icon

Jak zvládnout těhotenství a péči o tři malé děti?

19. říj 2022

Ahoj
chtěla bych se zeptat těch co mají 3 a více dětí jak jste zvládali těhotenství a péči o dvě děti? S manželem jsme od začátku chtěli 3 děti na tom jsme se shodli. Teď máme dva kluky, starší má 3 roky a mladší je ještě miminko. Kvůli svému zdravotnímu stavu bychom třetí měli mít co nejdříve a konec těhotenství strávím pravděpodobně v nemocnici. To může být měsíc, ale i déle. To bychom zvládli, manžel by si vzal volno. Jak jste zvládli těhotenství a děti s malým věkovým rozdílem? A co potom péče o 3 malé děti dalo se to? Je mi jasné, že to bude velmi náročné, napadlo mě i zůstat jen u dvou, ale mám pocit, že ještě nejsme kompletní. Bydlení máme své a finančně na tom nejsme špatně, v tomto směru 3 dítě není problém. Jen to ve mě hlodá, jak to zvládnu 😅

avatar
jirovapa
•
20. říj 2022

Mám 3 děti ve věku 5let, 3roky a 8měsíců. Ke konci těhu mi pomáhal s dětmi manžel, po porodu také. Teď už na někdy bývám sama a jsou dny, kdy je to v pohodě a pak někdy mám z nich hlavu jak pátrací balón. Pokud máte podporu a pomoc od manžela, tak to zvládnete 😉.

autor
•
20. říj 2022

@jirovapa děkuji 😊

avatar
marimanta
•
20. říj 2022

Ono to hodně záleží právě na tom stavu. Když se poslední narodil, starší měli 11, 10, 5 a 2 a půl. Až do porodu jsem fungovala normálně, takže to šlo. Teď má malej 10m, veškerá logistika jako vození do a ze školky (v naší vsi není ani obchod, natož školka), nákupy, logopedie, fyzio a další jsou na mně. Někdy jsem fakt unavená, ale nic extra hroznýho.
Určitě to zvládnete 😉

avatar
handulkak
•
20. říj 2022

Máme 5/2 a 1 rok. Všechna těhotenství rizikova, manžel pomahal večer, přes den jsem byla sama. Odpocivala jsem. Hráli jsme si tak, abych nic netahala atd. Ale dalo se to.

avatar
krisstina93
•
20. říj 2022

My máme tři, ale větší věkový rozdíl, starší šel do první třídy, když sem byla těhotná, mladšímu byly dva roky. Jako ani sem nestihla zaregistrovat, že jsem těhotná :D celé těhotenství sem se nezastavila, ještě v den porodu sem měla nabehano několik km za cesty do školy, tréninky, kolem domácnosti atd :D ale musím říct, že to třetí sem snášela nejlíp, asi díky tomu, že sem fakt neměla čas se pozorovat a prostě sem musela fungovat. Největší opruz teda bylo, že sem mladšího syna tahala všude po doktorech sebou, protože si manžel nemohl brát pomalu každý týden volno kvůli něčemu.

avatar
vikinkav
•
20. říj 2022

Detem byl rok a tri, kdyz jsem otehotnela, starsi chodil do skolky na 2 dny v tydnu, ale padlo mi do toho covidovy zavirani skolek 🤦🏼‍♀️ Takze se dvema mrnatama doma. S mladsi jsem si chodila pres poledne lehnout a syn koukal na pohadku 😄 Vlastne jsem byla rada, ze nikam moc nemusim chodit, jezdit, doma to byl teda mazec, ale uz jsem to asi i zapomnela. Jen si pamatuju, ze mi bylo ze zacatku blbe a hodne jsem lezela a nechavala je behat po baraku.

avatar
reparador
•
20. říj 2022

Zvládnout se to dá, ale pro me je to ted hodne těžké… msm hodne nevolnosti, zvracim, opravdu mi není dobre.. do toho dcera nemocna a syn ma období, kdy se hodne vzteka… hodne je to na manželovi, který je ale unaveny z práce a neví co první.. ja obstarám to nejdůležitější a zbytek se nejak udělá, ale štve me to, chtěla bych se více věnovat dětem a úklidu, ale nejak na to nemám sílu 😞