Jak pomoci plačtivé dceři zvládnout školní stres?

@maciceksta měla jsem to stejně jako ty. Nejdůležitější je prostě přijetí toho jak to je. Tiché, chápající, bez komentářů a rad.

Stejné doporučení jsme dostali u syna při zadrhávání v řeči/koktavosti. Mluvit na něj pomalu, dát mu čas, a nekomentovat, neřešit.

@maciceksta myslim ze jo.. mozna ne hned, ale opora misto 'proc zas bulis nikdo ti nic nedela!' by byla lepsi..
Treba ted mam vedle sebe chlapa, co za mnou stoji.. a kdyz se vedle me objevi, ten vnitrni klid je nepopsatelny.. respektuje me, podporuje, chape..

A dcerka ted ma taky spatny obdobi (moc zmen, spatna komunikace otce) a dlouho jsme se dobirali k tomu, jak ji pomoct, kdyz z niceho nic breci a neumi rict proc.. ted jsme ve fazi, kdy 'konecne' pochopila, ze nabidnute obejmuti je vlastne fajn a mnohdy staci.. jo, nekdy taky hucim, kdyz je to po 150.pro nic.. ale snazim se nabidnout pomoc, ptam se, zajimam se.. ale on aje uplne jina povaha nez ja, takze tam to bude cely zase jinak..

Jo a nemyslela jsem hned psychologa atd.. ale proste asi vic respektu a pochopeni.. ale ja jsem odjakziva cerna ovce a ta jina 🙈😁 ale asi az ted to vnimam spis jako plus.. v puberte to bylo peklo..

@konidana musím se smát, jak se potkáváme v diskuzích, mám čím dál tím víc pocit, že seš jako moje sestra 🤣🤣 a zase souhlasím, přijetí toho jaká je nejdůležitější a stavební kámen všeho.. znám to od sebe a teďka i od kluka

Kokam jako blázen, kolik takových lidí jako moje dcera i jen v náhodné diskusi je 🤭

@sarihy byla jednu chvili verbalni sikana kvůli uzavrene povaze, to zakrocil tridni, podle ni ji uz nikdo neotravuje. Sama zmenu tridy nechce, ma tam tu segru. Zkusim s ni vse vic rozebirat. A respektovat.

@konidana skolu jeste vůbec neví, ta ppp se resi pres skolu nebo si je vyhledam normalne na netu, nevis?

@tereza0111 no protoze ji nesedeji lidsky, povahove a zajmove. A v propade nekterych spoluzacek, tak mi rekla, si mysli, te vy ji poslali do pr...(ciatace)jednu holcinu je ochotna pripustit na baveni se, ale pry se boji jejiho odmitnuti.

@zlataberta asi musim i ja trochu zmenit pristup, a prestat se stresovat, abych ji to treba nechtene moc nepredhazovala, ze je nekde neco fatalne spatne...na druhou stranu to nechci nechat vyhnit, nejakou formu reseni to chce.

@l_ doufam, ze na stredni ji treba bude vic vyhovovat socialni skupina lidi s podobnym zamerenim...s tim by i ta lepsi sebejistora prijit mohla, ale nechci to 2 roky jen tak nechat lezet a neco treba zanedbat...

@maciceksta On je rozdíl, když brečíš z dojetí, protože svatba je krásná a dojemná, nebo u filmů, knížek, a když tě rozbrečí to, že se sekneš u zkoušení u tabule a dostaneš pak 3a ne 1, že doběhneš v těláku poslední, to nejsou slzy dojetí, ale smutku, že ti něco nejde, že se ti nedaří, jak si představuješ.

@jandula1979 treba jak pises s tim odmitnutim.. zkus aby pochopila, ze kdyz se nezepta, nedozvi se jak to ta druha holcina ma.. bude si to treba pak vycitat, ze se nezeptala...
Kdzy se zepta, co se stane? Bud ji holcina rekne sorry nechci, ok, stane se.. ale aspon to zkusila, nema si co vycitat.. nebo si sednou a bude to fajn..

Ale rozhodne nema.co ztratit..

Taky jsem se treba ja naucila veci brat, tak jak jsou (byt to nekdy trva amnohdy na to nevypadam, nelituju toho, co jsem udelala, co se stalo).. kazda zkusenost se nam ma stat.. ma.svuj duvod, neco nam dava, nekam nas posouva.. kdyz nebudem zkouset, prekovanat se, budem stat na miste..

Jen ji to musis podat nejak aby si z toho nevzala jen to, ze je neschopna a stoji na miste.. navazat to na neco pozitivniho a najit nejakou drobnost, co muze zkusit ted.. maly.krucky, podpora a pochopeni..

Taky to mam, cely zivot jsem plactiva, jako dite extremne, jako dospela min, ale furt. Jako dite jsem byla hodne zakriknuta a neumela jsem navazovat socialni kontakty, csem jsem se otrkala, ted jsem hodne extrovertni, prosazuju se, rada mluvim pred lidma. Za me je to v mnohem fyziologicka reakce, kterou proste neumim ovladnout. Spoustecem je (i mirny) stres, litost nebo i jen neprijemna situace. A vzdycky mi vadilo, kdyz z toho nekdo delal velkou vedu, takove to 'jeziiis, ona breci, no to musi byt vazne'. Neni, mnohdy i racionalne vim, ze je to blbost a brecet nechci, ani necitim, ze bych byla v takovem stresu, ze bych brecet mela. Proste tak moje telo reaguje a oci se mi zalijou slzami a pak to zase prejde. Netusim, jestli jde nejak naucit se to ovladat, myslim, ze je to stejne, jako kdyz nekdo v neprijemne situaci zrudne nebo se vic poti. To by ani cloveka nenapadlo chtit po nem, aby to nedelal, ale s temi slzami je to jine, nevim proc.

@levandule_k Bulela jsem i když jsem nedala zkoušku na VŠ, jo, přímo ve škole, bulela jsem nejednou, když jsem v hasičích nespojila k sobě správně hadice a nepostoupili jsme kvůli tomu dál, bulela jsem, že musím jet na plavání a pak se mi tam hrozně líbilo, bulela jsem, že jedu dřív z hor než ostatní, i když sama jsem chtěla jet, abych vyrazila na jinou akci. Takže nemluvím jen o dojetí. Prostě těch situací je milion, a to si myslím, že 90% bulení ze základky si nepamatuju, a rozhodně jsem bulela i kvůli špatným známkám... v tuhle chvíli, kdy to píšu, mi ty některý situace přijdou zpětně fakt směšný, ale prostě to tak bylo a je. Jo a jsem spíš perfekcionalistka, takže rozhodně i to, že se mi nedařilo, tak jak jsem sama sobě řekla v tom má a mělo podíl... A naši mi nikdy žádnou známku nevyčetli, takže to fakt bylo jen o mě.

@jandula1979 vyhledáš na netu , kam spadáte, do státní musíš do spádové, a oni pak myslím posílaj zprávu do školy s žádostí o podklady. (známky chování, klasika)

@l_ specielne na základce (ale i na střední) jsem mela vždy jen jednu kamarádku, ostatní byli úplně mimo. Nebo já?😅 a bylo mi to jedno , brala jsem to tak jak to je. Byla jsem mimo kolektiv, maximálně jsem občas šla hrát s klukama ping pong obíhačku kolem lavice😎 S jednou holkou ze ZS, se kterou jsme si fakt nesedly, jsem si pak pokecala na srazu asi po 13 letech a nejednou jsme obě zjistily, že proti sobe vlastně nic nemáme. A stejné to bylo i s jinými ze střední. Prostě v daném čase a místě jsme se míjely, nezajímaly jsme se, nestály jsme o kontakt.

@jandula1979 podpořit ji, pochopit, brát ji takovou jaká je, aby věděla, že v tobě má tu 100% oporu a že může kdykoliv přijít.....jen jí nic nevyčítat, nemůže za to, je to blok v ní, opravdu vím, co to je....pokud se ti bude zdát, že se to nezlepšuje, vyhledat psychologa.

@konidana ja spis byla jina celkove.. vsichni resili kam vyrazej kalit a ja brigadu 🤷🏻‍♀️ vsichni proste neco a ja uplne neco jinyho.. vsichni sli na diskoteku a ja radsi grilovala doma s nasima a znamyma... Je teda obecne fakt, ze s vrstevnikama nejak nevychazim obecne.. tihnu ke starsim, vic si s nimi rozumim..

@jandula1979 Dnes je spousta možností a terapií, jak na sobě pracovat a skvělé, že to řešíte. Napadá mě kineziologie, kraniosakrální terapie nebo i dobrý psycholog/terapeut. Já toho dost řeším i s naturopatkou, můžou pomoct homeopatika, zajímavé jsou i rodinné konstelace, jen nevím, zda i pro mladší. Mám velmi soutěživého syna, žárlí dost i na mladší sestru a taky bych mu nějak ráda pomohla od toho napjetí a nespokojenosti, které zřejmě zažívá, takže se rozhlížím po technikách a možná právě kvalitním terapeutovi - průvodci, který by mu s tím pomohl.

A co je na tom špatného?Je to její projev emocí a i dospělé ženské pláčou....

@zmrzlinka kdo to nezna, nepochopi.. je to otravne pro nas samotny, komplikuje to zivot, je to neprijemny, okoli pro to nema pochopeni a ve finale to nejsi schopna ani vysvetlit...

@l_ přesně tak

@zmrzlinka nezažila jsi, nesuď (myslím to v dobrém)

@zlataberta já to nesuodim....spíš nechápu proč bránit 13- létě brečet.Cloumaji s ní hormony.Ma takovou povahu.Tak proč ji trápit tím,že nesmí brečet ve škole atd.Jestli ji je to líto že třeba dostane špatnou známku tak ať si pobreči.Nekdo nadává.Nekdo nemluví a někdo brečí.
Jestli to vadí holce a chtěla bych to nějak umět spravovat tak bych ji vzala k odborníkovi ať ji naučí jak pracovat s emocemi.

@zmrzlinka jo, vždyť maminka si přišla pro radu, co s tím, ono je to asi spíš o sebevědomí, je to takové zvláštní, nemůžeš to moc ovlivnit.....já jsem brečela i když na mne promluvil, nebo se podíval cizí člověk....to se těžko vysvětluje🙂

@zmrzlinka nejde o to branit.. jde o to ji pomoct s tim pracovat..

A je to fakt problém? Já bych to asi neřešila, pláč je zdravej, je to lepší než to dusit. 🙂

@jandula1979 určitě zajít k pediatrovi na odběr krve...může mít málo železa nebo ji chybí něco jiného, nebo potíže se štítnou žlázou...jinak nějaký sportovní kroužek..třeba bude mít pak víc endorfinů...držím palce 🤗

@jandula1979 mám dceru 15 let a připadá mi, že mám doma kopii Tvé tvojí. Řekla bych, že už to teď dokáže lépe ovládat, ale moc ji to nejde. Jediné její přání při výběru školy bylo, aby tam nesel nikdo že základky. Absolutně nezapadla, na první stupni jsme řešili i šikanu. Do jiné školy ani třídy přestoupit nechce. Ve škole brečí, když dostane horší známku. Nejhorší je, že absolutně neventiluje svoje pocity. Neřekne nic jen kouká. Nebojuje za sebe i když je v Právu,neozve se, neřekne, že se ji něco nelíbí. Radši ustoupí aby byl klid a nikdo se na ni nezlobil. Ve škole se nedokázala s nikým domluvit na vánočním dárku, byla z toho tak nešťastná, že jsem ji napsala omluvenku, že je nemocná. Celý problém je jen ve škole. Chodí na atletiku a do skautu. Dělá i vedoucí malým dětem. Tam je oblíbená a respektována. Ve škole je jak bulik. Beru to tak, že prostě potkala lidí se kterými si nerozumi a nesedla si s nima. Po šikaně jsem s ní chodila k psychologovi a nepřišlo mi, že by to mělo nějaký posun k lepšímu. Má třeba i problém zeptat se v autobuse kam jede. Nerada mluví s cizími lidmi. Ale doma sourozence bez problémů posle do prdele 😁. Já jsem taky taková plačka, ale nemám problém s lidmi. Ale co se týče emocí,tak bulim jak želva. Přechody školka/škola.louceni na konci roku.... Tyhle věci nezvládám já. Prostě mi ty slzy tečou

@aneta15 No to mi zni povedome, vcetne ty verbalni sikany.Taky verim v lepsi socialni bublinu na stredni...