Tchyně - nejspíše počínající demence
Ahoj holky,
nevím, jestli jsi jdu pro radu, nebo se vypovídat. Každopádně potřebuju to ze sebe dostat a budu ráda za každý postřeh, názor, radu...
Ve zkratce - tchýně, 76let, hůře vidí, má za sebou nějaké zákroky se srdcem (bajpas, stenty). Jinak akční, samostatná, zvládá domacnost, cestovat, nákupy, kamarádky má.
Teď ale. Cca 14 dní zpět ji čekal další zákrok se srdcem. Nedopadl podle očekávání (mělo jít o nějaké "prošťouchnutí" přes ruce, byla pouze v lokální anestezii). A od té doby hrůza. Sotva přišla ze zákroku, brali jsme si ji k sobe domů. Přece jen to byl záhul pro tělo. 4 dny byla u nás a pomáhali jsme jí, s čím bylo potřeba. Ale... čtvrtý den - podrážděná až agresivní, začala tady řvát, že u nás byt nechce... Manžel ji tedy odvezl domů (bydlí cca 30km od nas). Sotva došla domů, volala švagrové (její dceři). Ať si pro ní přijde ona. Že chce být u ní. OK. Doběhla, vzala si ji k sobě. První den ok. Druhý den musela švagrova ale na 2 hodiny do prace. tchýně tak byla v jejim bytě sama. Po hodině, ale tchyně volala švagrove do prace s tím, že je někde venku, neví kde, má jen župan a boty. Že pro ni přišla Jarka (kamarádka, co ji před 15 lety umřela), že jdou spolu pro loupaky.
Takže všichni sedali do aut a šli tchyni hledat. Tchýně ale mezitim spokojene sedela u švagrové doma a nic nenasvědčovalo tomu, že by z bytu odešla. Vzali jsme si ji opět proto k sobě (já zatím do práce nechodím, jen s dětma do/ze školky). Po prvním dni u nás už kalamita. To všechno, co dokazala vůbec vypustit z úst. Například - manžel ji nesl čaj, byl ale na ní asi moc horký. V tu ránu začala řvát, že je bezcitný a že lituje toho, že ho porodila a měla raději sníst gumove bonbony.
A takhle je to od té doby pořád. Je ted čtvrtý den u sebe doma. Chodí ji tam denně kamrádky na navštěvu. Dohlíží na ní švagrová (bydli vedle ve vchode). Ale opet je tchyne zmatena a bude třeba si ji vzít k nam. A ja už nemužu. Psychicky. Ano. vím, že taky budu stará a kdo ví, jak na tom budu. Ale já opravdu na toto nemam. Manžel na to ma jiny pohled - chapu, je to jeho maminky. Ale my tady mame dvě male děti, které na toto všechno musi koukat a musí to poslouchat. U mudr jsme s ní byli. Ta jen řekla - že je to pry normalní a že se to stavá. Za mě toto rozhodne normální není. Jsou to jen výčty některých situací, ale je jich daleko vice. Denne od ni mam 16 telefonatu s tím, že ji nefunguje telefon. A nenecha si vysvetlit, že z toho telefonu právě vola. nedej bože telefon nezvednu - poslouchám, že jsem ji nechala zakopat pod drn, a jestli umře, bude to moje vina, protože jsem ten telefon nezvedla - ne, to si neberu osobně, ale poslouchat to denně, je taky zahul.
Nevím, co dál, ale už to nezvládám...
"Máma se postará o 5 dětí, ale 5 dětí se nepostará o jednu mámu"...
Z některých příspěvků tady je mi fakt smutno. Docela by mě zajímalo, co by řada z vás vypisovala v situaci, kdyby šlo o vlastní mámu zakladatelky, která by se starat chtěla, a její manžel byl proti tomu...
K zakladatelce: zkus si představit, že můžeš být jednou v situaci, kdy bude pomoc potřebovat některý z Tvých rodičů. Taky to sama nezvládneš a budeš potřebovat pomoc manžela. Chápu, že je to s tchýní složité, že Ti leze na nervy, ale je to maminka Tvého manžela. Ano, Tvůj muž je pěkně vychcanej, že chce celou péči hodit na Tebe, a Ty budeš muset jít do konfliktu s jeho rodinou, pokud nechceš skončit tak, že Ti jeho máti na krku opravdu přistane.
Osobně bych si sezvala k jednomu stolu manžela a jeho sourozence a jejich partnery a trvala bych na tom, že si péči rozdělíte rovným dílem. Ať už to nakonec dopadne tak, že bude muset tchýně akceptovat pečovatelku, nebo pečovatelský dům, nebo denní stacionář, nebo se budete střídat v domácí péči (což je to nejnáročnější, vím, o čem mluvím), budou se na tom podílet všichni. Tvoje povinnost starat se o ni to sice není, ale tak či tak v tom budeš zainteresovaná taky, ať už finančně (ta péče něco stojí, jste s manželem svoji, takže neexistuje žádné jeho/Tvoje peníze), nebo pracovně (tomu se prostě nevyhneš v době, kdy ji budete mít doma).
@nikoulinka Ta podpora od manžela je v tomhle hrozně důležitá. 😔
@nikoulinka ach jo, tohle jsou smutna temata. Jak psali holky, chce to neuro vysetreni, ten rychly nastup je zvlastni, ale strasne mi to pripomina babicku s Alzhaimerem. Velmi podobne body - sebrala se z domu, kde byli 20 let a sla "domu" (tj. asi do jiznich cech, kde se narodila). Policie ji nastesti sebrala na jizni spojce, behala mezi auty v backorach a pyzamu. Tim zacala prvni cesta do Bohnic. Mamku ktera se o ni snazila starat nepoznavala. Kdyz jsem prisla ja, plakala mi, ,jak ji ublizuji, nedavaji jist, chodi tam sami cizi lide.... Nic z toho samozreme nebyla pravda, ale neni mozne ani s nejlepsimi umysly mit takhle nemocneho cloveka doma. V techto pripadech uz neni nic ostudneho priznat si, ze neni mozne opecovavat pribuzneho doma :( Taky mela svetle chvilku, priklad by vypocitala..
At se o ni manzel se svagrovou staraji a pak uvidi, jinak to nelze. Kdyz ustoupis, budes nakonec tak jako tak za spatnout. Bud ti utece nebo prijde presne neco jakoze ji nedavas najist apod. (neni to mineno od tech lidi zle, proste to delaji...)
@somalicats já osobně na to koukala i z druhé strany. Jakože by se jednalo o mou mámu. Upřímně, nezvládla bych ani tu. Po pár dnech zkušeností s tchýni vím, ze opravdu nemám na toto, starat se o dospělého člověka. Nedělá mi to absolutně dobře po psychické stránce. Toto jsem taky oznámila našim. Jeden den jsem za není večer běžela, už vyčerpaná. Opravdu obdivuji lidí, co mají pečovatelstvi jako zaměstnání. Naši to chápou. Tatka je v tomto stejný jako já. Mamka si to osobně třeba představit dokáže, ale respektuje a přijala můj názor.
Co se týká nějaké konfrontace.. se švagrovou, která ji měla taky doma, jsem v kontaktu denně. Denně se jí snaží vysvětlit, že to takhle dál nejde, a je prostě opravdu třeba zvážit nějaké to komunitní bydlení, nebo něco podobného. Ne... Tama to nepůjde. Ona je pořád přesvědčena o tom, že to bude lepší. Ale já osobně si to už nemyslím.
Druhá švagrová pracuje v Nemocnici. Zná tyhle případy. Taky to nevidí nějak růžově. Jenže s ní vycházím nějakým způsobem jen já. Manžel a druhá švagrová ji mají za černou ovcí, a její názor tak vůbec neakceptují. Tchýně s ní taky dobré vztahy nemá,takže na ni ani nedá.
S manželem o tom mluvím taky denně. At se minimálně zamyslí nad tím, co to dělá s námi doma. Podráždění, rozhádaní, věčně a všude nějaký problém. I z maličkostí. Nevidí to prostě.
@somalicats zažila jsem. Deda se doma staral o svoji maminku, zlomila si nohu v krčku, najednou demence, vrátila se o 30let zpět, dědu nepoznavala, rvala na něj, bila ho, že ji chce okrást, volala na něj policii.. Jeho segra rekla, ze na to nemá a ani tam radši nechodila. Moje mamka chodila babicku koupat, cesala ji vlasy, povídala si s ní. Mně tenkrát bylo 10 a jsem ráda, že si ji pamatuji, dokud byla normalni, pak jsem se jí bala.
Ironií je, že o 20let později si tu nohu v krčku zlomil i deda, ale měl 130kg..to by jeho žena, moje babička, sama nedala, ale měli velkou chalupu, sla přestavět na bezbariérovou, babicka jako psychiatr měla kontakty, dokázala si zajistit pomoc s dedou, takže ho mohla mít doma. Ja byla tenkrát na mateřské, chodila jsem denně si s ním povídat, nosila jidlo, vždy rád viděl moji dceru, moje mamka pomáhala s péčí. Teta rekla, ze na to nemá.
Babička z druhé strany má doma už 10let svého tátu, je mu 102, vzala si ho, kdyz umřela její maminka. Její segra si ho zas bere na léto na chalupu. Všichni k němu moc rádi chodíme, je stále při smyslech, rád si povídá.
Ale všichni jsme to dělali a děláme, protože jsme chtěli, nikdo to po nikom nechtěl, nikdo to na nás nehodil a přišlo nám to výchovou automatické a ano, máme i výhodu, že na to jsou prostory a finance.
@teeerez ona teda zatím poznává vše a všechny. Ale už ji začínají vypadávat třeba běžná slova. Chvíli ta slova "musí hledat". Ale to může být třeba, vzhledem k věku, úplně normální.
Nejhorší je to, že já jsem fakt doma a "nic mě netlačí". Jinak jsou všichni v práci. Já nemám kam utéct. Aktivně teď práci hledám, abych už prostě řekla, že neexistuje, protože.. aler zatím je to bída.
@nikoulinka Ne, nemyslím vrátit se domů ten den. Ale prostě sebrat děti a nechat tchýni manželovi, ať se komplet stará. S prádlem, vařením, ať si to zkusí, jestli maminka bude potichounku sedět před TV.
Tchyně se starala takhle o svoji maminku. Nevim kolik slz vyplakala, jak moc z toho byla vyhořela a ze babička taky “uhanela a vydirala” takže nevim kolikrát jezdila tchyně z práce ze se něco děje a dostalo se ji od babičky reakce ze nic, přestože ji volala ze umírá a plakala a tak. Řeknu to jak to bylo - neměla srdce ji někam umístit, nezvládla by pak ty neustálý telefonáty jal jsou na ni pečovatelky hnusny a ublizujou ji (byla asi na tři dny umístěná, dochazela jsem tam ja s manželem a zájem o nás neměla přestože bombardovala telefonama ať hnedka prijedeme) a ulevilo se ji až maminka odešla. Zpětne říká ze se diví jak to zvládla. Neměla svůj život, i na starý kolena ji maminka zakazovala se stýkat s přítelem, přestože tchýni bylo skoro šedesát atd atd. Já tam chvíli bydlela s nima a stačilo, taky jsem si vyslechla jak jsem tlustá a tohle a tamto a pak zase jak milius. Jasný, nemůže za to, ale kdybych byla na místě tchyně, nezvládla bych tu péči.
@nikoulinka Vypadávání slov může být po anestezii. Já jsem měla letos tři anestezie a doteď mám výpadky slov, že prostě nevím, jak se daná věc nazývá. Při hovorech s lidmi se kolikrát cítím blbě, že prostě spoustu slov nevím. Ale k tématu - nenech se uvrtat do role ošetřující osoby, oni se tomu evidentně sami chtějí vyhnout.
@thalia Já po narkóze měla výpadky slov i krátkodobé paměti asi 3 měsíce, ale zakladatelka píše že tchýně měla pouze lokální, to by neměl být takový záhul na mozek ne?
@klokanka31 vliv celkové anestezie na rozvoj pooperačního kognitivního deficitu nikdy nebyl prokázán, naopak v subpopulaci křehkých pacientů, kteři, podstupují operaci pro frakturu femuru není rozdíl v celkové vs regionální. Absolutně nejvíc ovlivňující faktor je perioperační trauma (míra tíže onemocnění, rozsah operace, případná pooperační bolest či dokonce infekce) a faktory pacienta - poruchy kognice před výkonem, alkohol, kouření, nižší inteligence a nižší vzdělání, pasivita. Pro anesteziology je top téma k výzkumům i publikacím a jedem z hlavních dotazů v předanesteziologické ambulanci.
Muze byt dehydrovana, u senioru se to nekdy stava, jak se zavodni, zlepsi se. Pokud byla doted ok.
Podle mě ta to může ta anestezie, moje babička měla nějaké zdravotní problémy,byla několikrát na operaci a po každé to s ni bylo horší a horší. Ten člověk si to buď neuvědomuje nebo naopak uvědomuje (teta s alzheimerem),každopádně on sám si s tím neporadí. Co se týká péče, tak pokud sama nechceš, nenech se do toho uvrtat,to raději cizí ošetřovatelka. Znám lidi co se třeba starají dobrovolně o svoje rodiče a prostě nemají svůj život. A to nemají malé děti.