Spřízněná duše, kterou potkáte jednou za život
Ahoj všem,
chodím mezi Vás již delší dobu pod jiným nickem, ale vzhledem k choulostivosti tématu bych chtěla zůstat 100 % anonymní, a proto jsem si dovolila vytvořit nový nick a s ním i tuto diskuzi, potřebuji znát objektivní názor nezávislých pozorovatelů...
Tak tedy:
Měla jsem několik let stálého přítele. Vztah s ním byl bezproblémový, z pohledu mnoha lidí ukázkový, ale ve skutečnosti vlastně až příliš klidný, skoro bych řekla chladný. Postupně jsme se vzájemně hodně vzdálili, žili jsme vedle sebe spíš jako přátelé, intimní život ustoupil do pozadí. Zpočátku jsem s tím bojovala, ale k ničemu to nevedlo, jen jsme se hádali. Nakonec jsme oba rezignovali a spíše přežívali ze dne na den.
V té době jsem se již kamarádila s kolegou z práce, se kterým jsme si hodně rozuměli, měli si stále o čem povídat a čemu se smát. Kolega byl ode mě o pár let starší, ženatý, se dvěma dětmi. Bylo mi s ním hrozně hezky, přitahoval mě a já jeho zřejmě také, až mi jednoho dne vyznal lásku s tím, že si s partnerkou dlouhodobě nerozumí a chtěl by to zkusit se mnou. Od tohoto okamžiku se strhla lavina událostí, která obrátila vzhůru nohama život nejen mně, ale i spoustě lidí kolem. S kolegou jsme si začali psát zamilované zprávy, těšila jsem se na každý okamžik, kdy zapípá mobil a přijde mi od něj vzkaz plný lásky. V té době už měl přítel podezření, a tak si v nestřeženém okamžiku pár popisovaných SMS přečetl a udeřil na mě, jak se věci mají. Přiznala jsem mu, že jsem potkala člověka, se kterým je mi hrozně hezky. Přítel se rozhodl, že náš vztah zachrání a začal mi nosit kytky, přestal chodit po hospodách a asi doufal, že se tím, stejně jako vždy předtím, zase všechno urovná. Pro mě ale již bylo vše ztraceno, byla jsem až po uši zamilovaná do kolegy, se kterým jsem mezitím strávila nejromantičtější chvíle svého života a současně nejkrásnější sex. Oznámila jsem příteli, že chci náš vztah ukončit, což on dlouho odmítal přijmout, hádali jsme se, vyčítali si, ale časem se to uklidnilo. Já si našla vlastní bydlení a odstěhovala se.
Od tohoto okamžiku jsem trpělivě čekala, jak kolega vyřeší doma svoji složitou situaci. Se ženou jim to sice dlouho neklapalo, ona podle všeho měla také jiný vztah, ale přece jen tam byly ve hře také dvě děti, kterým jsme chtěli v rámci možností co nejméně ublížit. Čas plynul a kolega stále nic neřešil, až jsem se jednou na firemní poradě dozvěděla, že si naplánoval rodinnou dovolenou s manželkou a dětmi. Nemohla jsem tomu uvěřit, pohádali jsme se a já jsem byla strašně nešťastná a v zoufalství jsem mu řekla, že takhle to dál nejde, že pokud chce být se mnou, bude se muset rozhodnout, co dál, že já už jsem první krok udělala a nyní je řada na něm. Potřebovala jsem si o tom s ním promluvit, takže mi nakonec řekl, že mě musí více poznat, než udělá zásadní životní rozhodnutí. Byla jsem úplně na dně, nechápala jsem, kam se poděly všechny jeho sliby, jak spolu zvládneme vše, že jsme si souzeni a jak si ničím v životě nebyl jistější. Nakonec jsem se ale jaksi sebrala a rozhodla se, když chce čas, dostane ho. Přestala jsem všechno řešit, na nic se ho neptala, do ničeho netlačila, jen čekala. Všechno se zdálo v pořádku, užívali jsme si jeden druhého a spoustu skvělého sexu.
Čím déle jsme byli spolu a čím více jsem toho věděla o jeho rodině a hlavně dětech, měla jsem větší obavy z toho, jak to všechno zvládne, zda v konečném důsledku bez dětí a svého způsobu života bude ještě tím mužem, do kterého jsem se tak hrozně zamilovala. Přestala jsem mluvit s rodinou i kamarády. Na nikoho a na nic jsem neměla náladu, jen jsem přemýšlela o tom, co udělat, trápila se v samotě, kterou nenávidím, a neskutečně se bála, že ztratím lásku svého života. Tehdy jsem měla pocit, že je moje duše roztrhaná na kusy a cítila jsem se na pokraji sil.
Jednoho dne jsem si byla zaběhat, přemýšlela a v tom jsem si to uvědomila. Nemohla jsem popadnout dech a začala jsem nahlas brečet. Neumím ani popsat, jakou bolest a prázdnotu jsem cítila ve svém srdci. Tehdy jsem pochopila, že náš vztah musím ukončit. Že kolega by bez svých dětí, které miluje, nebyl šťastný a že musím ustoupit já.
Dlouho jsem přemýšlela, co mu všechno při našem rozchodu musím říct, aby pochopil, že se s ním nerozcházím proto, že ho již nemiluju, ale právě proto, že ho miluju tak moc. Když přišel onen smutný den, samozřejmě jsem to obrečela, ale měla jsem dojem, že jemu spadl kámen ze srdce. Nakonec navrhl, že by byla škoda se již dále nekamarádit, protože jsme přece spřízněné duše, že mi i tak chce být v životě oporou a přítelem, s čímž jsem souhlasila a byla jsem ráda, že mi zůstane alespoň takhle nablízku.
Po nějaké době jsem potkala jiného muže, velmi milého a pozorného. Zažila jsem s ním moc pěkné rande, začali jsme spolu tedy chodit a časem i bydlet. Sex s ním je moc hezký, i když ne tak vášnivý a plný touhy jako s kolegou, ale klape nám to a je nám spolu fajn.
Kolega o mém vztahu ví, i přes to mi ale řekl, že je prostě sobec a chce ze mě i kousek pro sebe, načež mě zkusil svést a podařilo se mu to. Nutno říct, že já jsem se příliš nebránila, stále mě velmi přitahuje. Zkoušela jsem si s ním o tom promluvit, že takhle to dál nejde, že musíme žít každý svůj život, ale on argumentuje tím, že když se nám to oběma líbí, není důvod to nedělat, že na to je život moc krátký a že mě i přes všechno stále miluje.
Na druhou stranu na mě umí být ale i poměrně nepříjemný a urýpaný, když nemá dobrou náladu, komentuje přede mnou i jinými kolegy krásu jiných žen, což je mi nepříjemné, vtipkuje při obědech se servírkami, což je mi líto, nebo organizuje setkání po práci, na která mě nezve, ale po tom o nich přede mnou povídá. Nikdy jsem mu neřekla, že mi tyhle věci nejsou příjemné, nebo že mě to bolí, protože mám pocit, že mi to už nepřísluší. Na druhou stranu mu neumím říct ne, když se mě snaží svést a šeptá mi do ucha spoustu krásných věcí. Nějak se v tom zkrátka motám...
Pokud jste dočetly až sem, díky za to. Zajímalo by mě, co si o tom všem jako nezávislé pozorovatelky myslíte? Já stále ještě věřím, že to kolega myslel všechno od počátku upřímně, že se také zamiloval a chtěl být se mnou, ale že to nedokázal dotáhnout hlavně kvůli dětem, což chápu. Ale na druhou stranu mě občas jeho chování zaráží a nerozumím mu. S novým přítelem mám hezký vztah, o který nechci přijít, je to skvělý chlap, o kterého se člověk může v životě opřít, trávíme spolu moc hezké chvíle a plánujeme budoucnost. O kolegu po sexuální stránce nestojím, pokud mě vyloženě nedráždí, to pak nějak ztrácím zábrany, současně mám ale strach, abych nepřišla o přátelství, které mi kolega slíbil. Možná proto, že moc přátel nemám. Nebo už to přátelství není? Jak to cítíte/vidíte všechny vy?
Díky za názory předem.
Kolega mi připadá jako celkem schopný manipulátor...bacha, aby z tebe jen nevysával energii.
A začít si se ženatým, no nevím co čekáš že ti tady holky poradí - spoustu jich to zažilo, ale z druhé strany. Za sebe ti můžu říct, že já jsem byla ta podváděná manželka a můj exmanžel své milence říkal věci, které vůbec nebyly pravda...tak nevěř všemu, co on ti o své ženě povídá, jak jsou spolu kvůli dětem, jak jim to neklape a jak má jeho žena taky milence - samozřejmě to může být pravda, ale ve většině případů právě že není.
Ten chlap tě má tam, kde tě chtěl mít...stačí mu tě mít občas v posteli a baví se tím, že ti povídá o jiných ženách a před tebou flirtuje se servírkami. Nemysli si, že nepostřehl, že ti to vadí. Ví to a dělá mu to dobře. Měla by ses od něj uplně odstřihnout
@radka8888 ale prave, ze zivoty nici. Kdyz opomenu jeji vlastni, tak si zahrava se zivotem sveho nynejsiho pritele a tebe to asi nedojme, ale me ano a tak napisi i to, ze si zahrava se zivoty ex milencovych deti a manzelky.
On mohl a mel rici ne...jisteze nebyl nesvepravny. Jenze to ona take ne. A existuje neco, jako zaklad moralky a to je obecne dobro. A to ma takove jedno zlate pravidlo. Necin jinym to, co nechces, aby bylo cineno tobe. Jako zaklad filozofie to najdes uz ve stare cine a propleta se to dal pres indii az po antiku. Vice to nasledne zpracoval treba Tomas Akvinsky.
Jasne, jsme tezce individualisticka spolecnost a kazdy kouka jen na to, aby si sam zanarokoval sve (mmch nevymahatelne) pravo na stesti. Jenze to uz tu bylo...skoncilo to padem antiky a velkych civilizaci.
Takze za me...zamest si pred vlastnim prahem a koukat i dal, nez stoji me vlastni zajmy. Jasne, clovek se casto u toho bude muset ovladat a jit pres zavit, ale je na case, aby lide pochopili, ze perpetualnim narokovanim si sveho stesti stylem "po me potopa" zadneho stesti nikdy dojit nemohou.
@terezapetrova ta dotycna nema vuci jeho zene a detem zadne zavazky a povinnosti. Tak to proste je. Je blbost, zacit si se zadanym, ale zavazky vuci rodine ma ten chlap.
@radka8888 samozrejme oba maj vinu ja proboha neomlouvam jeho
@kacca11 a ja napsala opak?
@nonnni Ježíši dik za tenhle prispevek, říkala jsem si, ze neni možný aby tady nebyl někdo dalsi, komu by nevadilo, ze zakladatelcce by nevadilo se účastnit na možném rozbití něčí rodiny a ona si píše jen o sexu a lásce, DIK ZA TEN PRISPEVEK
@lineckekolecko Milé linecké kolečko 🙂, když jsem četla tvůj příběh, tak jsem měla pocit, že ho znám. A aby ne, už to tu bylo milionkrát. Tady máš téměř stejný příběh jiné nešťastnice (doslova) - stačí si přečíst úvodní příspěvek, a pak ten úplně poslední. A budeš mít jasno 🙂 Ale to mezi tím je taky velmi poučné, jak nešťastnice sundala klapky z očí a zmoudřela: https://www.modrykonik.cz/forum/rodinne-problemy/rezignoval-na-vlastni-stesti-2/
zrovna na tu diskusi "rezignoval na vlastní štěstí" jsem při čtení příspěvku myslela :o) Pročti si to, fakt - pomůže ti to otevřít oči... Nebud blbá, nepodváděj super chlapa co máš kvůli blbcovi, co si na tobě jenom léčí svoje ego!!! Kopni ho do zadku s rozběhem a otevři náruč novému, krásnému životu :o)
@lineckekolecko Je to klasickej kurevník, co tě utáhl na vařený nudli, žádnej přítel, ani spřízněná duše. Uviděl naivku, co mu všechno zbaští a prostě si s ní užil. Teď by si tě nejraději držel v záloze, protože je mu jasný, že stačí se jen trošičku snažit a ty mu zas vlezeš do postele. Vzpamatuj se holka!
Ahoj všem,diky za reakce a názory.
S kým,proč a kdy jsem se rozešla jsem popsala v úvodním příspěvku,další podrobnosti a obhajování jsou nepodstatné,stejne jako můj vek.
Cely příběh je složitější,jak uz jsem říkala,ale to podstatne,co musíte vedet,abyste si udělaly názor,jsem popsala.
Nechci hájit ani sebe,ani nikoho jiného,vsichni víme,proč jsme udělali,co jsme udělali,všech rizik a odpovědnosti jsme si byli vědomi.A podle toho jednali.
Nečekala jsem radu,ani podporu,jen me zajímal názor nezaujatych lidi na přístup a chování mého kolegy,který jsem dostala a nejde než s nim souhlasit,mate vesměs všechny pravdu.
Také jsem si prošla diskuzi,na kterou bylo odkazováno.Jako přes kopírák,jako bych to psala ja...
Ještě jednou díky všem.Skoda,ze jsem se neodhodlala probrat svoje trápení veřejne již dříve,možná by to vsechno mělo úplně jiný vývoj.
@lenakal Je to klasický příběh plný klišé. Doporučuji ženatého nechat a udržovat s nim pouze pracovní vztah. Kamarádství je hloupost, říká Ti to jen proto, aby se mu občas podařilo Te dostat do postele. Věnuj se svému příteli a minulost hoď za hlavu. Spřízněné duše rozhodně nejste, to by se tak k tobě nechoval. Chtěl by poslušnou manželku, kterou niky neopustí a poslušnou milenku. Jak sám řekl, je sobec a jen Tě využívá. Takový chlap nestojí za trápení. Hodně štěstí.
@nonnni souhlasim. Ale právě proto, že píše zakladatelka o otevření oči, tak neni třeba se do ní navazet. Snaží se, aby po ní potopa nebyla, ale věřím tomu, že je to těžké když ji blbne hlavu a je zamilovaná. Já samozřejmě lituju jeho rodinu, ale je za ní zodpovědný primárně on.
@lineckekolecko Jsem zastáncem toho, že "všechno zlé je k něčemu dobré" a at se ti v životě stane cokoliv, časem zjistíš, že to mělo nějaký důvod a že díky tomu, že jsi si prožila něco špatného může přijít něco dobrého... A taky jsem zastánem toho, že si člověk musí za život projít jedním průserovým a opravdu špatným vztahem, aby pak mohl mít ten pravej a skvělej a být v něm štastný... hodně štěstí :o)
@radka8888 primarne jiste, ale sekundarne? Ta zodpovednot, byt neni pravne vymahatelna tam je.
Kazdopadne, souhlasim, ze je zbytecne se navazet do zakladatelky. Tohle byla rekace na to, kdyz nekdo zahyba, tak je zodpovedny jen on a pouze on.
@lineckekolecko zkus se na to podivat racionalne. Zamilovanost jako takova je jen kombinace chemickych latek. To, co te k nemu a jeho k tobe tahlo jsou jen hormony. A zamilovanost v idelanim pripade prechazi do lasky. Ale ne vzdy se prave zadari, aby se oba akteri v tomto sladili a vztahy upadaji. Tak to chodi, zazil to jiste kazdy🙂
Nesabotuj svuj novy vztah. Pouzij teto zkusenosti do budoucna...
Z mého pohledu si kolega užívá nezávazného sexu, ač tvrdí něco jiného, tak se mu líbila chuť zakázaného ovoce, vyskočení ze stereotypu s manželkou, líbilo se mu, že je atraktivní i pro někoho jiného, než pro svoji ženu...
Když šlo do tuhého, vycouval - jako většina ženáčů, co jsou oficiálně v manželství nespokojení a nešťastní, ale v podstatě jim vyhovuje full servis, děti, společný majetek atd.
A to, že ses nechala svést ho vlastně baví - luskne prsty, má tě na lopatkách, nehrozí, že bys to práskla manželce, on se taky nepochlubí... takže pro něj je to vlastně výborné zpestření zdarma.
Promiň, ale tak to vidím...
@lineckekolecko zdravím kolegyni hříšnici 🙂 Můžu ti potvrdit, že přiznání barvy mezi lidma, od kterých jsem nečekala jednání v rukavičkách, na mě mělo hodně velký účinek. Kamarádky ti málokdy řeknou tvrdou pravdu, protože se bojí, aby ti neublížily nebo o tebe nepřišly. A to, že jsem se svěřila na MK byl pro mě zásadní první krok.
Ale proč píšu... Když jsme se s kolegou rozešli, ještě proběhly nějaké smutné scény, ze začátku by se ta zoufalá atmosféra dala krájet, všímali si toho i lidi, kteří s náma přišli minimálně do kontaktu. Nicméně žádné naschvály, žádné okaté flirtování s jinýma, žádné snahy svést toho druhého. Chováme se k sobě slušně, pracovně fungujeme jako by se nic nestalo, postupně jsme se začali zase smát a bavit se normálně. Usmívá se na mě, ale bez náznaků. Říct, že jsme kamarádi, by bylo předčasné, ale třeba jsme na dobré cestě. To, co dělá tvůj kolega, je hrozně nefér. Měl by respektovat tvůj postoj a nepokoušet tě, když sám moc dobře ví, že ti nemůže dát víc. 😖
Taky jsem jednou z "hrisnic" ... mela jsem devitilety vztah, ktery byl typickym prikladem prechozeneho vztahu. Byvaly se posledni dva roky utapel v depresich a sebelitosti ... pak jsem zjistila, ze o me hanlive mluvi s kamarady na netu. U me tim padem odesli zbytky ucty, ktere jsem k nemu mela. Zaroven se do me zamiloval kolega z prace ( ano ano ty pracoviste, vylozena sodoma gomora) ... zacal mi lichotit, viset na me ocima a casem jsme se zblizili, sverovali se atd. Tak jako ja i on zil v dlouhodobem vztahu ...
Rozdil mezi nami byl ten, ze ja jsem mela pred svatbou a kdysi bych pro pritele udelal prvni posledni. On svuj vztah prezival, nikdy nebyl zamilovany a spolecne vecery prezival o alkoholu a trave. Nejdriv jsem se na nej divala jako na kamarada a nechapala jsem proc takhle zije ... nebo spis preziva. Asi jako kazda zena mam v sobe jakysi samaritansky pud a nas vztah prerostl v lasku. Chtela jsem mu asi ukazat, jake to je, kdyz se clovek zamiluje a o co prisel. Dnes mi za to dekuje ...
Ale podstata je, ze se to mezi nami tahlo rok, ja jsem zrusila svatbu a az dva mesice potom se rozhodl odejit on. Dneska spolu zijeme uz skoro rok a jsme zamilovani jeste vic nez predtim. Ale pohadky neexistuji a pravda je, ze mi to cekani moc ublizilo ... to ze ani moje zruseni svatby ho neprobudilo a ze pod vlivem alkoholu se s ni nekolikrat vyspal ac jsem na nej cekala.
Zijeme spolu, milujeme se, nekouri ( ze dne na den) ani nepije, a chce si me vzit ( coz razantne odmital ve svem predchozim 10ti letem vztahu) ... ale ja se nekdy proste rano probudim a je mi do breku z toho, jak mi ublizoval svou nerozhodnosti. Treba to casem prejde, treba ne ...
Muzi si nekdy neuvedomuji, co svym chovanim zpusobuji ... ublizit se da i tomu koho milujeme, bohuzel.
Ahoj,muj soucasny partner, jsem s nim jiz 9 lrt si me taky nasel kdyz mel partnerku,jeste k tomu tehotnou. Ja se brabila ale neubrNila a jsem za to stastna. Rozebirat to tady nehodla. Takze lze to,ale ja si jim byla jista od zacatku,ze je do me blazen a dokazuje mi to kazdy den i ted. Ale musis to citit ty,musis si byt jista. Pokavad nejsi asi je intuice spravna a nech ho byt. Nenech se jim poblaznit,nebo prijdes onsoucasneho partnera a budes sama. Nerikam ze na vzdy ale konkretne ted v situaci. Zas nandruhoi stranu pokavad nejsi zamilovana do soucasneho ofi partnera,jestli by nebylo vjodne ukoncit vse. Zacit znova. Kolik mas nebo jsinmela partneru je jen tva vec. 3 mi neprijdou jako obrovske cislo;D zenateho nech byt uplne, ma te obmotanou a musis se odmotat ;) jinak nebudes milovat nikohi jineho. Tot ma zkusenost
Nejsou to vymluvy, tak to pravdu bylo ... ja jsem v te dobe byla navic tri tydny sama v Thajsku a vim, ze se strasne bal, co tam delam. Sam mi rikal, ze si namlouval, ze ja si tam urcite nekoho najdu. Muzska jesitnost zkratka.
Asi jsem se spatne vyjadrila, stastna jsem ... ale obcas se stane, ze na me prijde jakasi depka a mam "vycitavou". Ze zacatku to bylo jednou za mesic, ted spolu zijeme 8 mesicu a maximalne to vyplave pri nejake hadce, ve smyslu "ted ti to dam sezrat" ... smutno mi z toho je, ale spis kdyz to na me prijde, rozhodne to neni beznou soucasti naseho vztahu.
Napsala jsem to spis proto, ze mam dve kamaradky, ktere jsou na tom podobne a cekaji, az si dotycny vybere ( at uz jsou ony tou manzelkou nebo milenkou) a moje lovestory jim dala jakousi nadeji. Ja se ale bojim, ze to je za prve plana nadeje a za druhe to pak neni vsechno ruzove, protoze minulost ze dne na den nezmizi
@barulina Rozhodne te nesoudim a nechci to tady rozmazavat. Ale jedna vec by me zajimala. Jak vidis ted po tolika letech to dite, ktere vzniklo v dobe kdy odesel? Nepripomina ti neprijemne obdobi vaseho vztahu?
A jeste si taky mela vuci nemu nejake vycitky jako ja viz. muj prvni prispevek
@rubi to je dobre ze me nesoudis,ono ani bych se nenechala nekym kritizivat. Kdo v tom nebyl mepochopi. A kazdy znas se mize dostat do ruznych situaci. Jak vidim "maleho? No normalne, mame ho co nejcasteji jde s mamkou se domlouvame,ani jsme si nenechali upravit styk protoze jsme obe dve steany nirmalni. Jezdi s nama na dovcu akce. Mala ma brachu ktereho miluje. A vycitky,ne on i podle sliv jeho mamky ma stastne detstvi a s tim ja souhlasim. Snad na tacatkz po tom co na to byvala prisla,chteli jsme az po porodu at se ji treba neco neptihodi to nylo tezsi,ale vycitkami bych to asi nenazvala, nevim uz di vsechny ty pocity presne nepamatuji. No kazdopadne ja nikdy nezakazovala muzi nic. Dokonxe byl u porodz ikdyz uz dpolu nebyli. Nechal ji k uzivani byt, dali jsme penize. Ono jsou mracky,ale myslim ze je umime vzdy vyresit. A vycitky tedy polavad na zacatku byli davno nejsou.
@rubi ale tohle neni muzska jesitnost . Tohle jsou kecy v kleci. Proste tenkrat jsi mu za to nestala. Valil to na obe strany. Coz neni jeste indikativni k tomu , jake city k tobe ma ted. Ty mohou byt nejhlubsi a nejcisci . Takze bych doporucila si o tom promluvit a uzavrit to. At si minulosti nezkazis pritomnost. Citis, ze to tenkrat nebylo uplne fajn proto, ze nebylo. Ale ted uz byt muze.
@barulina Tak to si mi dodala velkou nadeji, ze to proste casem prejde ....
@nonnni Presne to se stalo a pokazdy to tak dopadne, mluvili jsme o tom, pritel me ujistuje, ze ho to hrozne mrzi a ze se choval jako srab. Mas pravdu v tom, ze si minulosti kazim pritomnost a pritel dela vsechno mozny, abysme si to vyrikali a sli dal ... A Barlina me ted ujistila v tom, co si sama myslim, ze za par let si na tyhle pocity ani nevzpomenu.
@lineckekolecko Holky, proboha, nedělejte nikomu milenky. Co nějaká vnitřní hrdost, morálka? Co ten člověk, který Vás čeká doma a věří Vám? To opravdu stačí, aby Vám někdo "šeptal do ucha spoustu krásných věcí" a na všechny tyto hodnoty se vykašlete?
@rubi otazka je, zda opet nevyplavou na povrh.. tady nejde o to to vytesnit, ale o to se s tim pocitem vyporadat. Prijmout to jako skutecnost, ktera se stala a s tim uz nic neudelas. Od pritele je fajn, ze priznal, ze byl srab. Protoze byl. Kdbyby mel jasno, tak by do postele s nikym nesel, ani pres alkoholicke opojeni. Ale pokud mu to neodpustis, tak si zadelavas na budouci prusvih. Byli jste spolu kratce a jste porad spolu jeste strasne kratce. Je logicke, ze to porad zpracovavas, ale melo by to spet ke zpracovani te emoce a ne cekat na to, ze se to prirozene nejak vytesni...
jedna z veci, kterou
@barulina take napsala a ktera je dost podstatna je, ze mezi nimi vladne pohoda. A to i s treti stranou (matka ditete). Coz je moc fajn, kdyz uz se to takhle seslo. Tak si ty tu pohodu nenabouravej. Pojmenuj si presne, proc ti to tak strasne vadi...to vetsinou pomuze.
mmch, moc se mi libi tva prezdivka tady🙂
Holky tak vase pocity jsou jedna věc, pocity chlapa a třeba v budoucnu pocit viny druha a pocity dítěte třetí...můj ex me opustil když jsem byla těhotná. Podle jeho chování a chování te milenky ke mne,měli výčitky oba...a řekla bych,ze je maji dodnes (tipiju podle toho jak se v me přítomnosti oba chovají). A muj ex ma dnes i výčitky vůči našemu synovi,ze je s nim malo,ze ho neviděl vyrůstat. A co se stane, az budou děti velké ba zjistí, co jejich táta udělal, když byli malinké nebo v bříšku...ale svědomí je každého vec
@lineckekolecko Jako bys popisovala můj příběh. Pomalu do puntíku jsem si prožila to stejné. Rada? Ať to sebevíc bolí, utni to. Rychle a navždycky. Přestaň ho kontaktovat, změň práci (já odešla na mateřskou - naštěstí jsem si včas uvědomila, co chci), přeruš s ním veškeré styky, předcházej situacím, při kterých bys s ním musela přijít do styku. Pokud ho máš na FB v přátelích, vyhoď ho z přátel a buď na sebe hrdá, že jsi to všechno dokázala ukončit. Takový člověk je nula! Jak už tu někdo psal, povídálek vhodný,naivek... To je přesné označení. Hlavu vzhůru, buď lepší než on! Kdybys chtěla, napiš zprávu.. Vím, jak ti je a jak to bolí.. Já to zažívala 4 roky..
@terezapetrova neprotirecim. Musí být dva tj.je možnost to ukončit z obou stran. Ale on je vinnen víc, protože má rodinu. A on má především říct ne. Formulace, že ho odlakava od rodiny mi přijde, jakoze je on nesvéprávný a nechá se lákat jako na bonbon. Přitom z jeho strany je očividně také iniciativa.