• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Tchýně a problémy s nimi. Že nejsem jediná? Přidej se.

7. března 2017 
No, řekla bych, že tímhle "problémem" si musíme projít snad každá, až na vyjímky. Co se mé "tchýně" týče, zatím si nemůžu stěžovat, až na pár drobných detailů, které prostě vidím jenom já. Ale co se dá dělat. S přítelem jsme spolu 4 roky, jsem 12+3tt, o čemž ona zatím neví. Mám strach, že jakmile jí s přítelem sdělíme, že jsem těhotná, strašně moc věcí se změní a bude to jednoduše peklo. Ale to je samozřejmé a víte proč? Moje mamka mi říká, že je to tak dáno už jen kvuli tomu, že jim krademe jejího syna a ona není tou jedinou, milující ženou v jeho životě - že se to utvrdí a ukáže nejvíce se svatbou a miminkem. No, svatbu máme taky ještě před sebou ( někde, v budoucnu ) ale už ted se občasně otáčím na přítele s obavami, že to bude všechno potom jinak.... Možná mám na to moc zaujatej pohled, nebo to přijde všechno s věkem, nevím. Ale ted si na "tchýni" ztěžovat nijak nemohu. Milá, ochotná, bez konfliktní.. :wink: Asi vás překvapí můj věk, vůči těhotenství a roků, strávené po boku přítele (4) - za měsíc "oslavím" 18... Takže slečny, ženy, dámy.. opravdu uvítám cokoli co se "nepříčetných tchýní týče...
23. bře 2014 ve 20:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@querty a jak jsi na to přišla, že ta tvá tchyně bude nepříčetná, když do teď je v pohodě? Já mám teda tu svou ráda, je zlatá, ale když někdy vidím třeba švagrovou (ženu od manželova bratra), jak se k ní chová, tak si říkám, že ta by si zasloužila tchyni, o jakých tady většinou píšete.
23. bře 2014 ve 20:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
@netanel - Nejsem o tom přesvědčená, jen říkám, že se obávam toho, aby se to náhodou neotočilo. Jde o to, že už teď je moc "upjatá" co se týče mě. Jakmile má přítel se svojí mamkou nějaký problém, ihned se to týká i mě, když se hádají, nezapojuji se, ale i přesto to odnesu já. Za normálních okolností mi tyká a není problém. Pohádají se a já jsem jí najednou cizí osoba, kterou viděla poprvé v životě a ihned otočí na vykačku. Nebo problém v kuchyni - myslí si, že si nedokážu uvařit asi ani kafe a namazat chleba. U všeho mi musí asistovat a musí vědět, co se kde mihne a špitne. Ale to jsou okrajové věci, nejvíc mě dokáže vytočit, že se u přítele zapomněla někde u 12-14tého roku. Je to samé " kde ste byli, kam jdete, v kolik přijdete, co jste tam dělali, proč jste tam byli, najez se teď! ( Protože o hodinu déle bych asi umřela na hlad..) " a to tam ani nebydlím... :confounded:
23. bře 2014 ve 20:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@querty to je sice otravný, ale pokud je ti 17 a jemu hádám tak nějak podobně, a hlavně pokud bydlí doma, řekla bych, že je to úplně normální (můj manžel si u našich taky nikdy nemohl uvařit ani kafe sám, furt se kolem něj motala máti). Některý ženský jsou prostě víc fixovaný na svoje děti a nechápou, že už jsou dospělý a nepotřebujou rady typu obleč si bundu a vem si svačinu, co jsem ti nachystala. Dělat se s tím dá jediný, nebydlet u nich, vytyčit si nějaký hranice, např. jak často se budete navštěvovat apod. Na druhou stranu se nemůžeš moc divit, až budeš mít mimčo, že se bude starat, přecejen jsi hodně mladinká. V každým případě buď ráda, že je to tchyně a ne mamka.:D Já mám takovou maminu a je to peklo, snažím se si to nepřipouštět, voláme si jednou týdně, ale stejně mě vždycky minimálně dvakrát za rozhovor nase.e. Dneska mi třeba volala a mohla se zbláznit z toho, že jsem nevařila nedělní oběd, ale ohřála zbytky od včera. Protože -cituji - tohle ona ani jednou v životě neudělala, aby dávala v neděli k obědu taťkovi zbytky, tak nechápe, kde jsem k tomu přišla, že jsem tak líná. (že se u našich vyhazuje každej týden tolik jídla, že by se z toho najedla africká vesnice, to ju vůbec netankuje). No prostě jedním uchem tam, druhým ven a máš to.:slight_smile:
23. bře 2014 ve 20:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@netanel - Přítel má 22 roků, pracující, ale je to stále jak na základní škole... a přijde mi, že to on snad taky ani nevidí :grinning: :frowning2: No, mamku mám uplně opak té tvojí. Ale asi je to dáno tím, že jsme si i věkově blízko. Už od mojí prabáby je snad daný v 17ti otěhotnět, v 18ti porodit, nebot mamka to měla se mnou uplně stejně :wink: Mladinká sice jsem, ale od 15ti bydlím sama, živim se, šatim a starám sama ( silný rodinný problémy, který začaly někde už u mých 10ti let ) ale ona to stále nedokáže pochopit. Jsem na to sama zvědavá, jak co bude. Každopádně, zatínat zuby budu asi hodně, až se prcek narodí i když dokážu opravdu "na plnou" hubu říct, že jsem schopna ( i v mém věku ) se o dítě plně postarat - O sestřenici a bratrance jsem se starala od narození (ted 3r.), kamarádky syna mám doma min. 3× týdně celý den a občas i přes noc ( od 3.měsíců - dnes 9.měsíců ) takže jsem si prošla i teploty, zuby, prdíky.. ale veřím, že tohle ona nedokáže pochopit..

Jinak, asi jsem ráda, že je taková "tchýně" a ne mamča, protože to bych musela vybuchnout ( s mojí trpělivostí co se týče poučování, narážek a zpochybňování toho, co dělám i když to nikomu a ničemu neublíží - jako například "zbytky" od včera co jsi dnes ohřála nikomu žaludek neprovrtaly, že? :wink: ) Každej musíme mít něco "extra" jinak by to asi byla nuda.. :grinning:
23. bře 2014 ve 20:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@querty Já mám naštěstí hodnou aspoň tu tchyni, jinak bych se musela fakt odstěhovat někam na severní točnu... Teda ona mamka je taky hodná, ale nějak si neuvědomuje, že co dělá a jak se chová mi nijak nepomáhá a ani za to nejsem ráda.:grinning: Manžel na mě vždycky pozná, že máma volala, protože za ním přilítnu úplně vytočená, a nikdy nechápe, že jsem si na to ještě pořád za těch 24 let nezvykla.:grinning: Tak já to nějak přežiju, ale mám mladšího bráchu, ten bydlí ještě doma, a ona mu chystá snídaně, svačiny, volá mu, kde je, kdy příjde, no opravdu radost pro mou potenciální švagrovou.:grinning:
23. bře 2014 ve 21:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@querty Je ti 17 a s pritelem jsi 4 roky??
23. bře 2014 ve 21:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@netanel - Jako to má tvůj brácha, tak to asi má přítel taky, nebo mi to fakt přijde tak podobný. Ještě než jsem otěhotněla a někam jsme šli ( večer za zábavou, s kamarádama apod.) byl přítelův telefon jako ustředna, hovor snad co 20 minut, kde jsme, kdy jdeme domů a co tam děláme. No nevěřila by jsi, jeho rodiče na nás čekali, než jsme přišli klidně i do 3 ráno ( a to chodí spát normálně nejpozději snad v 10hod. ) abychom si vyslechli, že tohle není slušné a normální chodit domů pozdě ( bavit se ) Aby se přítel ve svých letech napil, koupil pivo,m zapálil cigaretu před maminkou? To neexistuje, protože by vypukla třetí světová asi! :angry: Jak jsi zmínila s tou bundou - věta " víc se obleč, je tam zima " byla taky častá.. přítel asi nepozná, kdy je dostatečně oblečen, nebo ne ( "haha" :angry: ) to jsou podměty, co mě opravdu dokážou vytočit - a díky tomu mám strach že moje dítě NIKDY nebude dostatečně oblečené, umyté, čisté, voňavé, nakrmené a odpočaté, pokud to nebude podle ní.. (takovej pocit, že se tohle stane :angry: )
23. bře 2014 ve 21:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
@laurital - S přítelem jsem přesně od 1.4. a narozeniny mám 24.4 - několik dní před mými 14. narozeninami. Je to okolnostmi. Neměla jsem jednoduchý "dětství" (správně v uvozovkách, žádný nebylo v pozdějším dětském věku :confounded: ) rychle jsem dospěla, tudíž jsem byla o několik let výš než muj opravdový věk.. A ted za pár dní jsme spolu 4 roky :slight_smile:
23. bře 2014 ve 21:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@querty Na druhou stranu musím říct, že jestli jsme dost oblečení se nás ptá občas i tchyně, když jdeme ven.:grinning: Já myslím, když to vezmu podle svý mámy, že takhle se chovají ženský, který jsou zvyklý o všem rozhodovat, jak doma, tak v práci, a nějak se zasekly v domění, že jejich názor je jedinej správnej. Já zatím dítě nemám, tak nemůžu soudit, ale aby se mi mamina nepletla do věcí se mi částečně podařilo až se svatbou (a předtím, když jsem žila dočasně v zahraničí). V tomhle je důležitý, aby s tebou byl přítel zajedno, sama s ní nic nenaděláš. Moje máti když na nás něco zkouší, manžel se na ni vždycky podívá jestli se jako nezbláznila, že jsme snad dospělí (třeba když spíme u našich, musíme brzo vstát a ona se nás ptá, na kolik si má dát budíka, aby nás vzbudila:grinning:). Já myslím, že je zbytečný se tím stresovat dopředu, jenom pak prostě nebydlete s ní a stýkejte se jen tak často, abys to přežila.
23. bře 2014 ve 21:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@netanel - Snad nebude denně nasáčkovaná od rána, do noci u nás, to bych asi nepřežila a dobrovolně emigrovala :grinning: Ne, přítel se mnou souhlasí, ale některé věci mu přijdou jako samozřejmost.. Musíme ještě doladit detaily :grinning: Snad pro ní bude k pochopení nějaká stanovená hranice, na které se vzájemně všichni domluvíme jak to bude s návštěvama a kontrolováním.. I když, moje babča (mamky tchýně ) hranice nehranice, denně zvonek u dvěří a přednášky o tom, jak se o mě má mamka starat a co se mnou má dělat, že to přece může vědět správně jenom moje babička :grinning:

Nejvíc mám strach, jak vezme fakt, že jsem těhotná. To si teprve vyslechnu, co moje ucho neslyšelo. Upřímně, mám u přítelovo rodičů více přednášek než od všech mých členů rodiny dohromady. :confounded: Když jsem své mamce oznámila těhotenství / tam to bylo komplikované, je jí 36 a sama se 2 roky snaží o 3. mimčo, mám ještě 13ti letou ségru / takže jsem se bála jejího ,,zklamání,, že já neplánovaně ANO a ona po všech marných pokusech NE a že mi to bude zazlívat, či dokonce vyčítat... opak. Smutná teda byla, na očích to nešlo přehlídnout, až mě to rozbrečelo ( před ní :frowning2: ) protože bych jí to mimčo s nynějším přítelem po všech těch věcech tak přála.. Ale vzala to hezky až jsem to nečekala, že to bude takhle jednoduchý a i přes ten šílenej smutek, co v sobě dusila se široce usmála a objala mě :stuck_out_tongue_closed_eyes: Skvělá!! Reakce u "tchýně" bude sranda :grinning:
23. bře 2014 ve 21:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@querty Muzu se zeptat?Studujes?Kde bydlite?
Ja jsem plus minus ve veku tve matky a tchyne a uprimne rikam, ze bych nadsena nebyla.
23. bře 2014 ve 21:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kazdopadne vam drzim palce, at je vse ok a zvladnete to :wink:
23. bře 2014 ve 21:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@laurital - Plánované, neplánované... jak se to vezme. Jde o to, že já trpím artrózou 2.stupně bederní a hrudní páteře a vrozenou deformací pravé kyčle a rok za rokem bych měla těžší donosit miminko, tudíž jsme s přítelem rádi, že to přišlo ted. Ano, studuji - školu na rok přeruším a po roce navážu na ročník, který ted v červnu ukončím. S přítelem se během nejbližších měsíců budeme sestěhovávat k sobě a zařizovat vše potřebné pro miminko, přece jen jsem 13týden, tudíž máme dostatek času pro prcka sehnat vše potřebné ) Rozhodně s přítelem vše zvládneme a s radostí přijmu podporu rodin, akorát se obávám, že od přítelovi rodiny se moc podpory nedočkáme - no nebudeme předbíhat, ani dělat ukvapené závěry..
PS: Moje mamča s tchýní mají mezi sebou rozdíl 10 let, ale dobře :slight_smile:
23. bře 2014 ve 21:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@laurital Jinak děkuju za podporu :slight_smile: Budeme se snažit aby všechno bylo, jak má.. Hlavně maličkému dát všechno co potřebuje. To je mojí prioritou už ted v těhotenství, co se týče stravy
23. bře 2014 ve 21:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@querty Tak ve veku mamky no :grinning: , dobre.Jednoduche to mit nebudete, ale pokud ma pritel byt a praci, da se to nejak zvladnout.Hlavne se nevykasli na skolu :wink: .Ono to v opojeni miminkem jde do pozadi, ale jednou by sis to vycitala.
Ted urcite prednasim jako tva mati, ze:grinning:?
23. bře 2014 ve 21:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jinak se omlouvam za vlezle otazky, ale prijdes mi jako rozumna holka a verim, ze to i s pritelem zvladnete :wink: .
23. bře 2014 ve 22:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@laurital - Není za co se omlouvat, dá se to čekat, že tyhle otázky bude okolí zajímat, vůči mému věku. Beru to :slight_smile: Kdybych s tím měla mít problém, asi by mi rupla hlava, až to budeme říkat přítelovic rodině :grinning: Vím, že to bude těžké, ale stejně tak vím, že studovat se s dítkem dá, sice to neni uplně jako v pohádce, ale přes dálkové, či individuální studium by to snad neměl být až takový oříšek. Kamarádka studuje na vysoké první ročník s dnes 9ti měsíčním synem, tudíž bychom si mohly být potom vzájemnou podporou a chůvama, když by jedna potřebovala do školy a druhá ne :grinning:
Jinak ti děkuju moc (snad nevadí tykání) :slight_smile:
23. bře 2014 ve 22:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@querty Tykani?Vubec ne :wink: , naopak ti fandim, sama jsem dokoncovala VS s miminem, ale to bylo asi trochu mene organizacne narocne nez SS.Prijdes mi jako velmi rozumna mlada zena, proto jsem se ptala.
Z mimina budou nakonec vsichni poprdeni, ver mi :grinning: .
23. bře 2014 ve 22:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@querty Moc vám oběma fandím, tak to má být a tak je to správný :slight_smile: Já ve svých 30 si vyčítám, že jsem neměla mimi dřív, připadám si psychicky i fyzicky stará. Není na co čekat, proč se hnát za mamonem.
23. bře 2014 ve 22:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@laurital - To, že z něho budou unešení a budou se o něho "prát" je mi jasný už ted. I když čekám reakce, který nebudou zrovna úsměvný, ale naopak.. ono se to změní až ho uvídí, jsem si jistá :grinning: Ale děkuju za ujištění! Bude to zábava s tou školou, ale dokončit ji chci, tak se mám na co těšit.
23. bře 2014 ve 22:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bunny123 - Stará?? Ale notak, rozhodně ne, mamca sama v 36 touží po miminku, jen to nejde tak hladce, protože je po potratu na konci 6. měsíce - plně rozšířený Downův syndrom + slepá, hluchá Natálka musela pryč :frowning2: Já, když se podívám na svoje vrstevnice, tak si říkám, co si asi tak vy všichni tady musíte myslet :grinning: Sama si totiž nerozumím s jedinou, stejně starou slečnou, jako jsem já. Nevím, jestli je to všude, ale moje okolí tvořené 16-18 let (škola) jsou nevychovaný, nedospělý, rozmazlený slečny, co si myslí, že jim patří svět a já jsem divná, protože jsem těhotná a zkazila jsem si tím naprosto celý život, protože nebudu moct jít večer pít a tancovat, protože budu doma s "parchantem" - No, nad tímhle se vždycky pousměju :slight_smile: Naopak si myslím, že mám vyhráno, než to jejich zbloudilé pití do němoty, aby si to druhý den nepamatovaly. Stejně jsem na to nikdy nebyla. Na miminko se s přítelem moc těšíme a 100% nebudu litovat toho rozhodnutí, že zvládneme prcka a vše kolem a ještě budeme štastní! :slight_smile:

jinak, děkuju moc za podporu :slight_smile:
23. bře 2014 ve 22:25  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@querty Nebudu lhat, ze jsem puvodne nemela podobny pocit, ale budu se asi opakovat :wink: , ze mi prijdes jako velmi inteligentni a rozumna mlada zena, ktera si uvedomuje zodpovednost.On i tvuj pisemny projev je diametralne odlisny od nekterych tvych vrstevnic...Moc vam obema, vlastne vsem trem, drzim palce a nepochybuji, ze to zvladnete :slight_smile: .
23. bře 2014 ve 22:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@laurital - Je mi to jasné, dnešní holky v mém věku, jak jsem říkala... přehánějí se v tom, která má lepší tohle a tohle, hezčí tohle a tamto a bez pomluv ostatních za zády by nepřežily jedinej den :slight_smile: Tak proč jsi si měla myslet, že bych zrovna já měla být jiná, že? Ale děkuju a jsem moc ráda, že si to myslíš a vidíš to už jen po písemné stránce a vyjadřování. Asi bych se musela propadnout hambou, kdybych byla puberťácká nanynka, která si neuvědomuje že v očích ostatních je to děs :confounded: Ale každej jsme takovej, jakej chceme bejt, že? Jde i o výchovu a rodinou souměrnost. Ono, když slečny dostanou peníze od svých rodičů vždycky, když jim dojdou, je těžký se naučit šetřit, nebo rozvrhnout tak, aby jim peníze vyšly na dobu, kterou maj.. :slight_smile: Mě sociálka peníze taky nepošle vždycky, když mi dojdou ( Potvrzení o studiu, studenstký příspěvěk... ) a samozřejmně alimenty :slight_smile:
23. bře 2014 ve 22:38  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@querty Ja se za tu urcitou predpojatost omlouvam a ver mi, ze jsem moc rada, ze jsou i mlade zeny jako ty.Budes prima mlada maminka a pokud budes chtit, vse okolo zvladnes :wink: .
Budu se tesit na dalsi zpravy, pokud se o ne s nami podelis.
23. bře 2014 ve 22:50  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@laurital - Už jednou jsem říkala, že neni za co se omlouvat :slight_smile: Tyhle okolnosti chápu a beru... No, ještě se tady moc neorientuju, i když jsem se registrovala někdy v lednu, pořádně jsem to otevřela dneska, je to takovej maminkovskej facebook :grinning: Ale snad se tu brzo zorientuju, abych věděla, kam přispívat, aby to bylo k tématu. Teď čekám jen na výsledky ze screeningu, jako na trní - v pátek si mám dojít :slight_smile:

Děkuju Ti moc. Teď už jdeme chrnět, ještě jsem na pár měsíců studentka před pauzou :slight_smile:
23. bře 2014 ve 22:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Holky, které bydlíte s tchýní, můžete mi prosím říct pár tipů, jak to vydržet a nezbláznit se? Tchýně je fajn,ale bydlení dohromady mě ničí. Koupili jsme dvougenerační dům, bydlíme s dcerou (1,5roku) nahoře ve 3+1, oni dole. Máme společnou chodbu. Když byl můj manžel malý a jeho sestra taky, tchýně žila jen pro své děti, Teď mi příjde, že si začíná naši malou přivlastňovat, rozmazluje ji každý den. My jsme i důslední, ne vše, na co malá ukáže, nesplníme, tchýně se na to tváří, jako bychom malé řezali nohy.Má radost, když malá nechce jít k nám nahoru, nadšeně nám to pak vykládá, ale po hodině, kdy je malá u nich, už slyším volat mama mama. Nejsem pro takové soužití, kdy se vidíme každý den, 2x týdně bohatě stačí, což byla i domluva, před nastěhováním. Tchýně ještě všude říkala, že když nás nebude chtít vidět týden, tak se prostě neuvidíme, ale realita je jiná.... :unamused: Nerespektuje nás, dává malé vysočinu, kinder čokolády, nebo já s ní jdu, ona si ji vezme a jde s ní jiným směrem. Chystám se s ní promluvit,je hodně urážlivá, tak jak na to?
24. bře 2014 ve 13:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Brečím a je mi tak smutno na duši, připadám jsi jako nejmíň důležitý člověk na světě. Tchýně ví, že jsem nemocná a i Vojta, ví že jsem těhotná, ale hlídání a pomoc nenabídla.Řekla, že zánět průdušek nic není. Jak jsem dnes rozháněla horečky přes 39 a nedařilo se mi, do toho se neustále starala o Vojtu s průjmem a bylo mi fakt mizerně, k tomu těhotenské hormony, tak jsem napsala tchýni sms.Ve smyslu, že mě hodně zklamala, když se ani v takové situaci nenabídla a že se teda bez ní obejdu, ale ať nepočítá s tím, že pak pískne a my tam pojedeme. Tchýně je v důchodě, i tchán a bydlí cca 25 km, ona jsou celkem zdraví. Ona mi ta to odepsala, co si k ní dovoluji a že jsme se neměli stěhovat a chtít soukromí ( nebydlím tam skoro 5 let). a pak přijde manžel a začne na mě řvát jako co jí píšu a dovoluji se, že chudinka mu plakala do telefonu jak jsem na ni ošklivá... A že si přece vzal on dva dny dovolenou tak co chci ( tu si vzal až jsem se ho fakt doprošovala v sms, samotného by ho to nenapadlo´). Takže já jsem ta špatná, mě nic není a můžu všechno zvládla a nesmím si dovolit nic říct. Mam pocit, že já jsem ta poslední, o koho jde, to že jsem ve 28 tt a tvrdne po kašli hrozně břicho je taky vedlejší.Je mi z toho hrozně smutno, furt bych jen brečela :frowning2:
24. bře 2014 v 15:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@rioko A rekla jsi ji ty nebo manzel at prijede?
24. bře 2014 v 15:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maxinkaa To bude složité. Když jsme ještě s manželem nebyli svoji, bydleli jsme víceméně u tchýně s tchánem. To bylo všechno super. Když jsem něco dělala v kuchyni, nechala mě tam, nakupovala i pro nás, prostě si nás vůbec nevšímala. Po svatbě nastal strašný zvrat. Manžel se odstěhoval - nyní bydlíme také v dvougeneračním domě, ale pro změnu u mých rodičů. Takže o soužití s tchýní by ti asi mohl vyprávět více on...jenže to by bylo v pohodě, také ho někdy moje mamka štve, ale ve finále se mají rádi a nakonec je on s ní spojenec proti mně :wink: No a tchýně? Ta se může zbláznit žárlivostí, že je u nás spokojený. Je jedináček, takže je na něj strašně upnutá a když volá, tak je to jen samé...kdes byl, co v práci, co děláte atd....taky zamrzla někde na jeho 10ti letech, ale nejvíc mě štve, že mu říká samýma zdrobnělinama a ještě k tomu ho oslovuje miláčku apod...to mám říkat já, ne?
Poradit nedokážu, já sama čekám, až mi přeteče pohár trpělivosti a pak se snad odhodlám a řeknu jí to. Ačkoliv to možná udělám přes manžela, protože jemu to také vadí, tak snad abych nebyla špatná ta já..od vlastního syna to třeba lépe snese.
A jak jsem již psala...v tomto směru se netěším, až budeme mít děti, protože bude chtít být u nás nalezlá dennodenně.
24. bře 2014 v 15:30  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek