Přechod na učňák po kvartě. Je to správná volba?
U syna je předpoklad, že bude mít na VŠ, aktuálně je na 8G, kam se dostal s minimální přípravou. Teď půjde do tercie. Má výborné výsledky. Syn je od útlého věku velmi tvůrčí a manuálně zručný a už delší dobu má jasnou představu o tom, co chce dělat. Nedávno mi sdělil, že po kvartě chce přejít na učňák, aby se mohl věnovat tomu, co chce dělat. Osobně jsem proti tomu. Nemám nic proti manuální práci, klidně ať si dělá to, co ho baví, ale spíš bych to viděla tak, aby si vyucnak udělal při VŠ. Část z nich se živí tím, co se vyučili a část tím, co studovali na VŠ. Přijde mi, že by si přestupem na SOU zbytečně brzy zkomplikoval cestu.
Jak toto téma vnímáte vy?
@hojda @levandule_k může se stát, že ho učňák neuspokojí, ale není lepší, aby si na to došel sám? Podle me lepší, aby narazil v důsledku svého rozhodnutí, než aby ho rodiče před případným nárazem chránili a on měl po zbytek života pocit, že to nebylo jeho rozhodnutí.
@jajulin spíš bych mu poskytla všechny dostupné informace, aby se na základě těch mohl sám rozhodnout a nebylo to na základě jeho představ.
Mám za sebou osmiletý gympl a vám, ež tohel řešilo několik spolužáků. asi tři přešli z kvarty na jinou školu s tím, že gympl prostě dávali "s jazykem na vestě" a byla obava, že další čytři roky na t škole nezvládnou prospěchově. Tam mi to přijde dobrý důvod. Ale pokud je prostěchově bez potíží, tak fakt dodělat gympl a pak jít přímo jen na odborné předměty. Ať už při vejšce nebo jinak. Fakt si nemyslím, ež pokud mu nevyhovoval kolektiv běžné zš, tak dá kolektiv běžného učňáku. Naopak kolektiv "nástavbářů", kteří jsou jen na ty odborný předměty, může být inspirující, protože to jsou lidi, co fakt chtěj dělat obor. Ne "se jinam nedostali". A ano, šlo takle z gymlu několik lidí na konzervatoř, třeba.
@jajulin spíš bych mu poskytla všechny dostupné informace, aby se na základě těch mohl sám rozhodnout a nebylo to na základě jeho představ.
@hojda tak samozřejmě, to tady nepsala ani jedna z nás, ze by s ním maminka neměla promluvit, vsechno s ním probrat, hledat všechna možná řešení atd. A když si dítě bude dál stát za svým, je jiná možnost, nez ho na ten učňák pustit a dál ho podporovat?
Tím, ze jsem to zažila letos na vlastní kůži, dokážu se do pocitů autorky lehce vžít. Můj syn, který ráno spí do poslední možné minuty, vstává v 7:30, protože když z domu vyjde v 7:53, v 8:00 sedí v lavici, se letos rozhodl, ze kvůli jiné škole bude klidně dojíždět a vstávat před šestou. Neumí si představit, co obnáší dojíždění. Mluvili jsme do něj horem spodem, vyjmenovali milion negativ, já mu vyhrožovala, že s ním rozhodně před šestou vstávat nebudu, nebude mít čerstvé rohlíky na svačinu, jak je zvyklý atd. Vše odkýval a mně došlo, že od teď už má ohledně svého života hlavní slovo on, pokud to nechci pokazit. A víš co? Teď mu všichni fandíme, i babičky a dědové, kteří z toho nejdřív byli na mrtvici. Naprosto sám bez jakýchkoli placených kurzů se připravil na přijímačky, brali 60 z 250 tuším. Pak se ještě rozhodl, ze místo dojíždění bude na internátu, kde stejně je budíček už v 6:30. V září nastupuje, jsem na něj zvědavá. Ale teď už věřím a hlavně doufám, že se svou volbou bude spokojený.
Ty jo, to je super, že mladý kluk ví, co chce dělat. Že má na něco talent, chuť a sílu za tím jít. Já to nevím v 36 😉
Ty jo, to je super, že mladý kluk ví, co chce dělat. Že má na něco talent, chuť a sílu za tím jít. Já to nevím v 36 😉
@mourovatakocka že? Kolik je dneska deváťáků, kteří netuší, co by chtěli dělat, nejsou ani studijně nadaní ani manuálně zruční.
@hojda tak samozřejmě, to tady nepsala ani jedna z nás, ze by s ním maminka neměla promluvit, vsechno s ním probrat, hledat všechna možná řešení atd. A když si dítě bude dál stát za svým, je jiná možnost, nez ho na ten učňák pustit a dál ho podporovat?
Tím, ze jsem to zažila letos na vlastní kůži, dokážu se do pocitů autorky lehce vžít. Můj syn, který ráno spí do poslední možné minuty, vstává v 7:30, protože když z domu vyjde v 7:53, v 8:00 sedí v lavici, se letos rozhodl, ze kvůli jiné škole bude klidně dojíždět a vstávat před šestou. Neumí si představit, co obnáší dojíždění. Mluvili jsme do něj horem spodem, vyjmenovali milion negativ, já mu vyhrožovala, že s ním rozhodně před šestou vstávat nebudu, nebude mít čerstvé rohlíky na svačinu, jak je zvyklý atd. Vše odkýval a mně došlo, že od teď už má ohledně svého života hlavní slovo on, pokud to nechci pokazit. A víš co? Teď mu všichni fandíme, i babičky a dědové, kteří z toho nejdřív byli na mrtvici. Naprosto sám bez jakýchkoli placených kurzů se připravil na přijímačky, brali 60 z 250 tuším. Pak se ještě rozhodl, ze místo dojíždění bude na internátu, kde stejně je budíček už v 6:30. V září nastupuje, jsem na něj zvědavá. Ale teď už věřím a hlavně doufám, že se svou volbou bude spokojený.
@jajulin Tak ale on nešel na nižší stupeň vzdělání, ne? Vybral si stejnou úroveň (nebo náročnější) jen s dojížděním, ne?
@hojda tak samozřejmě, to tady nepsala ani jedna z nás, ze by s ním maminka neměla promluvit, vsechno s ním probrat, hledat všechna možná řešení atd. A když si dítě bude dál stát za svým, je jiná možnost, nez ho na ten učňák pustit a dál ho podporovat?
Tím, ze jsem to zažila letos na vlastní kůži, dokážu se do pocitů autorky lehce vžít. Můj syn, který ráno spí do poslední možné minuty, vstává v 7:30, protože když z domu vyjde v 7:53, v 8:00 sedí v lavici, se letos rozhodl, ze kvůli jiné škole bude klidně dojíždět a vstávat před šestou. Neumí si představit, co obnáší dojíždění. Mluvili jsme do něj horem spodem, vyjmenovali milion negativ, já mu vyhrožovala, že s ním rozhodně před šestou vstávat nebudu, nebude mít čerstvé rohlíky na svačinu, jak je zvyklý atd. Vše odkýval a mně došlo, že od teď už má ohledně svého života hlavní slovo on, pokud to nechci pokazit. A víš co? Teď mu všichni fandíme, i babičky a dědové, kteří z toho nejdřív byli na mrtvici. Naprosto sám bez jakýchkoli placených kurzů se připravil na přijímačky, brali 60 z 250 tuším. Pak se ještě rozhodl, ze místo dojíždění bude na internátu, kde stejně je budíček už v 6:30. V září nastupuje, jsem na něj zvědavá. Ale teď už věřím a hlavně doufám, že se svou volbou bude spokojený.
@jajulin to je super, bomba přístup ❤️ moc přeju ať mu to vyjde podle představ
@jajulin Tak ale on nešel na nižší stupeň vzdělání, ne? Vybral si stejnou úroveň (nebo náročnější) jen s dojížděním, ne?
@hojda šel z gymplu na gympl, ale podle našeho původního názoru si to úplně zbytečně zkomplikoval, protože dnes není výběr školy tak určující jako před 20 a více roky. Neřešila jsem úplně to samé jako autorka, přesto jsou mi její pocity důvěrně známé a dokážu se do nich vžít. Ona to navíc řeší s hodně velkým předstihem a za rok a půl se může stát cokoli. U nás to bylo tak rychlé, ze jsme podávali přihlášku poslední možný den.
@jajulin to je super, bomba přístup ❤️ moc přeju ať mu to vyjde podle představ
@dashyyy děkuji ❤️. Snad jsme zvolili správně. Já si fakt nedokážu představit, že poté, co jsme se synem vše probrali, připravili ho na negativa a on přesto trvá na svém, mu řeknu: "My jsme rodiče a ty budeš studovat, co chceme my." To přece nemůže do budoucna fungovat.
@hojda @levandule_k může se stát, že ho učňák neuspokojí, ale není lepší, aby si na to došel sám? Podle me lepší, aby narazil v důsledku svého rozhodnutí, než aby ho rodiče před případným nárazem chránili a on měl po zbytek života pocit, že to nebylo jeho rozhodnutí.
@jajulin Nechat děti dělat si, co chtějí je podle mě ta nejtěžší věci na světě.
On se chce věnovat cukrařině/pekařině, pro mě jako rodiče by bylo priorita vzdělání. Hledala bych cestu, aby to byla výhra pro oba, tedy z mého pohledu aspoň maturita na gymplu. Určitě bych s ním na tohle téma hodila dialog, spíš několik dialogů, jestli jsme schopni najít takové řešení, že oba budeme spokojeni. Což v autorčině případě určitě znamená opustit teď od přání, aby měl VŠ. Určitě bych se s ním šla podívat na dny otevřených dveří oboru cukrář, aby věděl, jak to tam vypadá, co se učí.
V tomhle případě není nutné jít na učňák, aby se mohl věnovat cukrařině, což syn nemusí vědět, takže mu ukázat i ten kurz. Navíc ve svém oboru spoustu věcí umí na základě samostudia. Dají se dodělat si kurzy a po jejich absolvování můžeš získat živnostenské oprávnění, nebo se přihlásit k učňovským zkouškám. Podle mě se ten kurz se dá zvládnout i rámci běžného chození do školy, je on-line a ve večerních hodinách.
A snažila bych se ho podpořit, by se cukrařině mohl věnovat už teď, třeba tak, že bych řešila, jestli mi někdo zaštítí svým ŽL podnikání, kdy by pekl on výměnou za to, odmaturuješ na gymplu, pak si dělej, co chceš.
V gastru špičkoví kuchaři sbírali zkušenosti v zahraničí, zahraniční stáž mu může dát více než absolvování celého výučního oboru.
@dashyyy děkuji ❤️. Snad jsme zvolili správně. Já si fakt nedokážu představit, že poté, co jsme se synem vše probrali, připravili ho na negativa a on přesto trvá na svém, mu řeknu: "My jsme rodiče a ty budeš studovat, co chceme my." To přece nemůže do budoucna fungovat.
@jajulin nemůže nebo může ale za jakou cenu pak.. znám to z domu.. brácha chtěl na nějakou elektrotechnu, naši ho nepodpořili jak by potřeboval, šel nakonec na gympl, ale nebyl úplně studijní typ i na ty přijímačky musel celkem dřít, ve třeťáku se na to 💩 a tak má dokončenou jen ZŠ.. přitom na tý elektrotechně by byl fakt happy a věřím, že by případně zvládnul i nějakou IT vejšku, kdyby býval studoval, co ho opravdu bavilo.. po tom třeťáku pak nakonec přestoupil ke mně na SOŠ cestovního ruchu, udělal rozdílovky a za rok zase skončil, protože to prostě nebylo nic pro něj.. jo kdyby z něj matka nechtěla mít prezidenta mohl být dneska šťastnější.. IT se věnuje, ale tady bez školy v dnešní době není moc šance si v konkurenci škrtnout
@dashyyy děkuji ❤️. Snad jsme zvolili správně. Já si fakt nedokážu představit, že poté, co jsme se synem vše probrali, připravili ho na negativa a on přesto trvá na svém, mu řeknu: "My jsme rodiče a ty budeš studovat, co chceme my." To přece nemůže do budoucna fungovat.
@jajulin Já pořád vidím rozdíl v té situaci, řešili jste vlastně "jen" větší nepohodlí při studiu, ale ne to, že dítě třeba nevyužije svůj potenciál (studijní nebo právě ten na tu manuální zručnost) kvůli nevhodné volbě.
Kdyby to byl aspoň maturitní obor, ale všechny obory cukrář, co jsem našla, byly jen SOU na 3 roky. Nedělám si naprosto iluze, co tam jde za lidi. Nic proti vyučeným lidem, ale priznejme si, že mě štve i to, že má navíc.
Zatím zkusím působit, aby si dodělal aspoň gympl, když si ho vysnil. Pokud by chtěl jiný gympl, tak by mi to vůbec nevadilo.
Kdyby to byl aspoň maturitní obor, ale všechny obory cukrář, co jsem našla, byly jen SOU na 3 roky. Nedělám si naprosto iluze, co tam jde za lidi. Nic proti vyučeným lidem, ale priznejme si, že mě štve i to, že má navíc.
Zatím zkusím působit, aby si dodělal aspoň gympl, když si ho vysnil. Pokud by chtěl jiný gympl, tak by mi to vůbec nevadilo.
@anonym_autor To bych zase řekla, že je lepší nějaký maturitní obor, když neplánuje jít dále. Já mám sestřenici, která má pouze gymnázium a měla celkem problém sehnat zaměstnání.
Příbuzné maturitní obory k oboru cukrář:
Gastronomie
– zaměřuje se na přípravu pokrmů, technologii výroby, výživu a provoz stravovacích zařízení.
– maturitní obor, který rozšiřuje znalosti cukráře o širší kulinářské dovednosti.
Hotelnictví
– zahrnuje základy gastronomie, obsluhy, provozu hotelů a restaurací.
– vhodné pro ty, kteří chtějí pracovat v pohostinství nebo vést vlastní podnik.
Potravinářská technologie
– více technicky zaměřený obor, který se věnuje výrobě potravin, jejich složení, hygieně a kontrole kvality.
– ideální pro zájemce o výrobu cukrovinek ve větším měřítku.
Podnikání v gastronomii a hotelnictví
– kombinace ekonomiky, marketingu a gastronomie.
– vhodné pro budoucí podnikatele v oboru cukrářství.
@jajulin Nechat děti dělat si, co chtějí je podle mě ta nejtěžší věci na světě.
On se chce věnovat cukrařině/pekařině, pro mě jako rodiče by bylo priorita vzdělání. Hledala bych cestu, aby to byla výhra pro oba, tedy z mého pohledu aspoň maturita na gymplu. Určitě bych s ním na tohle téma hodila dialog, spíš několik dialogů, jestli jsme schopni najít takové řešení, že oba budeme spokojeni. Což v autorčině případě určitě znamená opustit teď od přání, aby měl VŠ. Určitě bych se s ním šla podívat na dny otevřených dveří oboru cukrář, aby věděl, jak to tam vypadá, co se učí.
V tomhle případě není nutné jít na učňák, aby se mohl věnovat cukrařině, což syn nemusí vědět, takže mu ukázat i ten kurz. Navíc ve svém oboru spoustu věcí umí na základě samostudia. Dají se dodělat si kurzy a po jejich absolvování můžeš získat živnostenské oprávnění, nebo se přihlásit k učňovským zkouškám. Podle mě se ten kurz se dá zvládnout i rámci běžného chození do školy, je on-line a ve večerních hodinách.
A snažila bych se ho podpořit, by se cukrařině mohl věnovat už teď, třeba tak, že bych řešila, jestli mi někdo zaštítí svým ŽL podnikání, kdy by pekl on výměnou za to, odmaturuješ na gymplu, pak si dělej, co chceš.
V gastru špičkoví kuchaři sbírali zkušenosti v zahraničí, zahraniční stáž mu může dát více než absolvování celého výučního oboru.
@levandule_k @hojda souhlasím se vším, co píšete. Ale tak to vidíme my dospěláci. 15leté dítě to může vidět jinak, po svém. Má tedy nárok o sobě rozhodnout, třeba z našeho pohledu udělat i nelogické a nerozumné rozhodnutí, nebo ne? Omílat to, že je potřeba s ním mluvit, hledat možnosti a řešení, využít jeho potenciál pro všeobecné studium.... nikdo zde tuhle samozřejmost nerozporoval. A když dítě dál trvá na svém? Co pak?
Kdyby to byl aspoň maturitní obor, ale všechny obory cukrář, co jsem našla, byly jen SOU na 3 roky. Nedělám si naprosto iluze, co tam jde za lidi. Nic proti vyučeným lidem, ale priznejme si, že mě štve i to, že má navíc.
Zatím zkusím působit, aby si dodělal aspoň gympl, když si ho vysnil. Pokud by chtěl jiný gympl, tak by mi to vůbec nevadilo.
@anonym_autor Já se poněkud obávám, že si s lidmi ve škole nebude sedět a stejně mu to nedá tolik co by si představoval. Naštěstí má ještě čas. Podporovala bych ho v kurzech, v domácím pečení a pro rodinu, známé. Ale mít maturitu z gymplu je docela fajn, může jít potom na VŠ nějakou uměleckou, potravinářskou a k tomu si dodělat učňák jestli to tak jde.
Jako nás málem kleplo, když dcera zatoužila jít na truhláře. Chtěli jsme něco maturitního, klidně uměleckého. Ale byl covid a zrovna ji škola nebavila, nechtěla dělat přijímačky, nevěřila si. Dnes slavíme 20 narozeniny a učňák už má, byla na intru. No jako v životě se tím rukama živit nebude. Ale teď má za sebou rok nástavby v oboru a chce dal na VŠ. Tak snad jí to klapne. Ta úroveň výuky na učňáku nic moc a ona si teda stěžovala i na přístup na praxi. Gymplak tam bude za exota.
Kdyby to byl aspoň maturitní obor, ale všechny obory cukrář, co jsem našla, byly jen SOU na 3 roky. Nedělám si naprosto iluze, co tam jde za lidi. Nic proti vyučeným lidem, ale priznejme si, že mě štve i to, že má navíc.
Zatím zkusím působit, aby si dodělal aspoň gympl, když si ho vysnil. Pokud by chtěl jiný gympl, tak by mi to vůbec nevadilo.
@anonym_autor fakt máte spoustu času. Nehroť to teď. Podporuj ho v jeho koníčku, ať se může posouvat dál. Třeba za rok a půl sám zjistí, že je tak daleko, že učňák není jediná a nejlepší cesta k jeho snu.
@levandule_k @hojda souhlasím se vším, co píšete. Ale tak to vidíme my dospěláci. 15leté dítě to může vidět jinak, po svém. Má tedy nárok o sobě rozhodnout, třeba z našeho pohledu udělat i nelogické a nerozumné rozhodnutí, nebo ne? Omílat to, že je potřeba s ním mluvit, hledat možnosti a řešení, využít jeho potenciál pro všeobecné studium.... nikdo zde tuhle samozřejmost nerozporoval. A když dítě dál trvá na svém? Co pak?
@jajulin Nevím, já bych se s tím musela jít srovnat k psychologovi, abych ho nechala si dělat, co chce, neprojektovala si do něj své sny, nevyčítala mu to zpětně atp.
Přestala bych to stavět do výběru dvou možností (moje x tvoje přání) učňovské učiliště vs VŠ, ale fakt vedla dialog na téma, jak se věnovat cukrařině, přínosy učiliště pro jeho rozvoj atd., jak se tím začít přivydělávat. Tady podle mě je třetí možnost, mít maturitu na gymplu a věnovat se cukrařině.
anonymko: To působit zavání tlakem, manipulací, to je nejlepší cesta, aby se sekl a trval na učňovském učilišti. Kde je tlak, je logicky i proti tlak. Zaveď rovnocenný dialog.
@jajulin Nevím, já bych se s tím musela jít srovnat k psychologovi, abych ho nechala si dělat, co chce, neprojektovala si do něj své sny, nevyčítala mu to zpětně atp.
Přestala bych to stavět do výběru dvou možností (moje x tvoje přání) učňovské učiliště vs VŠ, ale fakt vedla dialog na téma, jak se věnovat cukrařině, přínosy učiliště pro jeho rozvoj atd., jak se tím začít přivydělávat. Tady podle mě je třetí možnost, mít maturitu na gymplu a věnovat se cukrařině.
anonymko: To působit zavání tlakem, manipulací, to je nejlepší cesta, aby se sekl a trval na učňovském učilišti. Kde je tlak, je logicky i proti tlak. Zaveď rovnocenný dialog.
@levandule_k to už asi záleží na rodiči, jakou ma povahu a jak moc si projektuje své představy do dítěte. Řekla bych, ze při 4 dětech je jednodušší mít nadhled, než kdybych měla třeba jedináčka. Já sama jsem v dětství a mladí cítila podporu rodičů v čemkoli, co jsem si vymyslela, tak je to pro mě asi jednodušší předávat dál, než kdyby moji rodiče prosazovali svoji představu o mém životě.
@konidana cukráře s maturitou jsem nenašla, ale našla jsem učební plán pro cukráře a ukážu mu ho. Loni si stěžoval, že maji málo fyziky a chemie, tam ji mají ještě méně.
On právě studijní typ je, baví ho zjišťovat a objevovat. Je to to dítě, co na hradě průvodkyni opravuje a doplňuje a doptava se.
@anonym_autor jestli fakt chce delat cukrare a opravdu se tim zivit, tak bych mu navrhla jak uz tu nekdo psal odbornou stredni skolu. Aby mel maturitu a zaroven nejake prakticke znalosti. Bud treba management podnikani a k tomu mimoskolni kurzy cukrariny, nebo treba klidne technologii potravin. Technologie a zpracovani mouky atd. Tam bude mit i dost ty chemie 😉. Treba v praze ma tyto obory dost prestizni skola, ale vsichni se na ni hrnou jen na gymnazium nebo na veterinarstvi a na ty potravinarske technologicke obory moc lidi nechce. Pritom to je jak zajimave tak i potrebne. Vsechno proberte, dojdete na dny otevrenych dveri vsude mozne, a za rok se uvidi...
Kdyby to byl aspoň maturitní obor, ale všechny obory cukrář, co jsem našla, byly jen SOU na 3 roky. Nedělám si naprosto iluze, co tam jde za lidi. Nic proti vyučeným lidem, ale priznejme si, že mě štve i to, že má navíc.
Zatím zkusím působit, aby si dodělal aspoň gympl, když si ho vysnil. Pokud by chtěl jiný gympl, tak by mi to vůbec nevadilo.
@anonym_autor jinak bych nezavrhovala ani ten ucnak, ale vsecko to probrat, porovnat, studim, uplatneni, atd. A nechat vykristalizovat. Jeste je cas
@evinahosta Tak mi to nedá a ráda bych se zeptala na jaké pozice se hlásíte? Jsem personalistka, už jsem několikrát četla, od některých uchazečů, že byli na určité pozice odmítnuti, jako v uvozovkách převzdělaní, ale sama se s tím v praxi nesetkávám. Přijímáme vysokoškoláky na pozice se základním vzděláním, stejně jako s vyučením, pokud má uchazeč zájem, prokáže třeba mistrovi nebo vedoucím svůj um, zájem o obor, přeloží výrobky nebo jejich foto, dodělává si kursy a různé brigády, nebývá problém jej na vypsanou pozici přijmout, přece jej neodmítneme jen proto, že má vyšší vzdělání než firma požaduje.
@anonym_autor zrovna cukrařina je opravdu obor, kde vzdělání v oboru nijak výrazně potřeba není, po maturitě je možné získat Uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace25c), dělají se na to kursy, většinou jste za rok cukrář, syn může jít na brigádu, vyzkoušet obor, ono to není o tom, že upeče dort a nazdobí ho, tedy také ano, ale takové možnosti poskytují spíš rodinné malé firmy a tam většinou pracují přednostně rodinní příslušníci, když přijímají, finančně to není žádná sláva (pekaři lepší, protože dělají hodně noční směny).... Už několik cukrářek, které takto v malém podnikaly třeba doma, se ptalo na možnost změnit obor a najít jinou práci. Náklady se stále zvyšují a kupní síla klesá, náročnost oboru zůstává.
@evinahosta Tak mi to nedá a ráda bych se zeptala na jaké pozice se hlásíte? Jsem personalistka, už jsem několikrát četla, od některých uchazečů, že byli na určité pozice odmítnuti, jako v uvozovkách převzdělaní, ale sama se s tím v praxi nesetkávám. Přijímáme vysokoškoláky na pozice se základním vzděláním, stejně jako s vyučením, pokud má uchazeč zájem, prokáže třeba mistrovi nebo vedoucím svůj um, zájem o obor, přeloží výrobky nebo jejich foto, dodělává si kursy a různé brigády, nebývá problém jej na vypsanou pozici přijmout, přece jej neodmítneme jen proto, že má vyšší vzdělání než firma požaduje.
@anonym_autor zrovna cukrařina je opravdu obor, kde vzdělání v oboru nijak výrazně potřeba není, po maturitě je možné získat Uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace25c), dělají se na to kursy, většinou jste za rok cukrář, syn může jít na brigádu, vyzkoušet obor, ono to není o tom, že upeče dort a nazdobí ho, tedy také ano, ale takové možnosti poskytují spíš rodinné malé firmy a tam většinou pracují přednostně rodinní příslušníci, když přijímají, finančně to není žádná sláva (pekaři lepší, protože dělají hodně noční směny).... Už několik cukrářek, které takto v malém podnikaly třeba doma, se ptalo na možnost změnit obor a najít jinou práci. Náklady se stále zvyšují a kupní síla klesá, náročnost oboru zůstává.
@sabatko s tou prevzdelanosti mam take zkusenost. Pokud mam vs v mem oboru (technickem) , tam proste u soukromych firem skoro neni sance, ze by mne vzali na pozici pro stredoskolaka. Proste ne. Mozna se to v poslednich lezech zmenilo, ale kdyz jsem parkrat hledala praci tak mne nekolikrat odmitli, ze vs nechteji, ze chteji sš. Leda tak ve statnim, tam jim to je celkem jedno, ale taky by se podle mne cukali, protoze podle tabulkovyvh platu maj penize pro stredoskolaka a vysokoskolaka by museli platit vic. Takze s vs v mem oboru se proste neda delat jen remeslo, ale jsou prave pozadavky, aby vysokoskolak byl aspon vedoucim pro par lidi. Proste se od nej chce ta zodpovednost a vedeni, kdyz to neni absolvent a ma uz nejakou praxi.
@anonym_autor ne, na učňák bych velmi chytré dítě nedala. Hodně bych se bála, že bude trpět kvůli spolužákům. Kolektivy na učňácích bývají otřesné, samá šikana (doufám, že to tak všude není, ale co jsem viděla při svých praxích bylo šílený). Po maturitě si může potřebnou kvalifikaci dodělat.
@g_m gympl byl jeho akce a jeho výmysl. Chtěl jit ze ZŠ, protože se tam nudil a byla i šikana. Obávám se, že náturu učňů taky nedá.
Nakolik to je normální, nevím, ale jestli jsem dobře hledala, tak to není volná živnost. Chce dělat pekaře nebo cukráře. Bavilo ho to vždy, ale dlouhé roky chtěl na VS obor a věnovat se jazykům.
@anonym_autor To je opravdu blbost, pokud studuje bez potíží, je chytrý,tak je úplně zbytečné aby ztrácel čas na učňáku pro cukráře.. Péct může jako koníček ve volném čase. Ja myslela,ze ho láká něco technického,ale v tomto případě bych mu to rozmluvila. Například moje dcera ma taky gympl,VŠ Ing obor kterym se živí a pečení miluje. Ma to jako relax ve volném čase peče dorty,zákusky i na zakázku známým. Nepotrebuje ns to žádný učňák, recepty na krémy a postupy se hledala na internetu, inspiruje se různými zahraničními recepty. Naše školství je zastaralé, na učňáku se naučí maximálně rakvičky a věnečky…
Není možné si v nějaké škole domluvit, aby se podíval přímo do výuky i praxe? Nemyslím jen den otevřených dveří, ale aby opravdu viděl, co a jak se tam děje a učí. To by pro něj mohly být důležité poznatky pro uvědomění si, jestli mu ta škola má co nabídnout....
@evinahosta Tak mi to nedá a ráda bych se zeptala na jaké pozice se hlásíte? Jsem personalistka, už jsem několikrát četla, od některých uchazečů, že byli na určité pozice odmítnuti, jako v uvozovkách převzdělaní, ale sama se s tím v praxi nesetkávám. Přijímáme vysokoškoláky na pozice se základním vzděláním, stejně jako s vyučením, pokud má uchazeč zájem, prokáže třeba mistrovi nebo vedoucím svůj um, zájem o obor, přeloží výrobky nebo jejich foto, dodělává si kursy a různé brigády, nebývá problém jej na vypsanou pozici přijmout, přece jej neodmítneme jen proto, že má vyšší vzdělání než firma požaduje.
@anonym_autor zrovna cukrařina je opravdu obor, kde vzdělání v oboru nijak výrazně potřeba není, po maturitě je možné získat Uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace25c), dělají se na to kursy, většinou jste za rok cukrář, syn může jít na brigádu, vyzkoušet obor, ono to není o tom, že upeče dort a nazdobí ho, tedy také ano, ale takové možnosti poskytují spíš rodinné malé firmy a tam většinou pracují přednostně rodinní příslušníci, když přijímají, finančně to není žádná sláva (pekaři lepší, protože dělají hodně noční směny).... Už několik cukrářek, které takto v malém podnikaly třeba doma, se ptalo na možnost změnit obor a najít jinou práci. Náklady se stále zvyšují a kupní síla klesá, náročnost oboru zůstává.
@sabatko No nejvice me zajimaji takove ty recepcni pozice (hotel, prijimaci recepce ve firme, recepce v soukromych klinikach atd.), pisu ale i ruzne do klientskych center, logistika, kavarna, obchod se sportovnim zbozim, zkratka ruznorode pozice, rada delam s lidmi a chci cistou hlavu..ale mam holt titul, tak jsem na to “moc” 🤷🏻♀️😂
@g_m gympl byl jeho akce a jeho výmysl. Chtěl jit ze ZŠ, protože se tam nudil a byla i šikana. Obávám se, že náturu učňů taky nedá.
Nakolik to je normální, nevím, ale jestli jsem dobře hledala, tak to není volná živnost. Chce dělat pekaře nebo cukráře. Bavilo ho to vždy, ale dlouhé roky chtěl na VS obor a věnovat se jazykům.
@anonym_autor Na základce jsem se s vyznamenáním sekla a chtěla jít na učňák. Po dlouhých měsících přesvědčování mne nakonec naši s pomocí naší známé a mé třídní nakopli a šla jsem na přijímačky (jedinou SŠ, jinak 2 učňáky), nejbližší oboru, co mne bavil. Svůj podíl na tom měla i jedna učitelská bréca v roli výchovné poradkyně, která mne tam odmítala pustit. Kvalitně mne nakopla.
Jsem jim za to vděčná. VŠ už mamka neměla ukočírovat, potřebovala jsem jít makat, abych zadotovala rodinu, bylo potřeba se postarat o mladší bratry. Doteď mne to zpětně mrzí, ráda bych ten deficit už kvůli svému oboru dohnala, ale regulérně to ty roky nestíhám.
Na tvém místě bych syna motivovala dokončit VŠ a souběžně si udělat výuční list. Oboru se může věnovat kdykoliv, jen se studiem bude mít velkou výhodu v přístupu a logice zpracování informací.
Držím pěsti.
@sabatko No nejvice me zajimaji takove ty recepcni pozice (hotel, prijimaci recepce ve firme, recepce v soukromych klinikach atd.), pisu ale i ruzne do klientskych center, logistika, kavarna, obchod se sportovnim zbozim, zkratka ruznorode pozice, rada delam s lidmi a chci cistou hlavu..ale mam holt titul, tak jsem na to “moc” 🤷🏻♀️😂
@evinahosta taky jsem ted pohorsila, ze mam.maturitu a chci pozici nizkou (ale.stejne hodnocenou, jako predchozi, kde jsem resila ceky.chod malicke.firmy 👌🏻).. rikam.ze je to.moje volba a ze ted.chci cistou hlavu.. a tak.tu jsem a ted i doufam, ze mi prodlouzi smlouvu.. kancl mi.vuuuuuuubec nechybi 🤷🏻♀️
@konidana do "osmičky" jde po prázdninách.
@anonym_autor času dost, za ty dva roky nebo rok a půl to sám může videt jinak. Nedělala bych si takové starosti předem. Na dny otevřených dveří určitě jeďte už v té tercii.