Jaké je mít dvě děti? Všichni v mém okolí mě straší 😞
Vždycky jsem chtěla mít dvě nebo tři děti. S manželem jsme se domluvili, že bychom se koncem roku začali snažit o druhé, takže v ideálním případě (pokud to během půlroku klapne), budou děti od sebe dva a půl až tři roky. Všichni v mém okolí mě od toho zrazují, že je to strašné. Obrovský psychický zápřah mít dvě takto malé děti, starší je nesamostatné, maminka si celý den vůbec nesedne, nic nestíhá, osobní život je úplně ztracený. Pořád je na zhroucení, protože když pláčou obě děti, tak neví, které má utěšovat dřív. Pokud se jedno vzbudí s hysterákem, vzbudí se i to druhé a musí ho uspávat. Jsou na nervy ony i jejich manželé....a tak bych mohla pokračovat. Já jsem věděla, že to asi nebude úplně jednoduché, ale popravdě mě to hodně vyděsilo...
Nemáme babičky a možnost hlídání, proto jsme na to s manželem sami. Je ale zvyklý hodně pomáhat, prakticky nic mu nevadí. O malého je schopný se postarat klidně celý den už od jeho půl roku, když jsem ve škole.
Opravdu je to tak strašné nebo se to dá zvládnout a je to jenom strašení? 🙂 Moc děkuji za komentáře.
Jedno dítě-žádné dítě 🙂
Tak to prostě je....
Mám dvě děti od sebe 15 měsíců....
Teď už jsou mladší 3 roky, takže to období miminka vnímám trochu jinak...
Vím, že byly horší chvíle, bylo to náročné, moc jsme se nevyspali, celá naše domácnost si vyžádala reorganizaci času a pořádné plánování...
Ale teď jsou z dětí parťáci, hrají si, rozumí a milují se...a já jsem díky nim dvěma nejšťastnější!
Jinak co jsem četla, že píší holky, jak je potřeba lehátko, nosítko, šátek...my neměli nic a přežili jsme s minimem věcí obě děti.
Neměli jsme první půl rok ani sourozenecký kočárek. Poté jsme ho pořídili starý za tisícovku a bylo to fajn.
Ale jinak jsem na druhé dítko nepořizovala téměř nic nového 🙂
@partyzanka91 me strasili pred pvnim ditetem taky tak 😅 a nic hrozneho se nestalo. Na druhou stranu me nikdo nevaroval pred vecmi, kde by to straseni bylo na miste 😀
2-3 lete dite prece uz jen tak neplace, ne? 🙂 Mne se ten rozdil zda ok, lepsi nez treba deti rok od sebe. Kdyz vidim, jaky byl syn doted, do tech dvou let, tak jsem si strizlive rekla, ze druhe zatim ne. Ale tak od tech 3 let myslim uz v pohode.
@lucisuska
Mám kluky od sebe 21 měs. a žádný masakr sem nepocitovala ....spíš s druhým na pohodu 😉Fakt spis záleží, jak se k tomu postavíš. ...Určitě bych se toho nebála 😉
Budu asi nepopulární mezi tím sluníčkováním, ale nemůžu si pomoct. Kamarádka má dvě děti a psychicky se z toho zhroutila, je na antidepresivech. Měla tři hlídací babičky a manžela, děti jsou obě zdravé a ani nejsou nijak zvlášť zlobivé nebo často nemocné a velmi brzy se jim povedlo skloubit denní režim. Ale i tak toho na ni bylo moc, a to to není žádný blázen, ani obzvlášť labilní člověk. Další kamarádka má dvě děti a na jejích "happy" fotkách na facebooku mě praštily do očí její kruhy pod očima. Vypadá tak o 10 let starší. Sousedka nad námi má dvě děti a dennodenně slyším, jak na ně hystericky řve a ony brečí. Plno holek z naší skupinky dětí narozených ve stejném měsíci má dvě děti a dennodenně píšou, jak už to nedávají, jak je to šílené a nejradši by si to hodily. Včera jsem byla se synem na procházce a potkali jsme paní se dvěma dětmi. Tak šíleně na ně řvala, až jsem se klepala i já. Nepochybuju, že kdyby se všechny maminky, které jsem tu teď vyjmenovala, dostaly k této diskuzi, napíšou ti sem, jak to vše v pohodě zvládají a není to tak hrozné. Možná by jen nechtěly přiznat, že zrovna ony to nezvládají, možná by skutečně byly přesvědčené, že to je v pohodě. Já ale vidím jen ten stres, řev a pytle pod očima - a děkuju, takhle teda dopadnout nechci.
@mysicka_lb Tak zase to nebudeme přehánět. Nechceme být přeci nikdo superžena a zmatky patří k životu. Když občas někdo křikne na dítě, je to normální.Budoucí život není plný lidí s uměle nasazenými úsměvy. Umím křiknout, ale i pochválit. A pytle pod očima máme občas všichni.Bez dětí by tu bylo smutno, nevím, zda by mě život bez mé smečky bavil. A jako jedináčka by to asi nikoho také moc nebavilo. 🙂 Navíc tedy takto zamučení rodiče tou velkou tlupou jistě dříve zemřou, ozdobeni fialovými kruhy pod očima. 🙂 Tak sláva, že se budou moci děti potom jeden o druhého opřít. 😉
@mysicka_lb kamarádka musí být velice labilní.. Při té pomocí a všem by každá druhá měla nohy nahoře a vychvalovala si tu pohodicku
Jinak zajímavý kraj🙂 u nás jsou všichni v pohodě i s více dětmi... Jasné jsou chvilky a chvilky... Ale to i s jedním nebo stačí i manžel🙂
Zakladatelka bude mít velký věkový rozdíl... Tam už to je hodně o tom že to dítě více pochopí a může se s ním o tom a tom pobavit...ale žárlí asi každá věková kategorie
@mysicka_lb myslim, ze jestli se nekdo hrozti ze 2 deti, kdyz ma hlidaci babucky, tak neco nebude v poradku. Ja mam deti dve 19 mesicu od sebe. Hlidani nemsm zadne, bud ja nevo manzel. 2x tydne chodim do prace si vylozene odpocinout. Neni kazdy den posviceni s taky obcas zarvu, ale nemenila bych. Ani vekovy rozdil ani jen jedno dite. Tak strasny to opravdu neni
mám dvě holky přesně 2,5 let od sebe. Také nemáme žádné hlídání, nonstop každý den s oběma, manžel do večera v práci, zvládnout se to dá. Nyní jim je 7 a 4,5 jsem moc ráda, že si teď společně hrají, sice někdy se dohadují, ale to je myslím v sourozeneckém vztahu normální. Mají se rády a to je hlavní 🙂
Jak se říká: jedno dítě, žádný dítě. Dvě děti jsou až moc.🙂 já mám dvě a když mám na starosti jen jedno, je to neskutecna pohoda. Dvě jsou občas peklo. Ale neměnila bych. Dle myho jsou dvě děti ideál 🙂
Mám dvě děti, věkový rozdíl 13 měsíců. Já teda musím říct, že pro mě bylo mnohem náročnější, když se narodil první, to pro mě byla obrovská změna a docela dlouho trvalo, než jsem se s tím popasovala a začali jsme nějak normálně fungovat . S druhým bylo všechno snazší, šlo to nějak samo. A to jsem ze začátku měla vlastně dvě mimina, každé s úplně jinými potřebami. Samozřejmě to nebylo a není vždycky jednoduché, ale většinou si to užívám, kluci jsou zlatí. Někdy si říkám, že nechápu, jak jsem kdy mohla být šťastná s jedním dítětem. Mít dvě děti je úžasné, časem asi ještě půjdeme do třetího 🙂
Ale teda musím dodat, že máme velkou pomoc od rodiny, většinu víkendů trávíme u mojí mamky, někdy jí kluky nechám i na celý den a my si s manželem někam vyrazíme. Bez toho by to jistě bylo mnohem těžší. Samozřejmě ty moje uličníky miluju, ale někdy taky potřebuju trošku si od nich odpočinout 🙂
@mysicka_lb ono hodne zalwzi jak se k tomu zena postavi...bud vse resi a i ocekava,ze deti budou jako z romanu sedet s knihou v ruce....a doma bude mit vse tip top naklizene,navareno o dvou chodech plus napeceno....a nebo proste bere zivot jak je a holt pocita s tim,ze po kazdem jidle je nadrobeno na stole i kolem stolu,ze deti nekdy skacou po gauci a behaji po byte a nahlas se u toho smeji...a ze holt neni vse pidle prirucky,ze obed neni presne ve 12 ale klidne o pul druhe,kdyz si vsichni prispi....a ze neni potreba stirat kazdy den...ze kdyz pouziji susicku tak proste nezehlim pokud nejdou deti k lekari apod. A o tom to je. Ono rev na deti je slyset dost mozna i kvuli strachu ze sousedu...aby si nekdo nestezoval..atd atd. Opravdu zalezi jak se muz i zena ke vsemu postavi...
My mame deti tri,3mes,3r a 4r. S detmi 3 a 4roky jsem si sla klidne lehout po obede (misto uklidu)...a ted se tremi po obede spat nejdu - pravidelne teda...starsi chodi spat jen vyjmecne....ale zase jdu ven i kdyz vim ze bych potrebovala udelat tisic veci....vsem rikam u nas doma se zije a vsichni se hlasi dopredu na navstevu tak pak zapojim do uklidu manzela,ale nic neprehanim....ja se z toho nepo....deti se divaji na pohadky a je mi jedno ze to nekdo kritizuje...obcas jsou i na pc..
Proste ja nepotrebuji hrat dokonalou rodinu pro ostatni. .a ano nekdy zvysim hlas nebo vyjmecne jsem je obcas placla - ne silou...ale to je vse zivot...
A doted nam nikdo nehlidal...az budou malemu cca 2-3roky,tak hlidani mame - obcas....
Takze tak. Pokud se kdokoliv na dite neciti..at ho nema je to na kazdem. Povinnost to neni. Ja vedela ze dve pozdeji tri deti s mym muzem chci...a jsem rada,ze je mame....i kdyz me mrzi ze potkavam lidi a tri mesice po porodu resi jak ksem pribrala....ale takyy vim,ze do roka roka a pul max dvou to dam dolu....mozna si rikaji to co ty - jaky jsem chudak a ze uz neni vse jako driv kdyz jsem deti nemela....ale ja jsem takhle spokojena...nekdy bych rada nekam vyrazila a spala cele dopoledne....ted to nejde ale za dva tri roky uz to pujde....
Nikdy jsem nechtela byt upnuta na jedno dite a v sedesati se dockat jednoho vnoucete... Mamka i tatka jsou oba ze tri deti...k babicce nas jezdilo 5-8 na prazdniny. Krasne detstvi....
Ale to musi kazdy pidle sebe. Kaudy mame jine podminky - muze co financne zajisti i pomaha doma..nebo muze ktety necha vse na zene popripade ji jeste pridela problemy (dluhy hadky apod).....
mám děti 18 měsíců od sebe a čekám třetí (2r a 3m od mladšího). Náročné to je,ale jak píše @jaja01k náročnější bylo to první, navíc to byla péče o předčasně narozené dítě, další dítě bylo sice záhul,ale oproti tomu,co jsme zažívali s prvním to bylo uvolnění, jakmile si kluci začali hrát spolu, tak to bylo už moc fajn. Jako máš víc práce, musíš si najít systém,víc ti tečou nervy, ale kdybych se znovu rozhodovala šla bych do toho. Pomoc od rodiny nemám bohužel, nemáme pomáhací babičky a dědečky...
@mysicka_lb Ale no tak 😀. Dvě děti nejsou žádný horor a pokud je někdo nezvládá ani s hlidacima babickama, tak pardon, ale to zrovna nejvyrovnanější člověk nebude. I když je to občas a hlavně ze začátku mazec, jak uz jsem psala, dvě děti lze zvládnout v pohodě a později i lépe než jen jedno. Jsou partaci a ty máš více času na sebe. Dle tvých kamaradek a holcin z tvé diskuze by nejspíš lidstvo vymrelo - nebo naše maminky a babičky byly na antidepresivech naprosto všechny, neboť se musely obejít bez všech dnešních vymožeností. Dovolím si jedno rýpnutí - možná by to chtělo trávit méně času na internetu a vydrbavanim u kavicek a pak by se z toho nehroutily.
Pro zakladatelku - jdi do toho - je to mazec, je to náročné třeba když ti oba omarodi, ale je to krásné, když vidíš jak se mají rádi, jak mladší hledá starší, když zrovna není doma apod. , prostě je to super 🙂
@mysicka_lb pokud je tvá kamarádka nelabilní, jak píšeš, a při třech babičkách a pohodových dětech skončí na AD, pak je absolutně neschopná, nebo má skrytý psychický problém. To se nezlob.
Pokud někdo dvě děti nechci, vždycky si najde nějakou výmluvu. Zatím nejstupidnější, se kterou jsem se setkala byla ta, že kamarádka chtěla jedináčka "aby ho mohla rozmaznat, jak prase" 😀 Dnes ho má a všichni ji tu malou uječenou a šíleně drzou věc závidíme 😎
Stejně tak ten, kdo chce dvě nebo víc dětí, tak si to vždycky obhájí, i kdyby mu hrozili nezkrotitelní čerti. Tak to je.
Holky ja bych nebyla tak kriticka k
@mysicka_lb ...proste nekdo je introvert a ma rad svuj klid nebo nema normalniho chlapa....neni vse cernobile.....kazdy ma jine podminky....je jiny. To ze pro nas je nadherne mit dve i tri deti neznamena,ze marena od vedle ktera ma na oko vsechno ale nildo uz nevi ze manzel hraje automaty a pije podvadi a nedava ji penize....se nedivim ze ma nervy na pochodu....ono nemusi byt duvodem deti ale prostredi ve kterem je....ne kazde zene staci ze pomahaji rodice ale psychicky ji nici ze nema schopbeho chlapa treba.....
kdo skonci na antidepresivech by na nich skoncil stejně a nejspíš to maminka neřešila pořádně před dětmi (at už s psychologem nebo psychiatrem). Antidepresiva by se měla brát asi rok až dva, kdy se člověk nauči reagovat na situace v klidu a bez hroucení a ty situace a jejich řešení si pak zafixuje. A ono se jde kolikrát k tomuto dopracovat i bez tech prášků, ale ty prášky jsou takovy rychlý řešení a pro člověka pohodlný- místo aby začal pracovat na sobě... Pokud kamarádka nebo okolí lidí,co to nezvládá se nepokusí změnit myšlení, tak budou na hubu padat stejně a ze všeho.
moje mamka mela 4 deti a rikala, ze s kazdym dalsim to byla vetsi pohoda, protoze byla psychicky vic v klidu, uz vedela co a jak. O tom to je - kdyz bude matka v klidu, bude v klidu i dite (vetsinou). Pokud nekdo chce dve deti, vi, ze touzi po velke rodine, je pravdepodobne, ze to bude i v pohode zvladat. Pokud si nekdo neni jisty, boji se, dela to pro manzela, pro babicky, protoze ma pocit, ze ''by mel mit dve deti'', atd, pak to bude nejspis takova ta matka, ktera bude na deti kricet a nebude mit ani chvili pro sebe.
A jinak ja si myslim, ze co clovek da diteti, to mu to dite pak vrati. Prvnich 6 tydnu jsem si nedosla ani poradne na zachod, protoze jsem porad behala kolem ditete a nosila ho neustale na sobe.. spinkal jen a pouze na me.. a diky tomu ma doma obrovsky pocit bezpeci, a ted je naprosto samostatny... hraje si sam klidne i hodinu v kuse a ja stiham uz naprosto vsechno... a jak nechtel spinkat, tak ted zacal spinkat vecer 6,7 hodin v kuse... A myslim, ze je to I diky tomu, ze jsem se vykaslala na reci lidi okolo, ze malej ''nespinka, chce se jenom chovat'', a delala jsem si vsechno podle sebe v klidku, a ted je klidnej I malej... a ted si ti samy lidi, co si stezovali, ze se chce jenom chovat, stezuji, ze uz se nechce chovat a ze ho nemuzou vzit do naruci 😀D
Proste se snazim rict ze kazda rodina a kazda situace je unikatni a pokud vy chcete mit dve deti s malym velkovym odstupem, protoze jste v klidu a citite, ze pro vas je to tak spravne, tak je to na 100% spravne rozhodnuti.
@shine2015 tak nemyslím, že to byla kritika myšlena na ni. Spíš na to, o čem psala, aspoň já to tak myslela. Nicméně si myslím, že rozhodnutí, kolik mít dětí je čistě věc rodičů, vůbec nikomu ho nemusí zdůvodňovat. A ani by to dělat neměli, protože pak z mnoha padají nesmysly, viz ta moje známá... Mě přijde třeba zodpovědné,když vidí, že nemají dost peněz, tak zváží, že zůstanou jen při jednom, byť by chtěli víc dětí. Ale mají v sobě tolik soudnosti, že nebudou plodit jak diví a natahovali ruce k dávkám a stonat jak na nic nemají.
Ale jak píšu, nikdo není povinen zdůvodňovat proč se nějak rozhodne. I na přímou otázku se dá odpovědět jednoduchým "protože je to naše rozhodnutí". Tečka.
@shine2015 a k tomu chlapovi - ono je to otázka výběru. Myslím, že zodpovědnost za vlastní život začíná už tam, kde uléhám s někým do postele. Je důležité toho člověka vidět jaký je, to se často nedá v zamilovanosti, a co si budeme říkat, velké procento dětí se rodí právě v krátkodobých vztazích. Neříkám, že to nemůže fungovat, určitě i to se stává, ale ta pravděpodobnost je úplně někde jinde, jako když toho druhého poznám se vším všudy, včetně každodenního stereotypu. Chlap se totiž nezmění, to jen žena si často myslí, že tomu tak bude.
Neboj 🙂 je to super! Neměnila bych 🙂
Já si vybrat nemohla- mám dvojčata. A neměnila bych- zatím 😀 Jsou hodní, spí celou noc, sami si už určitou dobu vyhrají, samozřejmě se jim i věnuji (a ne 5 minut denně). Jsme na to pouze s manželem. Bez problémů vařím, peču, uklízím. Kluci mají látkové pleny (žehlím) a domácí příkrmy. K tomu studuju dálkově VŠ, když je čas, šiju, pletu, háčkuju. Máme barák, velkou zahradu, psa. Nechci nikoho shazovat ani se nad nikoho povyšovat, ale matky okolo mě s jedním dítětem ( a z paneláku) jsou často vyflusané, nic prý nestíhají, protože mají přece dítě- mnoho z nich druhé už neplánuje, že by to nezvládly. To že jsou na mateřské je pro ně mantrou, proč nemohou nic jiného dělat. Myslím, že to je o organizaci času a o psychické odolnosti. Se dvěma dětmi asi člověk spoustu věcí prostě neřeší.
@lucisuska jejda, nechápu. Nečetla jsem příspěvky. Ale dvě děti tři roky od sebe jsou v pohodě. V ideálním případě je starší už ve školce a ty máš čas na druhátko. Navíc už je matka zkušenější, to znamená, že je druhátko spokojenější mimčo. První tři měsíce, kdy mimčo víc spí, je čas se zajet. Doporučuji pořídit si nosítko nebo šátek. Jak děti rostou, může být problém v logistice třeba na kroužky, ale ve větších centrech se dají časy kroužku skloubit. Navíc si myslím, že věci se mají řešit až příjdou, pokud nezažiješ nemůžeš soudit a když je to potřeba, dá se zvládnout všechno. A nějak nevím, v jaké společnosti se pohybuješ, ale já znám jen pár rodin, kde je jedno dítko a těm se druhé spíš nedaří, než že by to bylo plánované. A ano je pravda, že jedno dítě je žádné dítě, ale to jsem pochopila taky až když jsme jich měli víc, do té doby jsem to brala jako šílenou blbost... Ale i přes všechna přápadná omezení je super mít víc dětí, jedináček je nuda 😀
@margarithka zalezi, jak uz holky vyse psaly, hrozne moc na chlapovi, na podminkach, i na tom bydleni zalezi, a to sakra hodne. Panelak bez balkonu a zahrady, tak jdes s kocarem na 2x2 hodiny denne ven, to opravdu nevim, kdy by nakupovaly, varily, pekly a uklizely a jeste hackovaly... jsem hodne cinoroda a vsechno stihat nejde. Nikdo neni superclovek, fyzicky a casove se to proste stihnout neda. Ale zalezi na prioritach. A nejvic zalezi, jake mas dite. Jestli kojis je taky hrozne dulezite. Kojene vetsinou celou noc nespi. A pritom delas vse jak nejlip muzes - kojis, aby dite bylo zdrave. Ja treba povazuju to kojeni za stezeni. Kdybych nekojila, jsem vysmata. Vse me bolelo a po 2x2 hodinach denne prochazek venku jsem dohromady s kojenim (dite rozhodne nespi celou noc tak do 2 let) jsem byla troska. Pul roku nekojim a jsem vysmata. Pres den, kdyz chci, se flakam a nedelam nic. Jen uvarim co je nutno a jinak mam dovolenou. Ale prvni 1,5 rok byl dost narocny.
@mysicka_lb Po decku kazda zestarne a sejde. Takova je realita. Kruhy jso uto nejmensi 😅
@lucisuska ze sve zkusenosti ti reknu za chvili :D
ale nechapu to. souhlasim s nazorem, ze to nej co muzes diteti dat je sourozenec. Kdyz jsem otehotnela mela jsem vycitky vuci dceri, ktera je muj vesmir, ze uz tu nebudu jen pro ni apod. A pak mi svitlo jaka je to blbost - tereba kdyz jsme byli na hristi, zrovna tam nikdo jiny nebyl, ja si s ni chtela hrat, ale ji zajimalo jen to, jestil kolem nejde nejakr dite, ktere by mohla privolat 🙂
necerkam, ze prvni rok bude prochazka, ale ani jinak moc se toho nebojim. Proste to zvladneme! A holky pak uz na vsechno budou dve 🙂
inspiraci je mi tchyne - manzel je o 17 mesicu mladsi nez jeho bracha, skvele si rozumeji. Ano, rika, ze z prvniho roku si vesmes nic nepamatuje, jaky to byl kolotoc, ale pak se to rapidne zlepsovala, kluci tvorili dvojku, zabavili se navzajem. Proste je to dobre 🙂