Změna chování partnera, nevím, jak dál
Ahoj, vím, že ne každý tohle úplně pochopí, možná někdo odsoudí, ale já už jsem opravdu zoufalá a každá zkušenost nebo aspoň sdílení starostí mi pomůže... S partnerem jsme se brali poměrně brzy, vzápětí vysvětlím proč. Byli jsme spolu 9 měsíců a bylo to krásných šťastných 9 měsíců, pracujeme spolu, od prvního měsíce i bydlíme, takže jsem si myslela, že ho opravdu dobře znám. Jenže víte, jak to chodí, první rok je hormonální bouře, každý se trošku přetvařuje, snaží se vypadat lepší než je a kouše chyby, který by třeba normálně nekousal. Před manželem jsem měla velmi bouřlivý vztah se žárlivcem, který mě urážel, shazoval, kritizoval a byl vůbec strašně egoistický, pak jsem byla tři měsíce sama a nový přítel (manžel) byl jako závan klidu a harmonie. První rok jsme hodně cestovali, pořád něco podnikali, jeho občasné zpití se do velmi nevhodného chování mi vadilo, ale mlčelo jsem (moje chyba). V rodině máme jeden hodně nepěkný a bolestivý případ, jak může alkoholismus dopadnout, takže k němu mám dost špatný vztah, sama jsem úplný abstinent. První velká hádka kvůli pití přišla měsíc před žádostí o ruku, vyměkla jsem. Po tom, co mě partner požádal o ruku jsem byla na vrcholu blaha a začala jsem primárně (já blbka blbá!!!) řešit hlavně svatební den, jak bude vypadat, jaká bude výzdoba, šaty, koho pozveme blabla... místo toho, abych řešili, zda není brzy a zda je to opravdu vhodný muž do manželství. Do toho jsem navíc měla státnice a diplomku, takže celých 8 M do svatby se vše odehrávalo jen kolem svatby a školy. Po státnicích jsem upustila páru a zjistila, že přítel mi v lecčems nevyhovuje, začala jsem řešit i to, že máme velmi málo společných zájmů, stával se z něj lenoch, neaktviní, pohodlný, nespolečenský, jehož život se točil hlavně kolem TV, pivka, jídla. Já jsem chtěla výletovat, cestovat, užívat si, navštěvovat kamarády a tak. Navíc jsem zjistila, že po partnerově boku jsem přibrala 6 kg, tak jsem začala i poctivě dřít ve fitku a to s jedním kamarádem, kterého jsem znala pár měsíců. Cvičili jsme spolu 3x týdně, mému partnerovi se nechtělo, i když jsem kolikrát říkala, ať jde se mnou on. Pak už jsem mu to přestala nabízet. Do svatby se stala ještě jedná další alkoholická příhoda, která mi vzala iluze. Svatba byla božská, krásná úžasná, ale problémy nezmizely, naopak po svatbě se nafoukly ještě víc. Jsme svoji 5 M a já už pomýšlím na rozchod. Partner navíc začal mít problém v sexu, takže jsme spolu nespali už 2 M, nic neřeší, problémy nechává dusit, sám od sebe nepřijde a nechce si promluvit, musím vždy začít já a on se vždy tváří hrozně dotčeně. Začala jsem ještě víc času trávit cvičením a později i dlouhým povídáním s tím kamarádem, který se mi svěřil, že mě miluje, i on je mi hodně blízký a máme strašně moc společného, připadá mi, že všechno v čem mě štve manžel, v tom vyniká on, nevím, proč to tak je, ale děsí mě to a šílím z toho zároveň. O našich problémech jsem s ním nemluvila vůbec, takže neví, kde je chyba aby se případně snažil přetvařovat. Bavíme se spolu jen o tom, co nás baví, o knihách, filmech, přáních, snech a všem možném. O tom, o čem se doma bavit vůbec nemá smysl, když začnu, dostanu odpověď jednou větou a tím to hasne. Vůbec nevím ,co si teď mám počít. Na manžela jsem uhodila, že děti s ním teď rozhodně mít nechci, že ani nevím, jestli s ním chci vůbec zůstat, že už v nás nevěřím, že jsme to uspěchali a tak dále. Partner byl šokován, protože jeho styl je problémy raději nevidět, ale slibuje hory doly, že se zlepší, změní, ale já tomu nevěřím. Myslím, že lidé nejsou schopni se takhle změnit a navíc mi vadí, že by se měl měnit kvůli mě. Chtěla bych aby to chtěl sám od sebe, kvůli sobě... Nejsem si už ani jista svými city k němu. Odcizili jsem se za poslední 3 M opravdu dost. Celkem jsme spolu 2 roky, přijde mi na tyhle všechny problémy děsně brzo a mám strach, že se to nezlepší. Nebo mám zvolit jiného muže, který se chová už sám od sebe tak jak já od muže očekávám, celých 9 M co ho znám a mluvím s ním denně, je prostě takový, nemyslím, že by se změnil pak k horšímu.
@andelka ano, pohybnosti a hadky probehly uz predtim nez jsme se sblizili s kamaradem... dokonce jsme se jednou kvuli alkoholu malem rozesli, slibil ze uz pit nebude a nedodrzel to... a ja jsem v ramci klidu kolem svatby nedelala dusno a mela privrene oci. Ma chyba...
@tarra27
@andelka
@jamia
@nonacek
Dekuji vam holky, zeny moc za vase nazory... vedela jsem ze mi to ulevi a otevre nove myslenky, kdyz sem napisu... dostala jsem hodne podnetu k zamysleni a vsechno si pekne sepsala, precetla par knizek o manzelstvi a vyberu partnera, mluvila jsem i s terapeutem... nechci se hned ted rozvadet, ono by to stejne ani jednodusse a bezproblemove neslo drive nez po jednom roce... ale nejhorsi na tom vsem je, ze diky 2mes absolutnimu neintimnu, neobjimani, nelibani, zadny sex a zadne spolecne chvile, mluveni, probirani, jsem se maximalne odtahla a odcizili jsme se a ja uz ani nemam chut na cokoliv s nim... pokud neco delam pak se citim jakoze je to z litosti a je to pretvarka... urcite je moc dulezite si odmyslet meho kamarada a popremyslet co by bylo kdybych ho vubec nepotkala a nemohla srovnavat, delam to - premyslim o tom a je to tak jak rika @andelka, snsgili bysme se, pak by se to zase svezlo do starych koleji, ja bych byla nespokojena, prehlizela to, ale meli bychom uz i spolecnou hypoteku a dite na ceste... planovali jsme i dum stavet, ted jsme vsem trem poptanym firmam - melo se to podepsat v lednu, napsali ze resime rodinne problemy a ozveme se pozdeji... neumim si predstavit ted jit do spolecne hypo a ditete...
Chybou nejvetsi byl podle mne spatny vyber a spstne nastaveni vztahu, komunikace a reseni problemu a ocekavani uz od zacatku... ja delala ze jsem spoustu veci ochotna kousnout, ale ted vidim ze to co mi chybi, je pro mne klicove ☹
@verulinka1234 no podle mě je to spíš tak, že ty před problémy utíkáš (třeba do posilovny).Nemáte s manželem dobré období a tvoje reakce je rozvod. Myslím si, že by jsi si a vám měla dát šanci a zabojovat a zapracovat na vztahu. Jsi dospělá a vdaná a nikdo ti manžela neurčil, byla to tvoje volba. Nemáte děti, tudíž máte na řešení čas a prostor. Pokud to nepůjde ani potom, jdi. Ale jinak mi to příjde, že jsi tomu nedala šanci. V dalším vztahu zase začne období po zamilovanosti a co potom? Zase utečeš? Jsi dospělá a chtělo by to dospělé řešení. Na rozchod je čas vždycky. Podle mě by bylo dobré začít chodit do jiné posilovny a rozhodně bez kamaráda, na rovinu si promluvit s manželem a případně i nějaká poradna. Pokud manžel pije, snažit se pořešit i tohle - dát mu najevo, že tohle ti hodně vadí a ať to začne řešit (třeba si otestovat, jak to má s alkoholem a nasadit si tříměsíční abstinenci, tohle hodně otevírá oči). Každej člověk má svoje kladné a záporné stránky a každá bezhlavá zamilovanost jednou skončí a důležité je, co je potom, v co se to změní. Jinak budeš celej život hledat jenom tu zamilovanost a budeš často zklamaná...
@verulinka1234 hlavně že jsi to zjistila ještě jakž takž včas a hypotéku a dítě můžeš odsunout. A zaměřit se na svoje očekávání, na možnosti, zda jsou vůbec reálné..taky jsem to zažila že jsem přehlížela drobnosti, ze kterých se bohužel časem staly klíčové věci. Blbý je, že to viděli snad všichni kolem, jenom já ne. Zaměřovala jsem se na to společné a pozitivní. Jenže pak s hypotékou a dítětem to jaksi nestačilo. Ale bylo tam i hodně jiných věcí, např to, že jak jsi psala, člověk je nějaká osobnost, má určitou povahu a nemůže se úplně změnit. Navíc pokud to není z vnitřního přesvědčení, ale jen kvůli někomu.
Manžel by do poradny nešel? Ono někdy je to dobré nejen pro zachování vztahu a zlepšení a udržení manželství, ale může to případně pomoct i se lépe rozejít, pochopit svoje možnosti, aby se zbytečně neztrácel čas a člověk se nevysiloval. Musíš si být co nejvíc jistá, že to opravdu nejde a nepůjde a proč. Ne jen že zmizela zamilovanost a zažila jsi nějaké zklamání. Jste spolu chvíli.
@verulinka1234 no dit sem říkala,že už jsi rozhodnuta..
přeji hodně štěstíčka🍀
a co bude teď ?
Ahoj, prosím nemáte některá k dispozici ve wordu vzor žádosti o rozvod? Jsme bezdětní, spolu 7 měsíců. Nemohu to nikde najít a chtěli bychom to již uzavřít, moc všem děkuji. Pošlete mi pak prosím zprávu, dám vám mailovou adresu. Jde o novou žádost, dle nového občanského zákoníku 2014. Moc vám všem děkuji
A jak to Teda dopadlo? Dohodli jste se oba?
Taky mám trošku problém s přítelem. Když jsem byla těhotná , tak vše bylo ok, pomáhal mi atd , a říkal jak mi bude pak s malím pohát. A ted e vše jinak , jo pochová malího , přebalího , ale jen do té doby než malej začne plakat, a pak když už neví co sním , tak už chytá nervy , je naštvaný , tak si ho rdši vemu já. Já taky někdy nevím co nám dělat , jsem mamkou porvé , ale prostě dělám vše proto abych malího utišila,..Přítel chodí do práce , přes týden , a kolikrát jsem se těšila že si ho třeba o víkendu veme , a bude se oněj starat , abych já si mohla nachvilku odpočinout, ale bohužel , nato mohu zapomenout,přijde mi že se změnil ,.Bydlm u něho v baráku , na vesnici , de nikoho neznám ,takže není ským popovídat nebo jt ven , Mužskej ten si vypadne , za kamarádama , nebo když je v práci tak je mezi lidma , ale co já ☹ a to slyboval , jak po práci bude chodit s malím ven , jak si utoho odpočine a taky nic. Taky nevím co snm , a něco mu říct se bojím , aby se neurazil nebo nenštval ☹
@verulinka1234 bohužel ano 😩zkusím ještě manželskou poradnu, ale pokud se budu snažit sama, je to víceméně k ničemu, pac on se mnou nikam nechce jít, prý problémy nemáme a chyba je jen ve mě! Nikdy bych si s nikým nezačala psát, pokud by to bylo v pořádku, ale jak sama víš, pokud ti něco chybí a najdeš to jinde, je to těžké se toho vzdát! Ale velká ráda, kterou mi rádi i psychologa, odejít musíš skrze to, že chceš sama od sebe a ne skrze někoho, to by sis pak mohla vyčítat. Velká výhoda je, že nemáme ani jedna děti, zkus si právě proto říct, jestli chceš dal takhle žít a jestli chceš, aby tento člověk byl otcem tvých děti!