Maminky 3 dětí. Jak se máte?

@zdeenula nemyslím ze ze tři děti by byl člověk víc unavený 🙂 spis je kolem víc práce, prádlo nádobí, ale o to už se dnes naštěstí postarají spotřebiče...

My chtěli 3 děti vždy, jenže jak to bývá, samozřejmě to nešlo. Na prvního syna jsme čekali 3 roky, narodil se s vrozenou nemocí, takže doktoři, genetika a dosud lítáme (skoro 7 let). Je ale super. Po 2 potratech jsme absolvovali IVF a máme syna 2,5 roku a konečně z mrazíka se narodila letos holčička. Takže po 7 letech snah a ztrát máme své vysněné 3 děti a jsme šťastní a občas mám roupy i na čtvrté, kdyby mi už nebylo tolik a někdo mi zaručil, že to bude zdravé. Navíc jsem vyléčená bratrem, který jich má 5 a je teď uhoněný a děti už nemají čas na ně 🙂 My jsme na vsi, oblečení víceméně dědíme, boty kupujeme převážně nové, jinak většinu věcí bazarových. Děti mají kola, lyže, brusle, milion hraček, jezdíme na dovolené, pod stan, do ciziny, občas na výlety a zatím dobré, i když nás teprve čeká ten školní a pubertální věk, kdy náklady porostou. Manžel je ve školství a já 7 let doma. Máme hospodářství, zvířata i pole, barák v neustálé rekonstrukci, jde to pomalu, ale děti to trápí nejmíň. Záleží na prioritách a přístupu, uživit to půjde snad nějak vždy, musí ale vědět, že nebudou mít všechno a nové. Máme ochotné prarodiče na obou stranách, naši ještě pracují, přesto si na dovolenou vzali všech 7 vnoučat naráz, jen jsme jim museli půjčit auto, které bylo stejně malé. Šrumec je doma kolikrát i s jedním dítětem, víc se jich zase líp zabaví a já tu bandičku miluju a jsem šťastná, že jsme se k tomu dopracovali a jsou všichni za odměnu. Hlasuju pro 3!!!

Mám děti ve věku dva, pět a sedm let. Vnímám rozdíl mezi dvěma a třemi potomky, ale u nás nejsou změny tak výrazné jako při narození prvního či druhého dítěte (kdy jsem řešila ztrátu své "svobody", následně se učila dělit pozornost). Finančně to zatím není extrémně náročné. Do auta se vejdeme, máme forda. Nikdy jsme si nepotrpěli na luxus, děti nemají všechno oblečení ani sportovní vybavení nové, přesto se necítí méněcenné. Počítám s tím, že náklady a nároky porostou. Co vnímám jako problematické, je pozice prostředního dítka, která je poměrně komplikovaná. Prarodiče se příliš nezapojovali nikdy (i když teď se situace přeci jen zlepšila), i proto bývá někdy složité vyřešit logistiku kroužků a akcí starších dětí, nejmladší se "veze". O čtvrtém dítěti neuvažuju. Co mi vadí, je to, že jsme od narození nejstaršího nebyli s mužem spolu v divadle, na koncertě... Za to ovšem nemůže třetí dítě, hlídání byl u nás problém i dřív.

Mám děti ve věku 6,5 roku, 5 let, 3,5 roku, 2 roky a nejmladší necelých 6 měsíců. Třetí dítě mi defakto vzalo i ten poslední zbytek volného času, ale já si to vybrala, každý máme jiné priority. Dalo mi teď už tříletého kluka, který mi umí vždycky zvednout náladu. Finance začínají být znát až teď, když nejstarší bude natupovat do školy a 3leťák bude ve školce, ale zvládáme to dobře i z kroužky, žádný velký luxus sice děti nemají, ale mají vše, co potřebují.

Určitě mě třetí dítě donutilo zredokovat množství hraček a oblečení, které děti měly. Prádlo bych jinak nezvládla - teď s pěti dětmi to je už jiná kapitola. Vaření nebo pečení se třemi asistenty to byla také zábava, navíc bylo potřeba větší auto. A museli jsme kupovat dvoukočár. Také neplatí pravidlo, že všechno oblečení se dá zdědit. Nejstarší syn je vysoký a hubený, mladší je menší a podsaditější, takže u kraťasů mají oba stejnou velikost, jen mladšímu jsou delší nohavice a trička po starším jsou mu zase většinou úzká.

Řekla bych, že rozdíl mezi 2 a 3 dětmi je více znát než mezi 3 a 4, např. když jdu na nákup, tak ve dvou dětech, se mi oba vejdou do košíku. Při třech už musí jeden jít po svých, při čtyřech a pěti už dělám atrakci celému Tescu.

My se máme nádherně. Těhotenství bylo fyzicky náročné, ale porod byl úplně snový a od té doby jsem se z tho snu už neprobudila. Taková pohoda! Děti mi pomáhají se o malou postarat (skoro 6 a 4), o všechno se s ní dělí, ona je zbožňuje. Nikdy to s miminkem nebyla pohoda, teď je. Jako an, je to občas hoňka a do postele se sotva naskládáme, když tam vlezou všichni, ale nelituju ani na vzeřinu. Konečně jsme všichni a už nám nikdo nechybí.

Mám tři ratolesti, ale tak nějak luxusně ty první dvě už větší, čili 14, 12 a 2 roky. Upřímně, ty starší někdy pomáhají, ale zároveň jsou v pubertě, tak někdy přemýšlím, jestli je to lehčí nebo těžší, psychicky. A nevidím rozdíl mezi 2 nebo 3, akorát finanční 😂 pubertačky holky to jsou samé hadry, elektronika, šminky, kaficka, hobby, kina... zatímco ten malý je finančně úplná pohoda. Ale jo, vidím samá pozitiva. Takže 3 děti doporučuji! 🙂

@sahrazad1 taky to tak budeme mít 😁 až prcek bude mít dva tak ti dva starší 14 a 12. Starší dcera to je puberta, vše musí mít, serepeticky, hadříky, pokaždé něco sbírá, teď to jsou slizy. Syn ten je na pohodu. To vypadá že on ani snad pubertu mít nebude 🙂 takový pohoda, miláček. V dubnu čekáme třetí a oba dva chtějí sestřičku, kačka že z praktických důvodů a Vojtik, že chce být velký brácha 🙂