Rozvod a jiný partner. Jak to zvládly děti?

Já bych si nejprve ujasnila, jestli by za nějakých okolností byl ještě možný šťastný život s manželem. Pokud se chceš stěhovat jinam, tak bych nejdřív volila bydlení jen sama s dětma. Uvidíš,co na to manžel. Třeba mu to otevře oči, že jsi opravdu nešťastná a myslíš to vážně a začne se víc snažit (pokud o to stojíš). A jestli už s manželem vůbec nechceš být,tak bych děti rovnou k novému partnerovi netahala. Už tak to pro ně bude velká změna (hlavně pro staršího) a ještě do toho nový "strejda". Šla bych na to kvůli dětem hodně opatrně.
Přeju hodně štěstí, ať už to bude s kýmkoliv 🍀

Pokud to takhle bereš ohledně dětí... Nikdy pro ně nebude cizí táta TÁTA. Táta je jen jeden. Počítáš s tím, že ti je třeba manžel bude chtít vzít? Počítáš třeba se střídavou péčí? Nevěřím řečím, že děti to zvládnou v pohodě. Už jen po psychické stránce to pro ně bude velmi těžké, to samé změna prostředí. Dobře si to rozmysli. Chvilkové pobláznění je fajn, ale pomalu bych to ukončila a snažila se zlepšit to, co doma nemám.

Jsi sobec a sobcem zůstaneš no. Přesně tohle jsem měla u jedné zname taky. A výsledek byl, že dítě pořád brečelo, toť pane ho psychocky rozložila, protože byla tak sprostá, že myslela jen na svoje blaho, že ji bylo jedno, že totálně zničila svoje dite. Tvemu manzelovi přeji, aby si našel sobě rovnou, rozumnou ženskou, která ho budeit rada a bude s ni šťastný.

@orisek56 vůbec mě neznáte tak prosím nesuďte. Já se pokoušela vztah x krát zachránit. Prosila jsem manžela aby jsme odešli a měli svoje bydlení. Že to nedávám jak nas neustále jeho rodiče řídí, že mě kecaj do toho kam jedu, kolik mi chodí baliku, že jsem nevařila knedlíky ale rýži, ze dceři mám dát silnější bundu atd. Manžel mi řekl že nikdy z domu neodejde, ze si mam zvyknout tak kdo je tu sobec? Nehledě na to že 99 % času tráví renovací motorek, děti téměř nevidí a když chci jed někam na výlet tak ho přemlouvám týden a pak teda otráveně jede. Jo vlastně si nemůžu stěžovat protože mě nebije, vydelá peníze, není alkoholik a občas i pohlídá děti. Ale já se musím obětovat a žít ve vztahu kde nejsem šťastná, ty děti to taky vidi. Kolikrat se mě syn ptá mami proč brečíš? Co mu mám jako říct? To ze mam ted milence nic nemění na tom jak to bylo už před tím naprd jen manžel to nikdy nechtěl slyšet ani vidět.

Jsi sobec, i když je i tvůj muž sobec, tak jsi sobec zrovna v tyhle situaci. Tahat dítě hned k dalšímu chlapovi, nutit ho si hned zvykat někde, místo toho, aby jsi nejdřív žila sama jen s dítětem a postupně jsi ho zvykala. Když nejsi šťastná ve vztahu, máš odejít, žít chvíli sama, ujasnit si priority a pak teprve něco dalšího začínat. Postavit dítě do další sokove situace, když bude mít co dělat, aby se vůbec vyrovnalo s jednou jobovkou. Bude brečet jako ten kluk té me známé a bude psychicky zničeny a bude se s tím srovnávat pár let. K milenci se vyjadřovat nebudu, na to mám úplně opačný a ne moc oblíbený názor. Pořád jen meles sebe a sebe.

Nevim nevim, jsi vycucana z bydleni s tchanovci, do toho manzel, který nesdili tvoje pocity a nevidi problem. K tomu se připlete nekdo, kdo ti namaluje velky byt a tvrdi jak ma rad tebe i deti. Jednoduche reseni, ale nejak neverim, ze to bude jak z pohadky. Byt tebou reknu manzelovi bud pujdeme vsichni nebo jdu s detmi sama, ale ne k milenci. Splasene hormony jsou skvele na kratkou chvili, ale nemate spolu nic zaziteho. Bala bych se stehovat deti od jednoho tatinka ke “druhemu”, prave pro to riziko, ze to nevyjde. Poznejte se a pak se teprve sestehujte.

@klokanka31 všude? Tak to ani náhodou 🙄

Já jsem hned po rozchodu navázala vztah nový, resp byl asi poslední kapkou a trknutím k tomu, to několikaleté trápení a doufání ukončit. Dětem byl rok a půl a 3 roky. Ale k dětem jsem ho přivedla až po skoro 2 letech , kdy už bylo všechno srovnané, byl vyřešený rozvod, bydlení, a rozdělení péče (ex se od stěhoval půl roku po rozvodu) a děti zvyklé. Nelituji ani náhodou. Už jsme tři roky manželé a máme prcka spolu. S ex vycházím dobře a děti jsou též spokojené. Ale nešla bych hned z jednoho do druhého i s dětmi, ani hned k němu nebo společně bydlet. Já jsem s dětmi bydlela 3 roky sama než jsme se sestěhovali s přítelem. Taky jsem ho znala z dřívějška, kdyby to byl někdo nově poznaný , tak jsem ještě opatrnější.

Děti to zvládnou nic jinému jim nezbyde. Ale opravdu bych hned nešla bydlet k novému příteli. To za prvé není vůbec dobré řešení ani pro váš vztah, místo randění hned společné bydlení a taky by jsi mohla být nemilé překvapená z jeho chování a brzo se stěhovat zas jinam a už vůbec ne pro děti. To by byl pro ně fakt hodně velký šok od tatínka k jinému pánovi... Obzvlášť jestliže partner děti nemá. Mluvím z vlastní zkušenosti, kdy jsem se nastěhovala k bezdětnému příteli s roční dcerkou a můžu říct, ty začátky byly hooodně náročné. Růst zubů, nevyspání, vztekání, hračky všude, do toho naše nesrovnalosti ve zvycích a na něho toho bylo chvílema fakt hodně a na mě taky, protože jsem se snažila vycházet vstříc jemu i malé a akorát jsem z toho byla šíleně ve stresu. Vy by jste to měli ještě krát 2. Srovnalo se to všechno, ale někdy už jsme si fakt říkali, že to asi nedáme. No a k tomu bydlení s tchánovci, to asi nedělá dobrotu nikdy nikde a lepší to nejspíš nebude.

Tak nevim, ale kecy tchanovcu bych s klidnym svedomim vypoustela (ja jsem typ, ze na blbe reci proste nereaguju a jedu si po svem). Vylety s detmi - to je takovy problem jet bez manzela, kdyz se mu nechce?
Jinak to, ze ve vztahu nejsi stastna - fajn, ale jak uz tu padlo, taky bych se nehnala hned do spolecneho bydleni s milencem. Ona toriz nikde neni trava zelenejsi, to jen tak vypada. Pokud mas pocit, ze spravit uz nic nejde, tak odejdi, ale ne k jinymu chlapovi. Taky se muze stat, ze manzelovi dojde, o co prichazi, a ze nakonec bude chtit manzelstvi zachranit. A kdyz mu to nedojde, tak postupne muzes zacit pomahat milenci budovat vztah s detmi.

A jsi teda v manželství nešťastná kvůli manželovi nebo tchánovcům? Pokud to druhé tak manželovi řekni, buď se odstěhujete nebo rozvod.

Že vztah nefunguje a ukončí se, to celkem chápu.
Ale že se ukončí tak, že si najdu někoho jiného, to mi nepřijde fér - vůči nikomu.

Vyřeš si to prvně s manželem. Já bych to prvně zkusila vyřešit tak, abych ten vztah zachránila. Ale i kdyby rozchod, tak fér rozchod. Už kvůli těm dětem. Nějaké stěhování za poblázněnými hormony mi opravdu vůči dětem připadá neuvěřitelně sobecké, nedospělé a pro ně zraňující, do budoucna ti to můžou vyčíst a nového partnera (celkem právem) považovat za toho, kdo jim rozbil rodinu.

@klokanka31 no ono to mnohdy není tak jednoduché. Já jsem viděla v praxi jak probíhá pomalý rozpad rodiny kvůli tchánům ve společném soužití. A většinou se chlap z baráku odmítá odstěhovat, protože jemu to tak hrozné nepřipadá a ženskou dohání jeho rodina k šílenství. Takovéhle soužití rozbije manželství jedna dvě. Píše, že to řešili snad milionkrát a že on se stěhovat nechce, takže zjevně to není tak, že by si našla milence a bezhlavě utekla od manžela , aniž by se to snažila zachránit. Ještě je možnost, že se manželovi třeba rozsvítí, když opravdu s dětmi odejde a on uvidí, že to nebyly jen pindy a výhrůžky, se kterými ho neustále vypruzuje a třeba zabere, aby se mu rodina vrátila nebo taky ne a bude dál stagnovat v baráku s rodiči. Pak nevidím důvod proč by nemohla hledat štěstí jinde.

@somalicats vypouštět to z hlavy můžeš třeba pár měsíců, let, ale po x letech neustálých potyček kvůli každé blbině kolem baráku už by jsi tak nad věcí nejspíš nebyla 😉

@cherie24 tohle tu asi každý chápe. Nechápeme, jak někdo může vzít děti od táty a rovnou je nastěhovat k milenci. Představte si to naopak (že děti jdou přímo k otci a milence). Co nějaké seznámení a postupný společně strávený čas? Co aklimatizace na novou situaci a pendlování mezi dvěma rodiči? Co vyčkávání, jak to děti zvládají, popř. pomoc u psychologa?
Můžete si myslet, že to ty děti dají, ale kde berete tu jistotu? Představte si, jaké musí být vidět najednou matku po boku jiného chlapa a mít ho non-stop doma, přitom vám je třeba protivný. Ty chudáci děti musí zažívat příšerný stres, který zanechá následky a nemůžou tu situaci vůbec nijak ovlivnit, vše se řídí zamilovaností matky. Je mi jich líto :'(

Ty a manžel jste střledobod vesmíru vašich dětí. Jste pevná půda pod nohama, nic jiného neznají. A teď jim to zboříš. To se stane. Zvaž, prosím, důvody, zda jsou opravdu tak vážně a nejdou vyřešit. S dětmi na výlety jezdím sama taky a jak si to užíváme.. Všechny Tvoje důvody, proč opustit manžela, mi přijdou jako krize ve vztahu. Nikde jsi ani nenapsala, že ho nemiluieš. .
Vzplanutí jsou super, ale už nejsme v pubertě a nemyslíš sama za sebe. Kvůli vaším dětem Vas prosím, promluv ještě s manželem.

Pokud máš pocit, že jsi udělala vše pro záchranu vztahu a jsi smířená s tím, že tvoje děti budou žít v neúplné rodině, pak odejdi. Ale rozhodně bych neodcházela k novému partnerovi a rozhodně bych ho dětem hned nepředstavovala jako nového strejdu. Dej tomu teď čas. Odstěhujte se, vyřešte s manželem péči o děti (pokud možno nějakou rozumnou dohodu), vyřešte finance a teprve pak, až si to všechno sedne, až si děti trochu zvyknou na novou situaci, tak pak teprve řeš nový vztah. Děti by teď měly být na prvním místě a měla bys jim to co nejvíc usnadnit, nový strejda by tomu v tuhle chvíli vůbec nepomohl.

@cherie24 Tak ale tohle si má každý vyřešit ještě před svatbou ne? NIKDY bych se nenastěhovala do baráku kde bydlí rodiče/tchánovci. Protože je jasné co se může čekat za problémy.

@antoinet Tohle se dělo u mého bráchy, že jeho milenka se s dětmi k němu odstěhovala hned od svého manžela, ani nebyli ještě rozvedení. A chudáci děti, starší s mámou dlouho nepromluvila, a mladší furt brečela kdy už půjdou domů k tátovi. Nechápu jak si někdo může myslet že děti to zvládnou dobře. Dítě chce prostě mámu a tátu, ne někoho cizího.

@nazka To je problém dnešní doby, při krizi hned každý chce zdrhat z manželství. Kdybysme se zeptaly svých babiček a dědečků na jejich celoživotní manželství, taky bychom se dozvěděly že měli krizi, a ne jednu...ale oni byli schopní to ustát.

@klokanka31 nebo neměli jinou možnost.

@andelka Tak nikdo by je za rozvod asi nezabil. Jenže dneska je všechno hrozně uvolněný...rozvod? Běžné...milenecký vztah? Snadnější než koupit housku...

Taky bych rozhodne nesla bydlet hned k milenci. Uz kvuli tomu, ze pokud je skutecne hlavnim zdrojem problemu bydleni u tchanovcu, tak se treba manzelovi kdyz se odstehujete rozsviti a odejde za vami, i kdyz vam doted rikal, ze pryc nepujde. Treba budete prekvapena, urcite bych tomu dala sanci jeste alespon touto formou, nezavirala mu dvere tim, ze na jeho misto okamzite dosadite jineho.

@klokanka31 Obě moje babičky byly rozvedene. Nevlastní děda dokonce čtyřikrát😀 Taková ta "idylka", kdy zenska musela všechno vydržet, protože by jinak neměla kam jít a jak se uživit, sahá nejspíš ještě o generaci dal 🙂

@felixfelicis na druhou stranu, bejt 4x rozvedenej, taky není zrovna výhra 🙂
Určitě nerikam, že se musí vydrzet cokoliv, ale argument “jsme spis už kamarádi”, je docela pofiderni - pro mě teda 🙂
O tom to prave je, to manželství - ta výzva, nenechat to zevšednět
To by pak člověk mohl začínat stále znovu a pořád dokola ...

@michaela_2 To já netvrdím, babička to navíc vůbec nevedela, zjistila to až po dedove smrti🙂
Jenom opravuju historické nepřesnosti, v téhle diskuzi jednoznačně stranim snaze o nápravu.

Nechápu jak ženská na mateřské se dvěma malýma detma dokáže vytvářet mimomanzelsky vztah. Kde na to vezme čas, kdy se schazi s milencem a kolik času s ním stráví aby si byla jistá, že se k němu chce odstěhovat i s detma. Můj názor je ten, že pokud je manželství nefunkční, život s tchany nesnesitelný, tak je lepší odejít, ale být samostatna, ne zase závislá na dalším chlapovi. Dalšího chlapa si pouštět do života postupně, ne přeskočit od manžela k milenci.

Jen ještě jedna taková poznámka k tomu všemu. Ve chvíli kdy to dvou lidem neklape a rozejdou se, tak je podle mě větší pravděpodobnost, že ten rozchod nějakým způsobem ustojí jakž takž v dobrém. Ve chvíli kdy tam je důvodem nevěra a nový partner, vždycky je to bolestnější a pro toho podvedeného partnera hůř přijatelné. Je jasné, že budeš tvrdit, že to není kvůli němu, ale už tam hraje roli a těžko manželovi vysvětlíš, že to není ten důvod. Rozejít jste se měli, když tam nikdo nebyl, nevěra vztah a rozchod jen zkomplikuje a udělá ho mnohem bolestnějším. A stejně tak by děti podle mě přijaly nového partnera, kdyby přišel až po rozchodu, časem. Ve chvíli kdy ty děti vnímají, že to je ten člověk, kvůli kterému se rozpadl vztah rodičů, tak toho člověka budou hůř přijímat a můžou ho i nenávidět. A můžeš jim stokrát vysvětlit, že těch problému bylo víc, ale oni uvidí jen toho nového strejdu, do kterého se maminka zamilovala a kvůli kterému opustila tatínka.

@izz76 👍 dobrý postřeh, málokterá by měla čas, energii, a žaludek na to aby dala děti na hlídání a šla randit 🤔

@klokanka31 bylo to prostě jiné. Na moji babičku se dívala zle cela rodina.S druhým manželem žila 27 let dokud bohužel poněkud předčasně nezemřel. Byl pro mě víc děda než biologický.