Chceme dát pryč pejska

možná trošku pomůžu s našimi zkušenostmi s podobnou situací..... mám fenku, kříženec stáří cca 7 let. Loni v květnu se nám narodila holčička a já tak trošku tušila, že to nepůjde hladce... naše fenka k dětem nikdy netíhla a má silný lovecký pud. Když sme malou přivezli z porodnice, nechali sme fence malou velmi opatrně očuchat, čuchla k ní - no moc jí to nezaujalo, spíš nadšeně vítala mě 😀 ovšem, když jí po cca 2 dnech došlu, že tu někdo bydlí s náma, nastalo celek peklíčko. Snažila se vlézt do postýlky, skákala na mě, štěkala, nemohla sem položit malou nikam samotnou. Pes neragoval na absolutně žádné povely, i když předtím dělala agility a poslouchala na slovo, byla v jakémsi tranzu, pomáhalo jenom nahlas zakřičet a dupnout..... Nikdy bych ale psa pryč nedala, nagůglila sem všechno co šlo, postupně se aspoň dostali do stavu ignorace. Pak ovšem přišla fáze lezení a to bylo snad ještě horší, fena to absolutně nechápala, co se to tam naráz batolí, že se to pohybuje. Byla sem pořád na šťopkách (jenom podotýkám, že máme malé 2+1) , ale jednou sem prostě neuhlídala a fena malou štípla do tváře zoubkama. Po tomhle sem se rozhodla udělat totální převrat. Prakticky sem rozpůlila byt přepážkou, cca 1 m vysokou - takže pro malou nepřekonatelná, ale pes v klidu přeskočí a za tuto přepážku sem jí dala do klidné zóny pelíšek. Pokud byl jakýkoli náznak nevole psa vůči dítěti, tak sem důkladně vykázala psa do pelíšku za přepážku, ale opradvu důsledně. Pokud byla hodná, mohla být normálně s námi. s malou sme pppostupně začali dávat kokinka, házet balonky atd. takhle sme žili asi tři měsíce 😀 zbytek rodiny (hlavně manželova strana nechápali, dávno uzž by podle ních měl jít pes z domu) ale postupně se to zlepšovalo, pak už sme mohli i odstranit přepážku, pak malá začala chodit a naráz proběhla obrovská změna asi během týdne, jakoby to feně došlo. a teď? jsou z nich partačky, malá už jí může i do pelíšku, vytahuje jí hračky z tlamičky, dává pusinky - malá je teď cca 15 měsíců. Takže za mě ano, jde to, ale je to náročné. Pro mě nebylo jiné volby, prostě bych nedokázala se podívat do těch psích očí a dát ji pryč....

Taky mám fenu, taky mám dítě, výchova se mi moc nepovedla, ač jsem se snažila, neumím mít pevnou ruku, takže si někdy dělá co chce a poslechne až když houknu.. Chápu Vás, taky kdyby vznikl nějaký konflikt, tak ať je to naše zlatíčko, naše "první miminko", tak bych prostě zajistila, aby se to neopakovalo, protože mi nestojí za to neštěstí co by se mohlo přihodit, nestojí to za to, hrát si na hrdinku.Když jsme venku, pořád je sleduju jak na sebe reagují, dcera cit nemá, je jí teprve rok, pořád musím hlídat, usměrňovat, musí se teprve naučit obě jak se k sobě chovat. Fenka šla z domu na zahradu když byl dceři půl rok, byla jí zjištěná alergie, předtím byla s náma. Chvilku venku "brečela" že chce domů, chodili jsme za ní jí pomazlit, když se jí večer zastesklo, když jdu ven s kočárkem beru jí sebou, když je hezky jsme s ní pořád na zahradě, manžel si jí někdy bere do práce, když je bouřka, spí na chodbě, takže samotou netrpí, ale vadí jí doteď, že nemůže ležet doma. Venku taky štěká, je z ní velkej hlídač, největší štěkoun ve vsi. Ale zvykli jsme si všichni. Tady ty rady se mi zdají mimo mísu, než bude vidět ve výcviku 12 letého psa nějaký pokrok a případná změna hierarchie, tak taky dcera může být bez nosu, nebo s nějakým zraněním.Rozhodně bych jí nějak citlivě separovala, nečekejte až se stane něco horšího, zvlášt jkdyž vyjíždí i po vás. Pokud máte zahradu ať je tam, když je na zahradě dcera, dát do kotce. Zařídila bych vše pro to, aby hlavně malá byla v bezpečí a pes mohl být v klidu doma, kde bych se mu s láskou věnovala, ne jako v útulku, ale aby dítě bylo v bezpečí.

@asadek Krásně napsané, souhlas se vším, jednala bych stejně, ale tady už je trochu jiná situace, že ? 3 x kousnuté dítě - šílené, jaké to bude mít následky pro to dítě do budoucna ? a vyjíždění po matce ... Dost nebezpečná kombinace pro společné soužití.

@petrasipkova1 myslím, že i za této situace je náprava ještě možná. Na místě maminky, bych je od sebe oddělila, ale tak aby na sebe viděli..... takže na zahradě kotcem, v domě například, takovou toou zábranou do dveří se šprušlama. Pes si bude postupně zvykat na pohyby, křik i pach dítěte. Pak bych zařadila společné aktivity venku, nějak sem nepochytila, kolik je dítěti let, ale už i s ročním prckem jde se psem trošku pracovat

Kdo ví, jestli už dítě agresivně na psa nereagovalo, a pes už se ted jen bojí, nebo neví co má čekat. Radši bych psa oddělila, nebo bych prostě zamezila kontakt. Prostě bych je nenechala ani na vteřinu samotné. Ano, náročné, ale lepší než ho dát pryč. Aspon pro mě. Jako zbavit se 12ti letého psa. Nikdy bych nedala pryč žádnýho, ale starýho.. to je ještě větší děs.

@asadek Děkuji za příspěvek. jedna z mála zodpověných - matka i chovatel 🙂

My sme mali tiez maleho psika (7. let) fenku. Od malicka nema rada male deti, takze sme dlho nevedeli, co s tym budeme robit. Nakoniec sa jej ujala svokra, ktora ho ma velmi rada a je u nej spokojna. Nastastie nedoslo na pohryznutie dietatka ani mna ale ked ma zlu naladu, zavrci snad na kazdeho, aby ju napr. nerusil od spanku alebo staci aby mala zly pocit. Keby nebola tak ustekana a nerusila dieta od spanku, tak by sme si ju mozno uz aj mohli vziat naspat. Dietatko ma 1,5 r. a v pohode sa mu da vysvetlit, ze na hafika nesiahame, pretoze hafik to nema rad a vrci. Samozrejme bez dozoru byt nemozu. Keby boli oddeleni (zabrana, vonkajsia voliera), tak by to s 1,5 rocnym dietatom mohlo fungovat. My sme sa rozhodli ju uz nechat u svokry, pretoze sa tam ma snad lepsie nez u nas a nechceme jej robit dalsie stresy. Ale keby ju svokra nechcela, tak by sme si ju s kludnym svedomim uz mohli vziat spat. Na dietatko by si denno dennym kontaktom zvykla. Urcite by som ju vsak nedala cudzim ludom, to by velmi trpela..
Na zaver len dodam, ze si myslim, ak psik bude zit este dalsich 5 rokov, tak je treba si uvedomit, ze aj vase dieta nebude navzdy male a nechapave. V dvoch rokoch uz bude dobre vediet, ze pejsa hladit nemoze, ale moze sa na neho pozerat a hadzat mu klacik atd.

@majkoz Prosím tě, co to tu perlíš? Je vidět, že nemáš o psech ani "ánunk". A pak se zajdi podívat do útulků, kolik je tam stařešinů, ono stačí otevřít webovky. To je pak těch soucitných celkem nedostatek. 🙄

@kajalka To sice ano ale to si má podle vás zakladatelka nechat pokousat dítě? Nikdo nevíte jak velký je jejich byt, jak je řešený, jak moc velký zkušenosti ona a její manžel s cvičením psů mají. @asadek je taková světlá vyjimka, pokud nechce trávit dny tím že bude jenom koukat po psovi a já se ani nedivím že nechce protože tréning tak starýho psa je vždycky na dlouhou trať a někdo na to ani na mateřský nemá prostě čas a navíc se furt klepat jestli náhodou něco a s dost nejistým výsledkem, holt nezbývá než aby pes šel pryč. Názor jestli když se budou prát dvě děcka to jedno dá pryč radši ani nebudu komentovat ono přecejenom je rozdíl když si dva kluci rozthaj trika a udělaj pár modřin a mezi prokousnutou rukou případně břichem. Obecně ženský se tady proberte jste na stránkách pro péči o děti ne o starý psi kteří vyjedou aji po majiteli. Vsadím se že kdyby začla fenka takhle reagovat jen na ně a neměli dítě tak s tím něco dělají a psa se nevzdají ale tady jde především o bezpečí dítěte. Jasně je to blbý ale radši se zbavím psa jedno jak starej aby moje dítě bylo v bezpečí. Nehledě na to že několikrát se tady opakuje že se zkusí domluvit s někým z rodiny. Ale to je taky těžký, záleží na pracovní vytíženosti, vyloučit toho kdo má děti nebo jinýho psa, lidi co mají alergii nebo psa prostě nechtějí žádnýho a výsledek je nula od nuly pojde.

@zdenis necetla jsem všechny příspěvky, taky jsem řešila, kam dát kočky, když měly děti zdravotní problémy a naštěstí se jich ujala blízká rodina. Zkus se poptat příbuzných. Držím palce, je to těžká situace.

@yelowangel Jak typický pro dnešní dobu, co se nehodí do krámu, toho se prostě zbavíme. Protože zabývat se tím a řešit to, dá práci a musí se na to vynaložit energie.

@kajalka radši se toho zbavím když je to nebezpečný než pak řešit potrhaný dítě. Ale se svým dítětem a svým psem nakládejte jak je libo.

Já bych si zakladatelku taktéž netroufla odsuzovat. Sama jsem měla psa, je to už 10 let co umřel a chybí mi neskutečně.. Ale v souvislosti s tím dotazem se mi taky vybavil tento případ:
https://www.novinky.cz/krimi/287823-pes-napadl-...

@zdenis Nezávidím Vám .
Za sebe, máme také staršího - (10 let ) psa, který malé děti nemusí, navíc špatně vidí a je i jinak zdravotně na tom zle .Ted čekáme holčičku a už nyní jsme zavedly změny, aby to psu nebylo pak tak náročné na pochopení. Včetně klícky na dobu, dky bude malá pak na zemi ... Na zahradě jsme udělali výběh, kde psa zvykáme atd atd .
Na vašem místě bych zkusila vyčlenit psu místo na zahradě a zvykat ho tam postupně přes odměny . Pracujete s klikerem ? U nás to má skvělé výsledky. A zvládne to i starý pes. A pak dát psu práci - hlavolamy, čuchací hry - stačí 2 krát 10-15 minut denně , plus procházky a pak psa prostě zavřít na jeho místo . Dát mu něco na kousání - velkou kost, kopyto... Něco co ho zabaví. Bude v klidu, bude mít zábavu a vy budete také v pohodě, že jste udělali co šlo a malá je v bezpečí.

Jinak, pokud byste opravdu psa museli dát pryč - asi budu zlá, ale takto starého psa, navíc nesnášejícího jiné psy, děti.... dala bych ho uspat. Aby usnul v mém náručí, v klidu doma. Dávat ho do útulku - nikdo si ho nevezme a navíc to ten pes ani nepochopí a bude se trápit.

P.S. Desenský, Žertová a .. nebrat!

Je mi vždycky hrozne smutno,když čtu takové zoufale prispevky😔Především si uvědomte,ze situace,ve které se nacházíte,je výlučně vaši vinou a nezbavuje se odpovědnosti,jste dospěli lidé,tak se k tomu podle toho postavte!Predne bych zkusila dítě a psa szit (jak radi holky výše,tj. postupně,přepážky v bytě,pod dohledem atd.)Pokud to nepůjde,trvale oddělit,tj. pes venku,dítě doma,když pujde dítě na zahradu,psa zavřít a hlídat.Kazdopadne ve všech případech je potřeba se psovi věnovat,davat mu najevo,ze je stále členem party a milovaný,protože z vašich příspěvku mam spis pocit,ze jste nad nim zlomila hůl a jen chcete slyšet,ze zbavit se psa v takové situaci je v poradku.A v neposlední rade vstupovat dítěti,jak se k psovi musí chovat,jak k němu přistupovat,kdy na něho sahat apod.A to nejen ve vztahu k vašemu psovi,ale ke vsem obecně,jinak byste mohla mít problem i jinde.Doufam,ze si zde dobre míněné rad vezmete k srdci a nebude se jednat o další smutný konec jedné doposud oddané a věrné psi duse😔

Měli jsme stejný problém, pes 10 let, pokousal mi dceru asi po 5ti měsících, co na ni soustavně vrčel, pracovala jsem s ním, studovala co dělat, ale nic. Psala jsem tu i do diskusí a plno lidí mě odsoudilo, jakože je to moje chyba (samozřejmě, pes je zcela bezchybný tvor), prý jsem s ním měla dřít dál, že to chce ČAS - jenže to je právě to, už bych nikdy znovu neriskovala to, že poletím znovu jak šílená se zakrváceným batoletem na pohotovost a tam se budu dívat, jak řvoucímu dítěti doktor šije pusu. NIKDY. U nás se to naštěstí vyřešilo tak, že si psa vzala moje mamka i když původně o tom nechtěla slyšet a pes spokojeně dožil do skoro 15ti let. Takže naprosto tvoje rozhodnutí chápu a pokud by to trochu šlo, zkusila bych ho umístit do rodiny. Útulek ani uspání jsme nechtěli, ani přesto, co pes provedl naší dceři.

K příspěvku výše, to je přesně to, co mi hodně lití psalo - je to moje vina, zkusit dítě a psa sžít (no o to už se asi paní pokoušela, když došlo k pokousání 3x), hlídat dítě a psa (tzn. neuvaříte, na záchod si nedojdete atd.), vštěpovat dítěti, jak se má k psovi chovat (v našem případě asi těžko, roční batole, které si navíc v okamžiku pokousání psa ani nevšímalo!!!). Ono se to lehce říká, ale realita je jiná. V neposlední řadě chci zmínit jednu nejmenovanou uživatelku - pejskařku, která v době, kdy jsme spolu diskutovaly, byla těhotná, a hádala se se mnou, že ona by nikdy psa pryč nedala - no a jak dopadla po narození dítěte - pes je pryč, stejný problém jako u nás...

@marrei Nebude to lehké,ale to jsem nerikala.Lehke je jenom nad tím zlomit hůl a rict,ze to nejde.Bohuzel je to trend dnešní společnosti,což je strašně smutné.Doufam,ze zakladatelka v sobě najde sílu a dá tomu šanci,rady jak na to dostala...

@anadriewen ano ano, rady jsem taky poslouchala, a kdyz to dopadlo tak jak to dopadlo, tak mi zaryte pejskarky psaly, ze to byly spatne rady 🙂 Komedie, fakt...

@marrei Ja se s tebou nechci hádat,ona paní,o které píšeš,by zasloužila nas*at do rukou a ne psa,ale o tom a o tobe tahle diskuze neni.

U takhle starého psa už je jakákoliv změna problém. Takže bych to viděla bud dát někomu z rodiny, pokud žije blízko. Pokud ne, pak jedině separovat . venku vyčlenit kout, výběh pro psa, když jste tam s dítětem, doma dát do dveří zábranu a psa držet odděleně.
Chápu, že se o dítě bojíš, a takto starý pes si už těžko bude zvykat na dítě. Je to vlastně už stařešina.
A pokud bys tohle nemohla udělat, tu separaci, pak bych ho snad raději nechala uspat. Nevím, co je to za rasu ( nechce si mi to znovu projíždět), ale pokud je to větší plemeno, tak už toho stejně před sebou mnoho nemá. Zašla bych za vetem a vysvětlila mu, případně doložila třeba lékařsky, že pes je na dítě agresivní, a že v jeho věku už ho nikam nechcete umístovat. Je to smutné, a fakt bych zkusila napřed tu důslednou separaci.i

@marrei Neznám tvůj případ, ale tady je možnost psa a dítě oddělit. Jen je potřeba psu vysvětlit, že venku venku je to ok. V bytě by to bylo horší.
Za mne, pokud je šance na to, že psa jde od dítěte oddělit ( jako sbližovat bych je nepokoušela, pokud už několikrát pokousal ) , tak bych se o to pokusila, než bych nad tím zlomila hůl. A pokud by to FAKT nešlo, tak bych přijala odpovědnost a psa nechala uspat. Starý, agresivní pes.. nemá na nový domov šanci ☹

@zdeniszkuste hlavně sousedy,kteří jako lidi v důchodu žijí sami...pejska budete mít poblíž a bude v pohodě on i vy. 😵

@kajalka o jaké zodpovědnosti mluvíte? Prostě přišlo do rodiny dítě,pes je nevhodný k malému dítěti a je pozdě cokoliv měnit.U starého psa kastraci rozumný veterinář odmítne,aby mu ,nezůstal na stole,...mám bohaté zkušenosti se psy,bohužel,jak jsem psala, někteří psi se s malými dětmi nesmíří-nedokáží ,je přečíst,..psa pryč nežli dojde k neštěstí...jde o to,kam.Zodpovědnosti se rodina nezříká - to by ho přivázali v lese a odjeli...važte slova,prosím. 😕

@texetka Pes není agresivní,myslím,že jste nikdy neměla psa.Naprosto však odmítám možnost uspat zdravého psa,jen proto,že ,nevychází,s malými dětmi. Velice mě překvapuje ,že někdo navrhne tuto možnost... 😕

@kajalka Nechápu, proč mě označuješ, nemám o diskuzi s Tebou na toto téma zájem.
Jsme psí rodina, do loňského léta jsme měli psi tři. Naši psi naopak děti vždy milovali, spíš řeším, aby nejml. čuba dětem samou láskou neublížila- neublízala je😃 O psech toho vím dost, tak mi dej pokoj. Sestra např. nechala psa vykastrovat, pže byl agresivní - v tomto případě to pomohlo. Stejně se ale vždycky bude bát, jestli mu v hlavě nepřeskočí a nevystartuje na děti.
Psi miluju, ale děti miluju mnohonásobně víc. Kdyby mi pes opakovaně napadl děcko, navíc 12ti letej, tak bych ho samozřejmě, pokud bych ho nezabila😎,dala pryč a samozřejmě bych se snažila mu najít dobrý domov. Umím si představit, že se najde někdo, kdo pomůže a navíc rád. Ano, útulky jsou plné postarších hafanů, ale není to až poslední možnost? Zakladatelka to řeší a hledá možnosti...

@hejsa Psy mám . Dokonce mám doma jednoho starého, nemocného , který nemusí malé děti . Řešit to budeme jak jsme psala výše. ale já mám možnost psa oddělit a umím s ním pracovat . Někdo tu možnost nemá a upřímně - ano. Pokud by byla volba - útulek nebo uspání. Dám raději psa uspat než ho na starého dávat do útulku kde nemá šanci ..

@marrei to je přesně ono - některé pejskařky mají spoustu rad na separaci/což je v rodině vyloučené,pes škrábe,vyje,štěká,začne se pomočovat a být skutečně agresivní/,nějaké,naučování, soužití s dítětem je iluze a -promiňte-nesmysl=pes je pudové zvíře ať se to někomu líbí nebo ne./vzhledem k věku a v rodině naučeným zvykům/Se psem pryč,musíte to vyřešit /bez uspání ovšem/jak píši nahoře.To je z mé strany vše.Budu ráda,když dáte vědět,jak vše dopadlo.

Ahoj, Vaši situaci Vám nezávidím ☹ pes je starš a už si nikde nezvykne, určitě izolovat od malého, podle toho bych ho nechala venku, existují protištěkací obojky, venku si prostě musí zvyknout, nebo ho na noc dávat na noc do chodby, a hlavně mu ukázat, kdo je pán smečky, kdyýž chce koustnout i tebe, nemá jasno, kdo vládne, musítěho předně "uzemnit", zní to drsně, ale když to na nás ten náš mladoch(máme dvouletého špringlšpaněla), tak ho polejeme vodou, nebo ho přidržet na zemi a pořádně ho stisknout 😉 musí vědět, že si to k Vám nesmí dovolit, dát mu meze. Zkuste ho nechat n zahradě, postupně si zvykne a nebudete ho muset dát pryč.