• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Tchýně a problémy s nimi. Že nejsem jediná? Přidej se.

14. července 2017 
Já si taky znovu postěžuju, i když opakovaně. V pondělí jsem se přistihla, že se v tom bytě vůbec necítím jako doma. To mi přišlo strašný, na to, že jsme do něj nacpali 300tis. z mých peněz :angry: Tchýně dřív bývala v pohodě, ani teď není úplně hrozná nebo nepříjemná, nebrojí proti mě, ale měla pár hysterických výlevů a stalo se pár věcí, který značně ovlivnily můj názor na ní - první věc byla, když nám nechala utéct kocoura a pak se ani neomluvila, ani neprojevila slovo lítosti, jen řekla, že všichni na chatu říkají, že se určitě vrátí...jasně, do 3NP v bytovce...a ani nám ho nepomohla hledat. Druhá věc se stala před naší svatbou, kdy jí moje mamka zdarma ušila šaty tak, jak si tchýně vymyslela, z látky, kterou jsem jí já zaplatila (ona si jí vybrala), ona řekla, že je v nich hnusná a že na svatbu nepůjde. A nešla. Druhý den po svatbě se nejenže nezeptala jaký to bylo, natož aby nám popřála, ale ještě nás zjeb* jak malý děti za to, že nemyjeme nádobí. A pak měla ještě pár hysterických záchvatů, zřejmě měla depky kvůli svý fin. situaci. Což se jí na jednu stranu nevidím, každopádně trvám na tom, že si za 99% toho může sama.
Naše a její finanční situace je značně rozdílná - ona vychází tip top, kdyby neměla na nás tak je úplně v řiti, takhle má aspoň pár tisíc měsíčně nájem od nás a zrekonstruovanej byt. Loni si nemohla dovolit moc topit, takže na WC měla asi 10 stupňů, topila si jen trochu v obýváku...letos má oproti tomu luxus. Ale pořád si nemůže dovolit nový boty (ne, že by nakupovala jinde než u vietnamců i předtím)...My na druhou stranu peníze máme - nechci říct hodně, ale vyjdeme slušně. Jenže taky oba makáme, odpoledne děláme na zahradě, máme spoustu brigád. Snažíme se šetřit a díky těm brigádám není ani na utrácení čas. Když vidím její hospodaření s penězmi tak se mi chce jí dát pár facek. Nikdy jsem nevyhazovala tolik zkaženého jídla jako teď co bydlíme u ní...vaří zbytečně velký množství a pak zásadně nedojídá, nebo něco načne a nesdělá, vůbec nevyužívá sezónních produktů - a že máme zahradu kde pěstujeme snad úplně všechno! Takže někdy nadává, že nemá ani na chleba, ale i když by pro nás nebyl problém ten chleba koupit tak ho prostě nekoupíme (beztak ho stejně nejíme), protože prostě nebudu sponzorovat někoho, kdo si jeden den v krámě nakoupí dvě tyčinky geisha a nanuka a druhý den doma nadává, že nemá na chleba. To se stalo třeba tenhle měsíc...Nehledě na to, že jí strašně nezdravě a to se odráží i na jejím zdravý, je fakt prolezlá chorobama. Tuhle zrovna vyšilovala, že nemá peníze a že doma není nic k jídlu. Holky, bylo tam toho dost, aby se normálně se stravující člověk najedl! Navíc jsme pár dní předtím byli v Německu nakoupit, takže tam měla zásobu těstovin, měla tam ještě pár paprik a rajčat ze zahrady, jogurty, máslo, džemy, sýr, tvaroh, luštěniny, atd. Akorát tam nebyl ten její zas* SALÁM, tak měla depku no.
Fakt se bojím, co bude dál...v plánu bylo, že u ní vydržíme tak dva tři roky...jenže pak se mi povedlo otěhotnět. A za týden po svatbě umřela moje babička, po který jsem zdědila dům. Na tom teď intenzivně makáme, abychom po narození malý mohli bydlet už tam a sami. Co bude dělat tchýně v bytě 3+1 když tam nebudeme my, takže jí spadne příjem o další 3tis. to nevím...Chtěli jsme byt prodat, jenže je blbá doba. Když jsme konečně navrhli částku, za kterou by se to teď dalo prodat aspoň tak, aby se splatila její hypo a moje půjčka od stavební spořitelny tak zase začala šílet, že je to pod cenou. Ona asi nechápe vážnost svý situace...je jí 46, je sama, do schodů leze jak 70ti letá bába. Všechno jí bolí, hypotéku má ještě na 20 let, s příjmama nevychází ani teď, když jí dáváme 3tis. na nájem, natož pak, až se odstěhujem. Nejsem bezcitná mrcha, která se není schopná o ní postarat, koneckonců jsem to byla já, kdo navrhl, že se přestěhujeme k ní, že jí zrekonstuujeme byt z mýho stavebka + úvěru. Ale svým chováním mě přesvědčila, že si to vůbec nezaslouží a už nehodlám dělat žádnýho oslíčka otřes se.
Teď je mi blbý přijít domů v nových botech nebo se zmínit, že jedeme na výlet, protože vím, že ona peníze prostě nemá (však nám to už taky jednou vyčetla, to už jsem se musela držet, abych na ní nezařvala - vyčetla nám, že si dal manžel vyčistit sedačky v autě a nekoupil jí šaty na svatbu v nějakým drahým butiku (jasně, protože moje máma jí je ušila zadarmo tak proč utrácet za věc, kterou si vezme jednou na sebe). Takže se v našem bytě cítím jak na návštěvě...pokaždý když vařím tak se modlím, aby tchýně spala, protože její dotazy typu Co děláš, když očividně vidí, že vařím mě vytáčejí, stejně tak jako její kecy jak jí bolej nohy (podle nás se jí propadá klenba, protože je tlustá) nebo záda atd. Do TP mi zbývají 4 měsíce, tak snad do tý doby bude domek hotový a po porodu už budeme sami, protože jestli ne, tak se fakt asi něco semele....

@evena Jé to je smutný :frowning2: Jinak to s tou prací mám podobně - strašně ráda bych někdy zůstala doma na dovče, válela se, četla si, dívala se na tv, uvařila si něco dobrýho, ale představa, že jí mám za zadkem je hrozná :angry: Naštěstí teď už aspoň chodí do práce, ale byla teď půl roku nezaměstnaná a třeba víkendy byl očistec :frowning2:
31. říj 2012 v 15:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sarkar Ty jo taky zajímavé žití.Tchyně je docela mladá,tak proč si nenajde taky nějakou brigádu?Nechápu takové lidi
co si pořád stěžují,že nemá prachy a nesnaží se něco pro to dělat?!
Taky jsme zadlužený až na půdu...jsem na mateřské a při tom musím dělat,aby bylo na splátky a na jídlo...
31. říj 2012 v 16:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@vladla No teď konečně něco má...tak snad dá pokoj. Teď jsem přišla domů, byla jsem si koupit nějaké oblečení, a samozřejmě zrovna když potřebuju, aby neviděla tu tašku, tak musí něco dělat v kuchyni. Samozřejmě se mě ptala, co jsem koupila...Ještě že se nezeptala, kolik to stálo, bych se to úplně styděla přiznat :frowning2:
A už mě zase naštvala tou svou naivitou, byl tu nějakej bankéř z ČS, prodávají nám přes jejich realitku byt (tchýnin). No a samozřejmě ve snaze ulovit nové klienty jí začal tvrdit jak by uměl zkloubit naší hypotéku na dům (jako mojí a manželovu, kterou ještě nemáme úplně schválenou) a prodej jejího bytu a jak by nám byl schopnej dát 2,19% úrok nebo co atd. Samozřejmě kecy kecy kecy, žádný fakta, takže ona v sedmým nebi a já se těším jak si ho vychutnám až mi zavolá...Máme perfektní finanční poradkyni a já se navíc poradenstvím taky začala zabývat, i když teď kvůli těhotenství a mateřský to zas utnu, takže něco málo o tom vím, takže z toho rozhodně nejsem na větvi jako ona...Navíc rozhodně netoužím mít svojí hypotéku nebo svýho manžela jakkoliv spojenýho s jejíma dluhama! Nedávno jí kamarádka pozvala pracovat do Dánska, vymalovala jí to v růžových barvách samozřejmě a kdybysme jí to nerozmluvili, tak už je dávno v Dánsku a je ještě víc v pr* než teď. Protože na dotaz Kolik vám ta kamarádka měsíčně dá tchýně odpověděla - no ona říkala, že špatně bych se neměla. Hmmmm...nakonec z kamarádky vylezlo, že v přepočtu deset tisíc, haha...Takže asi tak...

Jsem už ale strašně moc zaujatá proti ní, jako zlá není...
31. říj 2012 v 18:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sarkar Fajná tchýňka, to je asi jako moje. Je tlustá, všechno ji bolí a do schodů leze jak 70 letá babka. A to jí je 51. Radši vyhulí 40 denně než aby se kvalitně stravovala a cpe se samýma salátama s majonézou a takovýma s*ačkama. Naštěstí s ní nebydlíme a jsou to její problémy, které se nás vpodstatě netýkají. Na naší svatbě taky nebyla, ona chudinka by se tam nedobelhala. S penězma vyjde, to zas jo, je hodně spořivá. Ale všechno si to spoří na cigarety, takže tak :slight_smile:
31. říj 2012 v 19:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, chcete se zbavit tchýně? Kamoška si pořídila výbavičku Pingu, mimo jiné i přebalovací podložku, kojící polštář a povlečení do postýlky - základ to má v černé barvě, jsou na tom veselé postavičky tučňáka, celkově je to krásné, velmi kvalitní a jim se to hodí do bytu...ale když to viděla tchýně, tak ji málem kleplo, udělala šílenou scénu, a potom si zavolala doktora, že má infarkt...samozřejmě simulantka, nic jí nebylo...když mi to kamoška líčila, mohly jsme se umlátit smíchy. :grinning: Černý kočárek také tak prožívala, do všecho se jim plete, pořád kamošku pomlouvá, prostě hrůza... :rolling_eyes:
31. říj 2012 v 19:37  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@evena Tak to je fakt šílený život :cry: To ani není život :confounded: Kdybych mohla být trošku sprostá,hned to tady písnu.Je mi líto,jak to u tebe dopadlo :unamused: Jestli můžu,tak posílám objetí-asi divný,ale mě to neva :grinning:
31. říj 2012 ve 20:34  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Já musím dnes tchyni pochválit! :grinning: Celé odpoledne byla s kočárkem venku a já mohla doma něco dělat! :grinning:
31. říj 2012 ve 20:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jooo tchyně!!!To jsem vám ještě neřekla o mojí první tchyni!!
Ta nikdy nemusela dělat...tedy seděla celý život v kanclu a lakovala si nehty! :grinning: Takže jí samozřejmě taky všechno bolelo.Na důchod si nechali postavit velký barák v místě svého rodiště....komplet nově vybavený...nová auta...Tchán vydělával v té době dost velké peníze a tchyně mu dělala ve firmě účetnictví,takže se měla taky moc dobře.
Nikdy nekoupila vnoučatům žádný dárek,prostě jim vrazila prachy a na kupte si něco!Což se mě fakt příčí.
Jezdili jsme k nim každý víkend.Ona se motala v kuchyni a pokaždéjsem se jí ptala,jestli nepotřebuje pomoc s vařením.Ne nepotřebovala,ale pokaždé chtěla uklidit celý barák.Mě to nevadilo,taky co na samotě pořád dělat.Aspoň jsem se zaměstnala.Pak na oběd přijel zbytek rodiny...švagrová s rodinou a švára s rodinou.A pak to přišlo.Tchyně si začla stěžovat,jak jí bolí ruce a nohy a že jí s obědem nikdo nepomůže!!! :angry: Svině!Vyloženě si to užívala.Tak já jí vyšůrovala celý barák a pak to vypadalo,že jsem tam ležela na kanapy jako kravský hnát a nic nedělala. :angry:
Nikdy si ani malou nevzala na chvíli pohlídat a to taky bydleli pod náma.
31. říj 2012 ve 20:53  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj, tak silenym zivotem, az tak bych to nenapsala, ze by to bylo az tak zly.. Mam momentalne dost narocne obdobi celkove, cili to asi na me pada vic, nez je zdravo, psychika dela bohuzel hrozne moc, mam nastesti uzasne kamarady, sice tematem tchyne je neobtezuji, ale pomahaji mi uz jen tim, ze tu jsou.. Ja nehazim vinu jen na tchyni, za tuhle situaci si muzu hlavne sama, nemela jsem se nechat premluvit na rekonstrukci, mrzi me i to, ze nebyt tchyne, jsem presvecena, ze muj vztah s pritelem by byl pekny, je to pracovity clovek a dobry otec, ma me rad, vim to, mozna kdybych se umela s nekterymi vecmi lepe vyporadat, bylo by to jinak... Vec co me desi je ta, ze seberu tatu sve male dceri, miluje ho, neuvidi se kazdy den, nebyt ji, uz jsem odsud pryc..

Holky drzte se a.kdo s nima bydlite, zavcas utecte!
1. lis 2012 v 01:37  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Dievcat, ahojte. Som tu nova. No horuca tema. Tchyna-je to svokra asi, ako som pochopila. Mam uz druhu a vychadzame s nou. Volam ju mama. Som sa jej po svatbe opytala, ako by jej to bolo prijemne a ona mi povedala, ze by bola rada, keby som ju volal mama. Oslovenie je dost dolezite, myslim si, ze zotrie niektore prekazky a hranice.Vseobce ju vazim aj kvoli tomu, ze jej jediny syn sa ozenil so mnou, cudzinkou,som povodom z Gruzinska a mala som dceru z 1 mazelstva.
Byvali medzi mnou a svokrou aj spory, ale manzel bol na mojej strane(co tiez je velmi dolezite)vo vstahu nevestka-svokra.
Teraz mame perfektne vstahy, byvame kazda zvlast( aj to je dolezite, kazdy dom by mal mat jednu hospodinu:slight_smile: )a ona mi velmi pomaha s chalanmi, mame s manzelom dvoch synov.
A co sa tyka mojho mazela, tak on ma naj tchyni, je 4000 km daleko a zatial ju za 15 rokov naseho manzelstva nevidel :slight_smile: :grinning:
1. lis 2012 v 08:24  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
@evena Kdyby jsme zůstali my u tchánovců,taky bych to viděla bledě.Zdrhala bych.Naše manželství u nic vůbec nefungovalo.Naštěstí jsme včas vypadli. :wink:
1. lis 2012 v 08:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@atelier_inna máš krásný obchůdek! :wink:
1. lis 2012 v 08:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
snazim sa :slight_smile:
1. lis 2012 v 08:40  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@vladla Jak jsi psala, že se tchýni nabídneš, jestli nechceš pomoct, ona odmítne a pak si stěžuje, tak takhle to má moje kamarádka se svou vlastní babičkou. Po obědě babička ráda kouká na pohádky, tak si kamarádka vždycky lehne na kanape, protože co jinýho taky dělat, že, když babka čučí na tv a pak si babička před jejím tátou stěžuje, že se tam kámoška chodí akorát najíst a válet u TV...Nechápu, proč to ti lidi pořád dělají...asi si chtějí stěžovat, tak si k tomu sami vytváří příležitosti, nebo nevím..
1. lis 2012 v 08:41  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@sarkar Potřebují,aby je někdo litoval. :slight_smile:
1. lis 2012 v 08:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@monyliny Kdyby tchýně nebyla domácí typ, tak by to šlo a bylo super, ale jí se nic nechce. Natož jít cvičit. Ona je raději doma (je takový velmi nespolečenský typ). No a kéž by to spravila čokoláda :slight_smile: taky si jí nemůžu dovolit (stále ještě nejsem na svý váze a to se k ní zatím ani neblížím). Řešila jsem to tak, že jsem si nalila skleničku šampusu (já nic jinýho nepiju) a nebo vzala kočárek a uraženě se šla projít. Ale začít pít jen kvůli tchýni? To raději ne (navíc mi to ani moc nechutná). I když důvod "to kvůli tchýni" by asi spousta lidí pochopila :slight_smile: Asi to budu muset udělat tak, že až přijde tchýně tak si odejdu dělat jiné věci (já to neuslyším a manžel se když tak postará). Bude mi to trošku hloupý, ale alespoň to ustojím v klidu.
1. lis 2012 v 08:44  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@evena ahoj, s tchýní žijeme teprve dva roky. Původně jsme s manželem žili v bytě 1+1, byl opravdu velmi malý a neříkal nám pane. Jelikož jsme chtěli založit rodinu koukali jsme po jiném řešení. Nabízeli se možnosti jako žít s tchýní, s mými rodičema nebo si udělat patro v baráčku mých prarodičů. U prarodičů byla nejmenší investice (a manžel to měl kousek do práce) a tak jsme se rozhodli zkusit to tam. Během rekonstrukce jsme žili u našich v jednom pokojíku a s nábytkem ve stodole :slight_smile: Babička by k nám bývala pořád chodila, radila a pomáhala, kdež to děda jí dokázal krotit (že si to uděláme sami, nebo že si když tak řekneme). Bohužel ale děda (ještě než jsme se nastěhovali) zemřel. Upravili jsme si tam všechno, obývák, udělali jsme novou kuchyň (dali jsme si i vysněný italský obklady :slight_smile: ), zbrusu novou koupelnu (byla tam jen jedna dole). Všechno bylo v pořádku až do cca 2.měsíce bydlení. Když jsme byli v práci ona tam u nás provázela svoje známý. Myslela jsem, že jsme rozumní a tak jsem za ní šla a slušně jí požádala, že by jsme byli rádi kdyby k nám nahoru nikoho nevodila když jsme v práci, ale že je rádi uvítáme až budeme doma. Ona se ale naštvala, řekla že je to její barák a že si bude dělat co chce. Příbuzným to podala tak, že jsme jí zakázali chodit nahoru. Vybrala 10 tisíc s tím, že pokud se zase si dovolíme něco říct, tak že nám je dá a vyhodí nás. Což ale neřekla nám, nýbrž mým sourozencům. S manželem jsme byli v šoku a tak raději hledali jiné bydlení. Rozhodli jsme se k další více (ale stále méně) nákladnou rekonstrukci a vzali si celkem velkou půjčku. Od babičky jsme odešli zpět k našim a začali budovat u tchýně. Začátky byli krušné. Na Vánoce jsme budovali jen abychom už na Silvestra bydleli. Což se nám povedlo. Sice jsme neměli hotovou ložnici ani kuchyň, ale šlo to. Spali jsme v obýváku na gauči, vařila jsem na mrazáku na chodbě a myla nádobí v umyvadle v koupelně. Ložnici jsme zařídili relativně rychle, ale kuchyň byla až po třech měsících našeho bydlení. Tohle všechno bylo jenom proto, že jsem se ozvala a nenechala si něco líbit. Babičku jsem od té doby neviděla, nemluví ani s mojí rodinou (maminkou - její dcerou, sourozencema). Vždycky měla raději svýho syna a díky tomuhle nedopatření se mohla vybodnout na nás a i když oni jí nikdy nic neudělali, vyhýbá se jim a ani nepozdraví. Má strach něco tchýni říct, protože po tom vše (vše se stalo během 1 roku, u babičky jsme bydleli cca 4 - 5 měsíců) už se stěhovat nikam nechci. Máme dluhy a než něco splatíme, musíme být tady. Není to jednoduchý, ale musím to zvládnout. Sice bych nechtěla dopadnout jako ty (promiň), ale pocity máme docela dost podobné. Naštěstí mám skvělého manžela. Když vidí že je toho na mě moc, vezme mě někam na výlet či na nákupy abych přišla na jiné myšlenky. Často říká, že jí něco řekne, ale já mám strach že to zase špatně dopadne. Snažím se raději zatnout zuby, skousnout její přehlížení, návštěvy , atd než aby nám začala dělat naschvály nebo aby jsme se hádaly. Jenže je to těžké.
1. lis 2012 v 09:12  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@anetka1701 Jako svobodná a bezdětná jsem s tchýní neměla jediný problém. Viděli jsme se jen max. 1 týdně, já jsem jí nezajímala, ani jí nezajímalo jak jsem dopadla u doktora když už jsem byla těhotná ale od té doby co se narodila malá je to děs. Na druhou stranu je to maminka manžela a já se s ní musím snažit vycházet. Už od začátku sním o tom, že budeme jako rodina bydlet spolu a sami, ale na to si ještě počkám. Pak by se mi ale taky moc líbilo odvést prcka k babi a víc se u ní nezdržovat :slight_smile:
1. lis 2012 v 09:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hudala Taky jsem měla naplánováno co nejdříve od tchánovců vypadnout.Chtěla jsem být v baráčku už na Vánoce...bohužel měla jsem pocit,že to manžel více zdržuje.Nakonec jsme se stěhovali až v březnu.A manžel tvrdil,že to stejně bylo brzy a mohli jsme u rodičů klidně ještě zůstat!!!Proč?!
Barák byl hotov a žádné velké dodělávky nebylo potřeba.Už tu bydlíme tři roky a manžel teprve asi před půl rokem prohlásil,že se tu cítí jako doma a že to svůj domov tak začal brát!!Trochu smutný na můj vkus,když tu má děti a vše co k životu potřebuje!
No jo mamánek!! :unamused:
Jo a tchyně tu tento týden už byla 2x. :grinning: :grinning:
1. lis 2012 v 09:27  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj, chtěla bych znát váš názor. Můj vztah ke tchyni je po porodu o něco horší, před porodem to bylo dobrý.
Co se malá narodila, jsou jí 3 měsíce, tak u nás nebyla ani jednou. Vždy musím já s malou k ní. Několikrát už jsem jí říkala ať se zastaví, má to k nám 10 km, ale to bylo ticho po pěšině a nic…a to je celý dny doma, do práce už nechodí. No a aby toho nebylo málo, tak na malou jsem od ní nového nedostala nic, jen 14 let starý věci po synovcovi a to jsou takový hadry že bych jí to nedala ani na doma. Vím že nemá povinnost něco kupovat, ale když za námi jeli všichni do porodnice (celá rodina) tak každý něco malého koupil, jen od ní jsme nedostali nic. Nevim co si o tom myslet. Když jsme se skládali na kočárek tak taky nepřispěla ani korunu, ale po vesnici se s nim ráda jezdí ukazovat . A když jsme u ní tak pořád poslouchám jestli malá nepotřebuje přebalit a jestli jí pořád jen kojim? Že by bylo dobrý jí dávat čajíček a už by jí nejradši nacpala flašku, kterou si aktivně koupila. :angry:
1. lis 2012 v 09:36  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@sarkar vy si jí chcete nastěhovat do toho baráčku??? :-O
1. lis 2012 v 09:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kulinna Já bych se jí nevšímala a byla bych ráda,že se neukazuje! :grinning:
Moje bývalá tchyně,taky nic moc extra aktivity neprojevila a dnes jsem ráda,že tomu tak bylo!!!S jejím synem jsem se rozvedla a ona mi dnes nemůže nic vyčítat. :grinning:
1. lis 2012 v 09:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@anetka1701 NE!!! Možná jsem to špatně napsala, ale ne, tam budeme sami. Ona půjde buď do podnájmu, pokud se jí povede prodat byt anebo v něm zůstane a pokusí se to utáhnout sama.
1. lis 2012 v 10:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sarkar mně to tak vyznělo :oD jsem si říkala že to bys byla fakt sebevrah :oD
1. lis 2012 v 10:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jj, asi to nějak už řešit nebudu, jen manžel na svou maminku nedá dopustit a já proti ní nemůžu říct křivého slova :zipper_mouth: ...ještě je naštvaný že k nim jezdim s malou jednou za 14 dní. A ona mi to taky pořád předhazuje, že je malá vůbec nezná že jsou pro ní cizí... Ale mě se tam prostě nechce když má takový přístup.
1. lis 2012 v 10:44  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@kulinna Mě se nechce ke tchánovcům i když to mám 15 chůze!!
Manžel se mě kdysi ptal a proč tam nechceš?? Tak jsem mu odpověděla,že ty tři roky s nima mi bohatě stačilo!!Takže od té doby mě nenutí a já jsem mu za to vděčná! :wink:
On ví,že jsem samotář a nepotřebuji mít více lidí kolem sebe.Rodima mi stačí,známé vidím,když s nimi chci zajít na kafe....
1. lis 2012 v 10:55  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@evena To je jedno šílený,nešílený :unamused: Ale cítíš se děs běs.Tak ať to ošklivý období brzy přejde a bude lépe,než si teď dokážeš představit :slight_smile:
1. lis 2012 ve 12:07  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@atelier_inna Souhlasím s tebou ve všem :slight_smile: hlavně,že oslovení mezi tebou a tchyní je důležité-vykání vytváří zbytečné hranice.Škoda,že jsem neměla dřív odvahu zeptat se tchyně,zda jí můžu tykat a říkat mami :unamused: Teď už to nepůjde,po tom všem :frowning2: A to s tou hospodyní je svatá pravda.je dobře,že vám to klape,přeju ti to a ať vám to tak šlape dál :slight_smile:
1. lis 2012 ve 12:12  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@monyliny Dakujem. Mali sme jeden krat silny konflik, kvoli mojej malej, ale vtedy sa moj mazel postavil na moju stranu. Ani ja som na svokru neutocila, skor som sa jej snazila vysvetlit. Nehovorim, aj my robime chyby, ale vzdy ked napriklad, zabudam na meniny, u nas to nebylo zvykom a za tych vela rokov som si nezvykla. Tak som sa jej ospravedlnila. Ona mi velmipomaha s chlanmi, byvame v jednej dedine, obcas aj navari. A vzdy zavolam a podakujem sa, citim, ze je rada. Obcas jej poslem nniaky dobry syr, olivy alebo co ma rada. A ked sa stretzneme, vzdy mame o com sa porozpravat. Ine je ked svokry cielene robia nevestam zle, vtedy neviem radu, nestretla som sa s takou svokrou. Aj s prvou som vychadzala.
1. lis 2012 ve 12:21  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
ahoj všem .-)
Občas nakouknu i když jsem pravý opak- má tchýně je jedním z nejlepších lidí jaké jsem za svůj život poznala a jsem za ni neskutečně ráda..

ale nad vašimi příběhy mi hned naskakuje před očima život mých rodičů...Když se moji rodiče brali, byla moje babička krátce vdovou a žila s mým tátou v docela velké rodinném domě. Bylo asi víc než automatické, že "mladí" budou bydlet s babičkou v tomto domku. Mamka se přestěhovala z velké dálky, neměla tu žádné známé. Babička byla od přírody generál a tak i nadále byla "paní domu". Měli jsme sice s rodiči jakoby svou domácnost,ale nebyl to dvougenerační dome, spíš klasický dům,kde bylo vce místností a některé z nich obývala babička a některé my. jediné, co bylo společné byla koupelna (tu babička využívala jen na koupání, své sociální zařízení měla u svého pokoje v patře)
Celé dětsví jsem tedy viděla, jak je moje mamka v rodině navíc. Viděla jsem, jak se táta radí o důležitých věcech s babičkou (svou matkou) nebo i dohromady-ale nikdy ne se samotnou mamkou.. takže ta do věcí nemohla moc co říkat a jakoby se od nich separovala..byla spíš služkou. babička vysedávala v naší kuchyni s tátou na kafíčku jak se jí zlíbilo (a mamka nemohla říct ani popel), babička jí kecala do všeho (tyhle záclony sem nedávej, sem se nehodí,..) a dokonce chodívala budit mého tátu do ložnice ..mě jako manželku by kleplo...
Holky, někdy se to asi řešit nedá,ale ...dětství bylo v napětí- vnímala jsem neshody mezi těmi třemi dospěláky (táta máma a babička) o vzoru rodiny ani nemluvě- naštěstí jsem potkala normálního chlapa s normální matkou a spíš ted napodobuju jejich vzor rodiny...

zkrátka a dobře- moje rodiče to semlelo... táta je nštastnej a má pocit životního zmaru.. celý život byl mezi dvěma mlýnskými kameny.. Babička nesnáší moji mamku a dává ji to najevo.. mamka nenávidí babičku a až se někdy stydím,jak se ty dvě k sobě chovají.. jsou v tom baráku neštastní všichni a dost dobře umí tu negativní atmosféru přenést i na nás (děti a vnoučata na návštěvě) .. Já je mám ráda všechny (každý z nich má svým způsobem pravdu,ale nechali to dojít příliš daleko.. Měli před dvaceti lety bytové jednotky oddělit tak,aby vzniky dvě naprosto samostatné bytové jednotky a mohl být klid) A to vnímám jako chybu táty- dovolil babičce zasahovat do věcí, do kterých ji nic nebylo a nezasáhl včas..

ted tam žije stárnoucí dáma,která stále chce aby bylo po jejím,ale už nemá tolik sil a přeci jen moji mamku potřebuje.Do toho tam žije moje matka, životem otrávená citově oploštělá ženská, která už ani neumí dát najevo, že ji na někom záleží a celkově psychicky degeneruje a můj táta (sám dost nemocný), který je neštatsný a kope kolem sebe... v tom domě bych nebydlela ani zadarmo a asi mě něco osvítilo,když jsem hned v 18 odešla...


prostě radu nemám, jen vám všem přeji, at NIKDY nedopadnete jako moji rodiče ...
1. lis 2012 ve 13:22  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek