• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jsem na MD, nemám peníze. Hádáte se kvůli financím?

26. května 2015 
ja to mam stejne jako makak21, proste pritelova vyplata prijde na jeho ucet, on si necha prachy na jidlo do prace a poplatky na ucet...a zbytek donese, vi, ze zbytecne utraci, tak mi je radeji da:slight_smile:...A ja se snazim nejak vyjit..
Prece kdyz uz jednou spolu zijete, tak by melo byt nase, ne?!

Jasne chlap potrebuje prachy na svoje "veci" ale u nas neni problem, kdyz prijde a rekne-potrebuju na to a na to, tolik a tolik...a verte mi, ze konicek jako sportovni rybareni ku.va neco stoji! To je furt takovy prut a a batoh a to a to... a pak ty ryby ve finale pusti zpatky do vody.. :angry: Kazdy rok davame minimalne 10haku do reky :wink: :unamused:
20. lis 2008 ve 23:12  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Anelly, souhlas s Johandou, my chodíme nakupovat spolu a chlap tak má aspoń přehled o cenách co kolik stojí....jezdíme na velký nákup zhruba jednou za měsíc, takže bych to stejně sama neutáhla.
Ten tvůj poklad jezdí pozdě domů, tak ho vem nakupovat o víkendu...

My máme společný účet, říkat o peníze mi divné nepřijde, máme společný život, společné peníze, společné děti... tak to holt je. Oba dva jsme s tím počítali, že mě (nás) po určitou dobu bude živit.

Stejně myslím dřív, když nebyla soc.síť a stát nevyplácel dávky, tak se lidi museli uživit sami, moje babička nikdy žádnou mateřskou nepobírala, ještě to prostě neexistovalo a byla to mužova prestiž, že uživí rodinu. Tak proč by mě chlap nemohl určitou dobu živit, že?
I když se už ukrutně těším až donesu výplatu a přestanu koukat na každou kačku! :stuck_out_tongue_closed_eyes:
21. lis 2008 v 08:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Cecil, mluvíš mi z duše, až na poslední větu :grinning: :grinning: My plánujeme co nejdřív ještě jedno, takže do práce se začnu těšit až potom :wink:
21. lis 2008 v 08:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
U nás je to podobně jako u Johandů.
Máme víc účtů, víc zdrojů, mhd vždycky vydělával víc, ani vlastně nevím, kolik. ale část jeho příjmů mám volně přístupných a bohatě to stačí. Dřív jsem platila kartou k jeho účtu, když jsem ji ztratila, platím ze svého a když dojdou peníze, pošlu je tam z jeho účtu převodem. Kvůli prachům se hádáme akorát, když mi vybrakuje peněženku a já pak nemám doma hotovost (v okolí není bankomat). Aby to nevypadalo, že naše zdroje jsou nevyčerpatelné, tak to zase ne:slight_smile:, občas se dostenem i do mínusu. Nemyslím, že utrácíme zbytečně, ale jsem ráda, že jsem zatím nemusela řešit, kolik co stojí. Prostě to máme tak akorát, na drahé dovolené skoro nejezdíme, nekouříme, maso moc nežerem...:slight_smile:). Kdysi, když jsem šla na první MD, to ještě tak zaběhlé nebylo a byla jsem chvíli ve stresu, jak to s mhd vyjednám, on neměl tušení, kolik máme výdaje,ale časem asi pochopil, že ho neholám okrádat, nakupujeme často spolu, tak mi dal důvěru. Občas mi na něco dá z jeho mnou nekontrolovaných zdroojů a já zas občas pustím něco z prachů na domácnost na něco, co potřebuje on k něčemu, co s domácností absolutně nesoouvisí...
21. lis 2008 v 08:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo, koukám zpět...tak gelový nehty, to u mě fakt nehrozí, ke kadeřnici jdu max.2x ročně a ostatní podobné výdaje mám taky prakticky nulové. :grinning:
21. lis 2008 v 09:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak my máme každý svůj účet... z mého jdou vesměs všechny peníze na hypotéku a na poplatky co se týče bydlení... manžel mi každý měsíc dává určitý obnos peněz na nákupy. Ale skoro nikdy nevyjdu :grinning: On se diví, za co to utrácím, ale když ho pošlu koupit UM, tak je v šoku, protože si myslel, že stojí 70 Kč :grinning: Když nevyjdu a musím si říct o peníze třeba na holiče nebo na nehty (který už teda měsíc nemám), tak mi to přijde trapný :frowning2: O peníze na chod domácnosti, na malého apod. si řeknu klidně :slight_smile: Ale nikdy se nehádáme... My se celkově vůbec nehádáme, natož kvůli penězům :slight_smile:

Měla jsem kdysi přítele... ani jsme spolu nebydleli a pořád jsem poslouchala, kolik utrácím apod. :frowning2: Musela jsem mu lhát o tom, kolik co stálo (oblečení, boty), aby byl klid... :frowning2: A když jsme se pohádali, tak jsem na truc šla a koupila si něco hodně drahého :grinning: Hádali jsme se vesměs jen kvůli penězům a vaření (bylo mi v tý době 19 a vařit jsem neuměla ani nechtěla).
21. lis 2008 v 09:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
jo me to taky stve,taky jsem vydelavala slusny penize,ale ted sotva vyjdem :frowning2: ,a to nebude letos ani 13 plat,proste budou chudy vanoce :unamused:
21. lis 2008 ve 12:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak to jsem zvědavá,jak dopadneme my :slight_smile:
mám vysoce nadprůměrný příjem
máme tři účty - každý svůj a jeden společný
zatím jsme se domluvili na modelu - manžel bude platit veškeré opakované výdaje (inkaso apod.) a ze svého vlastního dá na splečný pravidelný měsíční příkaz (na provoz domácnosti)
no a investice budeme řešit dohodou

taky mám předběžně zajištěný k rodičovské nějaký příjem takže snad nepadnu do závislosti typu - prosm, upadlmi podpatek, dej mi na nové boty
21. lis 2008 ve 13:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
hmm.. to já s "upadl mi podpatek, dej mi na nové boty" problém nemám :grinning: . Pokud zrovna není hotovost po ruce a do bankomatu se mi nechce, případně mám na účtu bídnou cifru, klidně si řeknu.Ostatně, řekne si i manžel, když potřebuje a zrovna nemá. Onehdá potřeboval nové auto a kdopak ho platil? Já :grinning: .Nepřipadá mi ponižující, říct si ve fungujícím vztahu o peníze. Když má/m, dá/m, když nemá/m nedá/m, budu holt chodit nějakou dobu v teniskách a ne v nových kozačkách, no.
21. lis 2008 ve 13:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak my od začátku(celých 8 let)dáváme peníze dohromady a nepreferujeme tzv. "Moje a Tvoje peníze".
Jednou jsme manželé,tak proč by se to mělo dělit,že?!............. :sunglasses:
Je ale pravda,že když jsem se přivdala do Pardubek,trvala jsem na svém vlastním účtu.Nechtěla jsem dopadnout jako moje máma,která má s tátou společný účet,peníze vydělá,ale v životě je nevidí.Kartu od bankomatu zabavil táta a ona dostává pouze příděly na nákup potravin a jenou za čas nějakou tu 1000ku na to,aby se oblékla.Jenže tím stylem:"Teď si ode mě dostala peníze,tak si běž hned něco koupit,aby to viděl!"........... :sweat_smile:
To já bych nesnesla,................chodit po měste s prázdnou peněženkou celý měsíc a nekoupit si zrovna to,co se mi líbí. :sweat_smile:
Takže my si každý platíme z účtu pojištění,stavebko,manža energie(jakžto majitel nemovitosti)a ostatní dáme doma do obálky a každý si z toho bere podle své potřeby(po případné domluvě,když jde o větší částku než 500kč). :wink:
Na nákupy jezdíme zásadně spolu,protože nemá řidičák :grinning: a navíc proto,aby taky manža věděl co kolik stojí a koncem měsíce se nedivil,za co že jsem to všechno utratila. :grinning:
Bydlení jsme si vyřešili před mým otěhotněním,takže nás žádné dluhy a hypotéky nestraší. :stuck_out_tongue_closed_eyes:
Tím pádem nepovažuju 7600kč za almužnu(v porovnání s UK a jiným zahraničím). :sunglasses:
Sice si kdovíjak nevyskakujeme,ale určitě neživoříme. :dizzy_face:
Takže se nebojím přivést na svět další dítě s tím,že bych ho finančně nezvládla. :slight_smile:
21. lis 2008 ve 13:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
johanda ... no jistě, když jsme investovali dobaráku, dala jsem třeba 80% já, pak mi manžel dal spravit auto atd ..jenže to je jaksi vyrovnané ...

je to o povaze - moje ségra si klidně říkala o kapesné,mi bylo nepříjemné si o něj našim říkat ...
takže jsme si to nastavii tak, abycom tuhle eventualitu minimalizovali ...a asi bude klid

a k botám - takové řeči, že budu chodit v jiných botách si nemůžu dovolit, jelikož mám 42 a 95 % produkce dámské obuvi se v tomto čísle vůbec nevyrábí :grinning:

jinak - samozřejmě, že je to i tom, že mu vychovávám ijeho děti a vezmu-li teorie o nákladech ušlých příležitostí, bude měto stát každý rok statisíce .... tak ať se snaží :grinning:
21. lis 2008 ve 13:57  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
karot, kdyz maji vasi spolecny ucet, tak maji taky kazdy vlastni kartu od toho uctu, ne? :confused: Nebo tvuj tata ma svou a jestu tu tve mamky? :confused:
21. lis 2008 ve 14:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
obálkková metoda seu nás moc neosvědčila, jelikož byl problém s doplňováním ...ani ne tak že bychom se přeli ...ale člověk šel najisto, že tam dával pře týdnem desítku, jenže drhý z toho nakoupil stavební mteriál a nedoplnil ... takže ji držímev omezeném režimu bez spoléhán se:slight_smile:
21. lis 2008 ve 14:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hupcza , to s těmi ušlými zisky je dobré, to bych někdy mohla použít:grinning: ...Ale on ten můj chlap nemívá silácké řeči charakteru, "já vydělávám, tak drž hubu a krok" , tak nevím, jestli budu mít příležitost.
A k těm botám, nekecej, že máš jen jedny boty a nevydržíš tejden, dva bez nových (teda já jako někdy ne, když vidím nějaký interesantní kousek, ale to je zase jiná věc) :grinning:
BTW naši měla super metodu - daly peníze do krabičky a kdo potřeboval, ten si bral. Jak děti rostly, rostly i jejich nároky a krabička, jejíž obsah jindy vystačil na měsíc, byl za týden pryč. Rodiče tedy přehodnotili sysém a nastalo přídělové hospodářství, tj. kapesné. Pak jsem odešli studovat a přivydělávali jsme si i jinak, takže s vrátili zpět ke krabičce, dokud si asi před 8 lety neobstarali kartu k účtům a neobjevili bankomaty :slight_smile:
21. lis 2008 ve 14:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
anelly - nevim, jestli už to tu nepadlo, ale proč teda ty poplatky, pojištění atd. necáluje tvůj muž, a ty si nehospodaříš s rodičákem podle svýho...?
je děěěěsně blbý, muset zajišťovat, aby rodina fungovala - jídlo, oblečení, sem tam nějaká hračka nebo zábava, a přitom si o prachy muset furt říkat... :unamused:
21. lis 2008 ve 14:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
johanda: to víš ...já jsem vystudovaný ekonom :grinning:

ale jinak - tenhle argument jsem opravdu nemusela nikdy použt ..manžel je velmi velkorysý, takže doufám, že to i vydrží :slight_smile:

ad boty - no momentálně mám skutečně jen jedny boty, fo kterých se vejdu, jelikož jsem na jaře zimní boty vyhodila - byly totál olezlé ..a ono to není taková sranda se do nějakých nasoukat

trápení s tím, že se vrhám na pár bot,co mi padna do oka nemám - nakupuji stylem - prosm vás máte nějaké boty ve 42 - u nás na malém městě zní odpověď 42? jako pánské? .... v ostravě mě dkážou k regálku,na kterém jsou skutečně odpudivé kousky,jelikož většina návrhářů bot trpí obsesí, že ženská s nohou pánské velikosti musbýt nutně mužatka
tak se seberua jdu zase domů
občas to dojde to takové podoby, že když už se vlezu, vezmu si dvoje - třeba jedny v černé a jedny v béžové (což je ovšem luxus - znamená to, že mají dva páry slušných bot! takže se to stává dost zřídka :grinning:
alespoň ušetřím, že jo :grinning:


to, jak jsem vycházela za studií je mi dodnes záhadou ...pracovala jsem - ale za minimáln a nebo lehce vyšší mzdu, ale k tomu denně v hospě, cigárka ... a vycházelo to i na různé výlety všude možně ... fakt nechápu nic
21. lis 2008 v 15:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Musím říct, že mne strašně překvapuje, kolik žen přistoupilo na variantu - manžel mi dává peníze na jídlo. Vůbec se jim nedivím, že se v takovém postavení cítí špatně. Asi jsem idealistka, ale beru to tak, že v manželství sdílíme vše společně tedy i peníze. Způsob, kdy muž milostivě odměřuje ženě, kolik jí ze svého platu dá na výdaje v domácnosti, mi přijde vážně ujetý.

Naštěstí nic takového neznám. My v podstatě praktikujeme krabičkový systém, který tak hezky popsala Johanda. Jen trošku v upravené podobě (mateřská mi chodí na účet, z ní platíme byt + pojištění, manžel nosí peníze v hotovosti, ty máme uložené v krabičce a když potřebujeme, tak si prostě peníze bez ptaní vezmeme. Aby v tom ale nebyl úplný chaos, tak shromažďujeme paragony a já se v nich pak rochním a děsně se v tom vyžívám. :grinning: )

Kvůli upadnutému podpatku by u nás nákup nových bot rozhodně nehrozil. Manželovo kamarád ty boty opravuje. :grinning:
21. lis 2008 v 18:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak my to máme takhle:
Nikdy bych nepřipustila společný účet. Prostě mám několik kamaádek, které si pak nemůžou koupit nic :confounded:, protože jejich manželé sledují každý pohyb na účtě.Manžel podniká, nijak závratně, ale účet má na podnikání a tím je to vyřešeno. Z mé mateřské se platí stavební spoření na byt, který jsme koupili, mám tam na 2 splátky, kdyby se cokoliv dělo. Pak UPC a nějaké ty pojistky... Manžel domů nosí hotové peníze, které dává do krabiček, které jsou nadepsané nájem a jídlo. Z toho pak zaplatíme nájem na byt a hradíme jídlo. Z jídla si kdykoliv můžu vzít peníze na cokoliv- pro Terezku, pro sebe a tak. Zatím to nějak nesleduje :stuck_out_tongue_closed_eyes: O peníze si říkat nemusím a když už fakt nemám, nestydím se a nepříjde mi trapné si o peníze říct. Přeci jenom mám pořád míň peněz než manžel. Kvůli penězům se nehádáme, manžel moc dobře ví, co co stojí, on je takový ten nákupčí typ :grinning:
Tak asi tak.
21. lis 2008 v 19:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
zanett,....................ona by si mamka mohla požádat o druhou kartu,ale buď si to táta nepřeje a nebo je to pro ní pohldnější,že se nemusí o nic starat.Jenže já bych si v tom případě připadala jako nesvéprávná osoba,která za sebe nemůže rozhodovat. :sweat_smile:
Ono je to u nich takhle se vším.Třeba mámě přijde blahopřání k narozeninám(vlastně ono jde o jakoukoliv její poštu)a on to v klidu otevře a přečte si to. :rolling_eyes: :sweat_smile:
22. lis 2008 v 08:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
karot, aha, tak to je asi zpusob zivota, ze :sweat_smile:
22. lis 2008 v 11:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hádat se kvůli financím? co to je? :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: samozřejmě si dělám legraci abych už tak nelehkou finanční situaci odlehčila......myslím že se nehádáme kvůli ničemu jinému než financím.......já na mateřské-rodičovský příspěvek 3800,dvě děti 2 a 3,rodinný dům,hypotéka ,auto,pes,,on výdělá čistého asi 15tisíc a něco bokem-je číšník.měsíčně složenky 8000!!takže logicky se snažím ušetřit kde se dá......nechci odpírat dětem ale zas umím odpírat sobě,nakupuji přes bazary,levné potraviny a vynechal ajsem úplně nějké své potřeby a koníčky.......chlap nevynechá svoje kouření,svoje kávičky s kamarády a svou potřebu mít nejdražší telefon,nejnovější televizi a značkové hadry!!! Takže jistě chápete že hádky ohledně fiinací jsou u nás na denním pořádku a abych nebyla závislá vyloženě na tom co vydělá,snažím se,si všechny svoje potřeby obstarat z rodič.příspěvku,což mi samozřejmě hned vyčte,jak sjem sobecká a utrácím ejn za sebe :slight_smile: asi taky chápete že svého chlapa tak trochu nenávidím :grinning:
26. říj 2012 v 00:20  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
tak u nas je to jako u tebe, když sem chodila do prace nemusela sem se doprošovat o penize, ale ted jsem taky s prckem doma a hadame se jen kvuli penezum i když ja mam teda opravdu krkouna když mu řeknu tak mi řekne že už taky nema a je mu jedno jestli ma prcek jidlo :frowning2:, už se těšim v unoru jdu už do prace a bude zase dobře, je to blba doba na deti je vše drahe mam tři deti a le už končim :slight_smile: ale hold ja si řikam když už spolu žijeme tak by se ten chlap měl podilet taky mě už nebavi škemrat prosim dej mi ne to už nechci a ani nedelam vim že ja u nej nepochodim
11. pro 2012 v 11:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
máme peníze dohromady...vždy vše počítáme ze společných peněz...takže bez problému...plus kasu držím já :grinning:
11. pro 2012 v 11:12  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Já si neumím představit, mít společnou kasu s chlapem. Ale teď když už jsem v podstatě sodiální případ na MD máme dohodu, že partner platí veškeré náklady na bydlení (hypotéku, energie, internet....) + nějaké ty nákupy jídla a já financuju prcka. Nicméně na mateřské se mi líbí a při představě, že za pár let budu muset chodit každý den do práce, raději rozjíždím podnikání z domova. :slight_smile:
8. únor 2013 v 00:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo, dřív hodně jo, ale pak jsme to spolu probrali, že to není nejdůležitější věc, že se budeme snažit šetřit, eviduju všechny výdaje a zvládáme to. Teď už se kvůli tomu nehádáme, ale chce si o tom pořádně promluvit a ukázat mu, co všechno jsi kde platila. Mám sešitek a tam si píšu fakt všechno, i deset korun v pekárně, člověk vidí kam ty peníze mizí a může si je líp řídit. Finanční závislost....no někdy to tak prostě je, musela jsem to překousnout a to jsem nebyla žádná socka bez majetku a peněz, spíš naopak, možná o to těžší bylo "odevzdat se" v tomto směru plně do rukou partnera. Ale normální chlap Ti to nebude vyčítat, vždyť dítě jste si udělali spolu a za chvilku se člověk zase vrátí do práce, ne? :sunglasses:
14. bře 2014 ve 21:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hádáme se jedině kvůli penězům. No a taky o způsobu výchovy dětí... Ale k těm penězům. Máme je společné, manžel vydělává dost, já taky nemám žádnou almužnu, ale na tom vůbec nezáleží. Protože ať máme kolik chceme, tak všecko utratí. Přijde mi, že když jsme měli poloviční příjem, když byl jen rodičák, že jsme vycházeli líp. Sice to padne pro věci pro všechny, nebo na dovolenou, ale já šílím, protože se mi nedaří vytvořit rezervu ani blbejch pár tisíc:frowning2:, kdyby se něco po... a jako že je pořád něco.
14. bře 2014 ve 22:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zrovna řeším finance a jsem z toho trošku v nervech a najdu náhodou tyhle příspěvky. Tak si taky napíšu svoje :wink: .

My to máme tak, že manžel pracuje, má slušnou výplatu, opravdu jsem na něj pyšná, ale jako nepříjemná daň je to, že má volno jen víkend každý druhý týden. To je prostě blbý. Navíc mu směna začíná po jedné v noci, takže je problém i se spaním a s tím, že je někdy únavou protivný a já na všechno sama. Snaží se, ale je to prostě na nic. Naštěstí je dcera vcelku hodná. Já mám měsíčně 6000,-- Kč a k tomu náklady na hypotéku, pojištění atd. za celkově skoro 9000,-- Kč. Mívám tam nájemníky, ale dohromady mi už dluží spoustu peněz, takže za poslední necelé tři roky se mi jich tam vystřídalo pět a zrovna příští měsíc mi končí ten nejlepší nájemník, jakého jsem měla. Manžel má svoji hypotéku (oba jsme měli svoji, když jsme se poznali) a jeho náklady na všechno jsou okolo 12000,--- Kč. Platí alimenty na dvě děti. No prostě... normálně mi zůstává na měsíc okolo dvou tisíc a stravenky cca za 1000,-- Kč a teď mi odejde ten nájemník a tak... my se hádáme kvůli strachu, že nebude od října na jídlo :grinning: . Těžce manžela uklidňuji, protože nechápe, že stresováním se všechno ještě zhorší.

Musela jsem to sem napsat, protože vaše starosti, že se bojíte říct o peníze, když je máte, bych asi ráda. Já už třetí měsíc odkládám kompletní kosmetiku, po které moc moc toužím za 1100,-- na tři čtvrtě roku a do toho jsme se v neděli dozvěděli, že bývalá manželka zažádala o zvýšení alimentů, takže odkládám na dobu neurčitou - respektive na nikdy. Kadeřníka jsem si dopřála před čtyřmi měsíci (na svoji svatbu) a jsem na vážkách, jestli vůbec můžu tenhle měsíc těch 600 obětovat. Spíš to vezmu do vlastních rukou a budu se snažit to neoplakat. Snažím se myslet na to, že nic není tak horký a vždycky jsme se z toho dokázali SAMI dostat. Tak snad i teď. Určitě.

Nechci tím znevažovat vaše starosti, jestli se kvůli tomu hádáte, tak to je na houby a je potřeba to vyřešit! Asi bych vzala partnery do obchodu nebo jim aspoň párkrát předložila letáky, ať se mrknou na ty přeškrtlý ceny :grinning:
13. srp 2014 v 19:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zeptám se, to jste neměli našetřeno, než jste pořídili mimčo ? Neumím si představit, že bych otěhotněla a neměla rezervu ze které vytáhnu měsíčně 4000 kč abychom se nemuseli hádat co se koupí a co už ne . Ještě teda nejsem těhotná, právě došetřujeme rezervu a jakmile bude na účtě polovina, co chceme, tak jdeme na to a snad to klapne .

Ted máme jeden účet kam posíláme oba dva výplaty a ze kterého se pletí všechno - hypotéka, poplatky, jídlo, koníčky .... a pak spořící, kam posíláme každý měsíc částku na rezervu pro mimčo . Plus ještě investiční , důchodka, stavebka - což ale se dá po dobu rodičáku kdyžtak přerušit .
Každý máme svou kartu a vybereme dle své potřeby . Nechtěla bych být závislá na tom co mi manžel donese, nebo dá. A nejsme nějak skvěle placení - muž je dělník na 3 směny a já obyč v kanclu . Možná právě proto chceme mít rezervu než se hádat o peníze .
10. zář 2014 v 17:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Teda musím zaťukat, že v tomhle mám zlatýho chlapa.
Prostě už od začátku věděl, že až půjdu na mateřskou tak je jasný, že zafunguje dělba práce. Já se budu starat o dům a prcka a on bude pracovat a vydělávat. A neviděl nic špatnýho na tom, že nás bude živit, nebo na tom, že chlap se stará o to, aby rodina byla po finanční stránce zabezpečená a ženská se stará o to, aby byla domácnost v řádném chodu.

To, že žena během mateřské dovolené nebude vykonávat svou práci nebo profesi, neznamená přece, že do rodinného života nepřispívá jinak. To že práce žen je podhodnocená I v profesním životě, natož práce doma (nebo výchova nového daňového poplatníka) je druhá věc. Jistě, na jednu stranu ubudou s výchovou dětí určité náklady, které žena má během pracovního poměru, na druhou stranu dítě přináší jiné náklady, takže ono se to prostě zase někde srovná.

Druhá věc je anelly (a ostatní), že nevím proč se cítit provinile nebo mít pocit pošramocené hrdosti, pokud byste si měly říct o peníze na domácnost a dítě. V domácnosti žijete s manželem či partnerem, dítě jste si taky nepořizovala sama, ale s ním. Je tedy zcela pochopitelné, že každý přispíváte k vývoji dítěte a funkčnosti domácnosti a rodiny tím, čím můžete. Vy neutuchající péčí a muž finančně.
Je to stejné jako v pravěku, starověku, středověku, novověku - chlap loví a o mamuta se podělí. Ženská vychovává a hlídá. Není se opravdu zač cítit nepříjemně.
10. zář 2014 v 17:24  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
My jsme finance hodně řešili, ještě než jsme se vzali a než jsem otěhotněla. Já jsem prosazovala společné finance na společném účtu, manžel individuální finance na individuálních účtech. Už to vypadalo, že se kvůli tomu ani nevezmeme, protože já bych právě tohle doprošování o peníze nesnesla a manžel je paličák:slight_smile:. Nakonec jsme uzákonili kompromisní model tří účtů - každý svůj a k tomu jeden společný. Na svých účtech jsme měli, co jsme do té doby našetřili, a k tomu jsme si tam každý nechávali 4 tis z výplaty jako kapesné. Na společný účet jsme posílali zbytek výplaty a platilo se z něj vše (bydlení, jídlo, drogerie, léky, benzín, později výdaje na budoucí mimčo.....). S tímhle jsme vstupovali do manželství a těhotenství:slight_smile:. Na rodičáku se z těch 4 tisíc kapesného staly 2 tisíce, z vlastního účtu obálka v šuplíku, začalo se mnohem více šetřit, ale jinak se systém nezměnil. Naprosto mi to tak vyhovuje. Za kapesné si každý koupí, co chce, a ten druhý mu do toho nemluví. Ze společných peněz financujeme vše, co je potřeba.
10. zář 2014 v 17:48  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tvůj příspěvek