Estivillova metoda. Máte zkušenost?
ahoj máte některá zkušenost s touto metodou uspávání? už jsem docela zoufalá, protože malý - budou mu 3 měsíce - míval večer koliku a uspávali jsme ho proto na rukách. teď si na to zvykl a sám už neusne. jedině v kočárku. ještě se to dá, nevadí mi to zase tak moc, ale byla bych ráda, aby začal usínat sám, protože nosit dítě třeba v sedmi měsících a uspávat ho... asi to nebude sranda. a taky pár posledních dnů kolem toho uspávání tolik nadělá.... když ví, že si ho beru a dám mu cumlík do pusy, tak začne křičet a svíjet se i když je tak unavený, že tak tak udrží oči otevřené. ale nevím, jestli by na něj ta metoda fungovala, protože je hrozně tvrdohlavý a má výdrž. párkrát jsem ho dala do postýlky a křičel půl hodiny v kuse aniž by trošku polevil...
@manys Na jednu stranu mas mozna stesti, na druhou stranu, ne kazde nocni buzeni je o hladu.. spousta ho je jen o kontaktu. Pak uz zalezi na tvych prioritach.. nikdy bych nedovolila nikomu, aby mi branil jit za mym ditetem. Kdyz se mi nelibi, ze ma dite dudlik, tak mu ho prece nedam, usetrim si tim starosti a slzy do budoucna. Tak preju pevny nervy a cisty svedomi az to budete v budoucnu "nejak" zvladat.
než tuto metodu vyzkoušíte, určitě si přečtěte tento článek o bezpečnosti této metody http://pruvodcematerstvim.webnode.cz/ruzne/jak-...
Hodně důležité ve vývoji dítěte dítěte je první rok jeho života citlivě reagovat na jeho potřeby (které vyjadřuje pláčem, protože jinak to neumí, že jo. Mají toho ten první rok hodně, rostou zuby, učí se spoustu nových věcí, ujišťují se, že se na rodiče můžou spolehnout.
Jsem ráda, že syn se o svá trápení se mnou dělí i v noci 🙂 však za chvíli vyroste a já si vzpomenu jak jsem ho utěšovala, když nemohl spát a ne na to, jak spal 12 hodit v postýlce, protože jsem ho k tomu ,,donutila". Nebo ,,naučila".
@1kristyna22 Poslední věta byla nejspíš narážka na mě 🙂 já malou "nenutila" tak jak tu píšete, prostě jsem ji každý den ukládala ve stejnou hodinu se stejným rituálem. Nenechávala jsem jí řvát, jen zamrčí, když jí vypadne dudlík, jinak usíná pěkně.
A ano já to tak udělala abych nemusela dvě hodiny hondat a chovat dokud neusne. Jsem na malou sama kromě víkendů (přítel jezdí přes týden pracovně pryč), takže jsem ráda když malá večer usne a můžu si dat vanu nebo prostě udělat něco pro sebe místo hondání 🙂 Jinak jsem s malou celý den a pokud zrovna nespí (2-3hoďky), tak si hrajeme, cvičíme a nebo jdeme na procházku, takže jí věnuji dost času a můžu vzpomínat na tyhle chvíle kdy se směje a né že plače protože neumí usnout sama 🙂
@manys ta věta nebyla narážka na nikoho, byl to názor na Estvillovu metodu. Přede mnou si to neobhajuj, já netvrdím, že jsi nechávala dítě řvát. Já jen píšu pohled na vyřvávací metodu. A ta poslední věta je tam z toho důvodu, že v hodně článcích je psáno: JAK NAUČIT DÍTĚ SPÁT..... vyřváním.... dítě se naučí spát samo, nepotřebuje učit spát, až bude připravené. Nebylo to vůbec na tebe. 🙂
@manys a víš co? já jsem na malého úplně sama, partnera nemám 🙂 a uspávám, jak přes den, tak v noci. Má jedenáct měsíců a 11 kg, a kojí se v noci kdy potřebuje, ale víš co? Já to tak chci, jsem tak spokojená. A pokud nenecháváš dítě vyřvat tak tím lépe. 🙂
Mne na techto metodach vadi hlavne ''plosna aplikovatelnost na jakekoli dite, podle presne danych pravidel''. To je totiz totalni nesmysl - kazde dite je uplne jine a co zabere u jednoho nezabere u jineho. Hlavne kazde dite ma i jinou povahu... Nektere jsou uzkostlivejsi, nektere mene uzkostlive, nektere mazlivejsi, nektere mene.... Kdyz date nektere dite do postylky s dudlikem, tak vam krasne usne, jine se zase bude dozadovat vasi blizkosti, a oboji je v poradku.
Ja chapu, kdyz se nekomu dite budi po 30ti minutach noc co noc, ze po vycerpani vsech jinych moznosti toto zkusi, co ale nechapu je to, kdyz nekdo toto zkusi a necha dite rvat hodinu nebo az do pozvraceni se a podobne. Pokud toto zkusi a zjisti, ze zite knukne a spi, tak mu ocividne samostatne usinani vyhovuje a to je v poradku. Ale kdybych toto zkusila u sveho ditete, tak si uprimne myslim, ze bych mu privodila psychickou ujmu.. Obcas z neceho chytne hysterak a prestava dychat, a predstava, ze bych mu toto zpusobila dobrovolne, je otresna.
Proste mi obecne vadi kazda ''Metoda'', ktera je zalozena na tom, nechat dite brecet, byt' jenom chvilicku. Myslim si, ze rady ohledne detskeho spanku by mely byt obecne, ne plosne, a kazdy rodic by si je mel prizpusobit podle sveho a podle potreb sveho ditete.
Děvčata nejde mi o to, aby mí dítko spalo dvanáct hodin v kuse, ale aby mělo použitelnou, milou maminku, ne matku, která je na pokraji svých sil a často se neudrží a řve na něj.
Bohatě by mi stačilo, kdyby se místo 20x za noc budil 3-4x, to by byla pohoda. Ale bohužel jsem neobjevila žádný způsob, jak toho docílit.
Můj malý totiž přesně odpovídá vědeckému názoru - za jakých podmínek dítě usíná, za těch musí usínat vždy, když se v noci vzbudí a není to tak něco je špatně.
Zkoušela jsem chování, zkoušela jsem šátek - ten nějakou dobu zabíral. Po určité době se ale uspávání v něm začalo prodlužovat a prodlužovat až nakonec, když po 2 hodinovém nošení v 10 večer usnul a já ho přendávala do postýlky se vždy vzbudil a celý cirkus byl nanovo.
Pak jsem dostala chytrou radu, koj, tak začal usínat u kojení. Ze začátku to fungovalo perfektně, pak se budil častěji, ale pořád v pohodě, pak po hodině, pak po půl, až to dotáhl na těch 10 minut. U prsa pak už taky nemohl pořádně usnout, večer jsem kojila třeba hodinu, v noci přes 40 minut a jakmile jsem prso vyndala, byl zas vzhůru.
Věřte, že kdyby mě okolnosti nedonutili, nikdy bych do této metody nešla.
A moc lituju, že jsem neposlechla mamku, když byl malinkej - říkala mi, hele teď ti začíná usínat, přendej ho do postýlky - a já si říkám, vždyť je ale hezký, že usíná u mě a když ho tam dám spícího budu mít jistotu, že spí.
Co se pláče týče - naivně jsem si myslela, jak budu odpovídat okamžitě na každý zabrečení. Velice záhy jsem zjistila, že to nejde, prostě není v silách a časových schopnostech běžet hned okamžitě a to mám dítě jen jedno, jak se to dělá u víc, to by mě fakt zajímalo (a vím, že děti chtějí zpravidla něco zároveň, ne že přijde jedno a pak druhý). Když měl malý koliky, tak jsem se jen bezmocně musela dívat, jak pláče, nezabíralo nic - masírování, cvičení nožičkama, nošení, kočár. Tenhle pláč u této metody je oproti tomu nic.
@1kristyna22 Tak to se omlouvám, já totiž psala že se malá "naučila" stejným rituálem usínat sama, tak mi to tak přišlo. 🙂 V té době jsem o takové metodě nevěděla, až později jsem četla jeden článek, tak vím o co jde ale jak je to psáno si nepamatuji 🙂
To máš můj obdiv jako každá maminka co vychovává sama 🙂 a pokud jsi tak spokojená tím líp 🙂 já jsem ráda, že aspoň ty víkendy se můžu o malou "podělit" s přítelem 😉 (jinak na hlídání nedávám).
Když si jen tak mrčí tak ji nechám, ale kdyby to byl pláč a řev, tak je mi jasné, že něco není v pořádku 😉
Jo a ještě jednou podotýkám, že nedělám Estivilla, že jsem tam s ním a snažím se ho uchlácholit, ale ne ho tím chlácholením uspat. Celou noc pak spí v postýlce hned vedle mě.
Tak záleží na každé mamince jak vydrží a jak to to dítě vezme, souhlasím s tím, že každé je jiné a proto si myslím že radši než jít do extremu tak je lepší to nechat. Za mě jak už jsem psala vyzkoušíme pokud bude třeba, ale pokud by to mělo zajít až k nekontrolovatelnému pláči, k zalknutí či zvracení, tak to asi vzdám. S malou takovou zkušenost za celých 5 měsíců nemám co se týče zvracení, že bych ji nechala řvát, jasný pobrečí si zamrčí si, ale vyloženě řev čí pláč měla snad jednou max. 2x.
Asi bych se zamýšlela nad možnou příčinou, proč se dítě budí každých 30 minut. Nezdá se mi, ze by to bylo normální. Tak často se budit. Nemá hlad?
Já doufám, že většina matek na to sílu má, protože fakt nechápu, jak by mimino pochopilo, když chce kontakt, že mu večer řeknu u postýlky, budeš tři dny brečet, rezignuješ, protože maminka už nemůže..... a není to o chvilce, už jen tady v té diskuzi jsem četla, brečel hodinu, 45 minut a tak, no to je mazec....... prostě já o tom nebudu polemizovat, pro mě je to děs. A to můžu říct, že syn do ted brečel tolikrát kvůli bolesti zubů, bříška, že bych ho v tom fakt nenechala. A každý řekne, že to pozná, ale to možná až to dítě vyvádí více než obvykle, tak si řekne, aha asi ho něco bolí, ale nevrlý ze zoubků může být dítě třeba dva týdny každej večer klidně. Ale jo no, naučí se s tím vypořádat samo, a ne otravovat matku. Koneckonců dítě si zvykne na všechno co mu rodič nastolí, protože s tím nic, kromě pláče nemůže udělat.
jednou jsem koukala na nějaký dokument o fyzioterapeutech ve světě. Bylo tam třeba děvčátko, které brečelo asi 20 hodin denně. Nic nepomáhalo. Dítě doslova umíralo - nejedlo, nepilo, jen brečelo. Fyzio ji vzal, zjistil, že má bloklá záda z porodu, 2x jí je "lupnul" a najednou bylo ticho...Děvčátko jen koukalo, matka brečela, otec koukal, po pláči ani památky. Zázrak 🙂 Není v tom tento problém? Mě když se záda bloknout, to bych seřvala celý panelák 😀
A teď si představ, že nemáš jedno takové dítě- ale třeba 3. Jedno nechce spát, druhé nechce jíst a třetí odsouváš, aby ses mohla věnovat těm dvěma 😕 Chtě nechtě vytvoříš řád, jinak by ses z toho zbláznila a že ti to nyní nevadí, OK, ale máš jen jedno dítě? Tak to chápu.
@astyna i když budu mít dětí 5, tak se mi dítě neuřve v postýlce ke spánku.
To miminko za to nemůže, že má matka 3 děti, tak proč by mělo tpět. A nebudu se o tom bavit, je to můj názor.
To je tak skoro se vším- udělá se průzkum na pár proměnných, z toho se vyvodí výsledky na celou danou populaci o daných parametrech a hop, máme doporučené přístupy a metody. Že to zabralo na 10 dětech neznamená, že to zabere na 100.000 novorozenců.
Já mám teda spáče - nikdy jsem neuspávala, malý se ukoukal po hračkách a usnul. Taky měl období, kdy se budil, taky jsem z toho kolikrát byla zoufalá, taky jsem to vyzkoušela. Ledaccos. Estvil, 15min metoda, oddělené pokoje ... Na konec se malý naučil znakovku a ukazuje mi, co chce.
@dokument Od té doby, co se učí samostatně usínat, už se takto nebudí.
Hlad neměl, vždy jsem mu po těch 30 minutách dala prso a jen dudlal, defacto dudlal celou noc, pil jen večer a ráno. Prostě chtěl spát na prsu, jakmile zjistil, že ho nemá, tak byl problém. A protože kdykoli se probudil, prso neměl, tak se začal budit častěji, aby si zkontroloval, jestli ho má (tento princip je popsán i na stránkách prosimspinkej).
Borky, které zvládnou, vstávat co půl hodiny a být pak další půlhodinu vzhůru, nebo které zvládnout být celou noc v jedné poloze a u toho mít dítě na prsu, a přes den normálně fungovat, velmi obdivuju. Já taková holt nejsem. Asi jsem nikdy neměla být matkou, když nedokážu nespat.
@sisterrys
@sisterrys a když jsi večer před spaním nakojila, nebyl ospaly? Já na kojila, u toho usinal, odkojila jsem a ulozila. Pak jak byl větší, tak se nenechal položit do postylky. Tak jsem nakojila na me posteli, u toho téměř nebo úplně usnul a pak jsem ho prekulila do jeho postylky. Stejně se pak v noci vzbudi a vleze si za mnou. Sam usinal od 2 do 8 měsíce, jak jsem si ho naučila touto metodou. Moc nervaval.
A pak už nikdy 😂 usina na me posteli se mnou, ma 3 roky. Asi je jedno na které posteli je, někdy usne ve svým, uspavam, třeba i hodinu. Najednou mi začal poo spavat 2 hodiny, ted az v tech 3letech. Tak je vyszlaný a večer nechce usnout, chodim s nim, v noci se vzbudí sedne si a hledá me. Pak si vleze za mnou.
@dokument Jasně, že byl ospalý, ale když jsem ho položila po kojení do postýlky, tak se probral a nešlo mu usnout. Tak jsem to dělala, jak ty, uspávala na prsu, dokud neusnul buď u mě v posteli nebo v jeho (postýlku má naraženou těsně u mé, takže si na ni mohu částečně lehnout). No, ale tím jsem se dopracovala jen k tomu častému buzení.
Jinak samotné uspávání by mi nevadilo.
Doufám, že to u nás zabere na dýl než u vás.
A ještě jedna věc, od 3 měsíců byl u nás u usínání pláč vždy. Jakmile jsem ho položila do postýlky nebo postele, začal plakat. A v době, kdy už dostával prso k usínání automaticky, taky vždycky brečel po položení do postele. Ten pláč mi přijde srovnatelný, jako když větší dítko prosí, já nechce spát a vylézá neustále z postýlky, myslím, že vyjadřuje totéž.
Ono právě to větší už tam pres protesty nelze udržet. Oni maji období... Porad se to mění.
V postylce se mi taky probral, ale nevytahovala jsem ho, jen držela za ruku. Jak byl starší, tak to naopak bylo krásný, tvar na tvar... Co vim, tak stejně to bylo i u jiných stejně starých děti. Prostě se to mění.
@dokument Nám právě nezabíralo nic, jen to kojení, jinak řval. Teď si vzpomínám, že řval i při usínání v kočárku a dudlík vyplivoval. S dudlem spal jen v druhém měsíci.
To, že se to mění, vidím už teď.
Na samotné uspávání jsem se i těšila, ale představovala jsem si ho tak, že ležím vedle dítěte a držím ho za ruku, zpívám a ono usne. Ne, že mi ruku neustále vyrvává a řve a po usnutí je za chvíli zas vzhůru.
Jinak jsem tu hledala přesně takové informace jako dáváš ty - metodu (nebo nějakou podobnou) jsem zkusila, takhle to probíhalo, takhle to fungovalo, funguje nebo nefunguje dosud. A ještě by mě zajímalo, jestli jsou vidět nějaké psychické následky.
@sisterrys psychické následky si dítě nese v sobě. Můžou se projevit třeba v dospělosti. Četla jsi tohle http://pruvodcematerstvim.webnode.cz/ruzne/jak-...
Tema pro tebe 🙂 @1kristyna22