Přechod na učňák po kvartě. Je to správná volba?
U syna je předpoklad, že bude mít na VŠ, aktuálně je na 8G, kam se dostal s minimální přípravou. Teď půjde do tercie. Má výborné výsledky. Syn je od útlého věku velmi tvůrčí a manuálně zručný a už delší dobu má jasnou představu o tom, co chce dělat. Nedávno mi sdělil, že po kvartě chce přejít na učňák, aby se mohl věnovat tomu, co chce dělat. Osobně jsem proti tomu. Nemám nic proti manuální práci, klidně ať si dělá to, co ho baví, ale spíš bych to viděla tak, aby si vyucnak udělal při VŠ. Část z nich se živí tím, co se vyučili a část tím, co studovali na VŠ. Přijde mi, že by si přestupem na SOU zbytečně brzy zkomplikoval cestu.
Jak toto téma vnímáte vy?
@anonym_autor To bych zase řekla, že je lepší nějaký maturitní obor, když neplánuje jít dále. Já mám sestřenici, která má pouze gymnázium a měla celkem problém sehnat zaměstnání.
Příbuzné maturitní obory k oboru cukrář:
Gastronomie
– zaměřuje se na přípravu pokrmů, technologii výroby, výživu a provoz stravovacích zařízení.
– maturitní obor, který rozšiřuje znalosti cukráře o širší kulinářské dovednosti.
Hotelnictví
– zahrnuje základy gastronomie, obsluhy, provozu hotelů a restaurací.
– vhodné pro ty, kteří chtějí pracovat v pohostinství nebo vést vlastní podnik.
Potravinářská technologie
– více technicky zaměřený obor, který se věnuje výrobě potravin, jejich složení, hygieně a kontrole kvality.
– ideální pro zájemce o výrobu cukrovinek ve větším měřítku.
Podnikání v gastronomii a hotelnictví
– kombinace ekonomiky, marketingu a gastronomie.
– vhodné pro budoucí podnikatele v oboru cukrářství.
@hojda jak jsem psala, já mám jen ten gympl, ale nikdy jsem neměla problém najít práci. Naopak. Od 22 do cca 33, než jsem měla děti a přestěhovala jsem se do Francie, jsem nebyla bez práce ani den. Během té doby jsem byla ve třech firmách: půl roku, skoro 8 let a poslední 2,5 roku. Dělala jsem fakturaci, objednávky, reklamace, zákaznický servis, logistiku, počítala jsem ceny, marže..... spousta těchto věcí. Možná jsem měla výhodu, že jsem uměla velmi dobře německy (a anglicky samo, ale němčina je vzácnější). Rychle se učím, jsem flexibilní, spolehlivá, rychlá, nikdy jsem nedělala moc chyb a když, vždy jsem se to snažila sama vyřešit co nejefektivněji.
No a po dětech už ve Francii (plus jeden jazyk, francouzština, navíc) jsem hledala loni na podzim první práci, ale kvůli synovi jen ve školní jídelně, a často se mě ptali, proč se s takovým CV a 4 jazykama hlásím na takovou pozici, takže jsem pak musela napsat motivační dopis, kdy jsem vysvětlila, že mám nemocný dítě a kvůli němu nemůžu dělat nic jako kdysi. Takže sice VS nemám, ale zase byl problém, že jsem měla moc "hezký" CV. 😀
@hojda jak jsem psala, já mám jen ten gympl, ale nikdy jsem neměla problém najít práci. Naopak. Od 22 do cca 33, než jsem měla děti a přestěhovala jsem se do Francie, jsem nebyla bez práce ani den. Během té doby jsem byla ve třech firmách: půl roku, skoro 8 let a poslední 2,5 roku. Dělala jsem fakturaci, objednávky, reklamace, zákaznický servis, logistiku, počítala jsem ceny, marže..... spousta těchto věcí. Možná jsem měla výhodu, že jsem uměla velmi dobře německy (a anglicky samo, ale němčina je vzácnější). Rychle se učím, jsem flexibilní, spolehlivá, rychlá, nikdy jsem nedělala moc chyb a když, vždy jsem se to snažila sama vyřešit co nejefektivněji.
No a po dětech už ve Francii (plus jeden jazyk, francouzština, navíc) jsem hledala loni na podzim první práci, ale kvůli synovi jen ve školní jídelně, a často se mě ptali, proč se s takovým CV a 4 jazykama hlásím na takovou pozici, takže jsem pak musela napsat motivační dopis, kdy jsem vysvětlila, že mám nemocný dítě a kvůli němu nemůžu dělat nic jako kdysi. Takže sice VS nemám, ale zase byl problém, že jsem měla moc "hezký" CV. 😀
@me_druhe_ja Ona měla smůlu, že šla na pracovní trh v době velké nezaměstnanosti a ještě na kraji, kde není tolik příležitostí, takže všude měli na výběr kvalifikované zamce na dané pozice, asi by to bylo jiné, kdyby se upíchla někde na dobrém místě a pak měla v CV dobré pozice, ale začínala nakonec ve fabrice ve výrobě a po letech si dodělávala střední pedagogickou dálkově. V práci taky máme jednoho gympláka, brali jsem ho v nouzi narychlo a ten tedy nic moc neuměl (včetně jazyků, měl to CV, ale reálně jeden z těch jazyků neovládá).
Nevím jestli znáte Vojtu Vrtisku( vítěz televizni soutěže o pečení), studuje medicínu a přitom dělá cukrarinu na vysoké úrovni, dobrý příklad toho, že není potřeba vzdát se školy a jít na ucnak.
@g_m gympl byl jeho akce a jeho výmysl. Chtěl jit ze ZŠ, protože se tam nudil a byla i šikana. Obávám se, že náturu učňů taky nedá.
Nakolik to je normální, nevím, ale jestli jsem dobře hledala, tak to není volná živnost. Chce dělat pekaře nebo cukráře. Bavilo ho to vždy, ale dlouhé roky chtěl na VS obor a věnovat se jazykům.
@anonym_autor tak já bych ho nechala,ať si vybere co chce on ,co je špatného na pekaři nebo cukráři,ano je to někdy náročná práce,ale kdyby ho to bavilo,proč ne?
@anonym_autor tak já bych ho nechala,ať si vybere co chce on ,co je špatného na pekaři nebo cukráři,ano je to někdy náročná práce,ale kdyby ho to bavilo,proč ne?
@martinka0209 špatného na tom není nic. Ale představ si Sheldona Coopera, jak jde na učiliště. Ať klidně dělá pekaře, cukráře nebo třeba kominíka, ale přijde mi jednodušší, udělat si maturitu na gymplu, pak to řešit dál, než udělat akci hurá a jít na cukráře a zjistit, že to není ono a zkomplikovat si tím život.
I gympl byl jeho přání.
Zakladatelko, nečetla jsem vše, ale zajímalo by mě, jak se situace vyvíjí. Já pracuji rukama, musím i zaškolovat nové učně a nechci tě strašit, ale za 15let jsem narazila pouze na dva, kteří byli slušní a chtěli se naučit. Jinak je to opravdu horší a horší. A co tak slýchám, tak je to teď běžná praxe. Je dost možné a pravděpodobné, že by syn tam procitnul, že toto ne. Ta úroveň učňáků hodně klesla a to jen tím, že děti zkrátka nemají zájem. Podle mě by bylo nejlepší, kdyby vystudoval a pak si doplnil vzdělání, popřípadě udělal živnost, tuším že se dá udělat i přes garanta. A může si dělat své řemeslo. Je krásné, že má takový krásný sen a baví ho. Já třeba mám v okolí ženy, které jsou vystudované učitelky a teď mají vlastní krámek a prodávají, jedna Ing zase prodává svou vlastní zmrzlinu a hrozně je to naplňuje. Vzdělání je dobré, může se stát, že třeba ve 40 ho už jeho obor nebude bavit a bude mít alespoň více možností, jak změnit obor
vysvětlila bych mu pro a proti a nechala to na něm, ať si vybere tu svojí cestu ...
náš syn byl v 5. třídě na přijímačkách na gympl, vzali ho, ale pak doma říkal, že by raději zůstal ve škole kde je, že tam má kamarády a tak ... jeho přání jsme respektovali a zůstal na ZŠ ...
dcera jde v září do devítky, už tak od šesté třídy má vybráno na jaké školy chce. Řekli jsme jí k tomu své názory a nechali to na ní. Je pravda, že jak zjistila, že jí v tom nebudeme bránit, tak se začala školu brát víc vážně a ne jen tak proplouvat (celou ZŠ má vyznamenání)a už teď řeší přípravu na přijímačky, které jí čekají.
Pro nás by by její škola znamenala to, že odejde na intr (je to 200km daleko) a v podstatě nám už v necelých 16 letech vyletí z hnízda, ale je to její rozhodnutí a chci jí vidět šťastnou a spokojenou ...