Vlastní matka mě přivádí k šílenství
Všechny máme problémy s tchýní....Ale co když ty problémy dělá vlastní máma? Jak takové situace řešit? U nás ty vztahy delší dobu jsou všelijaké, ale když pominu nevhodné chování před narozením mé dcery, tak teď se její chování rapidně zhoršilo. Nechci, aby měla moje dcera stejné dětství jako já a znala některé příslušníky jen z fotky, ale kdo chce kam.... Nechci přerušit styky, a tak mě napadlo, jestli nemáte někdo vlastní zkušenosti s tím, jak "převychovat" vlastní rodiče....
Přecházet to, nezabírá. Rozmluva zabere, než jí opět naočkuje otec a s tím rozumná řeč je tak jednou za dva roky... Znáte to některá?
Děkuju za jakoukoli reakci
@mythologist ahoj, dekuju za zajimavy uhel pohledu 😊 takhle jsem taky nad tim premyslela. Otcovo detsvi jsem poznala a dospivani take. Hodne se zmenil az za poslednich deset let. Lide se proste nerodi zli, ale to zlo v nich se jednoho dne narodi. A on je ten pripad. A ja popravde nechci byt soucasti neceho tak zleho. Mama to vidi taky, ale samozrejme pracuje na tom a nechce hned volit rozvod, coz sse ji nedivim. Mluvily jsme spolu o tom nekolikrat, akorat ze to nema reseni, respektive to on to musi zacit menit. My uz zkouseli vselijaky pristup a postoje a nic nepomohlo. Ale mati chyta jeho nazory a jeho zlost. Ma proste den kdy to na ni sedne a je nesnesitelna jako on. Zkusila jsem to ignorovat a rekla ji, at se ozve az bude klidna, ale akorat se to zhorsilo. Jelikoz kdyz prece neargumentujes tak je to dozajiste pravda... Sileny.. A ty problemy jsou tak unele vykonstruovany ze by mohla z fleku delat scenar do Ruzovky.
Ja se s tim, ze nemuzu vyhovet vsem, jeste zcela nevyrovnala. To jo, to mas pravdu😊 ale idei, ze budeme skvela rodinka, uz davno... Uvidime co ted udela s nami to jejich stehovani.
Jeste jednou moc dekuju za nazor
hm...
maminka předělat prostě nejde... prožila jsem si to taka podobně a bolí to stále. četla jsem od jedné psycholožky že u hodně dominantních matek se dcera buď stane plně submisivní, a pak má extra nízké sebevědomí, nebo se matky přestane bát a začne jí ignorovat...
Nevím, do které kategorie patřím, ani jedna není OK. Teď , když jsou moje děti v pubertě, dává mamka ještě větší podpásovky... poštvat puboše proti rodičům, to umí každý... dělat ze sebe babičku - kámošku, která popírá hodnoty vštěpované nepohodlnou matkou puberťáka...
Myslím si že je fajn si to s rodiči vyjasnit, dokud jsou děti malé...
@mrsnikola Tak jak se urazí u takové věci, tak je cvok. I kdyby si tam tu fotku dala 5x, tak jí to může být jedno, je to Vaše album z Vaší dovolené. Nic jí po tom není. Moje matka patří asi do podobné kategorie jako tvoje. Také se kolikrát divíš, co dokáže "vyplodit"? 🙄
@mrsnikola 😀 tak to mě teď "pobavilo" - vtipné to samozřejmě není, ale úplně v tom vidím sebe s manželem. Před Vánoci jsme byli tak na nervy kvůli řadě situací a věcí, které moje matka pronesla, že jsme se bavili i o tom, kdo z nás na rodinné posezení po svátcích nepůjde nebo zda nepůjdeme oba - v rámci našeho duševního zdraví. A pak jsme dospěli k závěru, že ať nemusíme poslouchat další řeči a nekonečné telefonáty, tak půjdu já, ale nepůjde manžel - aby aspoň někdo měl nervy v pořádku. Přesně jak píšeš ty...
@mrsnikola Anoo, přesně tak. Jeden krok vpřed a dva kroky vzad... 🙄 Všechno vypadá, že už je zase "normální" a pak přijde vždycky nějaká taková podpásovka. Příště na ty Vánoce nemusí jezdit vůbec a ušetříte si všichni nervy a bude klid.
@mrsnikola Tak mám pocit, že ve tvých komentářích čtu o mé rodinné situaci s matkou 😕 Jak si napsala "a hlavně ona má svojí pravdu a navíc já bych jí jako matku měla (dle ní) ve všem jejím chování respektovat." Přesně tak to vidí i ta moje. Když jsem se jí snažila vysvětlit, že respektovat NENÍ shodné s "na slovo poslouchat", tak se samozřejmě urazila a když si stojím za svým, protože se mi její řešení nelíbí, tak se mě zeptá, proč ji nerespektuji?! A nebo přijde s otázkou, proč jsem na ni zlá?! 🙄 To by mě v tu chvíli piclo! Je mi 30, jí 55 a takové diskuze vedeme prostě POŘÁD! Kolikrát nechápu, kde na ty její "postřehy" chodí! Kolikrát mám pocit, že se ani nebavím s dospělým člověkem, ale s někým, kdo se umí plácat jen ve svých myšlenkových pochodech a jak je náááhodou nemáš stejné jako ona, tak tě má za idiota a dívá se na tebe jako na hlupáka a má pocit, že se s ní snažíš "bojovat" a nevysvětlíš jí, že máš prostě JINÝ názor, což JE normální! A nebo, když se jí snažím vysvětlit něco, čemu už ona nerozumí, ale pro pokračování rozhovoru je důležité si ujasnit, jak to funguje, tak se setkám se sarkastickým dotazem "proč si hraju na chytrou?! 🙄 " No co se na to dá říct?! Tak se prostě rozhovor vést nedá!
A ti, co vždy vehementně radí, abychom změnily svůj přístup, protože rodiče to přece myslí dobře a mají nás rádi a my jim určitě křivdíme a podobné nesmysly, by si měli chvíli zkusit s takovým člověkem žít a komunikovat! A nejlépe po dobu X let, jako my, co takové rodiče bohužel máme! Nejlepší způsob, jak se zbavit toho neustálého psych.stresu je fakt odstěhovat se co nejdále a omezit komunikaci na minimum. A dle mé zkušenosti - říkat jim i co nejméně informací, protože cokoliv člověk řekne, to bude vždy použito proti němu.
@lucysek Ach jo, no nemáš to také lehké 😒 A to jsem myslela, že nikdo na tom tak, jako my není, protože všude čtu jen o tchýních a o matkách nikdo. S těmi zákusky by mě na***** také a to pořádně! 🙄 Až tak, že bych jí řekla, že vím, že je rozdala a proč mi lže do očí?! Já už jsem ve fázi, kdy mě nebaví brát ohledy a dělat ze sebe oslíka. Nesouhlasím, tak nesouhlasím. Štve mě to? No tak mě to štve a řeknu to! Posledně jsem řvala i do telefonu, protože to byl tase totálně nesmyslný a překroucený rozhovor, až jsem myslela, že se mi z toho zavaří mozek!
To s tím cukrovím mi připomíná manželovu babičku. Vždy tchána s tchýní nebo manželového bratra požádá, zda by jí něco koupili, že ona do obchodu nepůjde nebo neví, kde by to měla koupit. A oni pak zjistí, že to dala svému "oblíbenějšímu" synovi a jeho dětem. Jen byla prostě líná to jít sama koupit - nebo vypočítavá. Také jsou vždy totálně ..........
Na ty zprávy na FB neodpovídej. Hlavně jak víš, že umí vše překroutit 😒 Bohužel, u těchto lidí mám pocit, že umí překroutit to, co ví, ale i to, co neví! Já už jí nic neříkám. Jen základní informace a jen pokud se zeptá. Z dobroty srdce jsem řekla nějaké informace navíc, ať to nevypadá, že dělám nějaké embargo na informace, a pak jsem se dozvěděla od někoho jiného z příbuzných, co že jsem to prý tvrdila!!! Přitom jsem NIKDY NIC takového NEŘEKLA! A ačkoliv ti příbuzní ví, že ona to umí vše tak překroutit, tak jí věří!!! Někdy mám pocit, že bych si nejraději sbalila kufry a odletěla do Austrálie nb tak, abych měla pokoj, protože tohle mě fakt vysiluje.... Jo a psycholog by asi nebyl špatná varianta. Já sama jsem chtěla na psychologii jít, nakonec jsem nešla, ale v příštím životě asi půjdu.
@lucysek Souhlas. Čekáme s manželem první dítě a také jej u mé matky nechávat nebudeme. Stačí, že my máme nervy na dranc, nechceme, aby takový vliv měla i na dítě. Navíc se říká, že tyto tchýně pak ponoukají dítě proti otci a to fakt nechceme! Stačí, stejně jak píšeš ty, ty řeči 🙄 Ale u nás to třeba tak horké nebude, protože mi bylo od ní řečeno, že není žádná babička. Hlídat nechce (a stejně nebude). Když se vrátíme od gynekologa z prohlídky, tak se na vnouče ani nezeptá. Ani obecně, když volá, tak se nikdy nezeptá 😒Posledně jsem se fakt naštvala, protože ji jen zajímalo, zda už jsme zpátky a kolik bylo lidí u doktora a pak přešla k řešení 1 problému, který jsme si hned ujasnily, ale ona se mě pak 5x ještě ptala na to samé. A když jsem se jí zeptala, zda si je vědoma, že to jsme ale už 4x během toho telefonátu řešily a máme to ujasněné, tak mi řekla "No a co, že jsme to už 4x řešily?!" ..... tak to vždy nevím, zda mě neposlouchá nebo ze mě dělá idiota nebo o co jde. Takže vnouče hlídat nechce a také nebude. Nechci, aby dopadlo jak já - introvert, který je upjatý, bojí se vše zkusit, stydí se a prosazovat svůj názor se naučil až na vysoké - díky čemuž mám u matky samozřejmě peklo, protože ona je zvyklá, že ji každý (včetně otce...) poslouchá a nediskutuje s ní.
@pincola "Fakt mě štvou ldi, co mi vmetou, že mám s mámou takový vztah, protže si to s ní neumím vykomunikovat, nebo jí říct od plic svoje. U ní žádné řikání, vysvětlování, opakování nepomůže. Bludy jsou bludy a když je někdo v zajetí svých vlastních bludů, tak mu nevysvětlíte nic. To není o logice a vysvětlování. ".......naprostý souhlas. I kdybychom se na hlavu postavily, tak je to pořád jako házet hrách na zeď! Logika nulová - což mě osobně vždycky úplně vytáčí. Už nevím, JAK jinak jí to vysvětlit! Ale ona si to stejně nenechá....A nejlepší jsou ještě jiní jedinci, kteří k tomu vždy přidají - jak píšeš - že si za to člověk může sám a že se nesnaží to nijak vyřešit a měl by se přece zamyslet a ustoupit! 🙄 Vždyť je to přece "matka" 🙄 A co jako?? i kdyby to byl papež! Nesouhlasím, tak nesouhlasím! Překročila veškerou mez, tak ji překročila! Nebudu se přece schovávat a klopit uši a držet hubu a krok (když budu sprostá) jen proto, že někteří jiní to dělají a asi jim to vyhovuje, protože pak mají i klid. Já jsem ve fázi, kdy strávit s matkou 5 min o samotě v jedné místnosti je fakt psychické vypětí a vždy přemýšlím, co nejrychleji vypadnout - a to už dávno nebydlíme spolu. A jak zde již někdo uvedl. Také ji nechápu jako "matku". Je to jen někdo, komu jsem se narodila. Ale s myšlenkou, že já bych měla být pro mé dítě "matkou" a ona nosí také označení "matka" je mi až zle 😖 Takže ji beru jako tu ženu, co mě porodila a pokusila se mě nějak vychovat, ale já chci být pro mé dítě ta maminka, kterou bude mít rád a bude se k ní rád vracet a nebude se jí bát na něco zeptat, něco se dovolit nebo si stát za svým.
Obnovuji duskuzi... POOOMOOOC!!!
Moji matce nerikame s manzelem doma jinak nez svokra (meli jsme na svatbe kamarada slovaka a mati hrozne zajimalo, jak se rekne tchyne. Nabehla si sama 😂)
Ale od zacatku. Moje mati je typ matky, co ma patent na vsechno, vsem se plete do zivota a radi! "Prece mam pravo rict svuj nazor!" Jeste to prede mnou jednou rekne a vpalim ji, ze to sice jo, ale ze ja jsem dospela a nejsem povinna ty jeji plky poslouchat!" Nikdy jsem pro ni nebyla dost dobra... Chvali me, to jo, ale za kraviny typu obed, presazena kytka... Jakmile dojde na neco zasadnejsiho, kdy ji reknem co planujem, okamzite to shodi a vymysli 101 duvodu a problemu proc ne! Kdyz ji ignorujem nebo odporujem, rekne ze ji je to jedno, ze ona to s nama mysli dobre a snad muze rict svuj nazor... Kdyz si chci rozume promluvit, pretoci to tak, ze tak to nebylo, ja jsem to nepochopila a ona to myslela dobre! (Vsichni jsme blazni, jen ona je letadlo- pamatujete ten stary vtip?)
Po SŠ jsem doslova zdrhla z domova a na VŠ jsem se prihlasila 200km daleko, abych mohla dychat. Potkala jem se s manzelem a zacalo peklo, hned od zacatku. Vadilo ji i ze ma zelene (=falesne) oci!!! Nas dva to spis stmelilo a po skole jsme se odstehovali do jeho rodneho mesta (500km od meho rodiste!!!👍) takze se s nasima vidim tak 4x do roka a mam klid. Vzdy kdyz jedem k nim, nebo oni sem delame si s mojim srandu z toho, za jak dlouho nam zacnou lezt na nervy a budem chtit odjet 😂
Jo, preskakuju: vzali jsme se rok po skole (6let znamosti) a matka musela uznat, ze se v Pepovi sekla, ale to je cele jinak zmena zadna. Mimi jsme mit dlouho nemohli a ja otehotnela az ted po 7 letech od svatby.
No a co jsme to rekli nasim ( byli u nas pred mesicem a neco) tak mam peklo. Opet se neskutecne stara, je sladka jak cumel, malem ze na me nesisla do telefonu a asi si fakt mysli, ze kdyz jsem tehotna, tak jsem nesvepravna. Dnes jsem cely den probrecela, nervy mam nadranc.
Ano, pokud chcete namitat, ze jeji jedina dcera (jeste mam mladsiho brachu) ceka jeji 1. vnouce, ze je to pochopitelne... Ja to chapu, ja to beru, ja ji dokonce i volam, ci pisu casteji nez driv, ale vysledek je jeste horsi!!! Ona tim ziskava pocit, ze o neco prichazi, otravuje kazdy den (nechce chapat ze kazdy den se fakt nic nedeje) a dokonce vymysli, ze k nam zase prijede!!!! (Po jeji posledni navsteve jsem opet cely den probrecela a koukala po flasce s vinem, coz je mi jasne ze v 10.tt nelze)
Kdyz jsme jim to tehdy rekli tak mati druhy den: " me tak napadlo, az se to male narodi, tak si vezmu dovolenou a prijedu ti pomoc!" a civela na me s priblblym usmevek kralicka Azuritka a cekala, jak ji skocim obejmout 😒
jo, tak skocit jsem po ni chtela, ale z jineho duvodu 😂 muj vytresteny pohled komentovala:" no prvnich 6 tydnu je nejhorsich (boze, to se sem chce vazne nakvartyrovat na 6nedel?!😨), ja tam budu v pokojicku, ani o me nebudes vedet. " fakt si nepamatuju, co jsem v tom soku ze sebe vykoktala, snad jen to, ze v tom pokojiku bude spat miminko a ze verim, ze to s Pepou zvladnem. Jeste pak mlela neco o tom, ze snad nechci, aby se mi sem nastehovala tchyne...
No a ted se zajima o tehu modu. Jestli si myslite, ze obrazi obchody a pod. tak ne! Vystrachala kalhoty, co nosila, kdyz cekala me! Je mi letos 36! A hodla mi je poslat jako nejvetsi poklad... A to jsem ji do telefonu vysvetlovala, ze jsem vyssi nez ona, ze mi nebudou, ze mam tehu obleceni ted nove po svagrove, skoro nenosene, a schvalne jsem ji i rekla (ac jsem to puvodne nechtela) ze mi teta (jeji sestra- nesnasi ji) poslala balicek s novyma dzeginama (sory nevim jak se to pise) a uple suprovyma tehu kalhotkama z Lidlu. Cekala jsem, ze se chytne za nos a pochopi, ze by mohla poslat neco jineho. Prdlajz! Rano me cekala zprava, ze ty kalhoty vzala do cistirny a ze uz protridila i skrin a posle mi nejake svoje tricka, co by mi mohly byt. Opet vidim ten vyraz kralicka Azurita... "Boze, maminko, ty jsi taaak hodna. Ja te nemit, tak nevim, co si pocnu!!!"
Pokud ji nekdo chcete, rada ji daruji, nutne se potrebuje o nekoho starat, ale rovnou zahodte obcanku, svepravnosz uz nebudete potrebovat.
Jeste jsem teda hledala chybu v sobe... Tehotenske hormony a tak, ale manzel me ujistil, ze ne! Ze ta zprava co poslala fakt stoji za to a nedivi se, ze jsem dneska skoncila v posteli s balikem kapesnicku a bonbonierou (co byla v tom baliku od tety😍)
My si ji cela rodina tak nejak prehazujem, vzdy se jeji pozornost na nekoho upne a ten to musi chvili vydrzet.
Ale ja jsem v 15.tt a chci si uzivat pohodove tehu a ne se nervovat, kdy prijede, za co mam byt vdecna a co zas delam spatne...
Diky, ze se sem muzu vypsat, ted uz snad usnu 🙂
@kafr promiň, vím, že ses potřebovala vypsat, ale v porovnání s některými problémy, co tu některé holky psaly, mi tohle přijde trochu úsměvné. Máš velkou výhodu, že je daleko. Pokud tě to tak ničí, udělej rázný proces. Omez kontakt. Přestaň zvedat telefony, přestaň psát, napiš jí, že tě kontakt s ní rozrušuje, pokud tě nedokáže respektovat, popros manžela, ať tě podpoří a řekne jí to též. Řekni, že dokud tě nebude poslouchat, nemáš zájem s ní komunikovat více, takže je jen na ní, jestli si těhotenství budeš užívat s ní nebo bez ní. A nenervuj se, mysli na to malý, říkej si, ať jde matka do háje, že máš lepší život.
@malenka3 ja vim. Mam stesti na uzasneho manzela a senzacnich 500km😍
Bydlet s ni v jednom meste, natoz dome, byla bych uz na psychiatrii. Proste se to ve me vcera nakumulovalo a bouchlo.
Premyslela jsem, ze si s ni promluvim. Manzel rikal, at to neriskuju, protoze jako spravna krastanka (jj fanatik) bude chtit napravovat rodinne vztahy a bude to jeste horsi...
Uvidim, s cim prijde matinka dneska...
@kafr jestli jsi to ještě neudělala, tak bych to zkusila. Nic za to nedáš, buď se chytne za nos nebo se to nezmění. Postavila bych to ale tak, že se musíš dopředu připravit na její argumenty a mít pro ně odpověď. A být pevná za svým slovem, že pokud tě nebude respektovat, tak omezíte kontakt, protože teď je čas myslet víc na sebe a to malé, než na vztah s matkou. Někdy stačí jen promluvit do duše a z tvého psaní není důvod házet flintu do žita, jak jsem psala, tvoje máma je fakt slabý odvar toho, co známe mnohé. Držím palce, ať se to zlepší, nenech si ničit život a nervy, teď tu musíš fungovat pro někoho jiného.
@malenka3 diky.
Promluvit jsem si s ni uz zkousela kolikrat... Marne.
Vztahy byly omezene krasne. Bohuzel se to tehotenstvim zmenilo. Zkusim si s ni promluvit a hodit vse do starych (prijatelnych) koleji. V nejhorsim budu za nevdecnou dceru... To uz tu bylo tolikrat... Uz mi i rekla, ze jsem pro ni velke zklamani. (Mela jsem tehdy tu drzost si naplanovat zivot jinak, nez mi ho naplanovala ona)
Mas pravdu. Nemam co ztratit, tady muze ztratit jen ona. Ted mi to doslo... Diky moc!
Tak jsem matince poslala mail (jednak abych si já v klidu utřídila myšlenky a taky aby ona měla čas to v klidu strávit a neměla pocit, že se musí hned hájit - otočila by to proti mě). Klid byl celé 2 dny!!! Až tolik 😀 Jede dál jak by se nechumelilo, teda nevolala (naštěstí!) jen whats app, ale přidala další lewel: začala mi psát ve zdrobnělinách.
Takže ji ignoruju. Ještě mě napadlo, že na ni začnu taky žvatlat... snad by ji to mohlo dojít. 🙄 Nebo si koupim pytlik hrachu a budo cvičně házet na zeď😂
@kafr ty máš mojí mámu???????? Větu "jsem tvoje máma a mám právo ti říct svůj názor" z duše nenávidím... Já jí na to začla říkat,že OK, ale pak musí počítat s tím, že jí nebudu NIC říkat, svěřovat se ani sdílet... Když jsem čekala první dítě, tak se ke mně taky chtěla nastěhovat a byla uražená, že jsem to odmítla... Těhu kalhoty mi neposlala, ale zase mi dala socialistickou knížku o dětech a nechápala že jsem se jí ani nedotkla... Schválně jsem jí neřekla že rodím, tak se pak cejtila naštvaná a uražená že to nemohla sdílet semnou... O výchově dcery, scénách a výstupech pak raději nemluvit... Celé to dopadlo tak, že dcerky jí (ne kvůli mně, já nikdy neřekla křivého slova) nesnášej, odmítají k ní jezdit a když jsem potřebovala aby u ní spaly, začly brečet že nikdy... Co jsem oznámila třetí těhotenství (po zkušenostech až v 16tt), tak mi začla posílat svoje starý vytahaný tepláky a tuniky :D A při každém telefonátu mi říká, že hlavně nemáme dávat jméno co chceme dát (už jsme ho zvažovali u dvojky), že je děsný a příšerný :D :D Pokaždý... Ještě nevíme jméno ani co čekáme, ale posloucháme pořád co dát nesmíme...
@anetka1701 jooo, tak to asi budeme sestry 👍
@malenka3 ona na ten mail nereagovala. Proste jako by neexistoval. Napadlo me, ze ji ten mail poslu znova s pripominkou, ze prvne ji asi nedosel...
@kafr :D chce to klid... Já už to začla ignorovat... Jeden čas jsem měla pocit že bych měla něco dělat, ale když vidím jak jí nemůžou vystát holky a když jsem si uvědomila, že je jak přes kopírák po svojí mámě (kterou jsem jako malá taky jako babičku moc ráda neměla), tak si říkám že o nic nepřicházím...
Včera jsem měla hovor s matkou.
Začalo to v klidu, probraly jsme kde co no a nazávěr, že mi chce ještě něco říct k tomu mému mailu...
A už to začalo. Vytáhla jednu větu, a že to tak nebylo, že to vůbec neřekla ona, ale taťka, tak jsem ji zarazila, že si to vysvětlime postupně, začala na mě štěkat a skákat mi to řeči. Dost jasně jsem ji řekla, že mě nechá domluvit (na to taky není zvyklá) a vysvětlila ji, jak to bylo a jak jsem to vnimala já. Její verze: ne, tak to nebylo, přetočit naruby, jen aby se ji blýskala svatozář. Pak začala vyčítat všecho možné, že aby se bála mi cokoli říct, že jsem na ni hned jak jed (ano, jsem jediná v rodině, co si to její citové vydírání nenechá líbit). Je zvyklá manipulovat a řídit ostatní, protže jen ona ví, co je správné a myslí to s námi dobře a my ji musíme poslouchat. Když někdo řekne ne, tak spoustí takový monolog, že si to dotyčný příště rozmyslí ji odporovat. Řekla jsem ji, že mi z ní už opravdu cukají nervy, že jsem minulé pondělí celé probrečela s nervama na hadry. Na což mi řekla, že ať si nemyslím, že ona u mých mailů taky brečí. (jo, ale ona není těhotná, že) Následovala další lavina výčitek, že jak se asi ona cítí osdstrčená 500km daleko, že vůbec není pravda, že o nic nepřichází, že přichází o hodně, ale že to poznám až budu mít děti... To už jsem měla na jazyku, kdo asi za to může, že nás ani nenapadlo hledat bydlení v mém rodném městě, a že o mě přišla cca v mých 15 letech (to už jsem se nedivila, jak někdo může zabít své rodiče, nebo spáchat sebevraždu) ale místo toho, jsem ji tentokrát skočila do toho maratonu výčitek já a řekla, že takhle ne, že to bych ji řekla něco, po čem by teprve brečela a položila jsem ji telefon! (to byla úleva)
Vybrovala jsem tak, že mi manžel chtěl nalít panáka.
Po hodině od ní přišla sms, že je jí to líto, že mám myslet na své zdraví a miminka, že musím být v klidu, nechce mě rozrušovat, modlí se za nás za všechny, pusinku mamka.
Po dalších dvou hodinách jsem odepsala já ji, že jsme protě dvě naprosto rozdílné osobnosti, stejné situace vidíme a prožíváme různě. V rámci zachování duševního zdraví nás obou bude nejlepší, když se budem bavit o bezpečných tématech, abychom se nezraňovaly.
Budu počítat dny, jak dlouho ji to vydrží.
V noci psal ještě taťka, že uvařil výbornou zelňačku a že je škoda, že jsem daleko, ale že jestli sežene ty uzené kosti i příští týden, tak ji uvaří znova a pošle mi ji po bráchovi. Jenže taťka to myslí upřímě, ne aby to mohl následně vyčítat, je zlatý. A jak to s ní doma vydrží? "Nic, dá si pivo." Nechci ho do toho vůbec zatahovat, měl by doma peklo.
Říkám si, že ji to vrátí moje vnouče. Buď bude po mě, nebo po manželovi, takže to bude jasný proces 😎😂
@kafr Zdar ségra, taky se přidávám do rodiny 🙂 moje máma nikdy nic neudělala špatně, žádnou chybu. Vše myslí jen pro naše dobro. Pořád dokola opakuje, že ať si každé žije po svém, že jsme dospělí atd.. ale jak se to "žije po svém" neshoduje s jejím přáním, tak je scéna. Čili skoro pořád :D já mám distanc nějakých 300 km, a i návštěvy jsem omezila, že mi tam bohužel není dobře. A tím se taky náš vzah hodně zlepšil, že se tolik nehádáme-není kdy. I tak považuju 24 hodin pobytu za bezpečnou hranice (a z toho ještě oblítat kamarády a ostatní rodinu).
Standardně mě bolí břicho tak týden před návštěvou, a 2 se z ní dostávám, i když aktuálně nedojde vyloženě k nějaké roztržce.
Mám spoustu historek a situací, dokážu se sama dost dobře vytočit jen vzpomínkama na ně.
Věta "jen aby se ji blýskala svatozář" mě pobavila, je dost přesná! Vše otočit ve svůj prospěch, popírat situace i když mají několik svědků... když už sama uzná, že přestřelila, tak to vlastně neuzná, ale ostatní nepochopili žert. Jooo když někdo podobně zažertuje na její účet, najednou ztratí smysl pro humor. A ano, zřejmě vše pochopím, až budu mít vlastní děti. Doufám, že nepochopím... lež a přetvářku..
Teď jsem těhotná, ještě to neví. Oznámení se docela bojím, vím, že budou rádi, o tom žádná. Ale stejně. Mama má talent dát podpásovku i v záležitostech, kde to člověka vůbec nenapadne.
Táta, tak to taky nechápu, jak to dává. No musí poslouchat. Když není po vůli, je randál, výčitky. A pivo ANO 🙂) S tatou mám skvělý vztah, když jsem něco kdy řešila, jako milostné trable, tak s ním.
Takže tak.. pevné nervy přeju, klídek s miminkem 🙂
@martinka90 ahojky, jsem rada, ze sis tu nasla spolecne tema 😊 pravdou je ze se zenska diky chlapovi vzdycky zmeni. I moje mati se zmenila. Ovsem u nas je to opacny extrem. Nu, kazdopadne uvidite jaka bude po porodu. Ja ti preji, aby jste k sobe nasly zase cestu, a alespon v ramci svatku se vidaly. Myslim si, ze se moc nedokazala srovnat s tim, ze ma take zivot a vas jen provazi do vasich zivotu, proto asi ty vycitky, ze jste ji opustili. A najednou ten jeki zivot neni jen o tomhle a nejspis to nedokaze zpracovat a oba svety spojit. Takove to klasicke kategorizovani. Bud bude mama nebo pritelkyne. Asi by ji to chtelo ukazat, ze ji chapete a ze chcete byt soucasti i jeji nove etapy. Otazkou ale je, zda-li je oc stat 😐 u nas jsem myslel ze jo a ejhle, biju se do hlavy 😄