• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Tchýně a problémy s nimi. Že nejsem jediná? Přidej se.

19. listopadu 2016 
No já nevím čím to je, to je nejspíš prostě v těch lidech :cry: . Moje máma je taky děsná tchyně pro moji švagrovou. Ona je z ní úplně nešťastná. I kdyby se rozkrájela, tak moje máma prostě názor i přístup nezmění.
Moje tchyně - když řeknu, že malá piškoty nemůže, tak to prostě nijak nekomentuje a respektuje to. Ona je ale vážně moc hodná. Jenže já bych si i tak udělala po svém ...
Jinak - moje švagrová by se opravdu mohla rozkrájet a mámě (tedy své tchýni) se naprosto ničím nezavděčí. Pořád poslouchám nějaké nereálné stížnosti a protesty a někdy fakt nechápu... Přitom reálně opravdu dělá boty moje máma... Někdy mě napadá, jestli ty mámy necítí zklamání ze svých synů a neventilují to pak na svých snachách. Já nevím... Jako by to lidi neměli i tak dost složitý. Tchyně by se měla radovat z vnoučat a pamatovat na to, jak sama snášela vměšování jiných lidí do soukromí a výchovy. Prostě by se lidi (všichni) měli chovat tak, jak by sami chtěli, aby se jiní chovali k nim, no ne?
21. črc 2009 ve 22:38  • Odpověz  • To se mi líbí
Moniko, souhlasím, to si hezky vystihla. Myslím, že to často bývá i o tom, že prarodiče byli zvyklí, že měli velké slovo v životech svých dětí, když je vychovávali. Pak příjde takové to jalové období, kdy se děti osamostatní - tam toho jejich rodiče až tak moc nenařeší a nemaj až tak důvod a motivaci se vměšovat. Když příjde vnouček, vnučka - najednou jakoby ožijí, většinou na to dlouho čekají, když míváme děti kolem třicítky, takže jsou maximálně natěšení a jakoby se vracejí do svého rodičovství, jenže doba se změnila, stejně tak metody a když to moc nechtějí akceptovat, pak je to těžké. U nás myslím, v tom až tak problém není - oni se moc nevměšují, jen mě mrzí, že dle svého úsudku - sleduji vše, co se má a nemá /posazování, chodítka, zavádění stravy, šišlání, uspávání sám versus v náručí - prostě docela dost zjiš'tuji už vždy s předsihem/ a nemám problém o tom povídat, když někdo chce, což tchýně relativně i chce, ale tak nějak jen povrchně, pak hned přeskakuje jinam a hlavní věc, co mě vadí je, že pak příjde s tím, jak je to jinde - jak tam děti capakají v chodítku, jak už v šesti měsících sedí, když se posadí, papají cokoli a maj psa a hlavně chodí k babičce každý den odpoledne a řekne to tak, že mám pocit, že děláme vše špatně a všude jinde to kde kdo dělá lépe (hlavně mám pocit, že jsou proti novotám - když jejich děti vyrostly v chodítku, tak proč naše ne - ale nahlas to neřeknou). Takže mě to pak mrzí, že jsou odvaření z kdejaké "polointeligentní" matky, která dá dítěti lipánek v pěti měsících, a nás nějak nepochválí, že to děláme dobře. Navíc k tomu ty kecy o skleníkové kytce. I když je pravda, že tchýně by se asi vměšovala dost, kdyby nevzniklo mezi náma napětí. Jo, jo - ty vztahy jsou problém. Dnes to prostě už nefunguje jako kdysi, kdy miminka byly hodně vychovávané babičkama a chodily je vozit osmileté holčičky. A to asi ta starší generace nějak nedokáže skousnout. Ono to musí být těžké, protože naše generace je občas docela sobecká a prostě se více fixuje na život úzké rodiny - jen my a naše dítě, a prarodiče jsou z toho trošku vyloučeni a maj problém si najít své místo. A ještě jedna věc - mám pocit, že už se jim to pomíchalo, kdy co děti dělají - takže pak třeba tchýně brala malého ve dvou měsících jen za ramínka - tj. nechytala mu hlavičku - mě to přišlo, že se ho chce honem zmocnit, aby jí ho nikdo nevzal (ona byla fakt jak vyšinutá na začátku, prostě až tak moc natěšená a jak jsem viděla její neopatrnost, tak jsem ji nedovolila třeba přebalovat, převlékat, chodit k postýlce, když spal a zaplakal.. a ona to řešila tak, že se k tomu pořád cpala a říkala si o to, namísto, aby mi dala čas, stáhla se a počkala, až se jako novopečená mamina trošku aklimatuzuji.. Prostě to přepískla a přepískává to pořád, jakmile ji to dovolím. Dokonce se mnou asi ve třech měsících řešila, že ho bude vodit do školky a do školy..chápete to?
23. črc 2009 v 08:49  • Odpověz  • To se mi líbí
blandik: nemáš nahodou mou tchýni :wink: :grinning: :sweat_smile: ? S tím vším bojujeme též! Akorát, že to je jednak jedna paní povídla, pak manželův bratranec co bydlí vedle nich má stejně starého chlapečka, který byl už v chodítku v 5!!! měsících!!! :stuck_out_tongue_closed_eyes: :pensive: :rolling_eyes: A pak švagrová, která jsak jsem již psala, vychovává dle starého, spíše ji novoty nezajímají, co kdy dát/nedát, alergie... Výsledky děsné... Všichni mají prvadu, já jsem úzkostlivá a malý nespolečenský :rolling_eyes: :rolling_eyes: :rolling_eyes: .. A jsem moc opatrná, páč mu nedám její polévku. Ona je sice z domácího hovězího, což je super, ale... dá tam vegety kilo, samo že má tu s glutamanem a masox!!! To mé dítě v roce jíst nebude! Chjo!!! Dneska tam po dlouhé době jedeme holky, no uvidíme :slight_smile:...
23. črc 2009 v 09:42  • Odpověz  • To se mi líbí
Andyalukasek - jsou si fakt podobné:o) Ta naše taky do všeho cpe děsnou spoustu koření. Palici česneku do guláše..jídlo je přesolené a překořeněné a mastné...ono relativně chutná dobře, ale když jsem ji pak jednou u nás viděla vařit (normálně vlezla do lednice a co že chci s tím masem..ona chce pomoct, ale dle mě to už trošku hraničí s narušováním soukromí) tak to koření, které do toho nasypala..to by má máma měla na deset obědů, já tak na pět. Ani se mi to nechtělo jíst. Ono zase není takové umění uvařit něco chutného s kořením s glutamátem. Taky si nepřeji, aby mé děti (zatím dítě) jedlo to, co tchýně navaří - vzhledem k tomu, co tam vše napere. Díky ekzému sice nepředpokládám, že by si tak do jeho dvou, tří let troufla mu něco dát, ale kdyby ekzém nebyl (zač bych byla fakt vděčná), tak by to byl boj.

Držím pěsti, a't to je dneska v pohodě s tchánama a a't to rychle ubíhá:o) K nám opět zase moc nechodí (asi před dvěmi měsíci byl pohovor, jak to všechno je špatně a oni jsou out, pak šli dva krát vozit spolu - dva dny za sebou) a od té doby nic. Ale nečekám, že jsou s tím stavem spokojeni, nejspíš to zase brzy vytáhnou. Budem je asi muset pozvat k nám, když k nim nechcem..ach jo, já bych je i ráda pozvala, v podstatě je ještě pořád mám ráda /tedy ješět pořád tchýni, tchán mi až tak nevadí/, jen mám strach, že opět odstartuji sérii nabídek pomoci, vožení, hlídaní - namísto, aby k nám došla a hrála si s ním unás.

My máme tady v manželově rodině zrovna dva o něco starší kluky a jednu novorozenou holčičku - všude mají psy - takže odtud pravidelně od tchánů posloucháme, jak si malí krásně hrají s pejsky a jak je mají rádi...A samozřejmě další miminka v jejich okruhu dělají mnohem více věcí než náš:o)

A k tomu hovězímu - nevím, jak přesně to máte s alergiemi, ale jestli malý náhodou nemůže BKM, pak hovězí taky ne:o) Stejná bílkovina.
23. črc 2009 ve 14:17  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahojky,
Blandík, lépe jsi to vystihnout nemohla.

Andy, jak dopadla návštěva u tchánovců :sweat_smile: ??? A co malý???

Jsme u nich byli teď po dva dny na celý den (s malou v bazenku...), naštěstí nebyli doma (to bych tam jinak nejela), přiejli až večer, byli docela v poho (po dalším výstupu a domlouvání manžela ), teď jsou až úlisný až to bolí, z toho mě je zle ještě víc, ikdyž jsme je viděli cca dvě hodiny, jsem z nich úúúplně vyčerpaná. Třeba se teď můžou snažit, ale už toho "napáchali" tolik, že to nejde jen tak smést ze stolu.

Ale úplně v poho to také nebylo - včera tchnán přijel kvůli malé dřív, zrovna jsem ji uspávala, vlítl nám do pokoje a hned "půjdeš k dědovi"? Jsem řekla že zrovna uspávám... malou tím samozř. rozhodil a bylo po spaní :stuck_out_tongue_closed_eyes: . Tak šla teda k dědovi :stuck_out_tongue_closed_eyes: . Pak s ní chtěl jít ven, ukázat jí sousedovi, který ji ještě neviděl, jsem mu řekla, že jsem sama nešla s malou ven bo je velký vedro a líp jí je momentálně doma v chládku. Tak řekl jen do garáže a na souseda že zavolá.., vykouknu z okna, a co nevidím???? Ten cvok s ní je venku na tom pečáku, má ji jen tak v rukách, a to vše jen proto, aby se mohl pochlubit 20tiletému sousedovi :stuck_out_tongue_closed_eyes:. Takže rozum žádný.
24. črc 2009 v 05:33  • Odpověz  • To se mi líbí
Blandik,
škoda, že tchyně nevidí Tvou dobrou vůli... Mohlo by to být přitom tak moc fajn, jen kdyby trochu víc poslouchala co jí říkáš a trochu míň se starala o to, co chce ona... Asi nemá v životě moc jinou náplň, nebo třeba dělala u svých dětí něco špatně, že teď tak moc chce dělat to, co máš dělat Ty.
Jinak rozhodně něměj pocit, že jsi polointeligentní matka :slight_smile: , to já bych asi byla taky... Chodítko jsem odmítla, že mi to nepřipadá přirozený, malá nedostane nic k jídlu co není určeno pro její měsíc, posazovat jsem ji taky zakázala ( a to zkoušeli všichni, včetně mojí mámy) atd. Když byla maličká, taky jsem měla problém, když ji někdo choval, chvilku mi to trvalo. Měla jsem pocit, že ji všichni drží špatně :grinning: . Mě je vcelku jedno, co si o mě kdo myslí, je to moje dcera. Ale můžeš být klidná, takové někdy šílené věci nedělají jen tchyně, ale i mladé maminky - když mimčo dávají sedět v půl roce a chlubí se tím, nechají ho capat v chodítku a v jednom roce jí dítě úplně všechno, včetně tlačenky :slight_smile:
Naše Sára si sedla sama teprve před pár dny a to jí teď bude devět měsíců a nemám pocit, že je nějaká opožděná, nebo že o něco přišla.
24. črc 2009 v 07:01  • Odpověz  • To se mi líbí
Moni, jj, já jsem skoro jediná, které dítě v půl roce ještě nesedí ve sporťáku, a jak se s tím maminky pyšní, jak je jejich dítě šikovné, jak krásně sedí :stuck_out_tongue_closed_eyes: . Prostě děs. Mě to je také šumák..., i u těch tchánovců se otrkávám, ale jsou jak zabrždění :angry:, člověk tam vyčerpá hodně energie.
24. črc 2009 v 07:51  • Odpověz  • To se mi líbí
Dagi, my šli do sporťáku až asi v 8 měsících, když už byl v hlubokým neudržitelnej.... záleží mi na jeho zádech, tak jsem ho do sport. kočáru dala, až když jistě seděl a nevlál tam.... :slight_smile: Nenechej se otrávit! :wink:
24. črc 2009 v 08:18  • Odpověz  • To se mi líbí
Já mám Buzze, takže jezdíme s malou ve sporťáku od půl roku, ale kočárek má pět poloh a z toho je jen jedna do sedu, zbytek je do pololehu, nebo do lehu. Je to šikovný, zatím v něm pořád pololeží :slight_smile: Sedět by mohla asi až teď, až si v tom sezení bude úplně jistá.
Ale žabomyší války vyčerpávají, to já znám. Třeba se to časem úplně spraví.
24. črc 2009 v 09:28  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj holky :slight_smile:, fakt neposazujte, vadržte to! :slight_smile: Mámy ostatnícj dětí jsou divné, že posazují.
Jinak je tchánovcům jedeme až dneska nakonec, včera v tom vedru jsme byli celý den u vody :slight_smile:...
Tož potom hned písnu.

Dagina: tak to by mě naštvalo též. Si pak připadáš, že řekneš a a oni stejně po jeho oodkývání udělají b... Ach jo!
24. črc 2009 v 09:34  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj holky,

pořád sleduju tuhle diskuzi, ale nějak nemám čím přispět..tchýně je jakž takž v pohodě :astonished: :sweat_smile: Dokonce jem se včera dozvěděla, že se už 2 měsíce snaží prodat kočky :astonished: :astonished: :astonished: zatím bez úspěchu..tak jsem to samozřejmě hned okomentovala..že záleží, jak se je snažej prodat..jestli je tchán nabízí v hospodě, tak je asi nepordaj :grinning: ale prý si dali dokonce inzerát :grinning: :grinning: :grinning: NJO já nestačím zírat :astonished: No pochybuju, že je prodaj,a le tak snaha se cení, že :sweat_smile:
24. črc 2009 v 09:34  • Odpověz  • To se mi líbí
Příspěvek byl pozměněn adminem, protože nesplňoval pravidla fóra.
24. črc 2009 v 11:17 • asanaa
asanaa, gratuluju k malýmu, a tchýně fakt ví jak uklidnt šestinedělku že... :angry:
24. črc 2009 v 11:34  • Odpověz  • To se mi líbí
asan, gratuluju k Filípkovi :dizzy_face: no ty tchýně vždycky, když už to vypadá, že to bude dobrý, udělaj nějakou botu :confounded: Takže jim taky nějak extra nevěřím :confounded:

Mě ted spíš se*e tchán :stuck_out_tongue_closed_eyes: před 14ti dny kamarádce zemřela tragicky 4 letá holčička a on na nás vyzvídá jak se to stalo, že chlapi v hospodě říkali to a to..prostě samý drby :angry: :angry: :angry: a že za to stejně může ta máma,...mě to tak naštvalo..malý to život nevrátí a tyhle kecy nesnáším, kor když je to jedna paní povídala :angry: :angry: :angry:
24. črc 2009 v 11:50  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj holky, někdy si pročítám tuto diskuzi a jsem strašně ráda, že mám normální tchýni a tchána, se kterými vycházím. V současné době upravujeme bydlení a tchán nebo můj taťka nám pomáhají a na oběd jezdíme k tchánovcům, abych nemusela vařit. Moje tchýně má také trochu jiný pohled na různé věci, ale je pravda, že není vtíravá a také já jsem asi splachovací. Je to jejich první vnouče a plánují si aktivity, které budou moci s dítětem dělat tak možná od 3 let :grinning: , ale já jsem ráda. Spíš by mě mrzelo, kdyby se asi nezajímali a neplánovali. Nechci říci, že jsem odvařená z toho, že bych měla jet třeba s nimi na týden na dovolenou (kterou plánují, u vodění do školy jsme už byli taky :grinning: ), ale pokud to tak někdy dopadne, tak prostě pojedu. Chápu, že chtějí být v životě svého vnoučete a vím, že bych já ve své budoucnosti chtěla být také součástí života svého vnoučete a doufám, že mě jednou můj syn a dcera také vezmou na dovolenou a já tam budu moci skákat kolem miminka. Jen doufám, že moje budoucí snacha nebo zeť budou také trpělivý a chápavý a nevyšoupnou mě z jejich života. Také to beru tak, že moje děti uvidí, jak se chovám ke svým rodičům a tchánovcům a jednou se tak budou také chovat k nám. Manžel má své rodiče rád a i když mám někdy výhrady, tak to spolu probereme a pak to nějak řešíme. Například v těhotenství se nesmí nedovařená vejce a tchánovci to tak jedí. Tchýni jsem to řekla, že to jíst nebudu, že se to nesmí. Tak to snědl manžel a za pár týdnů bylo opět znovu vajíčko a opět nedovařené. Tak už jsme to ani nekomentovali a manžel si to hned vzal a bylo. Mohla bych to brát tak, že mi dělá naschvály, ale já to beru tak, že je prostě zvyklá a když to dělá, tak to dělá automaticky. Vztahy nejsou ideální nikde, musí se na nich pracovat. My máme štěstí, že jsme naše skamarádili a to tím, že jsme v létě dělali opékání, kam jsme pozvali všechny rodiče a sourozence. Jednou se i hrozně pohádali, kvůli blbosti a pak naši jeli k nim na usmiřovačku :grinning:. Já vítám jakoukoliv aktivitu rodičů a tchánovců, protože mám nějaké koníčky, které chci provozovat i po porodu, takže až porodím, tak tchán bude muset hlídat a jezdit s kočárkem. :grinning: A doufám, že jim také zůstane současné nadšení na vodění dětí do školky a do školy (které se uskuteční tak za 5-6 let), protože máme s manželem náročné zaměstnání a jejich pomoc budu potřebovat. Přeji vám hodně sil a trpělivosti, protože je ze svého života nedostanete a záleží jen, jak to společně zvládnete v budoucnosti a nenechte se otrávit jejich plány, protože plánují všichni. Já bych opravdu mohla psát seznam :grinning: :grinning:
24. črc 2009 ve 12:22  • Odpověz  • To se mi líbí
Luucia - jsem te'dkom trošku zmatená, proč chtěj prodat kočky - jestli je to kvůli alergenům - tak alergeny a zvířecí roztoči přetrvávají v prostředí, kde zvířata žila, ještě rok poté, co už tam zvířata nejsou. To jen tak pro info.

Asanaa - taky moc gratuluji k Filípkovi a přeji mu zdarvíčko, štěstíčko a hodně lásky v životě:o)
Tchýně opět boduje, někdy mi to připadá jako taková plíživá stařecká demence.

Luccia - to s tím vyzvídáním - to je síla a hlavně ty hospodské řeči ohledně smrti dítěte - na to nemám slov, chápu, že se v hospodě dokážou "fundovaně" a zcela "odporně" bavit o čekokoliv (je to samý vrcholový sportovec, politik, vědec a generální ředitel - s kríglem s pivem), ale toto je silně neetické. Je mi té mámy moc líto, musí to být hrozné.
24. črc 2009 ve 12:29  • Odpověz  • To se mi líbí
tommik, to jsi moc hezky napsala. Já to totiž taky tak vnímám. naši rodičové se taky scházejí a máme z toho radost. A s tím vajíčkem - já třeba nejím taky spoustu věcí, třeba nesnáším ananas v jakékoliv podobě a když mi tchýně už po padesáté nabízí ananasový džus a já ji opět odpovím, že ho nepiju, tak mám chuť nějak reagovat, ale pak mlčím...věřím tomu, že kdybych s nima bydlela, tak mě štvou i tyhle věci, ale nebydlím, takže to beru sportovně. Moc si přeju, abych měla se svými budoucími snachami nebo zeťáky hezké vztahy, aby o mě nemluvili jako o "té tchýni", ale o mamce jejich partnera, kterou mají rádi, a proto se tak chovám i k rodičům manžela. A taky vím, že bych nikdy s vlastními dětmi v jejich dospělosti nechtěla bydlet. Protože opravdu v tom jsou podle mě všechny ty problémy, které vznikají. My máme oboje rodiče do 15km, a je to naprosto ideální. Vidíme se často, ale ne tak často, abysme si lezli na nervy. Taky mě občas štve, jak mamky (jak moje tak tchýně) něco řeší ohl malého, atd.ale já si myslím, že nebudu jiná. Že mi to občas nedá. Takže se řídím heslem"dej a bude ti dáno", aneb chce to toleranci, toleranci a toleranci...
24. črc 2009 ve 12:31  • Odpověz  • To se mi líbí
blandik, já to právě vím, že tam ten alergen zůstává, idkyž tam zvíře už není..dokonce jsem četla i několik let :confused: no uvidíme, oni je stejně neprodaj, si myslím, tak to zatím neřeším..pak se uvidí :wink:

blandík, ted jsme se nasmála...vrcholový sportovec, politik,.... to fakt sedí :grinning: :grinning: :grinning: celej můj tchán :grinning: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
24. črc 2009 ve 12:40  • Odpověz  • To se mi líbí
ia, to já mám zase s nanukáčem. Nejím ho a oni ho zbožňují a vždy mi ho nabídnou. Asi je to slušnost :grinning: My chvíli bydleli s jeho i mými rodiči a jsem ráda, že jsme pryč a nebydlíme s nikým. Nehádali jsme se, ale lezli jsme si na nervy. U rodičů manžela mi vadilo, že když jsem si koupila jogurt, tak tchýni bylo líto, že nejím její, ale já mám raději smetanové :slight_smile: a u našich, že jsme se mohli dívat na televizi, jen když se to shodovalo s jejich záměry, protože jejich domácnost a jejich ruka na ovladači :grinning: A vím, že to mému manželovi také vadilo, že se nemůže podívat na sportovní zprávy, protože to u nás rodiče nesledovali. Naši i jeho rodiče jsou hodní a vždycky něco leze na nervy. Já jenom obdivovala mého manžela, že si ani jednou nepostěžoval a to jsme tam bydleli půl roku. To já si u nich stěžovala více. Ne jeho rodičům, ale jemu. Fakt jsem se trochu pak styděla, že já viděla chyby a on to u našich přecházel a přitom mi mohl také vyprávět jací naši jsou.
24. črc 2009 ve 12:53  • Odpověz  • To se mi líbí
My se je snažíme zapojovat do našeho života všechny. Když jsme jeli vybírat kočárek, vzali jsme mamky taky. Budou také vozit, tak jsme chtěli vědět, co si myslí. Naštěstí jsme se shodli. Vzali jsme je i na 3D/4D ultrazvuk. To se jim moc líbilo a nás to nezabilo. Seděly na židličkách a koukaly, co se tam na obrazovce děje. Myslím si, že jim vycházíme hodně vstříc a je to fajn. Možná to je trochu divné, ale my z toho máme s manželem dobrý pocit. :slight_smile:
24. črc 2009 ve 12:57  • Odpověz  • To se mi líbí
já bych taky asi s tchýní vycházela dobře, kdybysme tu nebydleli,ale takhle si tady připadám pořád jak na návštěvě, nemohli jsme nic změnit ani na naší chodbě a když jo, tak byla uražená že jsme si to udělali podlé svého. Myslí, že to že se odstěhujeme - už za týden :dizzy_face: tak to vztahy mezi ní a mnou zlepší, protože mi nepoleze do soukromí, přijde ohlášená a tehdy kdy mě se to bude hodit a i mě nebude tak vadit že se chce věnovat Vojtovi, protože přijede a odjede. S tchánem je to horší, to je opravdu zlý člověk a až se dozví o stěhování, bude hodně dusno a zle, protože to si dovolíme hodně. Ale že nám blokoval pokoj který byl součástí naší domácnosti starým nábytkem, který je mu líto vyhodit, ale nenapadne ho, že by se nám s mimčem uvolnil, to on neřeší a nedojde mu, nebo dojde ale je prostě soběc a proč by to dělala
24. črc 2009 ve 14:13  • Odpověz  • To se mi líbí
Tommík, tvůj přístup ke tchýni se mi moc líbí a chápu,že existují výjimky a se tchýni snachy nedokážou vyjít , at se snaží sebevíc, ale stejně si myslím, že ve většině případů je to o kompromisu a stačí trošičku chtít a jde to. Holky, my si v dnešní době internetu, můžeme přečíst co je dobré a není pro naše dítě a pak to úzkostlivě dodržujeme a totéž požadujeme po tchýni, která ovšem toto kdysi nevěděla a když ji o tom ted poučuje snacha, tak je jasné, že si o tom myslí své.Pak už stačí, když udělá tchýně sebemenší hloupost a my jsme na ni ještě víc alergické. Holky, budte rády, že Vaše tchýně se zajímají o svá vnoučata, nebo byste byly spokojenější, kdyby to bylo naopak. To byste si třeba pak stěžovaly, že se o vnoučata nezajímají.
24. črc 2009 v 15:30  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahojky,
Nikes, Tommik, ia, to je všechno moc hezké co píšete, ale realita je někdy jiná. Řeči typu že kojení je na nic a sunar je nejlepší dávno pouštím ihned ven..., to už mě nedostává, ale např. dneska jsme jeli od tchánovců, tak říkám " Lucinka jde pápá domů"..., tchán na to, kampak by jezdila, tady ji je líp jak doma, máte to doma malý a blabla, ani nevím kde se to ve mě vzalo, dost drze jsem mu něco řekla až popadal dech..., no někdy to je opravdu na palici, momentálně potřebuji hodně energie na Lůcu, ale u tchánovců jsem vždycky vyždímaná jak hadr :stuck_out_tongue_closed_eyes:, kvůli malé se tam snažím jezdit, ale vždycky z nich vypadne nějaká ponižující super perla :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes:

Asanaa, moc gratuluji k miminku :slight_smile:.
24. črc 2009 ve 21:44  • Odpověz  • To se mi líbí
Jak to tady tak pročítám,musím přehodnotit svoje pocity.Měla jsem vztek,že tchyně na malou kašle-je jí 20 měsícu a viděla jí všehovšudy 6x. :confounded: Když přijela na jednu ze svých trapných návštěv,na malou dokázala jenom blbě šišlat,přivezla jí neuvěřitelnou kravinu,mě pak dala 50,-abych jí koupila nějaký vitamíny-jako kdybych byla nějaká socka-za to pade by se teda ale fakt poměla,bych skoro nevěděla,pro co běžet dřív :grinning: :grinning: Když si prohlížela fotky na kterých měla Terka ještě málo vlasu tak poznamenal,že je tam jak po chemoterapii :angry: a smála se tomu ještě dalších 5 minut.Než poslouchat takový hlody,ať sem radši nejezdí,malá jí vubec nezná,takže jí vlastně ani nechybí-a mě už vubec ne-baba :stuck_out_tongue_closed_eyes: Vám přeju pevný nervy s těma vašima megerama :wink:
24. črc 2009 ve 22:17  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj holky, tak jsme návětěvu přežili :slight_smile:... Nevím, zda má taktika, stát se vzácnými, zabrala, ale bylo to v poho a byli nadšeni, že malého vidí... :slight_smile:
Rozplývali se, jak vyrostl, jak je šikovný, co už umí, pak ke tchýni udělal první kroček a půl sám, tak byla na vrcholu blaha :slight_smile:...
Nic do něj nechtěla cpát - se divím :sunglasses: , nakoupeno měl azvlášť pro něj. Kéž by to tak bylo pořád...
25. črc 2009 v 07:29  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahojky maminy,
Terry, hm, tchyně asi opravdu ztratila přehled, si myslí, že padesátka má stejnou hodnotu jako před 30ti lety :grinning: . Nám sice tchánovci občas něco dají, ale obešli by jsme se bez toho, ale dávají to malé..., však bych místo peněz uvítala, aby se chovali i k nám líp, za prachy si to člověk nekoupí.

Andy, je dobře, že jste u nich byli spokojení, kéž bych se toho také dočkala. Jak dlouho že jste se neviděli?? U nás mám pocit, čím méně se vidíme, tím to je horší :confounded: .
25. črc 2009 v 08:35  • Odpověz  • To se mi líbí
V diskuzi proběhl názor, že když se člověk snaží, je trpělivý ...., že to jde vycházet. Naprosto s tím nemůžu souhlasit. Celé léto skoro každý víkend grilujeme - přijedou naši, můj brácha, můj strejda. Tchánovci bydlí - přes cestu od nás. Vždycky tam muže pošlu, ať pro ně jde, že posedí s námi. Ani jedenkrát nepřišli, ani na 5 minut. Ani, když grilujeme samy - stejně nepřijdou. Ale moje příbuzenstvo celé. Příště už mě to taky omrzí a zvát je nebudu.
25. črc 2009 v 10:05  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj damin, absolutne s Tebou suhlasim, snažila som sa a bola som trpezlivá, a nakoniec to vždy skončilo výbuchom, lebo moja svokra je dačo extra, taký exemplár asi nikto nikdy doma nemal. A najhoršie na tom je to, že bývame so svokrovcami. Svokor, to je super človek, pohodičkár, keď vidí, že nemám náladu, tak sa prispôsobí, ináč si vieme aj dobre pokecať, ale svokra, to je katolícka pohroma! Ja tomu nerozumiem, vraj katolíci by mali byť extra láskaví a dobrí, ale v reále to tak vôbec nie je, stačí pozrieť na moju svokru. Najviac ma mrzí to, že s mojim manželom snažíme o bábo, ona to dobre vie, vie aj to, že sa liečim na depresie, a napriek tomu mi robí zo života peklo.
25. črc 2009 v 11:15  • Odpověz  • To se mi líbí
Ešte pre objasnenie situácie: Môj súčasný manžel je druhý v poradí, prvé manželstvo bolo v podstate len pre to, že som v šestnástich na protest proti výchovným spôsobom mojej mamy utiekla z domu práve k tomuto pánovi. Imponovalo mi, že ma ťahal po vykričaných podnikoch, kupoval mi drahé veci, proste som sa cítila ako malá princezná. No zároveň som videla, že s ním nie je čosi v poriadku, malo ma varovať už len to, že bol o 20 rokov starší a nemal žiadnu vážnu známosť... Keď mi raz začal predčítavať z nejakej knihy diaog Nietscheho s prostitútkou, tak som sa prvýkrát zľakla, proste to bolo také divné, keď odrazu niekto vezme knihu a začne vám čítať také, pre mladú žabu, divné veci... No ale moja hrdosť mi nedovolila vrátiť sa po tomto prvom divnom zážitku späť k mame... Pokračovalo to izoláciou od kamarátok, rodiny, zamykaním v byte, sexuálnymi úchylkami podľa vzoru filmu Salo, (fuj, dobry humus, ak ho dakto poznate), a skončilo to bitkami. Potom som sa dala dokopy s mojím súčasným manželom, je to anjel, veľmi veľa mi pomohol, ale žiaľ, o jeho mame sa to nedá povedať.
25. črc 2009 v 11:46  • Odpověz  • To se mi líbí
Musim se smat- to ja zas delam vse spatne, protože MY mame psy a decka po nich lezou a tak podobne. To ja jsem ta spatna, protoze necham decka se rachat v potoce i kdyz neni hic- mam pocit, že je to takova obava tech prarodicu-- oni to s detma nedelaji presne podle nas, ale po svym.
25. črc 2009 v 11:50  • Odpověz  • To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek