, uz sem nikdy nepojedu!”
Protoze proste se neumi nijak branit. Takze v tuto chvili zasahuji ja a reknu: babicka ma strach, abys byl napapany, pokud uz nebudes, tak je to v poradku a nemusis.
Za chvili je s babčou uz nej kamoš a jdou do zahrady zalivat jahody.
Muj syn take sveho otce sem tam bouchne pestmi, protoze on mu treba v necem zamezuje, aniz by vysvetlil. Mne by neprastil, protoze s nim umim komunikovat. Ale otec si to tak nastavil, co ja nadelam. syn vi, ze my se doma nebijeme. Jeho táta to ma s pritelkyni jinak, ti se melou.. 🤷🏼♀️
Ze by ta malá byla jak Wednesday a z niceho nic nekomu prala smrt… no nevim.. vzdycky je nejaka akce a reakce.. ale jasne. Ty vidis jen ze malá je zlá, škaredá, nevychovaná a absolutně tě nezajímá co za tím třeba je..
@anonymnii opravdu to vyznělo tak, že plácnutí přes zadek se bráníš jen z toho důvodu, že není tvá biologická dcera, že jinak už by ji měla. Navíc to plně zapadalo do toho, co už jsi tu psala dříve. Pakliže tomu tak není a jen jsem špatně pochopila psaný text, pak se ti omlouvám. Nemám problém se omluvit, pokud někomu křivdím...
Za tím, že jsou v tobě nezpracovaná traumata z dětství, která ovlivňují tvé současné smýšlení, si stojím, je to cítit z každé tvé reakce a za to se omlouvat nebudu.
Ale o to teď nejde (nebo tedy jde, ale ty beztak nejsi připravena toto v sobě otevřít, tak nemá smysl to dále rozebírat). Teď jde hlavně o to, že stále nechápeš podstatu toho, co ti tu většina z nás píše. Nikdy tu nepadlo (nebo alespoň já to tak nikde nezaznamenala), že si máš nechat holčičkou skákat po hlavě, že máš dělat kotrmelce nebo skočit z okna, když ti to holčička nařídí, stejně jako ti nikdo neříká, že máš veškeré její chování omlouvat rozvodem a nechat to být. Pokud jsi to takto pochopila, tak jsi to pochopila špatně. My ti jen říkáme, že podstata jejího chování je v rozvodu a s tím souvisejícími navazujícími událostmi a že to chce čas. A že tam, kde to nikomu neškodí, nemáš tlačit na pilu - viz spaní s tatínkem, kde opravdu nevnímám žádný důvod, proč vytvářet 2x do měsíce nějaké zbytečné třecí plochy. A tam, kde to může škodit jí samotné nebo jiným členům rodiny, jí s pochopením, respektem a láskou vytvářet hranice, které jí pomohou se ukotvit. A toho prostě nedosáhneš ničím jiným, než otevřenou komunikací (to, že dítko je schopné reagovat na metodu cukru a biče, vůbec neznamená, že akceptovalo takto vymezené hranice, činí tak jen ze strachu, že přijde bič a to nemá ve výchově své místo pokud chceš vychovat zdravého jedince). Stejně tak je podstatné, aby sis hranice pro ochranu sebe samé a svých potřeb tvořila ty a nepřesouvala tuto odpovědnost na tatínka holčičky. To, že nejsi rodič, v tomto nehraje roli.
Prostě přestaňte holčičku uplácet a namísto toho s ní prostě mluvte...
@sinicka Tak ale to je něco jiného, když malý nechce jist a někdo ho napomene a pak řekne takové věci ve zlosti. Ta malá jen jedla s babičkou u stolu a jen tak ji začala bouchat. A s tou smrtí to bylo taky z ničeho nic, aniž by tomu něco předcházelo. To už asi není moc vysvětlitelné. A babičce samozřejmě věříme, proč by si vymýšlela takové věci na svou vnučku.
Tvůj syn ji aspoň nepřeje smrt, to už je přes čáru.
A pokud tvůj syn vidí v rodině tvého bývalého násilí, tak i chápu, že to taky zkouší. Což by mi teda docela vadilo.
Ta malá to ale nemá, kde vidět, ani u nás, ani u ní doma.
@anonymnii muj syn obcas rekne nejakej hlod “ babi, az umres, tak si necham tvuj mobil…”
Babicce je 50.. taky si to nebere.. tu holcicku nezname, ale z toho co popisujes, jeji chovani atd.. je asi fakt chudera zlomena.. mozna jaks psala o tom psychologovi pro ni, treba kdyby si s ni nekdo jemne promluvil nejaky odbornik, tak by vam rekl, ze je holka citlivejsi, nebo taky ze je uplne normalni.. aby si neodnesla chuderka nejake traumata.. to cos popisovala doposud bylo ale opravdu normalni. Pokud z niceho nic ( babicky rády přeháni) rika takove veci, má trapeni a vola o pomoc..
@miryp Tak to chudák babička taky bude muset začít vysvětlovat a povídat si s ní o tom, co je a není přípustné, vždy když jí šoupnou dítě na víkend. A vlastně každý, kdo s ní přijde do kontaktu a bude mu ubližovat.
Osobně si myslím, že tohle už je hlavně na rodičích, aby jí to pořádně vysvětlili a probrali to s ní, jelikož tady už nejde jen o mě. A abych se bála, že ublíží třeba ostatním dětem, když u toho nebudeme, což se již také stalo.
Ano, když mě uhodí nebo strčí, tak si to s ní mohu vykomunikovat, ale to stále neřeší podstatu věci. Ona už je podle mě zralá na psychologa.
Tsivoe, co prispevek, to perla.. “zrala na psychologa” 🤦🏼♀️🤦🏼♀️🤦🏼♀️🤦🏼♀️
@anonymnii teď jsi uhodila hřebíčkem o hlavičku - ano, komunikace je základem mezilidských vztahů a každý, kdo je s holčičkou v kontaktu si ty hranice musí vymezovat a pokud je k němu ošklivá, tak to s ní probrat. Vůbec nechápu, co tě na tom překvapuje...
Ano, určitě je na místě, abyste se s partnerem objednali k psychologovi a nechali se vést, jak s holčičkou pracovat. Ono to totiž u psychologa nefunguje tak, že strčíš dítě k psychologovi a psychologu starej se, tam se pracuje s celou rodinou...
@miryp Ale přece není v pořádku, aby holčina každému ubližovala a řešilo se to tak, že si s ní každý musí umět poradit. Tohle je potřeba řešit rodičemi. A jasně, že pokud by s ní došly k psychologovi, tak je potřeba spolupráce hlavně těch rodičů. Teď jde o to, jestli s tím ale začnou skutečně něco dělat.
Ty blaho, tady se to ale rozjelo. Vysvetlovani ma mnohdy smysl, o tom zadna, vubec to nebudu vyvracet. Ale zase v soucasne moderni vychove se to leckdy az prehani. At si me odsoudi kdo chce, ale aby dite jeste v 7 letech nechapalo, ze do nekoho bouchnout je neco, co je naprosto za carou....na to uz ma mozek vyvinuty dost a podchycuje se to mnohem drive. Ani ma dcera, ani manzeluv syn tohoto veku by si nikdy nic takoveho nedovolili! A to ne ze strachu, ale vi, ze to neni normalni chovani. Ano, taky to jako o dost mensi v obdobi vzdoru vyzkousela. Placla jsem ji take (ne, ze bych ji mlatila, nebo ji dala velkou, ale symbolicky). Ihned v tu chvili. Nasledne jsem ji vysvetlila, jestli ji pripadalo normalni, ze jsem ji take placla a ze pokud ne, tak samozrejme neni normalni ani aby ona bouchla kohokoliv jineho. Videla, ze to je neprijemne i ji samotne. A jo, zabralo to a nemyslim si, ze by z toho mela do budoucna trauma. V 7 letech je dite ale opravdu uz o dost vyspelejsi a toto by samo melo uz mit zafixovane jako neco, co ani v nejvetsim navalu emoci proste neudela, ze to je moc. Na druhou stranu pokud rekne neco oskliveho, da se o tom mluvit a vysvetlovat. Jak tu uz zaznelo, treba v hadce i dospely rekne veci, kterych pozdeji treba lituje. Takze tam nejde ocekavat, ze to dite toto zvladne, aby drive myslelo na nasledky, nez otevre pusu. A samozrejme hlavni roli maji rodice. Deti nejvic vezmou to, co jim reknou primo rodice. Nam nevlastnim mohou rict "nejsi moje mama/muj tata" a poslat nas s tim k vode. Pokud ovsem rodice zasahuji jak maji a my nevlastni jsme s rodicem ve vychove sjednoceni, dava nam to lepsi vychozi pozici pro komunikaci. Protoze kdyz je ve vztahu duvera a nastavi se, ze pokud u toho neni rodic a nevlastni neco rekne, je to stejne, jako by to rekl rodic, tak to funguje dobre. Kdyz mam "na povel" manzelovy kluky, tak kdyz neco reknu, plati to. Jeden cas take zkouseli vic, tak jsem jim na rovinu rekla, ze pokud to nevezmou ode me a budou me mit s prominutim u zadku, tak zavolame tatovi, at to slysi od nej. Nikdy to nakonec nebylo nutne. Stejne tak mohu rict, ze clovek mini, zivot meni - bala jsem se driv zvysit hlas, byt prisna, nebo nedejbuh na ne sahnout. Ve chvili, kdy za manzelovi nepritomnosti doslo na rvacku, bylo to neprijemne, nevedela jsem, jak zasahnout. Vysvetlovani v danou chvili nepomohlo, byt hodna nepomohlo. A kdyz to slo (a to se nekdy deje doted) dal, ze hrozilo, ze si ublizi, protoze z postuchovani uz se stala vylozene tvrda bitka, tak nezbyvalo, nez zakrocit. Takze ano. Nejsou moji a stejne jsem v tu chvili treba zakricela, jednoho popadla a na tvrdo je roztrhla od sebe odtazenim toho, kdo byl snaz uchopitelny. A jo, vynadala jim. Kazdopadne byt tam manzel, tak by je sjel za toto zrejme i vic, nez ja. Ja jim po zastaveni toho nejhorsiho vzdy durazne vysvetlim, ze takhle ne. Ze mlatit kohololiv neni v poradku a urcite to neni v poradku ani mezi sebou. Ze pokud jeden druhemu dela neco, co druhy nechce, maji se vzajemne respektovat a ne se jeste vic provokovat, coz byva puvodem 90% jejich sporu a naslednych bitek. Ale jsou jeden za 18, druhy bez 2 za 20. Jednou to vyprovokuje jeden, podruhy druhej. A my jim rozhodci delat z toho duvodu odmitame, protoze leckdy nejsem u toho "startu", ze to zacne treba v pokojiku.
Proc to ovsem pisi - respektujici vychova je v mnoha vecech ucinna, ale neni vsespasna. A urcite ne, pokud v ni nejsou rodice jednotni a nenajeli na ni uz u maleho ditete, ale az v tomto veku. Prechod neni nemozny, ale nejde to vzit, jak se rika, ode zdi ke zdi.
V prve rade si to ujednotte s partnerem. Vytycte si, co je jeste akceptovatelne, co uz je za carou. Jak ty hranice maji vypadat a jakym zpusobem bude pro malou nejcitelnejsi je nastavit. Nastavte si mezi sebou kroky, jak toho docilit, reknete si, jak urcite situace resit. A pak budte za jedno a drzte se toho, na cem se domluvite. Pro dceru (obzvlast v tomto veku a za dane situace) bude nejdulezitejsi nazor jejiho taty. Ne tvuj. Pokud te partner nepodpori, nezmuzes nic ani s nejvetsi snahou a nejvic nastudovanou respektujici vychovou. A pokud se nebudete i nadale v otazkach kolem vychovy shodovat a nenaucite se v tom fungovat spolu a jednotne, tak do budoucna nema ten vztah cenu, protoze treba spolecne dite by melo vychovu dost komplikovanou a vy by jste meli mezi sebou poradne hadky.
@teenyel Přesně, jak píšeš, důležité je se s partnerem shodnout a vést dcerku k lepšímu jednání, vůči nám i vůči ostatním. To se v podstatě snažím celou tu dobu, ale je to těžké, když jsem na to sama a partner její “chyby” nevidí nebo nechce vidět.
Když jsem mu například řekla, že je nevhodné, aby za mnou ustavičně běhala na záchod a do koupelny, řekl, že tak byli zvyklí, co je na tom. Tak jsem se mu snažila vysvětlit, že to je opravdu nevhodné a nechápu, že jemu nevadí, když za ním pětkrát vběhne na záchod, když je na velké nebo mu stojí u sprcháče než se osprchuje a vyleze.
Dále jsem malé musela vysvětlit, že se musí poprosit, když něco žádá namísto “já chci”, udělej, podej”. To jí asi taky neučili.
A když mě uhodí nebo mi říká ošklivé věci, tak ji ještě obhajuje, že to určitě nemyslela špatně.
Chápu, že je to tatínkova holčička, ale takhle by to být nemělo.
Naštěstí mu snad teď otevřela oči jeho maminka, aby už začal vnímat, že je něco špatně.
@anonymnii uplne bych nerikala, ze to jsou jeji chyby. Je to odraz toho, na co byla zvykla. K tomu necemu dospivala v podstate 7 let, tak je treba brat v potaz, ze zmena taky nebude otazka treba mesice, obzvlast kdyz u vas je jen obvikend.
Ta koupelna je i o respektu vuci tobe ze strany partnera. Je dospely a mel by byt ochoten a schopen pochopit, ze oni to tak sice meli, ale ze ty nejsi on nebo jeho ex a tobe je to neprijemne, protoze je to pro tebe neco intimniho a je to pochopitelne.
Kluci take nejsou moc zvykli rikat prosim, kdyz neco chteji. I mala na to nekdy zapomene a dojde ji to, kdyz bud nereaguji, nebo reknu, ze mi tam neco chybelo. Pak se opravi. A kluci se to postupne taky uci. Starsi uz to ma zautomatizovane, mladsi jeste ne. Rikam na to, ze rozkazum nerozumim. Naopak kdyz reknou prosim (treba u piti), tak odpovim, ze samozrejme. Dekovani je uz automaticke u vsech. Ale taky jsem to nehazela na ne, u nich se to neresilo, ja naopak byla vychovana k tomu, ze je to zakladni slusnost. Pusa neupadne a oni vidi, ze sama kdyz neco chci treba od manzela, vzdy ho slusne poprosim, podekuji mu. I za uplne malickosti. A kdyz vidi, ze ochota vyhovet je mnohem vetsi, tak to chapou.
Pritel ma urcite pravdu, ze to tak treba nemyslela. Ale tohle je jedna z veci, co by mel zacit resit. V tu chvili, hned. Tady ta hranice uz mela byt (v pripade bouchnuti). Ze neco rekne...jednim uchem tam, druhym ven a nebrar si to tolik k srdci. Povznest se. Az bude v puberte, bude to horsi. Zamrzi to, nastve to. To rozhodne. Ale souhlas s tim, co tu zaznelo "myslis vazne, ze me nemas rada? Tak to me mrzi, ja te rada mam." a jit treba pryc, dat ji prostor se zamyslet nad tim, co prave slysela a zpracovat si to.
@anonymnii a jsme u toho,proč říkáš partnerovi,že je nevhodné aby jeho dcera běhala za tebou do koupelny nebo na záchod. Prostě mu řekni svoje pocity,že se ti to nelíbí a chceš být v koupelně či na záchodě sama,to samé vysvětlit dceři.to je tak těžké? upřímně,když to prezenu,tak nevhodné je krknout si či prdnout v naší společnosti, u jiné společnosti je toto bráno jako neúcta k hostiteli,ale vše je o komunikaci.nevhodne je pro tebe i scéna dětí v obchodě,na ulici? Ač se dívají lidi kolikrát hrozně,tak já si venku sedla na lavičku až to děcka přejde,pak byl klid a šlo se.nebo v obchodě jsem vrátila do regálů co jsem měla v košíku a odešli jsme bez nákupu,co se budu rozčilovat,přemlouvat dítě,když je v amoku,tahat vrestici dítě?to fakt ne,až se zklidní jdeme dál.pak jsem vysvětlila,bude scéna v obchodě,nebude nákup,vysvetlim co jdeme kupovat a s tím odcházíme,na vzájemné domluvě je to zda si může něco koupit dnes nebo jindy.nemam klidné panenky sedící v koutě
@anonymnii Malinké děti se učí nápodobou. Takže to prosím, děkuji - to v normální rodině, kde i rodiče jsou zvyklí se navzájem poprosit, když po sobě něco chtějí, a poděkovat za to, se ty děti naučí poměrně rychle samy. Takže tohle je zase o tom, že Tvůj partner se svojí ženou tohle nedělali.
@teenyel Ona ta respektující výchova funguje, jen si člověk musí uvědomit, že respektovat neznamená, že nemůže zasáhnout, když jde do tuhého. Tady v tomhle případě si myslím, že holčička se chová hnusně, protože prakticky volá o pozornost a o pomoc - byla hozená do rozvodu, evidentně s ní nikdo nic neprobral, nevysvětlil. Otec na ni nemá čas, matka má nového partnera, a nová partnerka otce nemá ani oporu co se výchovy týče (pomíjím ty její naivní představy o výchově). A zahrnování dárky a nabitým programem nerovná se pozornost pro to dítě jako taková.
Já mám takový pocit, že s každým tvým příspěvkem jí povyrostou rohy alespoň o metr...
Samozřejmě, že není v pořádku, aby každému na potkání ubližovala a jsem přesvědčena, že to ani nedělá. Nebo snad řešíte holčinu se školním psychologem, protože ve škole napadá dennodenně spolužáky a personál? Asi ne, že? Dle mě je toto tvé tvrzení prostě hodně subjektivně "přikrášlené"... Každopádně platí, že pokud je na někoho ošklivá, má si to s ní dotyčný hned vyříkat, vymezit hranice a dodat, co přijde, když to nebude respektovat. U babičky například to, že si ji babička k sobě nebude brát, když je na ni hrubá...
Na rodičích je, aby na ní výchovně působili, ale určitě by neměli oni tlumočit holčičce hranice někoho jiného. Já fakt nerozumím tomu, proč by tatínek měl jít za holčinou a vysvětlovat jí "Hele, víš, tady anonymní se necítí dobře při sprchování či vykonávání potřeby za tvé přítomnosti. Říkala, že je jí to nepříjemné, nemůže se pak vyprázdnit, stydí se a chce, abys to nedělala, prostě tam chce být sama." Vnímáš, jak absurdně to zní? To snad zvládneš holčičce popsat sama, co konkrétně ti na tom vadí, jak se u toho cítíš a požádat ji, aby to nedělala...
Jako chápu, že je přítomnost holčiny nepříjemná tobě v koupelně, neb není tvoje vlastní, ale úplně nepobírám, proč máš pocit, že by to mělo vadit jejímu vlastnímu tátovi. Jako rodič fakt nehledám nějaký sexuální podtext v tom, když mi děti vlezou do koupelny, kde jsem nahá. Stejně tak to nevnímá ani manžel. Z nahoty doma fakt neděláme tabu...
@somalicats s tou respektujici vychovou jsem to psala hlavne proto, co se dnes vsemozne publikuje ala jedina spravna vychova. Ja osobne razim zlatou stredni cestu, kdyz se da, vysvetluji, kdyz ne, zakrocim v danou chvili razneji, nebo vynadam. Ale nekteri to prehani az do extremu viz skolni dochazka, delani ukolu do skoly atd. S tim uz se uprimne muj nazor neshoduje. Ale kazdy dle sveho. Spis upozorneni, kdyby nahodou si autorka chtela neco o tomto zpusobu hledat.
S darky a prehnanym programem s tebou souhlasim naprosto, protoze je to i neudrzitelne. Co by se asi tak stalo, kdyz by toto jeli kdovijak dlouho a pak doslo na to, ze se treba omezi prijem? Dlouhodoba pracovni neschopnost, materska, vyssi naklady atd. S jednim ditkem se to asi da, ale kdyz je jich pak vic, nejde to porad. A i tu matku, ktera nese na hrbu nutnost beznych dennich povinnosti to nestavi uplne do dobre pozice. Chce to vyvazenost. Nerikam nechodit ven, na prochazky atd, nezahrat si neco, nepustit si pohadku. To je takovy celkem normal. Ale kazdy vikend darky, zoo, nevim..aquaparky atd...to proste neni dobre. Deti by si mely umet vazit i beznych cinnosti, malickosti, ne je rozmazlovat neustalymi "uplatky" aby byla jejich prizen co nejvetsi.
@miryp Jenže mě třeba přijde divné, když si například s dcerkou hraju hru a přítel odejde do koupelny, ona se zeptá, kam šel a já jí řeknu, že se šel umýt a ona hned běží a několik minut tam stojí u sprcháče a čeká až partner vyleze. Nevím, mě to přijde zvláštní. Vzpomínám si, že jsem jednou vlezla tátovi do koupelny, protože jsem tam potřebovala na záchod, ale že bych za ním chodila záměrně ho “očumovat”, to by mi přišlo s prominutím úchylný.
@anonymnii mě to úchylný nepřijde, bojí se.pochop,že dcera bydlí s mámou,za tátou jezdí jednou za čas,chce cítit tu blízkost, bojí se,že odejde zase jinam,i když tobě se to zdá divný.obas se to po rozvodu děje,že se děti hodně upnou na rodiče,co s ním nebydlí a jednají jinak bez běžně.to,že rozvod proběhl v klidu neznamená,že na dětské duši nezanechal šrámy,ač se to dospělým zda divné.ona jej neocumuje,přijde jí to běžné.nevim zda,když nebyli rozvedeni toto probíhalo,může to brát automaticky,ale to není tvůj problém,je to věc jejího táty.pokud je to nepříjemné,že ona ti leze do koupelny,tak to řeš s ní, řekni jí to.
@anonymnii treba ho nechodi ocumovat, ale boji se, ze ji utece? Nechce byt s tebou sama? Sedmilete deti takto o rodicich vetsinou nepremysleji, ze by je chodily ocumovat, ŕo ne je to normalni, ze vidi koupajiciho se rodice.
@anonymnii koukáš na to už jako vyspělá dospělá...ona tam nechodí "nevhodně očumovat", jde za tátou, který jí chybí a pochopitelně chce být s ním...syn se třeba sprchuje s tátou, dělají spolu blbosti a co já vím co😅 mě do koupelny vleze taky občas a rozhodně v tom nevidím nic nevhodného.. tak uvidí prsa, no bože... aspoň ví, že ženská vypadá jinak... přijde mi, že tě vychovali hrozně puritánsky, uťápnutě...no nvm. Přestaň řešit voloviny;) máš samozřejmě právo na soukromí, to bych si vykomunikovala...ale tady to hodnocení, co je a není správné je opět jen dle tvého názoru.
@anonymnii takže už není jen nevychovaná a zlá, už je i úchylná. Normálně si říkám, co přijde zítra...
Ale teď vážně - ty máš pořád potřebu ji porovnávat se sebou samou. Ale to, že ty máš nějaké zábrany a vnímáš nahotu nějak, přece neznamená, že to jinde nemůže být jinak. Sám partner ti potvrdil, že u nich z nahoty žádné tabu nedělali. A uvedu ti případ i z mého života - já sama jsem velmi stydlivý člověk už od dětství, kdy jsem odmítala venku běhat nahá či ve spoďárech. Nikdy bych nešla na nudistickou pláž, nikdy bych se nevysvlékla do naha před jiným příbuzným než jsou můj manžel a děti. Naproti tomu můj švagr se svlékne kdekoliv a před kýmkoliv, vůbec to neřeší. Pro něj je prostě penis jako penis a yoni jako yoni, bere nahotu jako přirozenou věc. Takže když jsme jezdili na společné dovolené, musela jsem si s ním vykomunikovat, že já s tím mám problém, že pro mě je to příliš a jestli by byl tak laskavý a na těch pár dnů se mohl své nahoty vzdát. Nikdy by mě nenapadlo si myslet, že je úchylný, když to prostě má nastavené jinak než já. To já mám ve vztahu k nahotě limity... Naproti tomu ve vztahu ke svým dětem fakt zábrany nemám, jsou to mé děti, které když to přeženu, mi vylezly z yoni a minimálně prvních pár týdnů používaly má prsa ke stravování, takže fakt nemám co schovávat. Nemám problém se před nimi koupat, s nimi se koupat, před nimi doma ve vedrech chodit ve spoďárech, atd. Ony tu nahotu většinou ani nevnímají, prostě si se mnou jen povídají. A pokud snad se podívají, tak vysloveně z důvodu, že u nich dochází k porovnávání odlišností, což je opět zcela fyziologické a zdravé, nic úchylného na tom není.
A to, že odběhne a hlídá ho - v tom bych viděla jen snahu se ujistit, že jí nelžeš a že nikam neutekl. Jak na to reaguješ? Necháš ji být a čekáš, až se oba vrátí, nebo za ní jdeš a snažíš se jí vrátit do hry, když se přesvědčila, že tam je?
@laxesis přesně.me syn i dcera taky vidí prsa a dcera (7let ) už taky prohlásila,že se těší až bude mít miminko,že bude mít větší prsa než teď a bude v nich mít mlíčko pro miminko 🤣.ví jaký je rozdíl mezi chlapečky a holcickami a když se mě zeptali zda to mám taky i táta co mají oni,tak jsem jim řekla,že ano.na co se stydět mluvit s vlastními dětmi.pak by cuceli jak těle na nový vrata ve škole.dokonce dcera se mě po sportovním kroužku ptala co znamená někoho dostat do postele - lépe řečeno šu.kat..tak jsem jí vysvětlila,že se to v dnešní době neříká,ale dřív to znamenalo uklízet -z knihy Babička.a byl klid.Jo škola,kapitola sama pro sebe 🤣🤦
@superkousky já bych jen chtěla dodat, že tu neustálou pozornost ta holčička chce možná proto, že ji to autorka dovolila - od začátku se jí věnovala na 100 % a děti prostě se toho chyti a nechápou, že jednou to jde a jednou ne... vím, že když přijde někdo na návštěvu a jde si s dětmi hrát (přišel za tím ucelem), děti se na něj přirozeně "nalepi" a něžnou se od něj. Přijde mi z diskuze, že zakladatelka si chtěla hrát na "hodnou tetu", mohla se to holčičku pretrhnout, pak zjistila, že je to náročné a místo, aby nastavila hranice, stěžuje si tady. A s tím spaním- respektuji, že to někdo tak má (někdo přišel prostě ani miminko nenechá spát v posteli), ale musí to mít oba rodiče, tady to tak očividně není... takže je sice hezký říct "spi jinde", ale partner to tak očividně nechce, takze bych to řešila spíš s ním...
A upřímně bych se nechytala vseho, co tu je napsáno...kdo ví, jaká je realita.... máme tu jen názor jedné osoby, která je naštvaná a cítí se ublížene. Je jasné, že to může vyznit pro holčičku dost negativně...
@anonymnii no... tvoje trauma z dětství se teď otevírá skrze holčičku, která se nechová ukázkově, umí být zlá i "jen tak" a děti tohle umí skvěle, myslím tím všechny. 🙂
a jak to tak pročítám, kolem a kolem
prosím tě, nenuť chlapa, aby si mezi vámi vybral, protože, když si vybere tebe a dceru upozadí (můžeme si namlouvat, že výchovně, atd.) tak ve chvíli, kdy mu dojde plný rozsah, a může to trvat pěkných pár měsíců, kdy už spolu budete žít, a mít třeba i společné dítě, tak ti to dá tak sežrat, že to nebude vůbec hezký.
nenuť ho k tomu těmi řečmi o tom, co by on, jako její táta měl, nebo neměl, je dospělej, ty taky, u tebe jde v první řadě o to, abys byla rozhodnutá, že chceš tady toho konkrétního chlapa, co už jedno dítě má,
přijmout je oba a navrch ještě jeho dítě přijmout takřka bezpodmínečně
a to - to není vůbec lehký