Zůstat s přítelem nebo ne?
Ahojte holky...jdu si k vám pro radu a trochu se vypovídat.Jak začít?!Ve zkratce to asi nepůjde je toho hodně co mám na srdci :( Nevím zda zůstat s přítelem nebo být radši sama!Už delší domu uvažuji nad tím,že už nemám ani sílu něco napravovat nebo se ujišťovat,že to bude lepší.S přítelem máme 2 děti (1,5 a 4).
- na vychovu a domácnost jsem úplně sama!
-má absolutní volnost ve všem(koníčky,koupě motorky prostě když něco chce tak ho v tom podpořím a mě pak vyčítá když utrácím moc pěněz za jídlo)
-chodí často na pivo a když mu naznačím,že by mohl maličko zbrdit,řekne,že se krotí hodně a že přede mnou pil mnohem víc i po práci chodí často.
-s holkama mi nepomáhá v ničem,ale kritizuje co dělám a nedělám dobře(nekrmí,nekoupe,neuspává,nepřebaluje,nechodím s holkama sám ven prostěě vše dělám já,když příjde z práce jen si s nima zablbne a pak sedne k pc a hraje podotýkám,že když ho u toho holky ,,otravují,je nervózní a hnusnej´´.
-do všeho mi mluví (vaření,domácnost,výchová,ale sám nic nedělá)
-nemám žádnou vlnost a když už si neco vydupu,jako jet za kamarádou na sobotu nebo k rodičům,tak mě přemlouvá ať nejezdím,celou dobu mi to znepříjemňuje.
Po 4 letech hlídal holky po prvé jednu sobotu a hned jak jsem přijela,tak se div nehroutil,že holky zlobily a že se nevyspal a já si užívala
-sex ani nebudu popisovat! Nemá v sobě ani kapku romantiky(šup sem šup tam jednou za měsíc a nazdar)
-k rodičům mě nerad pouští,nechce,aby holky hlídala jakákoliv babička,prostě by byl nejradši kdybych byla jen doma a starala se já.
-nerad jezdí jak k jeho tak k mým rodičům,celkově se nechce zapojovat do rodinných oslav atd...má ke všemu nechuť
-odstěhovala jsem se k němu ještě před tím něž jsem otěhotněla.Jsem tu sama,žádná pořádná kamarádka a já se tu cítím na pytel,hrozně se mi stýská po rodině po rodném městě po mé kamarádce.
-Pořád kritizuje mou rodinu i jeho rodinu
-když je doma jsem pořád ve stresu,když je pryč jsem volná,šťastná nikdo mi nic neritizuje a u našich se cítím prostě krásně a bez stresů
Už nemám ani sílu to s ním zase řešit protože už jsme to několikrát řešili a stejně se to vždy vrátilo do stejných kolejí.Mám pocit,že když jsem s ním nere mi veškerou energii.Už ani nevím zda k němu něco cítím,ale není normální když přemýšlím nad tím,že kdyby si někoho našel,že by mi to ani nevadilo nebo když chce někam jít,tak se prostě těším až půjde a já budu sma s holčičkama a budu v klidu.Delší dobu na sobě pozoruji i to,že mi na něm vadí strašně moc věcí blbůstky( to jak si čistí zuby,chrápání atd...úplně nesnáším když příjde po práci a táhne to z něj,jak ze sudu(že si prý odskočil na dvě).
Podotýkám,že jediné co je na něm super,že chodí do práce a snaží se nás uživit.
Já prostě už k němu nic necítím a myslím si,že jsem s ním jen kvůli dětema ze zvyku.Přemýšlela jsem,že mě by vlastně bylo líto jeho kdybych ho opustila.Jsem blbec!!!! Nechci rozbít rodinu a vzít holkám tátu,ale já nejsem takhle šťastná. :(
Stručné shrnutí
- V rodinách s dětmi ve věku 1,5 a 4 roky často přetrvává nerovnoměrné rozdělení péče a domácích prací, kdy jeden rodič zajišťuje většinu úkonů a druhý partner tráví čas koníčky, návštěvami hospody nebo hraním na počítači.
- Praktické kroky řešení, které se v diskuzi opakovaně doporučovaly, zahrnují sbalit se s dětmi a odejít k rodině, vyhledat psycholožku nebo poradnu (v jednom příspěvku stačily 2 sezení), sepsat mimosoudní dohodu potvrzenou na matrice a v případě nefunkčnosti dohody podat návrh na úpravu styku a nový výměr výživného u soudu.
- Zkušenosti účastnic ukazují dvě hlavní varianty výsledku: někteří partneři krátkodobě slíbí změnu a bývají aktivnější jen několik dní až týden, zatímco řada žen po odchodu uvádí trvalejší zlepšení svého psychického stavu a fungování rodiny.
Nejčastější otázky
Q: Jak mám odejít z domácnosti s dětmi, pokud chci, aby to proběhlo co nejklidněji?
A: Doporučení z diskuze byla sbalit děti a odejít k rodičům nebo jiné podpoře, napsat partnerovi dopis místo konfrontace v nestabilní situaci a nezveřejňovat přesné místo pobytu; více respondentek radilo v den odchodu děti s sebou nevypouštět a nenechávat je okamžitě u partnera.
Q: Jak postupovat právně, když nejsme sezdaní a chci upravit styky a výživné?
A: V diskuzi bylo doporučeno sepsat mimosoudní dohodu (někdo zmínil potvrzení dohody na matrice) a pokud protistrana dohodu nedodržuje podat návrh na úpravu styku a nový výměr výživného u soudu.
Q: Pomůže psycholog nebo poradna rozhodnout se o rozchodu?
A: Ano; jedna diskutující uvedla, že jí pomohla psycholožka a stačila jí 2 sezení k ujasnění rozhodnutí, jiné ženy doporučovaly poradnu nebo psychoterapii jako podporu při rozhodování.
Q: Mám věřit partnerovým slibům, když začne brečet a prosit o druhou šanci?
A: Většina rad v diskuzi zdůrazňovala, že rozhodují činy, ne slova; zkušenosti uváděly, že změna často trvá jen pár dní až týden (např. „nevydržel ani 14 dní“), proto se doporučovalo vyžadovat konkrétní dlouhodobé kroky, nikoli pouhá ujištění.
Q: Můžu nechat děti u partnera v den, kdy odcházím?
A: Názory se lišily, ale převládalo doporučení děti v den odchodu vzít s sebou; někteří diskutující poznamenali, že partner zvládl starší dítě, ale obecná rada byla nenechávat děti bezprostředně po oznámení odchodu.
Q: Co dělat, když nemám kam jít?
A: Diskuze zdůrazňovala, že absence podpory značně ztěžuje odchod; doporučovali plánovat odchod po zajištění bydlení nebo práce, hledat podporu u rodičů či přátel a připravit si časově i materiálně plynulý odchod (v jednom příspěvku měla žena na odstěhování 14 dní).
Závěry z diskuze
Shoda
- Pokud je jeden rodič trvale zodpovědný za domácnost a druhý partner odmítá podílet se na výchově, opakující se rada byla zvážit odchod a prioritizovat vlastní psychické zdraví.
- Pomoc rodiny a to, že „máš kam jít“, byla v diskuzi označena jako významné usnadnění odchodu.
- Právní kroky jako mimosoudní dohoda, potvrzení na matrice a případné soudní podání na úpravu styku a výživného byly doporučeny jako praktické kroky po rozchodu.
Sporné názory
- Někteří radili oznámit odchod osobně a mluvit věcně, jiní doporučovali napsat dopis a odejít dříve, než partner situaci zpracuje; obě varianty byly prezentovány jako možné přístupy.
- Některé příspěvky uváděly, že partner zvládne hlídání staršího dítěte, zatímco jiní důrazně radili v den odchodu děti s sebou vzít; čtenáři tak mají na výběr oba přístupy podle bezpečnosti a důvěry.
Otevřené otázky
- Zda dojde k dlouhodobé změně chování partnera po odchodu, nebo zda půjde pouze o krátkodobou reakci, zůstává nejisté.
- Jaký je optimální právní postup a časování podání návrhu na úpravu styku a výživného v konkrétních rodinných situacích, pokud nejsou k dispozici právní konzultace.
- Jaký dopad bude mít odchod rodiče na krátkodobé a dlouhodobé emoce a vazby dětí v jednotlivých rodinách.
Zmíněné značky a firmy
soud, matrice, psycholožka, poradna
Zmíněné produkty a metody
mimosoudní dohoda, návrh na úpravu styku, výživné, rozvod, antidepresiva, psychoterapie / konzultace u psycholožky
Místa a osoby
žádné
myslím že tohle ani ´táta není nezlob se na mě... vše je na tobě on nepohlídá nepomůže chodí do hospody když chceš jít ty a ,,neobtěžuješ ,,ho hlídáním zajistíš i ho u babičky tak je zle....
když je doma seš nervní.když je pryč jsi happy... . .
holka...vím že je to těžký krok ale věřím že sama víš co máš udělat...prchej...kolik ti je??
vratila bych se zpět k rodině ..jen máš starost na víc...(jako jeho...) a že vydělává?to snad každej chlap ne,....?
Už se to ve mě pere asi 2 roky a pořád si říkám,že to není zase tak hrozný,že se to zlepší,ale nelepší.Miluje nás to vím a kdybych se s ním rozešla,tak ho to hodně raní.Jak mám přestat myslet na to, jak se bude cítit on když se sním rozjedu. 😒
@monna13 co ho rani?že nebude mit doma vypráno vyžehleno uklizeno a navařeno?na nic jiného tě nemá!promin ale z tvého textu mi to tak prostě zní prober se...vím je to hodně těžké....ale šla bych...když ho to ,,ranní.... tak bude schopen tím něco dělat ! a když ne,nestojí źa to...
táta se nepozná tím že splodí dítě a šmitec.táta se pozná tak že udělá pro děti vše co je v jeho silách a tráví s nimi čas...ne sednu k pc a ještě jim nadám :( a co jeho rodiče tam taky nejezdíte?nemáte vztahy?nechtějí děti??
Nejhorší je,že to samé mi radí i mamka 😒 Ale kde vzít tu sílu a odvahu...kdy mu to říct a jak mu to říct
Jeho rodiče jsou fajn,jsou sice už straší a nemocný,takže chápu,že nemůžou hlídat holky třeba přes noc,ale on už od 15 let k nim nemá moc dobrý vztah(tátu nemá má otčíma,který ho věně řezal) takže to není třeba jako já s našima...rádi se vidíme,milujeme se máme spolu kamarádský vztah.
@monna13 Meli jsme to podobne, chlastani, nestaral se o maleho, na vse jsem byla sama atd...
Nakonec jsem sebrala silu a rozesla se s nim. A ted? Je z nej konecne tata! Pochopil, ze pokud chce byt se synem, musi se o nej i postarat. jsme od sebe vic nez rok, vychazime spolu skvele, lip nez driv. Bere si maleho vzdy na tyden v kuse, travi s nim tedy mnohem vic casu, nez kdyz jsme byli spolu. Taky jsem nechtela rozbit rodinu, trpela, brala antidepresiva... Nakonec vim, ze tohle bylo nejlepsi reseni pro vsechny. Ja jsem konecne stastna a klidna, syn ma tatu, a ja vim, ze jednou si najdu nekoho, s kym mi bude dobre 🙂
Drzim moc palce, at uz se rozhodnes jakkoliv.
@monna13 Pokud máš kam odejít (třeba k mamce), tak seber děti, sebe a jdi. Pokud Tvému chlapovi na vás opravdu záleží, tak se sebou začne něco dělat. Pokud nezačne, tak to není chlap k žití.
víš co není nikde psane že je to hned rozchod hold ale chlapy si to nekteri uvědomí až se něco děje....třeba vás to posílí.
@monna13 proč se staráš o něj, jestli ho raní když ho opustíš? copak ON se teď stará o TVOJE pocity nespokojenosti, frustrace, o to, jak on tě teď svým chováním zraňuje? a že vás miluje? to jsi poznala jak? tím, že ti s ničím nepomůže, vyžaduje full servis, je hnusnej na děti? já si lásku představuju jinak....
Nejradši bych byla,kdyby to dopadlo jako u Martinky viz.příspěvěk výše...že by jsme se rozešli,každý si žil svůj život,holky by si bral kdy by chtěl a vše bylo v pohodě,ale to bych chtěla asi moc,ale vím,že s ním by to v pohodě asi nebylo,myslím si,že by dělal problémy 😒
@monna13 musíš to risknout čím dřív tím líp, nebudeš první ani poslední, kdo to takhle má, jsi moc mladá na to, aby ses trápila do konce života s tímhle člověkem, nejlepší by bylo, kdyby odešel on od vás z vlastní iniciativy, třeba si našel milenku, tak aby ti nic nevyčítal, nedělal problémy atd. ale jestli se z něj stane příkladný táta, to netuším....
@monna13 Hm.. to samozrejme dopredu vedet nemuzes. Ale ja si taky myslela, jak bude delat problemy u soudu, nebude chtit platit, starat se.. a ted jsem desne prekvapena. Urcite to tak, bohuzel, neni pokazde. Ale v tomhle zit nema smysl, to neni zivot.
Jak rikaji holky, sbal se a odejdi i s holkama, uvidis, jak se k tomu postavi. Nekterym to fakt v takovych chvilich docvakne, znam takovy pripad.
@monna13 Myslím, že jsi udělala první a důležitý krok. Všechno jsi to napsala. Přečti si to po sobě znovu. Máš tam snad jen jedno jediné plus na jeho obranu, jinak to jsou samé mínusy. Držím ti palce, abys našla sílu sebe a holky vzít a odejít. Nechat si určitě nějaký čas bez sebe, bez komunikace ..... těžko odhadovat, zda se něco změní. Přeji hodně štěstí!
už ani nehledím na to,že mi nepomáhá nebo že když něco chci já,tak je vždy problém...na to jsem si tak nějak zvykla po těch letech,ale spíš už přemýšlím jen nad tím,že mě vlastně už na něm nic nepřitahuje díky tomu jak se chová,že se mi v některých věcech i hnusí.
@monna13 pokud ti pomůžou vasi normálně bych se sbalila a odešla odstěhovala se.....pokud o to bude stát a probere se tak se vrátit můžeš ....ale ne hned a ne na příkaz..mě by klepla pepka.....z takového člověka....asi bude dělat problémy ale mas podporu v rodině.....to ustojis ...on víc potřebuje daleko víc tebe než ty jeho....drz se.
něco podobného udělala sestra když přišla manželovi na nevery a prostě se sbalila vypla mobil a odjela k mamce pak si tam jela pro par věcí její jako tv a tak a on dělal jakože nezajem trucoval byla sem u toho připravil ji to i na chodbu... pak ji začal pořad psát a ona nereagovala přišel mu dopis od soudu pozvánka k rozvodu a myslela sem že ho trefí za mamou naší kterou k smrti nenaviděl klečel a brečel at se s nim sejde a dnes je to ukázkový manžel a otec ale to je asi jiný případ když ho nemiluješ už...
@michalka_n podle mě ho rada má jen je z toho už unavená,znechucena, a nebaví ji to..na bych to udělala stejně....a čas ukáže....buď se vzpamatuje a nebo ne.....ale zakladatelka nebude žít v takovém pro ní silenem prostředí.....
@monna13 Myslím, že když si přečteš sama po sobě svůj úvodní příspěvek v diskusi, tak budeš mít myslím jasno...
Jj, nerozbíjej rodinu, jen ať mají děti tátu... Tátu, který se o ně nestará, nemá zájem, nevěnuje se jim, neporadí si s nimi. To je přesně takový táta, jakého potřebují. Jaký jim bude vzorem a do budoucna to na ně zaručeně nebude mít vliv. Ty klidně promarni svůj život a jejich dětství. Vztahy udržované ze zvyku a tzv. "kvůli dětem" jsou nejlepší. Takové užitečné pro všechny. No, jen tak dál a víc takových rodin!!!
@monna13 Myslím si, že sis na tu základní otázku odpověděla sama tím, co jsi napsala. Teď jen přeji, abys sebrala odvahu a byla konečně šťastná sama za sebe, protože až budeš šťastná Ty, tak budou šťastni i všichni kolem Tebe (v první řadě děti). Moc Ti držím palce!! 😉 😉 😉 😉 😉
A lepší partner se určitě brzy objeví.
@monna13 podle toho co píšeš bych s takovým chlapem nebyla už ani minutu, je spousta jiných mužů, kteří chodí do práce a uživí rodinu, to na něm není zas až tak super, bojíš se, že rozbiješ rodinu? ale jakou? tu, která stejně nefunguje? vezmeš holkám tátu? ale jakého? toho,který se jim stejně nevěnuje, ale nadává jim? vy nežijete jako rodina spolu, ale vedle sebe, pokud máš kam jít, tak bych neváhala a šla, najdeš si lepšího chlapa i s 2 dětma🙂