Skoro se s přítelem nevidíme, jak najít kompromis?

zubina
22. led 2015

Holky, potřebuju poradit, nebo možná spíš slyšet, že v tom nejsem sama. S přítelem se skoro nevidíme. Já pracuji přes den, on v noci. Takže jediný čas, který na sebe máme jsou asi hodina mezi tím, co já se vrátím domů a on odkráčí do práce. A to v tom lepším případě. Docela často se stává, že před prací ještě spí. Víkendy jsou to samé v bledě modrém. Po noční vstává před polednem a odpoledne už zase leží protože se potřebuje vyspat. Do toho všeho jsme si k sobě nastěhovali jeho mámu, protože měla nějaké zdravotní problémy. Podotýkám, že maminka je na tom už mnohem líp.Takže i to minimum času je vlastně takové nijaké. V listopadu jsem si vzala na večer ještě malou brigádu, abych nemusela po večerech sedět sama doma. Abych na chvíli přišla mezi lidi. A posledních pár dní poslouchám jen to, že se nevidíme, že jsem pořád v práci a tak. Dnes mi oznámil, že ho to nebaví. Když jsem se ho ptala, co s tím chce dělat, tak řekl, že neví. Nevím, co mám dělat. Začali jsme se snažit o miminko, ale s naší frekvencí se ho dočkám někdy za milion let. A i tady si říkám, jestli to není chyba. Mám pocit, že se mi hroutí všechno, čemu jsem věřila, chtěla bych udělat nějakou změnu, ale nemůžu jí udělat sama. Musíme najít nějaký kompromis. Ale jak? Já z práce odejít nehodlám. A on tu svojí noční taky změnit nechce. Jsem ochotná se vzdát brigády, ale mám pocit, že to nic neřeší. Tak a teď babo raď.

svetlus_pepca
22. led 2015

@smirda Chodit do klubu za ním?? To je vtip?? Tak on tam chodí, protože ho to baví, je to pro něj ohromná zábava, a to přesto, že se nevídá se svojí přítelkyní a ona poleze za ním?? To snad ne!

smirda
22. led 2015

@svetlus_pepca Když to baví jeho, třeba by to bavilo i ji, a tak by se bavili spolu, je to špatně? Podle mě se partneři spolu bavit mají. Navrhla jsem variantu, jak to skloubit a pokusit se najít nějaký kompromis.
To s tím poleze (ve smyslu dolézá, jak jsem z Tvého příspěvku pochopila) je krajní vyjádření a nemůžeme to posoudit, když v tom konkrétním vztahu nejsme. Také to může být jen to, že se za ním staví v práci a pak klidně může jít někam s kamarádkama nebo domů nebo co se jí bude chtít (tzn. třeba tam i zůstat. To je ale úhel pohledu a je otázka, z jaké strany se na to zubina a její partner dívají.
Byl to jen můj návrh a jeho odmítnutí, zvážení nebo přijetí nechám s Tvým dovolením na té, které byl určen 🙂.

svetlus_pepca
22. led 2015

@smirda Na tom, aby se partneři bavili společně, určitě nic špatného není. Naopak. Jen - nemělo to napadnout jeho?? Zřejmě o to nestojí, pokud to své přítelkyni nenabídl. A já si opravdu nedovedu představit, že bych se takto "vnucovala". A myslím si, že pár hodin strávených možná společně v jeho práci opravdu není to, na čem by měl vztah stát.
Zvážení svého názoru klidně na zakladetelce nech, na to opravdu mé svolení nepotřebuješ. Ale diskuze je od toho, aby se kdokoliv vyjádřil k čemukoliv 😉 Tak nechť si zakladatelska tématu udělá obrázek sama.

hoju8
22. led 2015

@svetlus_pepca Na hrdosti dlouhodobý vztah nestojí. 🙂

svetlus_pepca
22. led 2015

@hoju8 A na ustupování či ponižování se ano?? Já myslím, že znát své kvality je podstatné nejen pro vztah, ale i pro jedince jako takového 🙂

Přesto opravdu jen zakladatelka ví, jak to cítí.

hoju8
22. led 2015

@svetlus_pepca Mě zrovna ten příklad, že by mu navrhla, že by se někdy k němu stavila do práce si dát koktejl, nepřipadá jako nějaké ponižování. 🙂 Každý je pro vztah schopen udělat různé věci. A to, že bych někdy svému partnerovi ustoupila ( což se už určitě někdy stalo ), tak tím by mi určitě sebevědomí nekleslo. Ono těžko o takové věci psát, každá si to může představovat trošku jinak, myslet jinak a nakonec taky, každá má jiné zkušenosti a soudí podle svého vztahu, který má taky každý jiný. A ano, všechno záleží na zakladatelce a jejich citech. 🙂

svetlus_pepca
22. led 2015

@hoju8 Jenže stavit se za ním, není za ním sobotu co sobotu chodit, jak bylo původně napsáno. A ano, občas ustoupí jeden, jindy ten druhý, někdy oba, o tom to je. Já prostě ale stále z prvotního příspěvku vnímám neochotu toho chlapa ustoupit alespoň jednou. Cítím z toho asi opravdu něco víc, než jen nějakou přeháňkovou krizi - ale opravdu možná je úhel pohledu 😉

tarra27
22. led 2015

já bych počkala, jak se to vyvrbí zítra...až přijde on a bude to chtít řešit, nechala bych si říci jeho pohled na situaci, jak by to chtěl řešit a řekla mu, v klidu, co vyhovuje me a jak to vidím já. Klidne bych mu i řekla, že me už to taky nebaví, neustále víkend co víkend doma s jeho mamkou, že ji mám ráda, ale že si občas chci vyrazit s kámoškou, že takhle to njede. Ohledne brigady jsem ochotna se domluvit na dny, kdy budeme spolu doma a když on bude v práci, tak nevidím duvod, proč bych mela byt doma, přivydelám si, nedelám nic španeho, naopak. Rozhodne bych sama ze svoji iniciativy nechodila za ním do klubu, bude za stíhačku....navíc kdyby ji tam tak chtel, tak ji to řekl, at přijde...jenže on stejne bude možná u vstupu...a pochybuji, že ji to bude samotnou na baru bavit a vubec když ji nepozval....to by musela jit s kamoškou, ale pouze v případe, že on ji řekne sám od sebe, žádný - vadilo by ti...co kdybych přišla apod....sama od sebe bych tam prostě nešla.

pokud by mi řekl, že muj návrh ne, že neustoupí v ničem, pro m je to známka sobectví a ja jsem typ človeka, že si myslím, že kompromis je duležitý, neumím si předsavit byt vedle čllověka, který nikdy neustoupí.....tak bych zvažovala odchod, ale neřekla bych mu to hned.

a jak jsem psala, ona si to muže nechat promyslet...

pokud on ji nedá čas nebo řekne, že to nemá smysl, neponižovala bych se a řekla dobře, vyřešila bych s ním veci ohledne meho odchodu....a nic víc. neprosila bych se, nebrečela, i kdybych mela doma bulit tajne....

hejdita
22. led 2015

podle mne je to dost slozite mam kamaradku ktere jeji manzel chodi do prace na noc a pres cely den je potichu aby se vyspal a to nemaji deti nedokazu si predstavit jeste kdyby mneli deti a ona musela to ditko drzet v tichosti aby se vyspal na nocni ... maji uz vice let a kazdy ma svoje deti relativne velke ... to jenom tak z jineho soudku 🙂 jinak jim to vyhovuje ona teda nemoze sehnat praci nebot bydli ve francii ale i tak je to na palici cely den potichu a v podstate sam a v noci zase sam ..... on se vyspi nekam jdou jsou spolu asi 6 hodin denne tim ze je doma ona ale je to narocne nekdy ze prospi cele dny 🙂 mnoho sil v reseni teto situace 🙂

hoju8
22. led 2015

@hejdita Jejku chudák ženská :O. My máme 1+kk a přítel si na hluk, světlo apod. zvykl, takže můžu přes den normálně fungovat, naštěstí. Ale jinak jsou pořád v šuplíku špunty do očí a gelová maska na oči. Je pravda, že když muž má jenom noční, tak se musí pár hodně sehrát, aby vše skvěle fungovalo, ale jde to. Ale tohle ji vážně nezávidím, musí to být hrozně ubíjející. ☹

naomi6
22. led 2015

@zubina Ahoj, já bych ho poprosila, ať si najde jinou práci. Do budoucna by to stejně nebylo moc možné, pokud plánujete děti. Jestli tě má fakt rád a stojí o tebe, tak to udělá. Držím moc palce 😉

tarra27
22. led 2015

@naomi6 to je pravda...a vůbec pokud plánují rodinu

linee
23. led 2015

@zubina jak to vypada? Nejaky posun? Uz jste měli moznost spolu mluvit nebo az k veceru? Drzim palce!

zubina
autor
23. led 2015

Holky... takže nic moc. Včera jsme o tom trochu ještě mluvili (po telefonu, jak jnak). Snažila jsem se z něho dostat, v čem konkrétně vidí problém on a jedinou odpovědí mi bylo, že moje večerní brigáda. Když jsem mu navrhla volné soboty, tak byl proti. Bez diskuze. Ve vzteku jsem mu teda řekla, že jestli mu to nevyhovuje, tak ať si teda najde práci přes den. Začal po mně hulákat, že tohle už na něj zkoušely dvě ženské přede mnou. (té jedné se to nakonec povedlo, ale jen na čas). A že jestli to teda chci takhle, že si něco najde, hodí mi na stůl nějaké prachy a že tím pro něj všechno ostatní končí (tím nejspíš myslel to, že chodí nakupovat a vaří, když jsem přes den v práci). Můj kompromis, že teda nechám brigády a co pro nás teda udělá on zůstal bez odezvy. Celou naši dikuzi zakončil slovy, že se na to mám vykašlat, nemám to řešit, že prostě nebudeme žít spolu ale vedle sebe. Že už je mu to jedno.
Tak já vám nevím... mám z toho všeho pocit, že ta špatná jsem vlastně já. Protože já jsem to udělala vlastně schválně s tou brigádou. Neustále mi opakuje, že teď musel být v lednu 14 dní po večerech sám doma, protože v klubu nebyla práce, ale když mu odpovím, že já seděla doma po večerech sama nevím jak dlouho ho nezajímá. Podotýká, že se na tu brigádu odcházím před sedmou a doma jsem v 10.

kokoska21
23. led 2015

To mě mrzí, že není přístupný kompromisu. Zní to od něj docela sobecky, že aspoň občas na ten víkend nechce být s Tebou. Zažila jsem partnera sobce, nejednalo se tedy o ten samý problém, ale všechno bylo podle něj, já se vzdávala všeho, všechno se mu přizpůsobovalo... nevydrželo to, odešla jsem po roce, vyčerpaná a utrápená. Jedinou radu, kterou si teď troufnu dát - rozhodně nepracujte na miminku. Dokud se tohle nevyřeší, miminko by to vše jen zhoršilo - on by žil tak jak dosud žije, Ty by ses víc trápila. Já jsem si pak našla nového přítele - je to úplný opak, empatie, tolerance, vzájemný respekt - teprve až tenhle harmonický vztah mi otevřel oči. Teprve pak jsem si zpětně svoji předešlou situaci uvědomila.

zubina
autor
23. led 2015

@kokoska21 Mě to taky mrzí. Hlavně proto, že jsem se všeho vzdala. A vzdala bych se i té brigády, kdybych viděla nějakou zpětnou vazbu. Jenže teď, když nad tím přemýšlím, tak se vlastně všechen čas a vlastně všechno točí jen kolem něj. Pokaždé, když chci něco já... Ať už je to kino, vymalovaná předsíň nebo návštěva mých rodičů, tak je kolem toho milion keců a důvodů, proč to nejde zrovna tak, jak si to vymyslím já. Ale pokud se ozve některý z jeho kamarádů, že nutně něco potřebuje, tak okamžitě běží. A je ochotný tomu obětovat i jediné odpoledne, které můžeme trávit spolu. Kdysi mi to tolik nevadilo. Vzala jsem si knížku a četla si. Nebo si pustila film, dala si sklenku a byla v klidu. Občas jsem bouchla, když už toho bylo moc. Ale teď, když tam máme jeho mámu, tak si tam spíš připadám, jako návštěva, nebo děvečka. Nemám minutu pro sebe. Neříkám, máma je více méně soběstačná, ale stejně jsem neustále ve střehu, jestli něco nepotřebuje. Nemá hlad, žízeň, nepotřebuje dát hygienické potřeby nebo něco. Prostě to není to, co jsem si představovala.
Co se týká mimča... viděla jsem dokonce i výhodu v tom, že chodí do práce v noci. Přes den bychom byli spolu a večer by šel pracovat. Já bych se mohla časem vrátit do práce a on zůstal na mateřské a chodil si v noci přivydělávat.... jenže takhle... já fakt nevím.

marketa233
23. led 2015

@zubina Souhlasím s @kokoska21

Rozhodně se nesnažte o miminko. To má přijít do stabilního, pohodového vztahu.

Asi se budu opakovat, ale vy (podle toho, co píšeš) nežijete spolu, opravdu jen přežíváte vedle sebe. Pokud to takhle jednomu z vás vyhovuje, je konec. Ten druhý to dlouho nevydrží. Pokud vám to oběma nevyhovuje, musíte najít způsob, jak spolu rozumně komunikovat, což neumíte. Dovedeš si představit, že takovým způsobem, jak to děláte teď budete dlouhodobě žít? Že budete řešit každodenní situace? Třeba výchovu dětí...

marketa233
23. led 2015

@zubina A ještě jedna věc. Trochu mi to připadá, že tě bere jako samozřejmost. A stejně tak váš vztah. Jako danost, o kterou není třeba pečovat.

zubina
autor
23. led 2015

@marketa233 Tak co mám dělat? Nevyhovuje mi to, ale já už nevím, jak jinak mu to říct? Neposlouchá... má svojí pravdu. Nedokáže mě pochopit a nechce ani kompromis, který by vyhovolal i mně. To, že mi věnuje jeden večer v týdnu je fajn, ale já potřebuju víc než 4 hodiny mezi tím, co přijdu z práce a půjdeme spát.

lenka5731
23. led 2015

@zubina pokud je pravda tvůj přísvěvek z 10:29 a snažíš se mu to říct opakovaně, tak si bohužel myslím, že není kde brát a rozchod je nevyhnutelný. S tímhle mužem těžko budeš šťastná. Mám s prakticky stejnou situací vlastní zkušenost. 😒 Sedí dokonce i to starání se o jeho blízkou osobu - já jsem se mu starala o jeho 85 letou babičku, se kterou bydlel ...

zubina
autor
23. led 2015

@lenka5731 Teď už se nesnažím, našla jsem si brigádu, ale když jsem byla doma, tak jsem mu to říkala. Prosila ho, aby mi dal aspoň neděli (tehdy byl v práci 7 večerů v týdnu). Dostala jsem ji 1x za 14 dní. Pak jsem rezignovala. Teď s tím začal on, ale kompromis udělat nehodlá. A já neustoupím. Buď mi věnuje soboty a neděle nebo nic. Nechci sedět každý večer sama doma a tupě čumět do zdi. A ani za ním nechci chot do klubu, jak tady navrhovaly holky. Tohle už máme za sebou a nedělalo to dobrotu. Protože pokoždé když jsem tam přišla, tak tam koketoval s nějakou buchtou (nebo mně to aspoň jako koketování přišlo, on tvrdil, že ne). Možná bych se na to měla fakt vykašlat a měla utíkat, dokud je ještě čas. Miluju ho, ale už nemám sílu.

linee
23. led 2015

@zubina uprimne? zbalila bych se a odesla.
Myslim, ze jste prilis kratce spolu na to, aby si se vzdávala vseho. Pripada ti v poradku, ze si ve vztahu, ale musíš chodit na brigadu, aby si prisla mezi lidi a nezblaznila se ze samoty? Vnimam to takto, ze chce po tobe všechno nebo nic a podle toho, co tady pises uz to na nej zkousely dve holky před tebou (pravdepodobne ze stejného duvodu) a ty také nakonec odesly (nebo byly odejety). Duvod si asi dokazes domyslet.
Pokud budes mit dite, nemyslim, ze ti bude on oporou - on si proste chce užívat, mit vse po svém a podle svých pravidel. A navic, když budete zit vedle sebe, jak říká, o cem chcete mluvit? Nebudete mit moznost sdilet spolecne zajmy, kamarady, cas a kazdy budete travit cas uplne jinak a po case mozna i s uplne nekym jinym. Trochu si rikam, ze se neboji, ze u tve brigady te nemá "pod kontrolou", protože je v praci. Tak ti přes den muzes zavolat a vic co se dej a ma o tobe prehled. Vecer na to nemá cas ani moznost.
Pokud to opravdu takto vidi, sbal se a uvidis. bud o tebe nebude chtit prijit a casem mu budes chybet nebo je toto vsechno opravdu sebecky pouze o nem a po case zjistis, ze si lepe udelat nemohla.

Ještě mne napadlo - jestli s vámi bydli maminka, musela něco pochytit. Rekla k tomu něco? Nebo pripada ji vas život normalni nebo se o tom nebavite?

romantika
23. led 2015

Tak ja myslim, ze takovy vztah celkem je o nicem. Pokud se nerozpadne ted, tak si poridite dite a zjistite, ze s dítětem se to bude jevit ještě horsi a budete v prcicich. Ty budes sama na dite a casem si budes cim dal vic rikat proc proc az ti prijde zbytecne s nim vůbec byt. Ono je totiž ve vztahu potřeba abyste se potrebovali. Takjak to pises, mi prijde ze te prakticky nepotrebuje. Ono jte tezke dneska si každý snazi drzet praci a jistotu, ale pokud prijdou deti a tezsi chvilky problémy a budes hledat v minulosti ty krasne chvilky z ceho se drzet, tak tam nic nebude. Pisu z vlastní zkusenosti, ono vždycky je to nejake, ale udrzet dlouhodoby vztah na existenci dvou lidi, kteří prakticky funguji oddelene je sakra tezke. Cili bych se zamyslela, jestli chci tohle cely život, představila si, ze mam deti a jsem porad sama a pak ti velice rychle prijde na mysl, na co ho vlastne potrebujes? j V minulosti najdes jen ze vlastne jste porad zili každý sam a nula z nulou posla. A utikat z toho s dětmi uz je sakra tezke. Proc spolu zijete vis sama, zda te tak neskutecne miluje a plánujete a jak budoucnost vis taky sama, ale jak to pises, tak vidim jen cestu do nikam. Ale říká se, kdyby clovek nebyl mlady a zamilovany tak nejsou deti. Ale osobne, zamysli se co ti vas vztah dava a jestli takhle hodláš zit cely život a k tomu mit na hrbu ještě starost o deti a kopu milonu starosti, které s dětmi prijdou. Jak se pak budete domlouvat, když ted uz to nejde.Drzim palce at to dopadne nejlíp jak muze.
Jinak udelala jsem stejnou chybu, takze radim sbalit se a vypadnout a zacit zit. Lide se nemeni. Vypada to na osamělého jezdce jako ten muj, sice deti miluje, ale ja ziju sama.

tarra27
23. led 2015

@zubina určitě žádné plánovaní miminka apod....nebo se z toho pos....vůbec bych toto neřešila už po telefonu, neprosila ho...i za cenu rozchodu....tohle nemáš zapořebí...nic po nem nechtej, ale sama se brigády nevzdávej...jemu vadí, že nemá přehled, kde večer jsi....to je cele...že nedřepíš s jeho mamkou doma...nechodíš s kámoškama cvičit, nechdíš prakicky nikam...za ním bych do klubu nelezla...to ani omylem...ty si zařid svuj životn aby jsi byla spokojená.....neříkám neustupovat vubec, ale ne že ty budeš ustupovat ve všem a on si bude otevírat pusu....

drž se.

tarra27
23. led 2015

@zubina a on se nezmení tím, že budeš říkat co a jak...ale pokud je šance na zmenu, jen tím, že ty zmeníš sve chování.......musíš být klidná, nad vecí a žádný vyčitky...ale jasne stručně argumenty....

ale do budoucna zvaž, zda ti tento vztah stojí za to....abys treba ted nedosáhla sveho, ale až bylo mimi on nepřišel, že opet noční....a ty sama s mimčem doma.....

já si myslím, že tvuj partner není moc rodinný typ a já bych s ním na moji povahu trpela....já bych s ním nezustavala, určitě ne, když bychom nemeli deti...

linee
23. led 2015

@zubina nase reakce se minuly, ale budu opet uprimna...on ani nic nezmeni.
Jak jsem uz jednou psala, maminku a pritelkyni ma na jednom mistecku, proc by něco menil, Navíc, v praci ma holky, se kterými muze pokecat, pobavit se a neresit problémy (nemocnou maminku a pritelkyni, co se prosi, aby s ni travil cas). Tam holky prijdou a zase odejdou, ma na vyber a vždy se nejaka najde, co se mu hezky primluvi a pokeca.
Pokud by neco chtěl zmenit, udela to uz u te první nebo aspoň u druhé a nebo maximalne u tebe. Ale uz jenom to, ze ma 3 pritelkyne, kterym vadi na nem to stejne a on presto odmita s tim neco udelat je pro mne znameni toho, ze to nezmeni nikdy.
Jsi holka, která chce, aby s ni pritel travil cas, venoval se ji, měli spolecne chvile, konicky, byt opecovavana. A to vsechno pravem. A on ti to nemůže a ani nechce dat. Ver mi, ze pokud bys tohle ted prekousla, později by se ti to vratilo a nekolikanasobne.
Proto, ac mi je to opravdu tezko napsat, sbalila bych se a odesla. I kdyby si zrusila brigádu - co by to vyresilo? Spokojeny by byl on, ale ty ne. A pokud mate vztah, kdy jeden nebude spokojeny, ma to do budoucna vyznam?

marketa233
23. led 2015

@zubina Má zkušenost je, že se partner nezmění. Možná na chvilku, ale pak se zas vše vrátí do zajetých kolejí. Není to chyba jeho, ani tvoje. Je to prostě fakt, nehodíte se k sobě. To, že se spolu nedokážete dohodnout, to jasně potvrzuje. Čím déle budeš v takovém vztahu zůstávat, tím víc budeš doufat, tím složitější pro tebe bude vztah opustit. až to za několik let stejně uděláš, budeš toho času litovat.

zubina
autor
23. led 2015

Takže koukám, že mám vlastně 2 možnosti, buď ho umlátím argumentama nebo odejdu. Je to jako zlý sen. Když si vzpomenu, jaké to bylo na začátku, jak se fakt snažil, vymýšlel program, měl zájem... a po sestěhování se to všechno vytratilo, tak je mi z toho fakt smutno.
Holky, každopádně vám moc děkuji. Hrozně se mi ulevilo, že jsem to mohla s někým probram a mohla slyšet (vidět) názor někoho jiného.

marketa233
23. led 2015

@zubina Pokud ho "umlátíš argumentama", prohrála jsi. Ustoupí, udělá, co stejně nechce, a za chvíli bude konec.

zubina
autor
23. led 2015

@marketa233 takže mi radíš rovnou se na to vyfláknout?