Závist od mámy. Stalo se vám?
Taky se vám stalo, že vám záviděla vaše vlastní máma? Postavu, úspěchy, prostě cokoliv? Mrzí mě že nemůžu se svojí mamkou řešit spoustu věcí, protože hned všechno bere buď jako útok na sebe, nebo hned všechno pohaní, a cítím závist.
Ahojky...moje máma mě vykopla z domu těsně před maturitou....vždycky mi tvrdila, že jsem jí zničila život, jelikož mě měla v 18 ti letech...po pár letech se situace lehce zlepšila, ale šikana z její strany nabrala na síle...když jsem dálkově začala studovat VŠ vysmála se mi....když jsem konečně zhubla a začala cvičit, přestala se stravovat jako ona, tvrdila o mě, že jsem nemocná....obvinila mě, že jsem s manželem jen kvůli penězům - nechápu, s mužem vyděláváme stejně 🙂 atd atd....nakonec mi zkazila svatbu....teda část 🙂 zbytek jsem si užila, když odjela se svým novým partnerem, který po mě křičel, jak jsem mamince zničila život a jak díky mě trpěla a obětovala se...matku jsem neviděla již skoro 5 let a nechybí mi...šrámy na duši se pomalu hojí, mám zlatou tchýni, tak mi vztah částečně vynahrazuje....největším paradoxem je, že do měsíce porodím své první dítě - holčičku...doufám, že se u nás tato labilita nedědí...i takové myšlenky mě napadají ☹ ale chci pro ní být tou nejlepší mámou a oporou...a nechci aby nikdy zažila tyto pocity...
@magicka77 Tohle se nedědí. Je jen na nás, abysme svým holčičkám daly mateřskou lásku, a nebraly je jako sokyně.
To byla spíš nadsázka...ale člověka tyto myšlenky napadají...nicméně, to bych se radši nechala někde zavřít, než terorizovat vlastní dítě...já jen, že Vám rozumím...za sebe jsem ráda, že jsem se z jejího vlivu vymanila...je mi dávno 30 pryč a troufám si říct, že můj stav je již jinde, než 10 let zpět...nenechte se...to je asi jediné, co Vám můžu poradit...mě strašně pomohlo uvědomění, že už máme fakt nemusím poslouchat ve všem - což se jí nelíbilo...a že problém není ve mně, ale v ní.... v tom jak se vnímá...jak vnímá svět kolem sebe...týká se to i mých sourozenců, ne jen mě...
@magicka77 Mě je taky přes 30,ale pro rodiče jsem furt malá a blbá. A snaží se mě akorát shazovat, nikdy neřeknou že dělám něco dobře, že jsem dobrá máma...
Naučila jsem se uvědomit si jednu věc...to jak Tě hodnotí ostatní neurčuje to kým jsi 🙂 Moje mamka mě nesnášela, ptž. do mě projektovala svoje neštěstí....to je fakt příběh na dlouho...kolik šrámů na duši mi zanechala...říkám, te´d už bych si to nenechala líbit...jediná rada asi je, smířit se s tím a mít se ráda i bez nich....nepotřebovat je ke štěstí a umět jim ukázat, že jsi dospělá a máš svojí rodinu...že jejich názor akceptuješ, ale nesdílíš...což tyhle lidi většinou fakt naštve..hele já probrečela nocí...měla jsem psychické problémy, do toho mi dal chlap zabrat, poruchy příjmu potravy...a když se ohlédnu, vidím, že všechno bylo k něčemu a dostalo mě to , tam kam chci a kde jsem teď...a úspěch...ten se v dnešní době neodpouští....o to smutnější to je, když se jedná o vlastní rodiče...hlavně se netrap a snaž se užívat vlastní rodinu...všichni tady na tom světě máme jen vyměřený čas, který už nám nikdo nevrátí...
Četla jsem příspěvky i články a běhá mi mráz po zádech...Totéž máme v rodině v podobě závistivé a zlé tchýně. My se před delší dobou odřízli - jinak to skutečně nešlo, švagrová /dcera/ stále je v kontaktu a doufá, že konečně bude doceněná, že na ni bude matka pyšná... a ta ji sráží a sráží.
V okolí jsem se hodně naposlouchala, jak jsou to rodiče a musíme mít úctu atd. - no, zkoušeli jsme to s nimi dlouho, chtěli jsme, aby mladý měl prarodiče, chtěli jsme být v aspoň omezeném kontaktu - vědět o sobě... opravdu to nešlo a kdo nezažil, tak to nemůže pochopit, že skutečně i takoví rodiče žijí mezi námi.
Jen takový dotaz - máte některá "nápad", kde se to v těch matkách/rodičích bere, že jsou takoví? Já mám takovou teorii, že jsou "nedomazlení" - tj. něco se podělalo v dětství, necítili se milovaní, ochraňovaní, chtění... máte někdo jiný nápad? Nebo to nemusí souviset s ničím, prostě se to sem tam vyskytne?
@anniem Podle mě to bylo tím, že nebyli milovaní.... Já když jsem se s nimi jednou ještě v těhotenství hádala, proč mi pořád kecají do života co mám a nemám dělat, jak budu muset vychovávat svoje dítě a jak ne, že přece už jsem dospělá, a sama budu máma, a o výchově si rozhodneme a manželem sami, tak mamka řekla, že tohle by si oni k rodičům teda nikdy nedovolili, a že k nim musím mít respekt. A když jsem řekla že snad respekt musí být oboustranný, tak se mi vysmála že ne. Já k nim musím respekt mít, ale oni ke mě ne.
@xxx3d
@anniem já myslím, že to není ten prapůvod. Nebo ne jediný. Protože děti takových lidí jsou taky nedomazlení. Aspoň já tedy jsem. Vřelá mateřská láska u nás nebyla,kam mi paměť sahá. A s jistotou můžu říct, že taková nejsem, ani nikdy nebudu. Jinak u nás prapůvod taky v rodině, ale bylo toho víc.
@malenka3 U nás taky vřelá mateřská láska nebyla. Když teď naši vidí jak se s malou rádi mazlíme, a jak je malá tulivá, tak jen kroutí hlavou. Prý my jsme nevyžadovali mazlení, že jsme na to nebyli. Ale podle mě je to hloupost.
Ale abych byla upřímná, tak ta "závist" je jen od mamky. Takže s tím mají problém asi jen ženy. Můj táta dovede říct jak se o malou krásně starám, že jsme krásná rodina. Ale máma ne. Ta vidí jen sebe. A chce být v životě mojí malé ta nejdůležitější ona. Mě nebere jako matku.
Narcisticke matky. Taky ji mam.
Miminka nejsou úplně blbá, dokážou poznat, když je někdo nemá rád a nepřeje jim. Pak se k takovým lidem nechtějí tulit, protože necítí lásku a bezpečí.
@anniem já jsem si vyslechla variantu, že jsem měla oproti ní lehký život - umožnili mi chodit na střední školu, aniž bych se musela nějak výrazně starat o domácnost a o dva sourozence, hlídala jsem a pomáhala, ale nepřevzala roli matky, jako to měla moje máma v dětství... užila jsem si život puberťáka s kamarádkama, diskotékama a tak...měla jsem více mužů, než jsem poznala manžela...moje máma se musela od útlého dětství starat o dva mladší sourozence , vařit, prát, uklízet...děda alkoholik, násilník, babička tvrdě pracovala...no a v 17 moje máma otěhotněla po prvním sexu...a ten muž jí nechal...nakonec si jí vzal můj nebiologický tatínek, který byl ale zlatý....staral se o nás všechny stejně, jako bych byla jeho...nicméně ta hořkost a křivda v mojí matce zůstala a bohužel, jak jsem vyrostla a byla jiná než ona - spíš jsem samostatná, odstěhovala jsem se do velkého města, nejsem tlustá, chtěla jsem studovat, nechtěla jsem brzy děti a hned se vdávat, tak se její nenávist ke mě prohlubovala...taťku opustila, chtěla si užívat...no a vyvrcholilo to slovy, že jsem jí zkazila život, ptž v těch 17 nešla na potrat a nemohla díky mně žít a já jsem teď tak nevděčná...nikdy jsem se ale nedoszvěděla v čem spočívá má nevděčnost...takže tady já vím přesnou příčinu...už se na ni ani nezlobím, ale nechci ji ve svém životě...ona chybu ve svém chování nikdy nepřizná a jen Ti ostatní jsou špatní..
@magicka77 To je strašný říct svému dítěti, zkazilo jsi mi život. Ona si život zkazila sama, ne tím, že tě měla, ale tím, že si myslela, že za její problémy můžeš ty. Obecně někteří lidé si nejsou schopni přiznat, že si to pokazili sami. Vždycky za to u nich můžou ti druzí nebo se to vždy pokazí samo. Oni jsou pořád oběť. Ono to chce převzít zodpovědnost sám za sebe, za svoje činy, rozhodnutí a vystoupit z role oběti.
@levandule_k a přesně k tomuto závěru jsem došla....a v tu chvíli jsem začala žít s čistou hlavou a bez Té bolesti...říkám, já už jsem naštěstí došla do bodu, kdy mi došlo, že si musím pomoci sama a neřešit tuto nevyřešitelnou situaci...už mě nebavilo se nechat vydírat jejími scénami, do toho je dost velký hypochondr...vím, že je to hrozné, ale je mi bez ní lépe...čekám taky dceru 🙂 a nepřeji si nic jiného, než aby byla v životě šťastná a spokojená 🙂
@magicka77 - je to strašné... moje tchýně vykládá své dceři totéž - zkazila jí život, protože ji měla v 18, po prvním sexu. Obojí rodiče byli proti, tchýnin otec ji zmlátil, že kurvu doma nechce. Předtím tchýně skákala z výšky, koupala se v horké vodě a pila svařák, aby potratila. Když se jim za dalších pět let narodil můj manžel, tak postupně jeho sestře přidávali úkoly úměrně věku, až se v 10 letech o něj prakticky úplně starala...
Když to slyším, tak mám sto chutí jí fláknout přes hubu. Když byla chytrá na sex, musí být dost chytrá i na následky...
@anniem to je masakr prostě...je to fakt smutné...těch příběhů fakt není málo...hlavně, že všichni měli děti brzy, ale následky jaksi neřešili...říkám, já jsem naštěstí z nejhoršího venku, prostě nemám mámu, takových lidí je více...ale soucítím s každým, kdo si něčím podobným prochází....a přeji mnoho sil...ptž. je to běh na dlouhou trať...nicméně nenechte si ničit život někým, kdo si podělal ten svůj - a rozhodně né dítětem, ale přístupem ke svému životu....
@pincola Možná by stálo za to jí dát učebnici anatomie a rozmnožování 😂 Jinak já mám čtyři sourozence a všichni jsme omyl, neplánovaní, kdyby věděla tak nás nemá... Jsou lidé co nemají mít ani akvarijní rybku, natož dítě/děti, ale bohužel to často bývají ti co mají těch dětí hodně...
Další zajímavý článek k tématu https://www.heroine.cz/vztahy/4074-co-si-do-ziv...
U nás zase závidí otec. Nechápu to a nikdy jsem nepochopila, jak rodič může závidět vlastnímu dítěti.
@magicka77 Ono to zní možná drsně na první pohled, když člověk řekne, že po té, co ukončil vztah s matkou se cítí lépe, ale ten božský klid je k nezaplacení. Když člověk nemusí řešit denní nálož sra***. Myslím, že je obdivuhodné, že jsi dokázala odstřihnout takto toxický vztah bez ohledu na obecně zažité mýty typu, to jsou přece naši rodiče.
@levandule_k byla to dlouhá cesta...ale ve finále jsem neměla vlastně na výběr...vysávala mě, ponižovala a ubližovala mi....když jsem u ní jednou byla na návštěvě, byla jsem svědkem, jak pomlouvá druhou babičku od vnučky svého nového manžela....a to dost nevybíravě....v tu chvíli jsem věděla, že nechci, aby tohle prožívalo jednou i moje dítě...a pak už se to vlastně jen stupňovalo...vím, že jsou rodiče nejdůležitější lidé v životě dítěte...ale já už jsem dospělá a matka mi stále jen ubližovala, citově vydírala, vše si vynucovala pláčem, pomlouvala atd atd...a já už nemohla...neviděla jsem jí 5 let a moje sebevědomí a vztah k lidem je na jiné úrovni...proto pro všechny :-* nenechte si zkazit svůj život toxickou osobou, ať je to kdokoliv :-* sama vím, jak je to těžké...a nejtěžší je možná přijmout skutečnost, že ten člověk se nezmění...změnit můžete pouze svůj přístup...jakým směrem, to je na každém z nás 🙂

Ano, moje máma když ji řeknu, že držím dietu tak mi pořád nosí čokolády, vůbec nerespektuje, že ji řeknu, že čokoládu teď jejím, protože držím dietu. Sama pořád drží dietu a protože ji neumí dodržet tak chce abych taky nezhubla. Když ji řeknu, proč mi nosí čokolády tak mi řekne, že je nenosí mě, ale dětem, jenže nosí Kofilu, kterou já miluji a děti ji nejedi o čemž ví.