• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Rodiče se nám pletou do výběru jména

11. ledna 2014 
Dneska tu mám plodný den a zakládám už druhé téma :grinning:

Čekáme nejspíš holčičku a už teď se děsím výběru jména. Máme s manželem určité favority a už dopředu vím, jaký to bude boj s mými rodiči, hlavně s mámou :frowning2: vím, že je to naše dítě a že o tom rozhodujeme my, nebráním se vyslechnout si nějaký tip, doporučení, nebo názor ale tohle mě dopaluje a neumím se proti tomu moc bránit :unamused:
když jsem se s našima nebo s mámou bavila o tom, že co kdyby to byla holčička (a oni nevědí, co to bude, nikdo to nebude vědet až než se narodí, jenom my) a o jménech tak ona mě hned začala přesvědčovat, ať dám jméno po ní a když to nechci aby byla jako po ní, tak ať to udělám aspoň pro babičku jmenují se stejně(mamčinu mámu, je to ta nejlepší babička na světě a i mamka je zlatá, moc nám pomáhá, ale mají takové hrozně běžné typické ženské jméno, ještě mi přijde i takové zastaralé, jako není ošklivé ale prostě ho svoji dceři dát nechci) a když se tvářím, že ne, že nechci tak hned začne tak si dej co chceš mě je to jedno a že se o to nebude zajímat a za chvilku zase ať teda udělám kompromis a dám jí dvě jména jako např Aneta Zdena (teď jsem napsala co mě první napadlo, takhle se nejmenuje) a je to a to jsem také nechtěla a teď už o tom začínám uvažovat snad jen aby byl klid, jsem na to hrozně slabá a hloupá, říkám si, že to by mě neubylo a to první jméno si dám jaké chci, ale zas na druhou stranu, proč bych se měla podřizovat a dělat něco když to vlastně nechci? Nejhorší je že i táta mi to říká, takový řeči jako co pro tebe máma za celý život udělala a ty jí nedopřeješ ani tuhle radost :frowning2: a já místo abych to hodila za hlavu se tím trápím. Z rodičů (hlavně z otce) mám respekt a to je myslím si ten hlavní problém, že jsem je vždycky skoro ve všem poslechla a najednou se skoro "bojím" pojmenovat si svou dceru tak jak chci já, což je strašně absurdní když to vidím černé na bílém, ale těm pocitům snad i provinění uvnitř sebe nějak nemůžu zabránit :unamused: já už jsem takový magor že si představuju jak jim budu volat z porodnice, že se jmenuje tak a tak snad se budu bát to říct. Přitom by jim mělo snad jít hlavně o to, že bude zdravá a v pořádku a ne o to, jestli to bude Róza nebo Líza. Vím, že si nakonec všichni zvyknou, ale když oni jsou tak zásadoví, že si říkám, že mi řeknou tak nás to nezajímá, přitom to řekne jen největší hlupák a oni sami by přeci neměli chtít, aby jejich dcera udělala něco jen proto, že to tak chtějí oni ale ona to tak nechce. Manžel je při mě, při nás, říká ať se na to vykašlu a že je to jen a jen naše věc. No je to blbá situace, ale hlavně uvnitř mě, nevím jak se těch pocitů zbavit :unamused: nevím jestli měl někdy někdo podobné problém, ale budu ráda za jakoukoliv reakci
14. lis 2013 ve 12:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nenech se citově vydírat, je jen na vás (rodičích) malé, jak ji pojmenujete. Vůbec bych to s rodinou neprobírala a až se holčička narodí, oznámila bych její jméno jako hotovou věc. Jména se dětem nedávají podle někoho za zásluhy, ještě by se mohli příbuzní zhádat, kdo měl ty zásluhy větší...

Nedej se :slight_smile:
14. lis 2013 ve 13:47  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (17)
My jsme to měli naopak, pohlaví jsme všem prozradili, ale jméno jsme zanechali tajné a jen jsme s úsměvem poslouchali všelijaké návrhy,
takže - je to na vás, jednou už musíš ukázat, že jsi dospělá a že se nenecháš pořád vodit za ručičku, a když jste s manželem zajedno - tak to je perfektní ne? Máš podporu přímo vedle sebe a vy tři jste teď nejdůležitější a už vždycky budete vy "rodina".
Navíc prarodiče budou dítě zbožňovat, ať už se bude jmenovat jakkoli, teď chtějí být důležití a chtějí, aby podle nich bylo jméno - ale zvyknou si. Jen musíte vydržet a nenechat se nahlodat. A od začátku být striktní a nepřipustit diskuzi. ONi se nebudou zlobit dlouho. :slight_smile:
14. lis 2013 ve 13:53  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
souhlasím s frantiskou, nenech si do toho kecat. respekt a láska k rodičům je hezká věc, ale ty jsi jednou dospělá, čekáš vlastní dítě a je opravdu na tobě a tátovi miminka, jaké mu dáte jméno. ony je ty řeči časem přejdou. třeba my uvažovali o jménu Alex, ale mé rodině se nelíbilo, ale rovnou uznali, že je to naše věc a že si prostě když tak budou muset zvyknout. jiný vnuk se jmenuje Tadeáš a taky to není nic pro ně, ale milují ho i s tím jménem. tak si klidně nějaké vyberte a nechte si ho pro sebe stejně jako pohlaví. budeš mít klid, nebude tě nic zbytečně stresovat a oni to pak vezmou jako hotovou věc a bude. jít na matriku a přejmenovat ji stejně nemůžou :wink: :grinning:
14. lis 2013 ve 13:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahojky, řešili jsme podobný problém....Čekali jsme chlapečka a všichni kolem to věděli...Řekla jsem, že chceme Matyáše a manželova mamka, která je věřící, na mě začala, že je to jméno židovskýho původu,atd...Když jsme mluvili v době těhotenství o prckovi jako Matyášovi, mamka měla řeči....Tak jsem jí řekla, že je to naše dítě a ať mě neštve, nebo kluk bude David a holka Judita (to jsou jména židovského původu)...Pak bylo ticho....Navíc pokud dáš jméno po své mamce, může být "uražená" mamka manžela....Tak to by pak dítě mohlo mít třeba 5 jmen!!!Prostě jí vysvětli, že si moc vážíš, co pro Tebe kdy udělala, ale tohle je Vaše dítě a Vy se rozhodnete o jménu, protože by pak opravdu maličká (pokud to bude holčička) mohla skončit s pěti jmény...Držím pěsti a drž se!
14. lis 2013 ve 14:07  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
když bratr se švagrovou čekali (po dlouhé době u nás v rodině) první miminko, tak jakmile se dozvěděli pohlaví všem to řekli a začalo se vybírat jméno...no tolik ohně na střeše jsem snad neviděla. Je sice pravda, že nikdo nechtěl nebo neměl potřebu ať se jmenuje po rodičích, prarodičích, či jakýchkoliv příbuzných, ale s výběrem, ať řekli cokoliv málo kdo byl spokojený. Při své druhorozené dceři byli krapet chytřejší, řekli už jen co to bude a jméno si nechali pro sebe. No a poučení z předchozích nezdarů,když jsme čekali mimi my, tak s manželem jsme vůbec nechtěli vědět co to bude a o jménu jsme se nebavili taky s nikým. Prostě bylo to pro všechny (i pro nás) překvápko až do konce.
Nenechala bych si od nikoho radit jaké jméno pro své dítě vybrat! a nakonec holky mají pravdu, prarodiče stejně dlouho nevydrží "trucovat" a vnoučátko budou mít rádi ať se jmenuje tak nebo onak :slight_smile:
hodně štěstí :slight_smile:
14. lis 2013 ve 14:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já se docela divím, u nás se jména dětí nikdy neřešila, maximálně jednou se mě máma ze zvědavosti zeptala, jaký okruh jmen se nám líbí.Nikdo nesondoval a i já sama jsem o jménech až tak nepřemýšlela, definitivně jsem se rozhodovala až v den porodu z okruhu nějakých cca pěti jmen.
Rodičů si važme, ale do jména dítěte nemají co mluvit :wink: .
14. lis 2013 ve 14:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
No já čekám první a vím, že u dalšího bych už nevykládala pohlaví a nebo jméno určitě ne. Moje maminka mi třeba řekla, že ona by to nevybrala, ale bude to naše dítě a že si určitě zvykne, ale jak jsme řekli tchýni jméno (Maxmilián) tak se tady začala čertit, že byl Maxmilián Habsburský a že ho všichni češi nesnášeli, zda našemu malému chceme předurčit takový osud a podobné kidy... nevěděla jsem jestli si dělá srandu nebo zda to myslí vážně. Je to učitelka (dějepis,čeština) takže jsem si tu vyslechla kus historie. A poučení. Neříkat! A jak už tady bylo řečeno, je to vaše mimi, dejte jméno takové, jaké se vám líbí. Rodiče měli možnost pojmenovat tebe podle sebe, tak si neber tu radost a pojmenuj si malou, tak jak chceš ty. Žádné výčitky neměj, jsi dospělá žena a ty budeš rozhodovat za malou :wink: držím palce
14. lis 2013 ve 14:17  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Když jsem čekala malou také se mě všichni ptali a následně kritizovali :stuck_out_tongue_closed_eyes: Hlavně teda tchýně a mamka. Teď s nikým nic řešit nebudu nebo budu říkat,že zatím nevím a dozví se to po porodu a hotovo :wink: My si nenechali říct ani u malé ani teď pohlaví, tak budou mít aspoň pořádné překvápko :grinning: A já budu mít klid :wink:
14. lis 2013 ve 14:23  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Je to naprosto vaše věc, jak své dítě pojmenujete. Ze strany rodičů je to klasické citové vydírání, jak už tady padlo. U nás takové "požadavky" nebyly, i když určitá rodinná tradice co se jména týče byla (prababička, babička, i moje mamka jsou Marie). Tak jsme dali Mariku, což by měla být maďarská obdoba jména Marie :slight_smile: Ale pravda je, že se nám nejdřív to jméno líbilo a pak jsme zjistili jeho význam :slight_smile: každopádně jsou to dvě mouchy jednou ranou ... navíc malá se narodila den po babiččiných narozeninách. Takovou situaci jako máte vy, bych já např. řešila tím, že pokud bych nechávala dítě křtít (my jsme nechávali), tak bych o navrhovaném jménu uvažovala jako o křestním, pokud by bylo vhodné (ale nevím kolik lidí nechává děti křtít, jen píšu že to může být taky řešení). Ale jinak je nejlepší se asi chovat tajuplně, záhadně se usmívat a sladce říkat, že jméno je tajemství a dozví se ho, až se mimi narodí. Nic nekomentovat, nic nevyvracet, prostě dokola omílat, že je to překvapení. Až se mimi narodí, tak ta samotná událost je semele natolik, že už jim bude jedno, jaké jméno jste nakonec vybrali.
14. lis 2013 ve 14:27  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Když jsme čekali první miminko, tak problém se jmény vůbec nebyl. S manželem jsme vybrali pro chlapečka i holčičku a čekali, kdo se nám narodí. U druhého miminka najednou problém... Myslela jsem si, že čekám chlapečka a moc se mi zalíbilo jméno Štěpán. Nejvíc to vadilo asi manželově mamce a každou chvíli dávala návrhy, jak by se mohl mrňousek jmenovat. Poslechla jsem si ji, kývla a to bylo všechno. Pak mě to ale začalo dost štvát, ale byla jsem ticho. Věděla jsem, že si miminko s manželem pojmenujeme jak chceme my a ostatní ať si říkají co chtějí. Pravda, i manžel trošku "remcal", ale v zásadě nebyl proti, pokud bude moct vybrat jméno pro holčičku. A jaké vybral? Štěpánka :grinning: Já myslela, že ho praštím :grinning: No a proti jménu Štěpánka neměl nikdo nic proti, takže když se nám i napodruhé narodila holčička, tak bylo jméno jasné :wink:
Nenech si do výběru jména kecat! Vím, není to příjemné všechny řeči poslouchat, ale vybíráš jméno, kterým budeš svoje dítě oslovovat po celý život. Pokud to je pro tvé rodiče tak důležité, aby se holčička jmenovala po tvé mamince a babičce, tak proč tak nepojmenovali tebe??? A dávat dvě jména jen proto, aby byl v rodině klid, tak věř, že tak to vůbec být nemusí. Některá tu už psala, že to může být líto mamince tvého manžela a i když by nic neřekla, tak by se tím mohla trápit dlouho. Tak aby byly vztahy i z druhé strany rodiny v pořádku, tak by mělo miminko jména tři? Rozhodněte se s manželem vy dva a ostatní ať si to přeberou jak chtějí :wink: Nemyslím to nijak zle, ale tohle je podle mě zrovna jedna z věcí, které bych neměnila jen kvůli okolí. Přeju, ať je po narození miminka všechno v pohodě :wink: Jinak my to oznamovali smskou - volat se mi jednak hned nechtělo a navíc obě naše holky přišly na svět v noci :grinning:
14. lis 2013 ve 14:30  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Nenech si do výběru kecat... Pak se s tim jménem třeba ani nesžiješ a bude tě to mrzet... My dali hodně netradiční jméno - máme Marinu. Vyslechli jsme si hodně, ale bylo nám to jedno - a teďkon jsou všichni rádi, jak jí mají a jak se s ní chlubí a každý její jméno obdivuje!!!

Jestli budeme čekat třetí mimčo, budu od začátku tvrdit, že čekám Spytihněva :oD Fakt to udělám a budu to myslet zcela vážně... Jsem přesvědčená o tom, že až se pak rodina dozví opravdové jméno dalšího vnoučete, bude jim to vlastně úplně jedno, protože si oddechnou, že to není Spytihněv :oD Ale po zkušenostech s Májou už jim jméno neřeknu, ať už bude jakékoliv... (ale jak říká moje teta "horší než Marina to stejně být nemůže" - projevuje HODNE důvěry :oD)
14. lis 2013 ve 14:36  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Moje mamka taky chtěla jiné jméno než jsme vybrali. Já to brala jako srandu, když to pořád opakovala, stejně jsem věděla, že to dáme podle sebe. Hlavně jsem nechtěla připustit, aby mi jednou manžel vyčítal, že jméno pro syny vybrala TCHYNĚ!!!!! Podotýkám, že mají výborný vztah.
14. lis 2013 v 17:12  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Děkuju za vaše názory :slight_smile: je mi jasné, že si ještě pár řečí a nátlaků vyslechnu, ale prostě je to naše miminko a každý má smůlu a jediný, čí názor opravdu akceptuju a budu je názor manžela (už jsem taky z pár jmen ustoupila, ale to bylo proto, že se nelíbily jemu, to mi připadá v pořádku, spolu musíme najít kompromis) a jak tu někdo zmínil, proč tedy moje mamka nepojmenovala po sobě nebo tedy po svojí mamce mě, tak to je taky docela dobrá poznámka.

jinak ještě zmíním, že mám sestru a ta má tři holky a všechny si pojmenovala jak chtěla. Musím se jí zeptat, jestli do ní taky tak hučeli a naléhali. Tuhle se mě táta ptal, jestli jsme se spolu někdy nebavili o tom, proč ani jednu z dcer nepojmenovala po mámě a jak je to od ní blbý apod.
14. lis 2013 v 17:35  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@lucijan11 prijde mi to od rodicu kapanek nefer takove citove vydirani :frowning2: rozhodne bych se byt tebou nedala, rekla jim to ze do konce tehotenstvi se o jmene bavit nebudete a ze chces mit klid ze te to zbytecne rozrusuje takove zbytecne debaty a dohady. meli by to respektovat.
14. lis 2013 v 18:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lucijan11 - napsala jsi to sama.... "vždycky jsem je ve všem poslechla"...a oni to vědí a z jejich strany jde o citové vydírání. Je načase je neposlechnout. Všechno je jednou poprvé :wink: Tvoji rodiče můžou být klidně ti nejskvělejší na světě (i když to citové vydírání jim to rochu kazí :sweat_smile: ), ale výběr jména je tak zásadní věc, že tohle byste si měli s manželem rozhodnout jen vy dva :pensive: Tvoje "špatné svědomí" vůči mamce časem odezní, všichni se s tím vyrovnají...a jestli ne, tak je to jejich problém, ne tvůj. Jestli jsou tví rodiče opravdu tak skvělí, tak si na jméno zvyknou a z vnoučka budou poprdění, i kdyby se jmenoval Alfons :grinning:
14. lis 2013 v 18:24  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@lucijan11 po pravde se ti divim, ze se tim vubec zaobiras....at si kecaj, je to jen a jen vase vec, mluvit muzou..jednim uchem tam druhym ven...a muzes smele a s usmevem prikyvovat...moje tchyne ma vzdycky knizku jmen, notysek s napsanymi jmeny od nejvetsiho favorita dolu:slight_smile: vzdycky se tomu jenom smeju... a vzdycky jsme si vybrali po svem :grinning: :wink:
14. lis 2013 v 18:44  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
nejlepší je mlčet a nic neříkat a nazdar..
Ted napíšu náš příběh :wink: s manželovým dědečkem :wink:
U našeho prvního syna jsme všem s úsměvem řekli, že jméno neříkáme..Rozhodovali jsme se mezi Tomášem a Vojtou. Vyhrál Tomáš a všichni byli spokojeni. Pak jsem nějak zpětně mezi řečí řekla, že jsme uvažovali i nad Vojtou . Toho se chytil manželův děda , protože Vojtěch byl jeho tatínek.
Takže když jsme čekali druhého syna-automaticky předpokládal, že to bude Vojta. Jenže my nad Vojtou pro druhého syna už neuvažovali. Mnohokrát jsme mu opakovali, že at nepočítá s Vojtou, aby nebyl zklamaný.. že to Vojta nebude.. Děda dál mlel svou...
14 dní před porodem nám předal obálku "pro pravnoučka" s penězmi.. My jsme ji mohutně odmítali s tím, že miminko není ještě na světe,ale on si nedal říci.. Tak jsme si tu obálku nechali ,ale neotevřeli ji (s čímž očividně nepočítal) Když se nás pak ptal,tak jsem mu řekla, že ji otevřeme,až se narodí miminko a pokud by se něco přihodilo, že mu ji vrátíme...
Takže se narodil syn, dostal jméno Adam a dědovi se to dost nelíbilo (proč zrovna Adam, a Adam byl první hříšník atd :grinning: ) Pak jsme rozdělali obálku a v ní bylo napsáno: " mému pravnoučkovi Vojtíškovi..." on mě prostě děda chtěl takto citově vydírat a moc mu to nevyšlo :wink: Pak pronesl, že jsme mu klidně mohli dát jména dvě :wink:

No a pak milého Adama stejně občas oslovoval Vojtíšku, což mu procházelo do té doby, než se Adam naučil mluvit a naštvaně mu odpověděl " já nejsem Vojta,já jsem Adam" :grinning:
Děda ho tak přestal oslovovat,ale stejně na myšlence Vojty lpí a snažil se nám vnutit myšlenku, že bychom mohli dát Adamovi ještě druhé jméno a dokonce nelenil a zjištoval na matrice zda to jde atd :grinning:
a prý, že moudří lidé měli také dvě jména jako například Jan áMos, wolfgang Amadeus atd :grinning:
Ale po několika letech,kdy na to nijak nereagujeme, tak už přestal..Jen na apríla Adamovi říkal .. "Támhle je Vojtíšek..apríl" :grinning: :grinning:
14. lis 2013 v 18:55  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Já musím říct, že moje máti, moderní žena, mi teď předhazuje svoje jméno. Je jí to líto. Nenazvala bych to citovým vydíráním.
My jsme všem už poprvé řekli, že nechceme jméno po nikom, kdo je teď v rodině na světě, že v tom je pak maglajs. Určitou dobu totiž část rodiny měla 3 Zdeňky a jednoho Zdeňka. Pak jsem jim museli říkat, Zdenek, Zdeňka, Zdena a Jízdenka. Člověk se přeslechne a vůbec se neví, kdo se o kom baví.....děs.

Mimochodem u prvního jsem měli vybraná jména...... vybíráme jména s písmenem R........
Každopádně před narozením na jedné oslavě vyšel můj otec z wc s kalendářem a říká, k vašemu příjmení se hodí jedině ....J............ Manžel se na mě otočil a říká, mi se to líbí víc, a já na to, mi taky. :wink: A bylo :sunglasses:
14. lis 2013 v 19:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bledulka muj tatka doted rika male sem tam Simonko:slight_smile: misto Sofinko:slight_smile:a to se nikdy nezminil ani o tom ze by Simonku chtel:slight_smile:
14. lis 2013 v 19:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lucijan11 Nesmíte se nechat. Rodiče se rádi pletou do všeho... Já mám taky super vztahy s našima, i s manželem vychází dobře a taky se nám snaží kecat sice v dobré do všeho... Musíte je decentně usměrnit a nebo jim nic neříkejte a až se malá narodí tak stejně bude pozdě a babička bude ráda že má vnučku!!!!
14. lis 2013 ve 21:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
dcera se jmenuje Františka... těch keců!! že je to archaický jméno, moc dlouhý, budou se jí smát (????) s příjmením se to nevejde na řádek..že prej proč ne Hana, Jana, Eva....no, protože Františka..přece..
když jsme čekali kluka, dost jsme si pohrávali se jménem Ferdinand..ale byla i jiná jména v kurzu.. taakže nakonec Tonda..ovšem musím přiznat, že jsme se taky chtěli vyhnout kecům, no..pak mi to bylo trochu líto, že jsme vyměkli, kamarádi čekali zároveň s náma, a že prej by dali Ferdu, kdyby čekali kluka, protože v okolí Konopiště by jich mělo bejt víc..než je.. pokud tu teda nějací jsou.. no nic, mají Matyldu..
14. lis 2013 ve 21:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
my předem poučeni z podobných reakcí u našich kamarádů jsme neřekli nic :slight_smile: pohlaví jsme nevěděli a jména jsme si nechali pro sebe, i když všichni hodně vyzvídali a aby jsme to úplně vyšperkovali, po narození jsme poslali sms s datem, kdy bude prcek slavit svátek...udělali jsme jim takovou malou bojovku, jen ať si to pěkně zjistí sami :grinning:
14. lis 2013 ve 21:37  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
už bych to v životě neudělala nakonec jsme jméno nikomu neřekli a hotovo! Diskuse o jménech jsou strašné, někdy až vydírací. Nikdy se všem nezavděčíš. Dejte si jméno jaké chcete, líto jim to být může, ale nemohou čekat, že se bude jmenovat po nic, protože to tak chtějí oni. Malá si jméno ponese celý život, mělo by být tabu pro všechny zasahovat do výběru. Toto privilegiu mají pouze a jen rodiče!
14. lis 2013 ve 21:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Na řeči i tom, že se má dítě jmenovat po někom z rodiny, se dá říci jediné: jméno je od toho, aby se lidé ODLIŠILI. Není nic horšího, když se půlka rodiny jmenuje Marie a druhá Václav:slight_smile: Dejte jméno, jaké se líbí vám, na rodice a okolí se vykaslete.
14. lis 2013 ve 22:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Řekni svým rodičům to, co jsi tady právě napsala. Vysvětli jim, že tě tato situace trápí atd. Klidně si to napiš na papír a jim to pak jen přečti.
15. lis 2013 v 00:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Vase dite, vase volba jmena. Zacni trenovat, at si umite s muzem prosadit svou. Jmeno je sumak, 123 je taky pekny a nikdo se tak ve tride jmenovat nebude. Ale jak chces resit peci a vychovu? Budete ustupovat rodicum nebo pujdete svoji cestou?
15. lis 2013 v 00:47  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Na citove vydirani a manipulaci bych nepristoupila vubec uz z principu. Jestli se tomu nepostavis ted, kdyz uz jsi natolik dospela, ze cekas vlastni dite, priprav se na to, ze po narozeni se to jeste zhorsi. Prichod ditete je velkou zatezkavaci zkouskou nejen pro partnery, ale take pro pribuzenske vztahy, kde se ti bude snazit kazdy vnutit svoje rozumy a nazory na vychovu.. jak casto mas kojit,nosit,kdy by melo dite delat to ci ono a jestli se vuci tomu nevymezis nyni, budes se v tom placat uz cely zivot a soude dle prispevku to v tobe bude vrit a stvat, coz za to nestoji, budes pak jen nervni a to dite rozhodne nepotrebuje! Nenech s sebou manipulovat. Nezapomen, ze deti si z rodicu berou priklad a nechces asi,aby zazily to same, co ty.A propos.. Podridila se kdysi i tva matka?Jmenujes se stejne jako babicka? Pokud ne, tak je tohle hrani na city ze strany tve matky nefer a uz vubec ti nema co kecat do jmena. Jestli se snad stejne jmenujes, tak to opet neni duvod pokracovat v linii, tva matka moznost vyberu i vychovy svych deti mela,ted je rada na tobe,to ze toho nevyuzila, je jeji blbost. Ja osobne bych pak to jmeno brala jako celozivotni nalepku toho, ze za me rozhoduji jini a oni by to videli zrovna tak a dovolovali by si dal.U tak zasadni veci bych se zviklat nenechala.Hodne stesti.
15. lis 2013 v 07:22  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
Neřešte to, rodiče už měli svou šanci dát jména svým dětem, teď jste na řadě vy, zkuste jim to důrazně vysvětlit a poprosit ať Vás v těhotenství netrápí a nezatěžují, že to nedělá dobře vnoučátku. A dovoluji si dát malou radu, nedávejte dvě jména, protože by jí stopro říkali tím druhým a holčička by v tom měla pěknej guláš a to by byla škoda.
15. lis 2013 v 07:41  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Moje tchýně řekla, že se jí Veronika nelíbí a že jí bude říkat jinak - Nika. Říkala jsem si, že když lidi nedokážou přijmou fakt, jak to je, tak jsou hloupý. Nakonec, když se Verunka narodila, byla celá "poprděná" a pořád to bylo Verunka sem, Verunka tam a na jiné jméno už si ani nevzpomněla. Takže mamku i tatku hod za hlavu, tvař se, že "když si myslej, at si myslej" oni budou mít také klid a až se malá narodí, všechny bude zajímat jaká je, jaké má míry, komu je podobná...
15. lis 2013 v 07:48  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v červnu 2014  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nedej se! Pojmenujte holčičku tak, jak chcete vy a ostatní ať si trhnou! Dost dobře ale nechápu, že to rodičům není blbý Tě takhle deptat! :frowning2:
15. lis 2013 v 07:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek