• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Tchýně spí u hlídání. Poraďte co s tím

9. listopadu 2012 
autor
@raubirka léčí se s extrémně vysokým tlakem, ale léky již delší dobu prý nebere - myslím si, že by to mohlo mít souvislost. je jí 65, což ještě není tak zlý...počítám, že až jí navrhnu lékaře, tak se mi vysměje a řekne, že jsem horší než si o mě myslela - bude si myslet, že z ní dělám nemocnou schválně...zatím to odmítá připustit i manžel :-/
17. črc 2011 v 11:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@andreasek82 přeji brzký porod a ať vše dobře dopadne!!!:slight_smile:
17. črc 2011 v 11:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@lucisa jó - to by byl fakt gól...bohužel nemáme kameru - mohla bych natáčet maximálně na foťák, ale zkusit bych to mohla :grinning: I když jak jí znám, tak by řekla, že je to "videomontáž, která ji má zkompromitovat" :grinning:

protože se mi i stalo, že jsem věšela prádlo venku a ona s Fanym za mnou přišli. Fanoušek si hrál s kolíčkama a já mu nevěnovala takovou pozornost, protože ho přece ona hlídá - máme svažitou zahradu a ona si sedla na bobek do toho mírnýho svahu přímo jemu za záda. a tak čupěla, nic neříkala, Fany seděl a probíral si kolíčky a já na něj občas jukla - najednou se dívám, jak se ona předklání víc a víc a víc...jsem si říkala, co blbneee??? pak mi došlo, že usla na bobku a ted se převažuje a padá na Fanyho - zařvala jsem na ni - "co děláte???" - ona se probrala, vyrovnala to a já říkám "vždyť spíte a málem jste na něj spadla!" a ona " ále nepovídej, to není pravda" - málem jsem se rozbrečela, ale nebyla jsem schopná říct víc :cry: ...když to vidím zpětně, tak si říkám, že jsem fakt byla nemožná :frowning2:
17. črc 2011 v 11:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@crawler ježíšikriste, no, tak to je mazec, to fakt není normální.
17. črc 2011 v 11:54  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@crawler Buď jen opatrná s tím odvedením ho pryč, když bude spát, za prvý s vysokým tlakem by jí jedno velké leknutí taky mohlo stačit :frowning2: a potom nevíš, co bude mít za reakci a tvého muže by mohlo naštvat (a asi vcelku oprávněně) to, že na ní chystáš léčky a místo toho, aby pak stál za tebou, tak se s tebou pohádá. :sweat_smile:
Zkusila bych jí prvně natočit, to je rozhodně dobrý nápad, aby jsi měla argumenty pro debatu s manželem. To můžeš i na mobilu když tak. A pak třeba dojít pro Fanyho a jít na druhou stranu zahrady, aby vás neviděla, ale aby vás rychle našla a ty můžeš pak dělat, že Fany akorát přišel a že jsi jí chtěla jít hledat a tak dále :wink:
Rozhodně bych ho ale neodváděla úplně pryč na procházku.
Jo a jedna poznámka, moje babička měla vysoký tlak celý život a brala na to léky. Koncem života začla mít bohužel trochu psychické potíže, na které taky brala léky a vše se upravilo, bohužel jí asi přestal bavit svět a ptž byla dětská doktorka, tak musela vědět, co se stane, když vysadí prášky na tlak. Bohužel se to stalo, zemřela :frowning2: a já jí ani nestihla říct, že čekám malou, ptž jsem se to dozvěděla asi týden po její smrti :frowning2: .
Takže bych ti ještě navrhla vyhledat si na internetu věci ohledně vysokého tlaku, v klidu to ukaž manželovi a zkus to vzít oklikou takhle, že se prostě taky bojíš, že zemře, když se s tím nebude léčit. A na to by manžel mohl taky slyšet. Holka nemáš to jednoduchý, ale dávej jen pozor, každá akce vyvolá protireakci, tak dělej vše s rozmyslem, zapoj ženskou lstivost a důvtip, nejdřív dostaň na svojí stranu manžela a pak si s tchýní už poradíte. Do té doby bych holt Fanyho hlídala, když tam je, když usne, aby se mu nic nestalo. :sweat_smile:
17. črc 2011 v 16:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@ducky to je smutný s tvojí babičkou :frowning2: ...mě dodnes mrzí, že jsem byla v zahraničí, když babička slavila 80.narozeniny, den po oslavě infarkt myokardu a 2 dny na to smrt a já ji neviděla ani jednou ...stihla jsem až pohřeb a dodnes mě to mrzí, že jsem se s ní nějak nemohla rozloučit...:-/

To mě ani nenapadlo, že bych mohla udělat prů..er. Ona vždy, když usne, tak i když se probudí za pár minut, tak několik dalších chvil je nějak mimo, tak si osobně myslím, že kdyby se probrala a Fany nikde, tak by jí asi trvalo než by jí to došlo a tak by snad žádný šok nehrozil, protože bych byla blízko - rozhodně bych ho nebrala někam pryč - to bych jí neudělala - to zas ne...

Jinak dnešní neděle stojí za prd...mám špatnou náladu, že to manžel nějak nechce řešit, že to bagatelizuje...chce to snad zamést pod koberec? to prostě nejde... :zipper_mouth:
17. črc 2011 v 19:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@crawler :frowning2: Koukám, že máš velmi podobný zážitek s babičkou :frowning2: :cry:
Ad manžel, oni chlapi většinou moc nechtějí řešit takovéhle citlivé problémy. Zkoušej mu to vysvětlovat, popř. by asi fakt bylo dobrý to natočit, aby měl důkaz, ale snažila bych se to řešit v klidu, v pohodě, povídat si s ním o tom.
Pokud by stále nebyl ochotný a přístupný, aby to tchýni řekl, pak bys asi musela do toho říznout ty :confused: Každopádně rozhodně nevyklízej pozice, stůj si pevně za svým, ptž máš rozhodně pravdu :wink:
17. črc 2011 ve 20:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@crawler , @ducky trošku odbočím, al emám podobnou zkušenost.
Jedna moje vzdálenější příbuzná - prateta - se v celkem dobré kondici doklepala téměř k 90. Poslední roky už to bylo horší a horší a ona prostě neustále tvrdila, že ještě musí oslavit tu devadesátku, na kterou chce pozvat veškeré žijící příbuzenstvo, aby se ještě pokochala velkou rodinou.
Holky, nekecám, byla oslava, na které bylo snad 150 lidí, bylo to venku u nějakého zeťáka na obrovském statku, spalo se i ve stodole, no monstr akce. Na druhý den ráno, jak všichni různě odjížděli, tak se za ní chodili loučit, ona si ještě hověla v posteli, že si ráno ráda poleží a za týden se jelo na pohřeb. Ona tuším za 3 dny zemřela. Prostě si přála dožít se 90, vidět a naposledy se rozloučit se vším potomstvem a odešla..... ve spánku, večer ji dcera uložila a ráno už byla teta mrtvá. Žádné trápení......
17. črc 2011 ve 21:42  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lucisa Tý jo, tak to je síla. :confused: Jako na jednu stranu smutek ze smrti, ale na druhou krásný věk, krásná smrt, až mi z toho běhá mráz po zádech.
Ona někdy síla sugesce je mocná, však jsou známé případy, kdy se pacientům podávalo placebo a oni se uzdravovali :grinning:
17. črc 2011 ve 22:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
@crawler jen to nahrávej (a klidně i na foťák)... a když ne pro ni tak pro manžela.. třeba ho to konečně nakopne, podrží tě a začne to taky nějak řešit.. jako tohle už je opravdu o život... teď se omlouvám :pensive: ale si tak říkám že zatím u vás asi stojí všichni svatí ale bojím se co se stane až jednou přestanou.. jako tohle už fakt není sranda... jestli chceš vidět malého jak jde poprvé do školy, jak si přivede první holku, za rohem bude kouřit první cigaretu :grinning: tak tu tchýni seřvi do kuličky i za cenu zlé krve v rodině... nebo se taky opravdu (zcela vážně) jednoho pěkného dne můžeš probudit a hořce litovat že jsi byla měkkota a tchýni nekopla do... pak už bude pozdě ji něco říkat..
vážně ti moc držím pěstičky ať už se to konečně nějak pohne... malej bude za chvíli ve věku kdy bude zdrhat co to jen půjde takže to vážně máte za minutu 12.. :unamused:
17. črc 2011 ve 22:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lucisa na jednu stranu smutný ale na druhou (a to převažuje) je to kráááásný příběh :dizzy_face: :dizzy_face:
17. črc 2011 ve 22:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@crawler Ahoj diskusi i kdyz kratickou jsem necetla ale nazev me zaujal. Mam podobny porblem, Tchyni je 75 a myslim ze zkratka a dobre na hlidani malych deti u nema, coz ona pochopitelne nevidi, nebo vidi a neprizna. Je pro me nesmirne tezke ji nejak rizt ze si to ci ono nepreju, ze to chci nebo nechci takle ci onakle, no to by jste ji museli znat. Je to desny pesimista a neustale nam vycita, cokoliv, kolikrat si i vymyslim abych ji nemusela rict ze holky mi hlida moje mamka,. Ona vzdy reaguje, proc je nenecham u ni a ja ji nedovedu na to nic rict, Jako abych ji rekla ze si myslim ze na to zkratka nema, takovy borec nejsem.
Tchyne vubec neresi aby dala holkam napit, ruce neumeje, pusu neutre, nudli neutre, tudle mela Lucinku (rok) a byla chudera pokadena, musela byt uz dlouho pac to mela tim jak si do toho sedala vsude a prdku celou zapalenou.
No ale chtela jsme jen rict ze ja sama bych take nedovedla ji neco moc rict takze bych se snazila proste eliminovat situace kdy by bylo treba k ni maleho davat. Vim ze s eto tezko dela, tchyne by byla urcote dotcena ze proc ji ho nedate na hlidani, jeee uz uplne slysim tu nasi. No mozna by to lepe vyresil manzel, ale obavam se ze proste bud budes vzdy trnout ( v ten moment je hlidani o nicem kdyz je clovek jeste vic v nervu nez kdyz by mel prcka doma , to si ani neodpocines ani nic nevyridis) no a nebo se ona holt urazi kdyz ji na rovinu reknes (reknete) ze s ni maly proste nebude.

No tak rada dohromady zadna :sweat_smile: jen jsem chtela napsat ze situaci napsrosto chapu a neni to vubec jednoduche
17. črc 2011 ve 22:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
páni!!!vůbec se Vám nedivím,že se o drobečka bojíte,kdo by se nebál...já bych teda tchýni dítě nesvěřila,kdyby se to stalo jednou,ale už po té zkušenosti ne..paní má asi nějaký problém je to divné..tohle se nestává ani mojí 75leté babičce a to naší maličkou už hlídala několikrát,když jsem si potřebovala něco zařídit a vždycky vím,že je o ni dobře postaráno:slight_smile:abych pravdu řekla nemusím mít strach,když malou svěřím mamince nebo babičc.to prostě vím,že je všechno v pořádku a malá je v těch nejlepších rukou i když třeba zavolám co dělá a to ji hlídají jen pár hodin.své tchýni věřím,ale malou ještě nikdy nehlídala jen ji vozila..nedala bych jí zatím malou hlídat,byla bych ve stresu a neměla klid...to jsem Vám neporadila a taky Vás naprosto chápu...já bych jí dítě teda už nesvěřila...
17. črc 2011 ve 22:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@crawler sem se nakonec nejak zacetla , no to je jak kdy z popisujes moji tchyni, my tedy zvladli dokonce 4 roky spolecne souziti, ale bylo to teda neco desnyho, hadky, plac krik, ja s ni, my dva s manzou, fakt desny obdobi, i kdyz vzdycky rikam ze musim uznat ze to bylo k necemu dobry, znam ji tim padem celkem dobre, vim jaky ma nazory a postoje k vychove a tak, vim v cem M vyrustal a jen zasnu ze z neho neni uplny magor. Diky tomu ze jsem ji takto poznala chapu nektere manzovo reakce a vim ze za to vlastne nemuze.
Moje tchyne sice neusina, ale treba trictvrte hodiny v kuse telefonuje, posledne bavila nasi nejstarsi tak ze chudak Zuzanka radsi usnula na gauci- a to ma s usinanim dost trapeni- ja byla dost nastvana, uz jen z toho duvodu ze pak od ni slysim ze nas ani neuzije a kde ze porad jsme, ale pritom venuje se tem holkam kdyz jsme tam? Ne,. Jen telefonuje, cumi na Ulici (a holky tim padem s ni) me by trefil slak vzdycky. A tehdy mela ZUzanka mokre triko na sobe jeste z venku, byla bez vecere, uplne spinavam zapatlana...vim neslo dohromady o nic, ale stejne tomu nerozumim, k cemu ji tam tedy chce mit, kdyz se ji takto venuje. , Ze necha rocni dite si hrat s koralkama, a pri tom sedi vedle v mistnosti u toho telefonu...no hlava nebere. Ale moji tchyni jsme sem tahat puvodne nechtela
DOufam ze se to povede nejak rozumne dohodnout u vas. Blbe je to ze clovek by ji njradis necim bacil po hlave, ale ty deti maji babu rady...
17. črc 2011 ve 23:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
nedala bych jí ho, pokud takhle usíná. ona za to možná nemůže, ale taky možná do noci kouká na telku, nebo co.. prostě nic. dala bych jí pár šancí, že by jako byla u vás, když ty budeš doma, nebo manžel.. ale vyvarovat se takových situací, jako např. ten bazének...ale spíš bych malýho s ním samotnýho nenechávala..
18. črc 2011 v 11:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@ducky já pevně doufám, že se nakonec manža rozhodne zakročit, ale večra večer ještě trval na tom svém návrhu, aby přijela den předem a spala u nás a my si ji pohlídali:-/ tak 1x měsíčně bych proti tomu nic neměla, ale každý týden? :stuck_out_tongue_closed_eyes: no a jak mu mám jemně říct, že tu nesnesu jeho matku? to by ho ranilo...vždycky ho hrozně mrzelo, když viděl, že spolu nemluvíme a že je dusná atmosféra... :confounded:
18. črc 2011 v 11:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@peroli no jo...kdybych tak měla povahu, že mi bude jedno, co si o mě pak druhý pomyslí...bohužel...jsem úúúděsný pacifista a když už zažiju nějakou nepříjemnou situaci (s tchýní jich bylo již dost), tak to pak ve mně leží celé dny. Samozřejmě, když jednám v afektu, tak je to jiné :stuck_out_tongue_closed_eyes: ...No, stojím si za svým a malýho nedám...jen se bojím té rozmluvy a toho, jak bude vypadat potom náš vztah. Znám ji přeci jen dost dobře a dokážu si tu její reakci představit a tím víc se bojím :stuck_out_tongue_closed_eyes: :rolling_eyes: blééé, kéž bych neměla důvod - jak já nesnáším někoho kárat, kor když daná osoba mi bude tvrdit, že je to neoprávněné :pensive:
18. črc 2011 v 11:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@domiz já už si mnohokrát řekla, že jí ho příště nedám...jenže další týden přijela, naprosto suverénně řekne "Fany jdem ven, teď se o tobe postárám já"...no a já mlčela - částečně jsem si říkala, že spát nebude, že už se to určo nestane a částečně mi bylo prostě hrozně blbý říct "ne, nikam mimo dům s ním nepůjdete" ...prostě je to hodně citlivé. Naše vztahy jsou i bez toho dost napjaté a ona se prostě na nic neptá, ona rovnou jedná a moje povaha je na tohle děsná - mlčím a v duchu trpím :angry:
18. črc 2011 v 11:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@dludli klidně sem zatáhni i svoji tchýni...Osobně mi to taky hlava nebere - být tebou bych z toho byla taky rozhozená - nejde sice o život ( v našem případě u malého opravdu stáli všichni svatí a andělé strážní) i když jednou by klidně jít mohlo, že? stačí, aby vzala holčičky někam na hřiště a začala se do telefonu vybavovat s kamarádkou. Když člověk volá, tak se nemůže plně soustředit na hlídání malého prcka natož dvou nebo i tří... :stuck_out_tongue_closed_eyes: nebo, když jí nechá mokré tričko, tak to by zase mohla onemocnět na průdušky...Taky je to od ní velká nezodpovědnost...A jak to vidí tvůj manžel???
18. črc 2011 v 11:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@kammka no problém je v tom, že jí to budu muset na rovinu říct, že s ním sama nemůže být. Sledovat je není v mých silách, protože ona se klidně sebere a odejde s ním, když u toho zrovna nebudu...Prostě budu muset otevřeně... :confused:
18. črc 2011 v 11:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak nějak zhruba jsem prolítla tuhle diskusi a nestačim zírat :o( Tohle je fakt naprosto nevídaný a já fakt nechápu, že si necháš takhle skákat po hlavě... Především jde opravdu jenom a jenom o to tvoje dítě a kdyby se mu něco stalo, tak následky by byli... šílený... Dokážeš si to vůbec představit, kdyby nastal nějakej průšvih?? Co by to bylo za hrůzu?? Tady jde opravdu úplně všechno - úcta, zdravotní stav, snadná naštvatelnost tchýně stranou a musí příjít na řadu nekompromisní řešení - ať už v podobě rozhovoru, kterej nebude ani pro jednu stranu příjemnej, nebo v podobě zákazu hlídání, dokud se nesrovná. Já naprosto chápu, že se snažíš ke tchýni přistupovat s nějakou úctou - přeci jenom, je to matka tvého muže - ale prostě to co dělá je neuvěřitelnej risk. To, že si navíc zjevně vůbec neuvědomuje, že dělá cokoliv špatně a odmítá to řešit je jasnej důkaz, že u malýho dítěte nemá co dělat... Už jsem kvůli podstatně větším drobnostem a malichernostem sprdla obě babičky malý (a že se u těch hádek klepaly tabulky v oknech) - a má to za následek podstatný zkvalitnění hlídání a mojí velkou důvěru, kterou do nich můžu vložit... Promluv si s ní - a dodej si odvahu opakováním mantry "když to neudělám, jde mýmu synkovi o zdraví, dělám to pro svýho syna"...
18. črc 2011 ve 12:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@crawler Trochu jsem pročetla a myslím že tvá tchýně by se měla dát vyšetřit . Neboť je asi vážně nemcná nemoc se jmenuje Narkolepsie---- usínání bez příčiny všude a kdekoliv v jakékoliv situaci


Narkolepsie. Nečekané usínání trápí sto tisíc Čechů

Narkolepsie je nejnebezpečnější spánková porucha.Až čtyřicet procent lidí trápí některá z poruch spánku. Nejnebezpečnější z nich je narkolepsie. Náhlá, nečekaná upadnutí do spánku kdekoliv - na ulici, v práci, doma - sice trápí "jen" procento lidí, sociální dopad narkolepsie je však nejtěžší.

Poruchy spánku obecně zvyšují riziko deprese, nemocí srdce a cév, cukrovky či obezity, narkolepsie ale vyřadí pacienty z běžného života. Málokdy je však nemoc správně diagnostikována a rozeznána, takže pacienti se včas neléčí.
takže nedávat malého na hlídání a přesvědčit tchýňku aby se dala vyšetřit . může si Vážně poškodit zdraví a jde ji vlastně i o život :unamused: :unamused: :unamused: :unamused:


toto je můj názor a nečetla jsme uplně vše co píšete nestíhám ale podle tvých vypisu to myslím sedí :wink: nejdřív vyhledej a pak přesvěč Manžela a ať si s maminkou promluví :wink:

18. črc 2011 ve 12:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
18. črc 2011 ve 12:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@crawler No hele tak to jednou zkus, pokud to vydržíš, aby jsi měla další zbraně do boje :wink:
Anebo pokud má i manžel v živé paměti, jaké bylo vaše soužití s tchýní, tak mu to jemně připomenout a třeba s tím, že jsi ráda, že teď ty vztahy jsou lepší a že bys to tímhle nechtěla pokazit i proto, že víš, že každý nesoulad tebe a jeho mámy ho mrzí. Musíš to vždycky podat tak, že je to tvýho chlapa největší dobro vlastně :grinning:
Každopádně opět jsem měla doma stejnou situaci, žila jsem s bráchou a jeho tehdy přítelkyní, která mě neskutečně štvala, brácha uklízel, vařil a ona na něj kolikrát v hádkách řvala, že ho nenávidí. :frowning2: Hlava mi to nebrala, šla do mýho brášky a já vlastně nemohla nic. Takhle to ve mě bublalo, až to přeteklo, ale ve finále jsem se pohádala s bráchou fakt fest, ten vzteky rozbil stoličku o dlaždičky a bylo. Kdybych to nenechala zajít až tak daleko, že to bouchlo, řešila to v čas a v klidu a diplomaticky, tak bychom se dohodli určitě v klidu. KAždopádně když jsme se rozstěhovali, tak postupně se hrany obrousily a co máme děti, tak si i rozumíme. Jako má pořád svoje mouchy,ale těch si nevšímám a vycházíme spolu myslím dobře.
Co tím chci napsat, rozhodně nečekej, až to v tobě přeteče. Chápu, že se hádkám vyhýbáš, ale jakmile se to v tobě nakupí, tak pak půjdeš do afektu, naštveš manžela i tchýni a sice oprávněně, ale zbytečně. Nečekej, až to přeroste únosnou mez :confused:
A nemysli si, já mám tchýni generála a děsila jsem se, jak to zvládnu, až budou děti. To víš, že mi direktivně udílela rady, ale já si to jednak dělala pořád po svém a pak jsem malou nedávala na hlídání tak dlouho, až jí to vycukalo a byla ochotná přijmout moje podmínky :grinning: Ona děti naštěstí miluje. Taky jsem se naučila říkat jí, když se mi něco nelíbí a říkat jí svůj názor a ptž jsem skoro jediná z manželovi rodiny, kdo to dělá, tak si myslím, že ona je i ráda, že se jí někdo postaví a respektuje to. Teď dokonce poprvé měla malou i na noc a já už se vůbec nebojím jí malou svěřit a jednou i malého, ptž vím, že ona bude respektovat naše požadavky. :slight_smile:

@dludli Tak tvoje tchýně je teda taky dobrej dárek :sweat_smile: Bych jí hnala též. :sweat_smile:
18. črc 2011 ve 13:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@anetka1701 já vím já vím....moje povaha je na toto debilní - potřebovala bych mét víc kuráže a do těch nebezpečných situací by se malej dostal jen jednou a naposled :-/
18. črc 2011 v 18:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@brusinka.pusinka tohle už mi tu maminky psaly - pročetla jsem několik článků, částečně to sedí, ale částečně ne - zdravotní problém to bude, ale asi ne tento...to nic nemění na tom, že by s tím měla k doktorovi - třeba by stačily nějaký léky a bylo by - jenže ona si to nijak nepřipouští, víš? :frowning2:
18. črc 2011 v 19:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@crawler tvoje otázka zněla co s tím - já ti to řekla... Přemoci se, opakovat si, že to děláš kvůli tomu, aby byl malej v pohodě a "zaútočit"... Tady žádná jiná rada není... Můžeš si to opravdu nahrát na kameru/foťák/mobil, třebas i pokusy o to jí budit nebo jak kolem ní choděj lidi, mluvěj na ní a ona nic a pak jí to pustit a donutit se na to koukat, dohodnout konzultaci u dr. a dovalit jí tam... Na úkor spokojenosti malýho (holt bude živej a zdravej, ale chvilku bez babičky) jí s ním zakázat se vídat, dokud to nezačne řešit... Prostě jít do opozice a tvrdě. Bude to tvrdý, nepříjemný... ale jsem si jistá, že to bude mít pozitivní výsledky...
18. črc 2011 v 19:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@ducky už jsme ji tu na spaní měli asi 3-4x za 2,5 měsíce. a stačilo mi - proto na to vůbec nechci přistoupit - lezlo mi krkem, jak říkala "kde máš Evo kafe?...a cukr?...to víš, já se teprve musím naučit, jak to máš v téhle domácnosti" a pak už si lezla kam chtěla - nanosila si sem svý věci (boty, peřiny, ručník,...) a mě to vynáší do nebeských výšin :angry: Manža to dělá proto, že prostě když jede autem z práce, tak ji nabere, aby nemusela vlakem nebo na kole. Je to od něj samozřejmě hezký, ale já už toho mám dost - vůbec jsem si od ní nemohla odpočinout. Minulý týden už mě manža dorazil tím, že se mě ani nezeptal a domluvil se rovnou s ní, že přijede ve čtvrtek, což bylo zcela mimo můj plán ...No já byla rozhozená jak nevím co...Chlapi jsou fakt nemožný...on neví, co je to ponorka, kterou jsem s ní zažila a tímhle fakt přilévá olej do ohně, protože jak se má vztah mezi mnou a jí zlepšit, když jí mám na očích každou chvíli a to mě tááák irituje???Tak to jsi v mých očích machr, protože já, když mám tu čest s nějakým "generálem", tak stáhnu ocas mezi nohy a jsem jako malá školačka :frowning2: A vím, že je to hrozný - jsem dospělá a ještě k tomu matka...jenže nevím, jak to přemoci ...přitom vím, že je blbost to nechat zajít příliš daleko - přesně jak říkáš - v afektu by to pak bylo mnohem horší...ách jo...dneska jestli bude příhodná situace, tak na toto téma zase zavedu řeč s manželem a uvidíme... :fearful:
18. črc 2011 v 19:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@anetka1701 když mi to přijde hrozně pro ni ponižující :-/ ...mimo to, cokoliv řeknu já nebo manža, tak se nepočítá - bere na zřetel jen názory svého nejstaršího syna, tak mě napadlo, že se svěřím i švagrovi (pokud to nepůjde přes manžela), protože co on řekne to je svaté - on je pro tchýni snad polobůh nebo co :rolling_eyes:
18. črc 2011 v 19:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@crawler to je hodně dobrej nápad s tim švagrem :o) jinak ponižující?? No a co... Kdyby se při jejím hlídání něco stalo synkovi, tak by to ponižující nebylo? Myslím, že jo... Hele já s tchýní bydlela 3 roky... No masakr šílenej, ponorku z ní mám doteďka takovou, že jí vidim fakt jenom stylem "rychle předat dítě a zdrhat". Jakmile jsme tam dýl, tak je konflikt prakticky zaručenej. Ona je taky děsně hodná, rozkrájela by se pro celou naší rodinu... Ale bohužel, jsou dost bohatý - a hodně si nás kupujou. Já na tom s mužem nejsem nijak špatně, ale oni prostě vědi, co udělat... Zrovna minulej tejden jsme od nich dostali mega plazmovou televizi!! A podali to takovym způsobem, že prostě nešlo odmítnout... No a pak jim něco vyčítej :o( Nicméně, naučila jsem se to. Je to o dost horší, ale prostě se nedá svítit... Odstěhovali jsme se od nich před rokem, na začátku července. Do toho jsme se 17.7 brali, takže hádky a histeráky na téma svatba (ona měla staromódní představu o hostině, obřadu na honosnym místě, bílejch šatech... Já si přijela na koni, vdávala jsem se v zahradě v zelenejch šatech a večer byla garden party :oD)... Scény šílený. Když jsme se odstěhovali, tak jsem jí neviděla snad půl roku, fakt totální ponorka... No, do toho začala pokaždý, když jsme se viděli do mně tlačit, jak se musim starat o dítě, co jo a co ne a nevynechávala historky o tom, jak byl můj muž škaredý dítě, jak měl šíleně velkou hlavu, kožní problémy... Což je fakt super, když jsem čekala jeho dítě a těšila se na krásňounký roztomiloučký miminko :o( No, mládě se narodilo, poučky pokračovali (dávat zeleninový polívky, nechávat vyřvat v postýlce a podobný srandy) a mně rupli nervy... A tou dobou jsem začala bejt fakt ostrá až příliš. Výsledek je ten, že ze mně má respekt - řekla bych, že se mně i trochu bojí - u miminka by si nedovolila udělat nic proti mýmu přání (dudlik do medu, příkrmy a čajíky od konce šestinedělí, kterejma mi vyhrožovala se nekonali) a světe div se, hlídá skvěle... Ponorka se sice koná pořád (nemám jí ráda a nikdy jí mít ráda nebudu), ale jako babičku jí beru a chovám se tak k ní... Ber to jako důkaz, že to opravdu jde, postavit se tomu a vyhrát...
18. črc 2011 v 19:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek