Když nesnáším mateřskou - co jste dělaly, abyste si to užily?

😂 taky makam od sestinedeli, zvykla jsem si, ze pracuju kdyz mala usne (tj.cca 22:30-23:00), spat jdu po kojeni (cca 3h ráno), dopoledne máme líný, protože nevyspalej člověk nemá energii se nudit :D, odpolko uvařím, poklidím, jdeme s mužem ven s kočárkem, večer vystřelím do krámu na nákup užít si hodinovou dovolenou, následně kolečko koupání, krmení, utahat, uspat a hurá k práci 🙂

@zlorenka hehe 🙂 A ja si myslela, ze jsem se zblaznila, kdyz se tesim na to, ze pujdu vecer SAMA nakupovat rohliky do samosky 😀

@bayt nejsem uplnematersky typ, mám taky ráda čas sama pro sebe, ale rozhodl jsem se mateřskou aspoň s prvním dítětem užít. Od půl roku malé chodíme do plavání od roku do cvičení. Našly jsme se s par maminkámi, se kterýma jsem se setkávala v kavarnach. Jednou týdně byl pro malé děti vlez do zábavního parku zadarmo a maminky za pár korun... Jezdíme hodně k babickam. Tri roky utekly jak nic...Teď čekám druhé, zname co mají jedno dítě už pracují, dcera ve školce... S druhým už na takove nebude, bude to spíš kolotoč vše stihnout. Ale třeba plavání budou chodit obě děti.

@normalnimatka ne knihu, "jen" článek, ale je to náročné...zase mám aspoň pocit nějaký normálnosti :D tak já si říkám, jestli nejsem ten typ, co mu bude vyhovovat druhé dítě? protože takhle mám opravdu pocit, že si hledám program...a teda ten co se najde nejsnáze není realizovatelný :D jo a nákupy rohlíků osamotě znám a užívám :D

A proč nevymyslis zábavu podle sebe, nemusíte být každý den na hřišti, můžete jet někam vlakem, jít plavat apod. Já si na hřiště brala knížku a relaxovala jsem když si dítě hrálo.

@bayt Ahoj, tak jsem si početla a jsem šťastná, že je nás tady víc, které to fakt neba. Mám to naprosto stejně, akorát problém je, že v mém okolí mě nikdo nechápe a všichni se na mě dívají jako na blázna. Já jsem svoji práci také milovala /učím na gymnáziu/. Na malou jsem se těšila, ale to vystřízlivění bylo velice kruté, od narození v noci nespala, dnes (její jí 16 měsíců) vstáváme běžně 3-4x za noc, hrůza. Přes den sice už spí lépe, ale když byla menší, tak jsme měli ty zmiňované 20minutovky, to jsem byla ráda, že si dojdu na záchod. Od mala pořád brečela, trpěla na prdy do nějakých 6 měsíců, takže celodenní a celonoční nošení bylo úplně běžné. Jako jo, teď už je to lepší, začala chodit, takže prozkoumává, ale zase musím věčně uklízet nepořádek a přijde mi, že dělám jen služku. Neskutečně se těším do práce, ale manžel chce druhé, já bych už teda nemusela, ale fakt nevím. Prostě mě to nebaví a jsem zvyklá na práci s polodospělými dětmi 😉

Ahoj..tuhle diskuzi jsem potřebovala..dekuji...ja mam teprv 4mesicniho ale od narozeni cekam ze se to zlepsi..doufala jsem ze po 6nedeli..pak po 3 mesicich...ted doufam v zazrak v pul roce😀 taky me to nebavi..malej je ubrecanek a fakt je to narocny celej den se na nej smat, zpivat, delat ksichty..atd...nosit ho...do toho je ted uz druhej tejden nastydlej takze chodime ven jen na chvilinku na zahradu..mezi lidi s nim nemuzu..jednou mi udelal hysterickou scenu na namesti a uz fakt nikdy...za celou dobu jsem byla bez nej jen párkrát..na gynde, na obede s manzelem a na vecirku od prace...mamku mam pres plot a ta moc hlidat nechce protoze je to s nim slozity..tak.proste doufam ze to bude casem lepsi...zatim fakt pocitam kazdej den 🙈nekdy uz jsem zrala na psychiatra🙄

@verinka88hb To spaní je podle mě základ a od toho se odvíjí všechno - včetně chuti do aktivit, které se jinak, pokud člověk žije alespoň na maloměstě, najít dají. Nicméně se spaním pod 5 hodin denně nebo s hodně rozkouskovaných spaním se to celé scvrkne na zákon o přežití - alespoň potud moje zkušenost. U nás se to zlepšilo po 2. roce života - spánek i možnosti, takže vyďeržať...my se tedy smířili s bordelem v bytě a do nějakých větších úklidových akcí se přes týden vůbec nepouštím, to bych fakt nedělala nic jiného..
@inke29 No, nechci strašit, ale my si po půl roce raději přestali dávat časové limity 🙂.

Ja na to jestli me materska bavi nebo ne, jeste neprisla. Deti jsem chtela, je to proste jen obdobi, ktery prejde. Nejsem dobra ve vymysleni super rozvijejiciho programu pro deti ani si s nima neumim hrat, furt dokola delat baf a ochutnavat imaginarni dorty me nebere. Hodne ale chodime ven, a to i v zime, hodne si vykladame o tom co vidime, nechavam je skakat v kaluzich a v blate, sbirat klacky v lese a valet se na hristi v kaminkach a pisku, deti se mnou pecou, vari, uklizi...proste zadny stres. udelala jsem si kurz lektora jogy, tak dvakrat tydne vedu lekce, to je hodne dobry relax a hodi to nejakou kacku. manzel beha zavody, jezdíme s nim. Vypadnu z bytu a pozlam stare zname. Proste si to delam podle sebe, abych to zvladla, deti jsou prizpusobivy a neni to jen o nich. Spokojena matka=spokojena cela rodina.

@urtica když me to asi pomáhá se z toho nezblaznit...a doufám, ze az se bude treba plazit, tak uz se vic zabavi..

@klea81 Tak to jsi mě pobavila, knížku, fakt? Tak to máš zlatý dítě, ten můj nevydrží u něčeho minutu sedět, natož aby si hrál sám. O tom, že ho nesmím pustit z očí, jinak je hned nějakej malér, ani nemluvě. Taky jsem si myslela, jak budeme spolu výletovat atd., jenže když vidíš, jak je to dítě zpruzelý, že musí sedět ve vlaku, na kočáru, v autě, v letadle nebo být v kavárně (to nešlo ani si miminkem, jak kočár nejel, řval), tak si ty aktivity člověk prostě rozmyslí. Hodně záleží na tom, jak se účastní tatínek a babičky. Náš tatínek jezdí z práce v 8 večer, babičku máme jednu a nebydlí v našem městě, takže přes týden mám výhradní péči 24h já. Je to náročný, nicméně zakladatelku můžu uklidnit, že se to zlepší! Teď jsou synovi 2 roky pryč a už je to parťák, sice si pořád nevyhraje sám a musím mu být za zadkem, ale už se dá jít do města na nákup, na hřiště, do tý kavárny (pokud mají dětský koutek), na různé kroužky. Až je mi líto, že se vracím do práce - a to jsem první rok prořvala, že nechci být doma a chci jít pracovat 😀 Myslím, že s druhým dítětem si to případně užiju víc, pokud budu stíhat domácnost a tak.

Ja si teda materskou uzivala od zacatku, nejak nechapu jak se da nudit se svoji j votni laskou. Ja i pres tezky porod hned po prijezdu z porodnice privitala nejblizsi pratele a prestoze me vse bolelo jeste pul rok,byly jsme porad venku, ldyz ne doma uklod vareni peceni, zacla jsem se venovat trosku vic bylinkam,delat si sama sirupy medy, v zime.na.sanese, jezdili jsme k.babickam, vylety s kamaradkama, nejaka.ta dovca. Ja se.nemuzu dockat tohohle obdobi pokud se znova zadari

@ivis_b tak na oplocené hřiště 😉naše děcka se hodiny placaly na písku, jeden čas jsem si brala i učebnici angličtiny.

@barulina To je super a upřímně závidím, že jsi to takto prožívala, ale každá to má jinak a přitom to neznamená, že ta, kterou MD tak trochu prudí, by svoje dítko nemilovala...

@dora13 Já to trochu osvětlím. Jsou lidé, kteří po dni stráveném s dítětem mají pocit nedoceněnosti, nebaví je to třeba na písku (já to mám třeba dle nálady, občas stavím hrady z písku ráda, občas si raděj vezmu s sebou rozdělané vyšívání, které mě baví). Navíc jim může chybět ta dospělá společnost (a ne, jiné maminky to nenahradí), původní a třeba bezdětní kamarádi, prostě ty interakce a něco víc, než jen dětskej svět. Není to dobře ani špatně, prostě jsme každej jinej s jinými potřebami, zázemím, příběhem..já bych třeba nikdy nedokázal napsat, že je dítě má životní láska, bo tohle místo má manžel..
@bayt s druhým to bylo lepší v tom, že už jsem necítila to omezení. Navíc byla malá spavější, tak to ze začátku šlo. Teď je to často Saigon, ale zas vím, že oba dva do půl deváté večer usnou. A taky už si babičky zvykly na oba dva a můžu si semtam někam zajít i bez čekání na manžela. Navíc druhé dítě nemusíš "bavit", ono se baví už jen pohledem na staršího, nebo spolu interagujou, takže ti odpadá fáze - co já tady s ním budu celý odpoledne dělat, je hnusně a všecky knížky, kostičky a další věci už máme ohraný...

@bayt Proč by sis pobyt na rodičáku měla užívat? Jen proto, že se tak prezentuje většina matek? To, že by tě to třeba nebavilo, se totiž nenosí. Cítila jsem to stejně jako ty, zvlášť u prvního dítěte. V jeho 2 letech jsem se strašně těšila zpátky do práce. Lezl mi na nervy ten stereotyp a to, že jsem musela být 24 h k dispozici někomu jinému bez ohledu na to, jak se sama cítím (třeba, když jsem byla nemocná). Po nástupu do práce jsem se na syna a společně strávené chvíle začala zase těšit.
S druhým dítětem je to jiné, klidně bych si dovedla představit být ještě rok doma, ale nebudu - potřebuju začít vydělávat. Je to jiné asi i proto, že ten den ubíhá jinak, když je tu už i to starší dítě. Povinností a činností je víc a program pestřejší.
Nicméně tohle období je v rámci lidského života strašně krátké, takže i když si to nijak "neužíváš", stačí si uvědomit, že ty děcka fakt hrozně rychle vyrostou. Nejspíš na to budeš později s láskou vzpomínat. Možná že ne, ale spíš ano. Navíc máš ještě fakt malé dítě a jeho interakce zatím není nic moc. Počkej, až se začne víc projevovat, pohybovat, mluvit a vymýšlet různé blbosti. Pak je to často i zábava - jen ho pozorovat, na co všechno nepřijde. Nebo jakou překvapivou myšlenku vysloví. Vydrž, je to jen takové období. 😉

@linbrno kazdy jsme jiny, ja to chapu a kazdy ma jine podminky, o tom zadna. Moc teda nechapu, proc jine maminky nepovazujes za dospelou spolecnost, mam spoustu kamaradek na materske a povetsinou to jsou chytre a mile holky, ale ok😀 Na co jsem se spis snazila poukazat je, ze je to strasne moc o mindsetu — lonsky rok jsme s muzem stravili v USA, deti rok a tri, zadne skolky, hlidani, rodina, nikoho jsem neznala, nebylo to lehke, nicmene jsem se rozhodla, ze si ten rok proste v ramci moznosti uzijeme, zapojila se do nekolika fb skupin, seznamila se diky tomu s lidma, zacali jsme chodit do lesni skoly, bylo to fakt moc fajn. Po par mesicich jsem se seznamila s Ceskou v obdobne situaci, ktera se ale rozhodla, ze to teda kvuli manzelovi nejak prezije a na to konto byla nejzpruzenejsi a nejznudenejsi holka v celym Texasu. Nikdo nikoho nenuti si uzivat kazdou sekundu matersky, taky me to na hristich nebavi, ale proste pokud se clovek nastavi na “materska je hrozna, strasne me to nebavi, jiny matky jsou blby dyliny a vubec me nezajimaji, protoze ja jsem mnohem vic cool” (berte s nadsazkou, prosim🙏🏻), tak na materske spokojeny nebude, ani kdyby ho denne cekala projizdka na jednorozci a privatni wellness s hlidanim🤷‍♀️

Jinak budu znit jako nakej motivacni psychorecnik, ale zaujalo me, ze tu parkrat zaznela veta “bude to lepsi, az...”. Me v tomto hrozne zasahl jeden dil Manzelskych etud po 20 letech od Trestikovy, kde jedna z tech protagonistek od zacatku rika “ted je to blby, ale bude to lepsi az (porodim, nastehujeme se do vlastniho, Standa se vrati z vojny). Pak strih po dvaceti letech, rozvedena, furt v tom stejnym byte a zase rika, ze ted je to blby, ale bude to lepsi az...
Tak na to vzdycky, kdyz me neco stve, myslim a nez abych cekala, az to bude lepsi, se snazim se nejak zlepsit tu danou situaci🤷‍♀️

@dora13 Tj. pravda, ale rozdíl je vtom, že většina z těch, co to píšou (včetně mě) vychází právě z té zkušenosti, že se to po určité době skutečně zlepšilo..

@urtica
Jj, ale psala to i zakladatelka jakoze “treba az pujde do skolky”, na to reaguju primarne🙂 A urcite nerikam, ze je to vzdycky jako u ty pani z televize, jen me to v souvislosti s tim napadlo🙂

@dora13 Proc me nebaví- protože větsina maminek v mém okolí (myšleno hřiště, kde se nejčastěji setkáváme), je mimo rámec mých zájmů. Moc lidí, co by tančili orient, hráli v kapele, měli jako koníčka historii, bavilo je psaní a byly nakaženy černým sarkastickým humorem, neznám. A řeči o dětch mě po 5 minutách přestávají bavit. Asi smůla nebo co. Občas jezdím za 2 holkama z naší sociální bubliny, ale je to 40 minut cesty MHD, tak je to tak jednou za 14 dní. Na hřišti si hraju většinou se svýma dětma, nebo hodně couráme po lese a objevujeme nová místa, fotím a tak.

A věta ..počkej, až...mě vytáčí. Většinou mi nepomůže, že to bude lepší za týden, za rok, když mě to štve právě teď.

@linbrno v tomhle ja mam, uznavam, obrovsky stesti, protoze jsme s kamaradkama z vysoke vsechny porodily v rozmezi cca 2-3 let a jsme vsechny v Brne, takze to je strasne prijemna vec — musim rict, ze prave ony mi v USA chybely nejvic😀 Ale na druhou stranu obcas si moc pekne popovidam i s uplne cizi pani na hristi a nejenom o detech. Mam asi docela cuch na zajimavy lidi — anebo hrozny stesti😀

Ja jsem tak rada, ze tohle ctu..Uz jsem si i rikala, ze podobnou diskuzi zalozim sama. U me je navic problem, ze manzel je temer neustale v praci a nemam zadne hlidani (bydlime bohuzel i tak spatne, ze kdybychom meli platit nejakou chuvu z mesta, nedoplatili bychom se), takze kdyz ctu, ze tady nekdo hodne cvici, vybarvuje, dela rucni prace, tak na me pada depka jeste vetsi, protoze ja bez ditete muzu ven tak max jednou za tyden, spis za 14 dni. Jo, jasne ze jdu ven, nakoupit, ale jen s ditetem, kteremu je 7 mesicu, takze samo nezvladne ani tuk, nevydrzi beze mne. Jit cvicit, nakoupit bez nej, o tom si muzu nechat zdat. Posledni dobou se citim fakt hur, nevim, jestli je to i pocasim, ale pada na me desna marnost.

@linbrno jj, s těma maminkama to mám stejně, nejvíc si rozumím s holkama z práce, s kterýma mám i jiná společná témata než děti. A vůbec, nejradši si pokecám s lidma, kteří děti neřeší a bavíme se o jiných věcech.

@bayt ahoj a vsechny ostatni ktere materska nebavi. No hura, konecne nejaka diskuze o necem o cem se Cesky boji mluvit. Predstavte si, ze to je normalni a lze to resit. Napr navratem do prace. Nechce se mi tady vice psat ptze mne super cecho-matky ukamenuji. Takze s klidem piste SZ.

@soleilll Škoda že nestíhá odpovědět úplně všem, nejlepší by byla nějaká uzavřenka "nematek", nebo tak něco :D Člověk tady taky nechce psát úplně všechno. Já mám nějakou krizi a myslím si, že to hlavní, co je nejhorší, není nuda nebo stereotyp, ale asi výčitky? Že člověk není dost dobrá matka, nebo tak něco. Třeba úplně upřímně včera mě už malej štval pouhou svojí přítomností. To asi brzy, co? Jenže celý den nespal, kňučel, nejradši by visel jen na prsu, jenže mi ty bradavky už totálně zrasil zase. Do toho večer kojím a on mi dal takovou ránu do čelisti, že sem zařvala a utekla do kuchyně. Dítě nechápe, kam letím nasraná s JEHO prsem a ječí taky :D Komedie. Moc vtipný to teda není. Přesto všechno ho strašně miluju, ale moc mi hrabe.

Jo a já zase mám víc známých a kamarádů, co právě děti ještě nemaj. Což je blbý, jaksi se mi jim nepodařilo vysvětlit, že já prostě nemám čas na kafíčka od sedmi večer. Oni to dřív nestíhaj.

@blackhole To zas jo, já si ráda pokecám i o něčem jiným než jsou ty dětský témata..a jak ráda.

@dora13 Tak to si zase myslím, že je přirozený, ne? Když to člověka už ničí, tak se těší, že to nebude na věky, ne? Ono je to asi fakt jiný, když už člověk zase chodí do práce, zase může někam něco dělat sám atd.

Btw. až na jednu výjimku jsem ještě nepotkala matky dyliny. Většina matek je celkem fajn, třeba když chodíme na plavání atd. Ta výjimka je taková ta "Honzík už leze, no a ten váš jako ještě neleze?". Tyhle řeči, to srovnávání, to mě dost leze na nervy. Nebo asi i vytahování se.

@bayt Ta tady kdysi byla, ale asi po roce to nějak vyšumělo... 🙂
Nic si nevyčítej, už jen to, že nad tím přemýšlíš, dokazuje, že děláš všechno, co můžeš. A to "špatné" matky nedělají. Na netu se hodně kastuje, kdo je dobrá a kdo ještě lepší matka. Obecně pokud nekojíš, nenosíš, nevaříš domácí bio příkrmy a dítě má od narození svou postýlku (nebo nedejbože vlastní pokojíček), jsi špatná. 🙂 Je škoda, že nemáš kolem sebe víc stejně postižených, ale já třeba první rok společnost ostatních (cizích) matek nevyhledávala, protože ikdyž jsou to jinak vzdělané a inteligentní ženy, několikahodinové debaty o kojení, vyměšování, blití, růstu zubů atd. mě nebavily a na jiná témata většinou nedošlo. 🙂
Klidně si na pár (desítek) minut odejdi do jiné místnosti, vydýchej se, uklidni, přijdi na jiné myšlenky. Dítěti se mezitím nic nestane, přestože by třeba celou dobu brečelo. Musím zopakovat staré, ale pravdivé klišé - spokojená matka = spokojené dítě. Jinak platí princip kyslíkové masky - doporučuju přečíst tohle: https://books.google.cz/books?id=ih7Pn0nmlsUC&p...