Tchýně
Tak pořád přemýšlím, jestli je lepší mít tchýni co ze zajmá moc nebo málo. Mě ta moje vytáčí. Vím, že je hodná a na první vnouče se těší, ale mě její přílišný zájem štve. Pořád se vyptává co je nového- asi si myslí že chodím na utz každý týden. Pořád se ptá jak je to veliký, každý týden se ptá v kolikátém týdnu jsem- to je těžké si to počítat když ji to tak zajímá? Při každé příležitosti mi hladí břicho (zatím spíš špek :D) a mluví na něj. Když se manžel zmínil že už cítím pohyby hned povídá že si musí taky sáhnout- tak jí vysvětluju že to sotva cítím já... V práci to řeší s kolegyněma- nevím teda co :D Pak naší společné známé říká, že nic neví a že ona ví ode mě určitě víc. Co jako potřebuje vědět? čekam to s ní nebo co? Mám jí hlásit každý prd aby byla spokojená? No a to je takhle pořád něco. Má to někdo stejně? Nechci na ni být nijak hnusná kvůli manželovi, ale někdy už prostě skřípu zubama a bojím se že bouchnu...
@prostejina Já vás úplně chápu a přijde mi teda úplně normální, aby novinky tohoto typu (svatba, dítě, stěhování...) oznamovali sami původci těchto událostí...Pokud má člověk aspoň bazální úroveň sociální inteligence, tak by to měl pochopit. Já chápu, že se někdo třeba neúmyslně uřekne, kdo z nás si může s čistým svědomím říct, že se mu to nikdy nestalo...Ale pouštět si pusu na špacír a troubit to na všechny strany... tak to sorry, naštvaná bych asi byla taky. Nejlepší prevencí je tyto novinky oznamovat "plenárně" celé rodině při nějaké příležitosti, nebo holt, pokud o někom vím, že není s to nic smlčet, tak tomu dotyčnému oznamovat tyto věci až později...Někomu to možná přijde vostrý, ale obávám se, že účinnější pomoc není. 😝
@anelamates Řekla jsi to krasne a hlavne ty jsi to pochopila, ale ne všechny mame takhle chápavou tchýni....
Asi je dobré vžít se do toho druhého. Já návštěvy po porodu zrovna nemusím, zvládnu i péči o druhé děti, když je tatínek v práci, ale prosím bez návštěv.
NO já jsem štastná, že mám snachu takovou, jaká je. Že ona chápe tu naši potřebu vidět to miminko a radovat se z něj, pochovat si ho, pomazlit, poděkovat jim oběma, prostě mít společně s nimi radost. A nebrání nám v tom jezdit celkem kdykoliv. Pokaždé se domluvíme, pokaždé se radujeme spolu. A věřte mi, že je mi líto těch neštastných babiček, které se provinily vlastně láskou k vnoučeti. Protože je chtějí co nejdříve vidět a pochovat - ale protože jsou to tchyně, musí čekat třeba až po šestinedělí. To je strašně kruté, a já se jim ani nedivím, že potom na snachy nasazují. Taky bych byla asi zlá.
Všechno záleží jenom na domluvě - vy tu říkáte vžít se do toho druhého, pochopit, že tu nikoho nechci. Ale tím myslíte jen tu babičku co? Co kdyby ona řekla holky, vžijte se do mne, je to moje vnouče, dítě mého syna, já ho prostě chci vidět. Vážně by vás zabilo říci tak jo, babi? Ale jenom na chvilku, ano? Já jsem hodně unavená. Ono je důležité, když už mluvíte o pochopení, dávat totéž. Moje snacha dává , dává nám lásku a my jí taky. Děkuju za to každý den.
@anelamates souhlasim....me prijde nekdy tady resi fakt blbosti. ale na druhou stranu podivejte - vy se radujete atd ale taky se nejak chovate - nezbrojite snachu,nepomlouvate a snazite se vychazet ...ja mam kolikrat problem pozvat tchyni i svagrovou....a vite proc? Protoze kdykoliv to jde vsude mne pomlouvaji...dozvedela jsem se to az po trech letech vztahu. Manzelova sestra nevyjde s nikym a se mnou hrajou komedie divadla....nikdy nikoho do rodiny neprijali - ani od sourozencu rodicu....mamka vychovala manzela i jeho sestru ze nejprve oni dva a pak partneri....ze nepreji detem na narozeniny a svatky apod ze na svatbe za mnou chodili lidi z rodiny a ptali se co proti me maji....kolikrat jsem se snazila narovinu a s laskou si promluvit....otevrene. Odpzstila.....i se sverila. A zaver? Vzdy se vse otocilo proti me. Pi deseti letech snazeni uz to vzdavam. Chovam se slusne ale nejake aktivity - proc bych o volnem vikendu mela jet nekam pro koho jsem srejne povl a kde se resi jak spatne vychovavam deti a jak je dcera tlusta a ze ma na dvou letech plenky. ..atd. Mrzi me ty vztahy moc.
Nemusíš jezdit, dobrá, ale taky nemusíš bránit. Si myslím já. A když jsme u toho - já to měla lepší v životě - manželovi rodiče nám na svatbu nepřijeli. Z celé jeho rozvětvené rodiny dojela sestra, jeden bratr a sestřenice. A co jsem mohla dělat? Nic. I když po tom, co předvedli po naší zprávě o tom, že se budeme brát, mě to zaskočit nemělo. A možná proto jsem se rozhodla, že tohle nikdy nepřipustím. Takže moje rada - at jsou jakékoliv, jsou to pořád ještě prarodiče. Když dorazí, uvařit kafe, a mluvit o počasí, o jídle, třeba o cenách potravin nebo o šále, kterou mají na krku. Jakékoliv konfliktní řeči řešit prudkou změnou tématu - třeba jaké jede kolem auto. A když odejdou, umýt hrnečky a všechno spláchnout - ty černé myšlenky myslím. A hotovo. Netrápit se, kašlat na to. Ono se to časem sedne - u nás to trvalo dobře dvacet let.
@vikibetak My jsme radši nikomu o plánování dítěte neříkali a asi jsme udělali dobře 😀 protože moje máma je něco podobného jako tvoje tchýně..prý si nebude nechat říkat "babi" 😉 Fakt nevím, jak to jednou budu řešit, protože mi to přijde dětinské..a nebo se budu modlit, že jí to třeba přejde..
@anelamates Moje tchýně bohužel vnoučata radostně nevítá, asi je to tím, že máme 5 dětí-tak se to snažím pochopit. Spíše se bojíme ji vůbec něco říct.
No vidis, a ja nemam zadnou a co bych za to dala- vim, klišé, ale fakt, kdyby tu byla a obcas prudila a starala se..🙂
@komive Třeba až ho uvidí, tak bude všechno jinak. Já neznám hezčí než babičko babičko pojd se podívat, my máme kotátka!
@anelamates ale ja nebranim....nikdy jsem detem nerekla nic proti nim...a navstevy nezakazuji. I po tom vsem se bavim slusne a vetsinou o detech a nebo vsobecne. At je to jak je to,vychovala meho muze a on ma charakter a je to nejlepsi tata jakeho znam....a i jako manzel . Sice jsme taky cosi resili...ale vsude je neco. Jsem rada za to jaky je.
@anelamates a s tema navstevama to je mysleno tak,ze kdyby byly normalni,klidne naplanuji daleko vic aktivit....ale takhle radeji jedeme s detmi sami..nabizela jsem i manzelovi ze nejakou kratkou dovolenou a sam rikal ze ne...ze to vidi spatne. Ze my budeme hotovi a oni to neoceni a zase bude neco spatne. Nepremlouvala jsem ho protoze ma pravdu a za dalsi vim ze by postrane valily do meho muze nenapadne i psychologicky a i do nasich deti ktere nejednou citove vydiraly kdyz s nimi byly samy....takze proc bych si to ja mela delat tezsi navic s nekym kdo me stejne pomluvi?
Po tech deseti letech se nad to umim povznest i kdyz me to mrzi.....ale nebudu bojovat s nimi....
No me by kleplo kdyby mi moje tchyne delaly to co vam. Ano dite je spolecna radiost ale unava po porodu,zajeti rezimu,odmitnuti navstev je na matce. Asi nektere tchNe zapomely jak byly unavene po porodu,proto jim je fuk co jejich snachy. Je to sobecke a hnusne. A babicka co tady ibhajuje a chvali svou snachu ok, snacha asi snese vsechno a nebo spis nechce rict.peo klid v rodine. Babicka pise presne tak jak ty tchyne co "muzou" vse. No skoda nemuzou,sve deti uz vychovaly.e toto delat tchyne tak vyrostu a iecite bych nebyla hodna. Vidame se vzdy po domluve a v pripade ze by byla neplanovana navsteva tak klidne oitnu. Nehodlam svuj zivot podrizivat tchyni. A to ji mam rada
Chápu to obhajovani tchýni a babiček, když je paní jednou z nich, třeba je i jedna z těch, co berou na snachu ohled a dokáže se domluvit, ale ne každá je taková, me by bylo jedno, kdyby to bylo jen o kafi a pochovani malé neřeknu, ale ona očekává ze ji budu hostit. Ja po císaři s komplikacemi, bolava, nevyspala a ona takhle....pak přijela a první co tak musela dat psovi párek a pak az ji zajímala mala.....moje rodina ta za námi přijela do porodnice prave aby mi pak ulehčili szivani se a můj deda, kterému je 71 jel 160 km na otočku aby svoji pravnucku viděl v porodnici a prohlásil ja přece pak nebudu dupat po baráku když se budou holky szivat a zvykat si na sebe....v úterý tu třeba byla moje maminka na moji zadost, potrebovala jsem pomoci a ona mi opravdu pomohla....tchyně mi jedním dechem rekne jak by přijela pomoci a druhým ze musí do prace (je v důchodu chodí na brigádu) tak co si z toho mam vzít? Moje Mamka chodí straně do prace a není problem aby si vzala dovolenou a přijela, když jsem si s malou nevěděla rady když ma prdiky a jak mi tady pomohla. Tchyně si malou pochovala vzala jo do kočárku za 15 minut byla zpět ze mala brečí a udelala si hafo fotek aby všichni viděli.....takze ja nemám problem s pribuzenstvem a aby malou viděli a radovali se z ni, ať klidně zavolaji a přijedou, ale musí respektovat, ze je nebudu hostit a ze na ne nebudu mít sto procent času, mala je přednější.....a ne si vynucovat svoje, to mi za to nestojí.
Když to tak čtu, zlatá moje tchýně. Po prvním porodu přišla do porodnice s kytkou, pár dobrotami, pochovala miminko, urovnala mi postel, dala mi pusu a frčela pryč. Doma prý pak brečela, jak hrozně vypadám, že jsem strašně zničená (měla pravdu, jestli jsem vypadala z půlky tak, jak jsem se cítila, tak se divím, že s jekotem neutekla 🙂 ). Když jsme přijeli domů, čekalo tam na nás jídlo, uklizeno a klid (jen přítelova babička, u které jsme bydleli se chovala jako blb.a a prudila. Hodně) Tchyně pak dorazila, když jsme řekli, že už jsem fit a nemusela jsem jí kafe vařit, uvařila ho sama a mě uvařila kojící čaj a oběd 🙂 Malého si pochovala, když jsem ho nakojila, zeptala se, jestli si ho může vzít a byla fakt zlatá. To samé po druhém porodu. To měla ještě u sebe staršího synka, vyzvedla si ho v porodnici, kam mě šel taky vyprovodit a když se malá narodila, nic mu neřekla, aby mu to mohl říct tatínek a pak s ním šla koupit dárek pro ségru. Do porodnice nevolala, volala jsem jí já a zvala jí, ať přijede, že jsme obě s malou fit. A zase donesla dobrotku, knížku, pleny pro malou, pomohla mi do sprchy a doma nás opět čekala bašta a veliká pomoc se starším 🙂
@anelamates - to, že jsi rozumná ty i tvoje snacha, je prima. Je dobré, že se umíte domluvit i mluvit spolu...
Ale svět není pohádka, nejsme všichni stejní, nejsme všichni dokonalí...
Já jsem v šestinedělí nechtěla žádné plánované návštěvy - kamarádky to pochopily, tchýně tu byla nacouvaná v sedm večer! každý druhý den a seděli třeba do jedenácti...mj. muž vstával do práce...
A říct:"promiň jdu si lehnout, jsem unavená?" Neměla jsem k tomu odvahu - už tak měli ke všemu výhrady -co se týkalo malého, připadala jsem si neschopná, s odstupem to beru tak, že jsem zkrátka byla unavená, vystresovaná a oni si ještě přidali.
U tchánů stačilo, že jsem řekla, že malého odnesu v osm večer do postýlky do ložnice, ať má klid - bavili jsme se atd. - byla z toho scéna. Když nakráčeli po několikáté takto pozdě večer, tak jim manžel slušně řekl, jestli by nemohli chodit dřív, že jsem unavená, nevyspaná - tchán se urazil, a že jako jde domů... pak dlouho nepřišli.
Tím chci říct, že zkrátka některým lidem nevysvětlíš, nechtějí pochopit, nestačí naznačit a taky neposlouchají druhou stranu.
Takže ano, chápu, že ne všechny tchýně jsou výborné, ani snachy nejsou, někde to je o vůli se domluvit, jinde to prostě nejde...
@anelamates - ty to všechno píšeš s velkou dávkou nadhledu, což je jistě dobře...ale netvrď mi, že v době, kdys to prožívala "online" jsi byla pořád takto nad věcí...
Sama se na některé věci dívám s nadhledem, protože je už mám odžité, jsou za mnou, ale je řada věcí, které jsou "živé" a čas od času mě zasáhnou - jestli to tak nemáš, tak si můžeš gratulovat. 😉
@elvira tak to je sila toto...clovek chce aby si s nim jednal na rovinu, ale za pravdu sa urazi potom...mohol manzel svojim rodicom vysvetlit, ze mate povinnosti a nie je vhodne aby tam boli kazdy vecer, ze mate svoj rezim...ja deti sice este nemam, ale na naliehanie tchyni, ze mame pockat este s rodinou, ona sa totiz este neciti na babicku, tak dosiahla svoje a manzel to zase chce odkladat...takze tchyne vyhrala a mne neostava nic ine, len cakat ☹
@elvira To je smutné, ale v tomhle případě - návštěva do 11 večer - bych šla normálně za drzou - jdu spát, jsem unavená, malý musí mít klid. A šla bych.A manželovi bych řekla - musíš ráno brzy vstávat do práce, tak dlouho nesed. At si říkají co chtějí. Prostě jsou chvíle, kdy je třeba konat a ne mluvit. A jestliže se urazili, kvůli tomu bych s vážně netrápila. Vina byla na její straně.
@barulina Budeš se divit, ale moje snacha zavolala přijdte se podívat - do porodnice , hned ráno po porodu. Prostě to tak máme a není v tom nic. Je dospělá, rozumná, navzájem se respektujeme. Jsou nachlazení - zavolá nepřijedeme, oba prcci mají rýmu, fajn, uznávám. Totéž - my nemůžeme přijet, děda má teplotu, fajn. Přivezeme oběd a buchtu a posedíme, pomůžeme, a hotovo. Co nechceme, to si řekneme. Věty o podřizování absolutně nechápu.
@shine2015 To je mi líto, že to máte takhle. Ale zase pro váš klid je to určitě nejlepší, tenhle postoj. A fakt se netrýápit.
@elvira Já to měla v pohodě - manželovi rodiče mne do rodiny přijali, až když děcka chodily na střední. Takže já spíš obrečela, že se ani na jedno vnouče nepřijeli podívat, že nepřijeli na naši svatbu, že prostě nás nechtěli. Ale po letech se to srovnalo a vím, že tchyni to bylo moc líto. Ale tchán jí to tenkrát zakázal. Přesto jsme k nim s manželem a dětmi jezdili, a jediný pocit vůči tchyni byla lítost. Jo, na tchána jsem se zlobila, ale tam toho bylo mnohem víc.
@vikibetak Vysvětli manželovi, že stejně nebudou nikdy spokojení, a to mi věř. A myslím si, že toto je fakt záležitost vás dvou a nikdo do toho nemá co mluvit.
@barulina A dokonce, to si představ, nám sama volá a domlouvá se, že přijedou na Vánoce, protože ráda slaví s více lidmi a její mamka odjíždí se svým manželem k jeho dětem. Takže jsou u nás i s dětmi celé svátky. A to volá ona, ne můj syn. A chodíme spolu po nákupech a na kafe - prostě dvě kamarádky, které si spolu sedly - protože chtěly. A to je základ - musíš chtít, tedy musí chtít obě strany - snacha i tchyně. A pak se to dá.
@anelamates nepovidej? Ja na domluve nevidim nic spatneho,nebo jsem to snad napsala a predstav si ze ma tchyne byla take hned druhy den po mem 3 dennim porodu v porodce,ale tady holkam tchyne rozkazuji a to ne. Asi jsi trosku neppchopila na co si tady holky stezuji. Pekny den
Pochopila jsem, co se tu řeší - a pokud jde o rozkazování, pak je to špatně. Ale je snad možné se domluvit, ne? Často mi totiž připadne, že se holky neozvou a nějak předpokládají, že babičky samy vědí. A ony nevědí. Kde je potom chyba? Je potřeba mluvit úplně jasně - viz třeba příspěvek o návštěvě sedící do jedenácti. Nikdo nikomu nebránil říci jdu spát. Ale člověk prostě musí počítat s tím, že ten druhý bude nějak reagovat. Jak říká asertivita - máš právo dělat svoje rozhodnutí. Ale musíš počítat s následky. Když to budeš dělat, a budeš s těmi následky počítat, budeš spokojenější. Přijde tchyně nečekaně? Klidně řeknu jé, já vás nečekala a zrovna jdeme s malým spát. Klidně si sedněte a uvařte si třeba kafe, ale potichu, jo, at nás nebudíte. A šla bych. A počítám, že kdybych přijela takhle ke snaše, tak nám to řekne a hodí nás na krk manželovi - našemu synkovi. I se starším dítětem. Ale my se domlouváme, kdy kdo kam přijede.
@anelamates ja si myslim ze se to zlepsi az bude tchyne starsi a nemocna....az bude potrebovat pomoct. Ja jsem rekla ze at se chovaji jak se chovaji tak se o ne i moje rodice postarame.....uvidime. Preji ji vse dobre...
@anelamates jo vy mozna a potom.jste ok tchyne. I ma tchyne je ok. Ale ne vsechny jsou jako vy. A verte ze znam jich dost co totalbe nerespektuji co snacha-matka ditete chce. A to neni sience fiction, to. Je fakt. A proc by mely snachy drzet pusy kdyz jim.nekdo dava najevo jak jsou zbytecne. A ty ktere se neozvou budou kvuli tchyni cely zivot nestastne. Ja jsem povaha ze si reknu a trvam si na svem, ne kazdy ovsem takovy je. Mejte se hezky
@barulina A to vám taky přeju, mějte se pěkně. A jenom potvrzujete to, co říkám - je potřeba mluvit. A když se tcyhně naštve ( a přitom je snašino přání jasné a taky nekonfliktní ), pak je to jen její chyba. Já to chápu, opravdu se snažím. Ale je pravda, že prostě někdy to chce taky snahu pochopit tu druhou stranu. Přece věta - my bychom se došli taky podívat na prcka do porodnice- není rozkaz a lze na ni říci, dobrá, ale jen na chvilku. A když budu unavená, tak říct - já si už musím lehnout, motá se mi hlava. Prostě všechno je v jednání a jasném vyřčení. A že jsou tchyně různé, ano jsou, některé i hrůzné. A stejně tak i snachy.
@caboonek Nedělej to, co lezlo na nervy tobě - i když do toho člověk spadne a ani si to kolikrát neuvědomí. Pak se omlouvám a couvám.
ja myslim ze je jedno jeslti je to teta, tchyne, snacha, sestra, svagrova... je to hlavne o lidech a o tom překonat ten pocit, "nesmim nic řict, abych neurazila" a naučit se " řict na rovinu a slušne, ale přitom jasně a rázně" :D zrovna ted mam taky z tchyne takove rozhořčení. Stále se ptá kdy bude moct hlidat, ze to zvladne a ze chce... ok, jdeme na hřiště loučim se s prckem a řikam přijdu za dve hodky. ... No po 10 minutach hovor, ze se mam vratit, ze je na ni sluničko moc silne a chce jit domu. A že uz si vyhrali se synem dost. :O no co ji na to mam řict. nechala jsem ji tam jeste 20 minut a vratila se pro syna (aspon jsem stihla v klidu nakup) , az bude priste chctit hlidat tak si nejsem jista co ji reknu. Na mou poznamku, ze to teda dlouhe hlidani nebylo mi sdelila, ze jeji deti takhle aktivni nebyly...(syn sedi v pisku a hraje si celkem bez hnuti i hodinu) ... krčejíc rameny syn kouká na odcházející babičku s otázkama kam jde babi a proč si s nim nechce hrat a na hrišti zustavame další dve hodiny protože je krásne.
Přesně jak píšeš, je to prostě o lidech. Tak se příště domluv a řekni jí, že jestli to má být jako posledně, tak at ti to poví rovnou, protože takhle rychle nenakoupíš. Anebo to udělej stejně jako ted - jo, ještě si nakoupím a dojedu. A uvidíš, jestli ještě bude volat o hlídání.
@nanysek123 A co ti bránilo říci nezlobte se, je tolik a tolik a my jdeme koupat a já jdu spát. Ahoj a díky. Moje snacha klidně řekne i odpoledne - já si jdu lehnout. A jde a nic se neděje. Ona dospělá, já dospělá. Obe to chápeme, já beru, že je unavená, ona, že jsem je chtěla vidět. A fungujeme.
A k té pomoci - ano, bydleli jsme třeba u rodičů, takže ta pomoc třeba byla větší , ale za to jsme právě platili tím, že jsme bydleli u nich - čili v podřízeném postavení. To vy nechcete, jste sami, a proto platíte tu vysokou cenu v únavě a nevyspání. Každá mince má dvě strany a je na každém, co zvolí.