Co znamená změna inkluze pro naše děti?
Do čela ministerstva školství se vrátil Robert Plaga, který hned po svém jmenování oznámil, že jedním z klíčových témat bude zásadní revize inkluze ve školách. Podle něj je potřeba „udělat krok zpět, aby bylo možné udělat dva až tři kroky dopředu“.
Cílem má být nastavení systému tak, aby vzdělávání skutečně fungovalo ve prospěch každého konkrétního dítěte. Ministr mluví například o posílení školních psychologů a speciálních pedagogů a o úpravách, které by lépe zohledňovaly rozdílné potřeby žáků ve třídách.
Dalším důležitým bodem je revize rámcových vzdělávacích programů (RVP). Plaga uvedl, že školy potřebují jasnou informaci, zda je nový RVP ZV připravený pro plánovaný start od 1. září 2027, aby se na změny mohly včas připravit. Mezi priority patří také zajištění rozpočtu na rok 2026 a financování školství jako celku.
💬 Jak inkluzi ve školách vnímáte vy? Funguje podle vás současný systém pro děti, učitele i rodiče? A co by se podle vás mělo změnit?
Podle me inkluze nebyla dobry nápad. Záměrně jsem pro dceru vybrala ZŠ se zaměřením, protoze tam nemají děti s diagnózami. Myslim, ze učitelům bohatě stačí, ze pomalu v každé třídě je dítě z ciziny které neumí dobře česky. Plaga ma asi hezke plany, těžko říct, jestli reálné.
Myšlenka, že slabší děti budou taženy dopředu těmi šikovnějšími je sice fajn, ale ve vzdělávání to, myslím si, ne moc dobře funguje...A myslím si, že i samotným dětem, kterým to pomaleji spíná a méně pálí, je lépe jinde, než ve třídě, kde oni sami mají např. 4,5 a ostatní děti jedničky dvojky. To pro ty děti musí být hrozně demotivující a neumím si představit, jak je to musí sžírat a mrzet, že jsou defacto nejhorší a slabí.
Znám případy ze ZŠ, kdy děti kvůli slabším žákům ve třídě prostě nemohli probrat celé učivo za jeden rok, protože to na slabší děti bylo rychlé a těžké :/ takže stála celá třída a do 4. ročníku nastoupili k jiné učitelce, která je to musela během měsíce všechno doučit, a to teprve byl pro ty slabší děti masakr! Já bych stále byla pro zavedení speciálních škol nebo tříd v dané ZŠ - ať jsou všechny děti v instituci spolu, vídají se, kamarádí se, ale ať má každá třída své tempo podle schopností dětí .. přesně tak, jak na některých školách zavedli např. hodiny MAT navíc pro děti, které jsou extrémně nadané a mají tak i trošku jiné rozvrhy. Taky to není pro každého, ale zase na druhou stranu, proč by se ty šikovnější a bystřejší děti měly na hodinách nudit a být zpomalováni slabšími, když jsou to právě ty chytré hlavičky, které by se měly více rozvíjet... 🙂
Podle me inkluze nebyla dobry nápad. Záměrně jsem pro dceru vybrala ZŠ se zaměřením, protoze tam nemají děti s diagnózami. Myslim, ze učitelům bohatě stačí, ze pomalu v každé třídě je dítě z ciziny které neumí dobře česky. Plaga ma asi hezke plany, těžko říct, jestli reálné.
@izz76 presne takhle jsem premyslela ja. Obe deti mi chodi na skolu se zamerenim a ve tride nemaji ani jedno dite s poruchou. Zni to blbe, ale vidim v tom proste pozitivum a k tomu je jich ve třide malo.
POkud se změna bude týkat navýšení pracvoníků, tak jedině dobře, ale aby to nebylo to modré znebe, co Babiš nasliboval.😅
Já asi bude jedna z mála, která je za inkluzi ráda.
Sice mě ze začátku štvala, protože jsem měla prvňáka se středně těžkou dysfázií a doslova nám bylo řečeno, že mu omezí "výhody" protože jsou potřeba pro děti v inkluzi, že teď jsou do školy jiný postižení než je jenom dyfázie.😠
Naštěstí to nebyla pravda a celé si to sedlo. Nemůžu si na inkuluzi stěžovat, ve třídě jsou jak nadané děti tak děti pomalejší a vše se zvládá. A vnímám, že ty chytřejší skutečně táhnou dopředu ty méně nadané a ničemu to nevadí.
JE to o tom, jak učitelka umí s dětma pracovat a o počtu dětí ve třídách. U nás je většinou 16 dětí, učitelka a asistentka a neučí se stylem sedím v lavici a dávám pozor, děti hodně pracují ve skupinách, často mají skupiny i rozdílné ukoly, ve třídě je hlahol a funguje to. Škola má vybornou povět i výsledky, což teda i zmanemá, že děti s různými problémy do ní dojíždí i z velké dálky a takových dětí máme asi více než běžné školy, ale za mě super, vše se zvládá na jedničku.
A aby nedošlo k mýlce, moje děti jsou na některé předměty hodně nadané jsou právě ti tahouni, na jiné jsou zas upně mino a potřebují pomoci, není to o tom, že bych neznala potřeby nadaných dětí.
Můj syn nastoupil do první třídy, kde byly téměř všechny děti hodně slabé. Není to můj dojem, říkala mi to paní učitelka. Snažila se mu věnovat, protože byl hlavně v matematice moc šikovný. Šel na víceleté gymnázium a tam se začaly projevovat mezery. Nynější paní učitelka měla podezření na nějaká DYS. Bohužel nám v poradně řekli, že už ho nemůžou diagnostikovat, že svým intelektem a věkem tu vadu “skryl”
Kdyby byla třída víc vyrovnaná, přišlo by se na to dřív.
Myšlenka, že slabší děti budou taženy dopředu těmi šikovnějšími je sice fajn, ale ve vzdělávání to, myslím si, ne moc dobře funguje...A myslím si, že i samotným dětem, kterým to pomaleji spíná a méně pálí, je lépe jinde, než ve třídě, kde oni sami mají např. 4,5 a ostatní děti jedničky dvojky. To pro ty děti musí být hrozně demotivující a neumím si představit, jak je to musí sžírat a mrzet, že jsou defacto nejhorší a slabí.
Znám případy ze ZŠ, kdy děti kvůli slabším žákům ve třídě prostě nemohli probrat celé učivo za jeden rok, protože to na slabší děti bylo rychlé a těžké :/ takže stála celá třída a do 4. ročníku nastoupili k jiné učitelce, která je to musela během měsíce všechno doučit, a to teprve byl pro ty slabší děti masakr! Já bych stále byla pro zavedení speciálních škol nebo tříd v dané ZŠ - ať jsou všechny děti v instituci spolu, vídají se, kamarádí se, ale ať má každá třída své tempo podle schopností dětí .. přesně tak, jak na některých školách zavedli např. hodiny MAT navíc pro děti, které jsou extrémně nadané a mají tak i trošku jiné rozvrhy. Taky to není pro každého, ale zase na druhou stranu, proč by se ty šikovnější a bystřejší děti měly na hodinách nudit a být zpomalováni slabšími, když jsou to právě ty chytré hlavičky, které by se měly více rozvíjet... 🙂
@jennyska naprosto souhlasím, já mám doma děti z obou konců.. kluk 4x dg, PO2, sedmá třída a držíme ho vypětím sil na trojkách, aby šel na učňák se slušným průměrem, u něho bych uvítala menší třídu složenou ze stejných dětí, aby si hlavně upevňovaly základy a odešly se ZŠ alespoň s něčím, takhle do něj furt něco hustíme a neví ve finále nic.. na druhé straně jeho sestra, pátá třída, příprava na 8leté gymnázium, kde vidím, jak jí přesně takoví spolužáci jako je můj syn, hrozně brzdí.. za mě je hrozně špatně mít to smíchané v jedné třídě, nenaplní se potřeby nikoho, nebo jen té ,,střední" vrstvy
Myslim, ze je zasadni jak se skola s inkluzi poprala a hlavne - kolik deti, ktere by potrebovalo jiny pristup nabrala.
U dcery ve tride (aktualne 5. rocnik) maji jednoho klucinu, ktery by drive na bezne skole nebyl. Pak jednoho, ktery ma vyraznejsi zdravotni omezeni, ale jinak normalni dite a 2 holcicky s vetsim mnozstvim diagnostikovanych dys, ale nic dramatickeho. A vite co? Trida funguje skvele. Ucitelka spolupracuje s asistentkou, ktera se tedy venuje primarne temto 4 detem, ale i na ostatni ji zbyva cas, kdyz se u neceho zaseknou. Kdyz osatni deti pisi test z relativne nove latky, kterou jeste deti s posudkem z poradny uplne neovladaji, vezme si je asistentka na chodbu a test nepisou, misto toho si udelaji dalsi cviceni a vyuzije cas na dovysvetleni.
Cele hodnoceni je pojate na to, aby rychlejsi pomahali. Napr. - cely test spravne tj. "jednicka" je "jen" 90 bodu. Kdo chce vic, musi ukazat nejaky presah - ten ukazi napr. tim, ze pomohou s praci slabsim detem. Ale pomohou tak, ze je navedou, dovysvetli, ukazi svuj postup - samozrejme ne tak, ze by za ne napsali test. Funguje to vazne dobre,deti co pomahaji si tim latku krasne upevni, jsou nuceni vymyslet, jak reseni vysvetlit tak, aby ho pochopil i spoluzak, kteremu to jasne neni. Deti to naopak od deti nekdy pochopi lepe, nez od ucitelu. Povedlo se deti opravdu zapojit, verim ze je to tahne hodne nahoru a zaroven tim nijak netrpi zbytek tridy - stihaji vse co stihat maji, nejsou nikde pozadu
@jennyska naprosto souhlasím, já mám doma děti z obou konců.. kluk 4x dg, PO2, sedmá třída a držíme ho vypětím sil na trojkách, aby šel na učňák se slušným průměrem, u něho bych uvítala menší třídu složenou ze stejných dětí, aby si hlavně upevňovaly základy a odešly se ZŠ alespoň s něčím, takhle do něj furt něco hustíme a neví ve finále nic.. na druhé straně jeho sestra, pátá třída, příprava na 8leté gymnázium, kde vidím, jak jí přesně takoví spolužáci jako je můj syn, hrozně brzdí.. za mě je hrozně špatně mít to smíchané v jedné třídě, nenaplní se potřeby nikoho, nebo jen té ,,střední" vrstvy
@dashyyy jenže pak jsou taky děti, jako můj syn, má dysortografii a dyslexii, taky PO2, teď je v sedmé třídě na vysvědčení bude mít dvě dvojky ( z Čj a Aj) a přesně tohle mu vyhovuje. Úlevy má hlavně při psaní diktátů a má více času na některé testy, ale nemyslím si, že by tím, nějak brzdil ostatní spolužáky. Pokud by byl ve "zvláštní " třídě, tak by to pro něj bylo jenom na škodu, přesně pro něj je inkluze veliké plus.
@dashyyy jenže pak jsou taky děti, jako můj syn, má dysortografii a dyslexii, taky PO2, teď je v sedmé třídě na vysvědčení bude mít dvě dvojky ( z Čj a Aj) a přesně tohle mu vyhovuje. Úlevy má hlavně při psaní diktátů a má více času na některé testy, ale nemyslím si, že by tím, nějak brzdil ostatní spolužáky. Pokud by byl ve "zvláštní " třídě, tak by to pro něj bylo jenom na škodu, přesně pro něj je inkluze veliké plus.
@kupi tam by se muselo fakt důkladně rozlišovat, kdo ano a kdo ne do speciální třídy, pro dítko s dvojkama to význam určitě nemá, u vás to není boj o přežití 🙂, akorát by to u nás nesmělo jet podle tabulek jako všechno, ale fakt individuálně třeba dle doporučení PPP/SPC
Bohuzel to nefunguje jak ma 🙂 Spousta lidi by i dala sve dite do specialni skoly/tridy (treba logopedicka), ale tech je tak malo, ze dostat se tam je problem.
Za me inkluze je fajn v tom, ze musi byt prijato dite s dys, s telesnym postizenim, "vysokofunkcni autisti", adhd deti a naopak ze deti s nadanim maji i v bezne skole narok na to, aby byly rozvijeny.
Asi by se nikomu nelibilo, aby mu vyradili dite ze skoly jen proto, ze se prislo, ze je dite adhd, i kdyz se s nim da dobre pracovat, pokud se dodrzuji podpurna opatreni?
Takze ano, ta me inkluze smysl ma.
Bohuzl treba psychologove ve skolstvi jsou hodne spatne placeni a proto jich je tak malo.
Za me je spatne vysoky pocet zaku ve tridach, to ze ted nejsou vubec odklady a ze je spadovost skol - protoze ja bych si taky prece nevybrala praci jen podle toho, ze je nejbliz a ja tam musim a nezajima me, jake je vedeni, atmosfera, prilezitosti pro rozvoj a dalsi. Prijde mi ze skoly se vlastne nemusi snazit, aby tam zaci (a rodice) chteli jit.
Hezka myslenka je, ze by meli bxt asistenti pedagoga v kazde 1. a 2. tride, ale realne neni dost asistentu.
To, jak funguje třída, kde máte třetinu dětí ADHD a dys- je jedna věc. Druhá věc je, že třicet let zpět tu inkluze nebyla a znamenalo to, že pokud nespadáš přesně do tabuky, tak "jsi debil a maj tě zavřít do ústavu, ať se nemotáš pod nohy normálním lidem" ... 80% těch normálních lidí z té tabulky někde vybočuje a musí se tam násilím nacpat. A to nemluvím o těch, kteří z tabulky vybočují "nahoru", takže se nudí. A za mě je mnohem přínosnější, smět uznat, že plním jen 75% tabulky a zbytek "nějak prolezu", než předstírat, že dávám 100% a tech 25 nikdy nikomu nesmím ukázat. ... Otázka vlastně zní, kolik z "tabulky normálního výkonu" musím plnit, aby mi v "normální společnosti" bylo dobře. Protože vím, že to zdaleka není 100% ... ale je třeba 50 ještě dost? A co je vlastně ta "normálnost"?
PS: učím na běžné základce a mám dvě děti vlastní se specifickými vzdělávacími potřebami na běžné zš... Ne, ty odpovědi nemám. Jen vím, že pokud mi přes hranici normálnosti přepadne ten starší, který ve škole šťastný není, protože u něj už jde opravdu o inkluzi "jiného" dítěte, dostane se do ní ten mladší, který ve škole momentálně šťastný (a "normální") je. ... je to opravdu o individuálním posouzení. Ale u společnost, ketrou tím vytvoříme, budou tvořit právě ta individua, která tím prohlásíme ta "normální".
Kdo patří do klasické základky a kdo ne - to bude boj vždy. Starší dcera - jedničkářka, je na technickém gymplu, stále si drží jedničky max. 2 dvojky. Celou základku měli ve třídě kluka, který měl asistentku. První a druhou třídu házel židličky po spolužácích. Pak se uklidnil, změnil asistentku a celou základku měl 1, max. pár 2. Třídu dolů táhli sociálně slabší žáci, kteří na to kašlali a pořád byli na propadnutí. I teď na gymplu má spolužáka s aspergem a v pohodě.
Mladší dcera je těžký dysfatik, od 2. třídy má asistentku a první dvojku na vysvědčení měla v 9. třídě. Teď je na střední (technické lyceum) a má pořád jedničky a dvojky. Ta rozhodně třídu dolů netáhne, ale opět děti ze sociálně slabších rodin.
Tak kdo patří na klasickou základku? Kdo je táhne dolů? Od jaké známky se to bude rozlišovat?
Systém je špatně nastavený, ona inkluze to nebyla nikdy a nikdy nebude, většinové jde o děti, které tam byly vždy, jen teď mají papír. Jinak ve skutečnosti jde o integraci a těch dětí, skutečně integrovaných, je min než těch těch, kteří mají papír, ale jde o děti, které tam byly vždy. Školám by se měla dát větší pravomoc c v možnostech podpurek, ne čekat rok, až se vyzvejkne poradna a ještě navíc špatně. U nás se x let čekalo, než se dětem potvrdí určitá diagnóza, od které se odvíjí určitá PO, nemusel čekat na to, až dítě dle PPP spadne do určité kolonky, tak to dítě potřebnou podporu mohlo dostat už dávno,
No, posílení školních psychologů je skvělá myšlenka, ale kde je jako vezme? Psychologů pro děti je nedostatek, takže jak to chce udělat, to je otázka. řekla bych, že ani speciálních pedagogů není nějak velké množství v přebytku, takže celkově ano, jde asi dobrým směrem, ale spíš to chce podpořit mladé, aby na tyhle pozice studovali, ovšem to zabere nějaký čas, že. A do té doby bude tohle jen na papíře.