• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Pomáhají vám rodiče s dětma?

20. února 2015 
no u nas je to tak...

moji rodicia nam velmi pomahaju... opatrovali m malu ked som isla do roboty, vyberali my ju zo skolky ked som nestihala... aj teraz mi pomahaju aj s malym.. lebo este nemam narok na RD ... naozaj... pomozu mi.. ked potrebujem aj sami sa opytaju...

ak tam nejdeme dva dni.. uz mi vyvoalvaju kde sme.. ci neprideme.. obe nase deti.. / aj ostatne vnucence/ velmi lubia... a venuju im fakt vela casu... my si to vazime... velmi...

svokrovci ti o nas nezakopnu.. uz dva a pol roka nas ignoruju.. teda ja predtym ignorovali vsetky sviatky.. ale aspon nas odzdravili a zdvihli telefon.. to uz 2. rka nerobia.. ani svojej jedinej biologickej vnucke /nasej dcerke/ neodzdravia... takze tak... a kontaktovali nas len ked nieco chceli.. najma peniaze...


ja mam nazor ze je prirodzene ze stary rodic chce stravit s vnucatkom cas.. a to aj sam.. nielen v pritomnosti rodicov.. pre mna je to nieco tak normalne.. ze to ostatne mi prijde divne..
jasne ze neda sa niekoho nutit... ale vztah je aj o case co do neho investujem.. a ja ako babka si chcem svoj vztah s vnucatami pestovat... a chranit...
to nie je o tom ze ja by som napr. s dcerkou nesla teraz v sobotu na detske divadielko ale o tom ze aj babka chce s nou ist chce s nou stravit cas... tak ja jej to doprajem... :wink:
18. zář 2009 ve 12:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
a suhalsim s beruskou.. je to tak.. potom sa stazuju ze nikto za nim nechodi.. ale ked tie vnucata nemaju k nim vztah... tak co sa cuduju...

ja mozem uz teraz prehlasit ze tiez nemienim svokru nastevovat.. a pre dcerku je to cudzia teta. tak preco by mala.. ked cudzi ludia sa chovaju neiekdy lepsie ako rodina...
18. zář 2009 ve 12:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
guzz a eho: asi jste mne špatně pochopily. Rozhodně nechci,a by mi naši denně vařili a starali se o malého!

Ale: měla jsem zdrv. potíže s břichem, nesměla jsem nic zvedat (doted trvá), malý spal za 14 hod. max 6 hod., já byla vyřízená a na dně sil. Kojila jsem a proto jsem potřebovala dobře jíst, a bych měla dobré mlíčko.

Moji rodice bydlí o patro níž, vaří si denně, nepracují a nedělají celý den nic.

Myslíš, že v takovém případě by od nich nebylo hezké nabídnout pomoc? Nabídnout, že mi třeba dají oběd, když většinou, když se vaří, vždy něco zbyde.
Já přece nechtěla bůh ví co, proboha!

POkud byli moji rodiče nemocní, vařila jsem jim denně po práci a nakupovala a uklízela. Bylo to samo sebou!

Ostatním mco děkuji za názory, kočiny. :wink:
18. zář 2009 ve 12:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
mikulka.. proste ich poziadaj.. otvorene jasne... mozno na to cakaju za pokus to stoji.. :wink:
18. zář 2009 ve 13:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte.
zaujimava tema. svokra byva s nami v nasom dome, ma samostatny vchod, vsetko ma sama. aj kuchynu. ale o malu sa mi nestara. dcerka pri nej vydrzi tak 1minutu a tomusim byt v tej miestnosti aj ja. kocikovat by som jej malu nedala. ja som rada, ked cez vikend navari aj pre nas . cez tyzden si varime zvlast, ja som toho nazoru, ze stary rodicia raz za cas nech pridu pozriet vnucatka, ale nie kazdy den :wink: moji rodicia by mi aj radi pomahali, len su 200km odo mna :frowning2: .
18. zář 2009 ve 13:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak mne rodicia pomahaju viac ako na 100%,chodia kazdodenne vozit uz od malicka ci prsalo,snezilo.vzdy pomozu.a svokrovci ti tiez pomozu,ked bude Matko vacsi,oni si netrufnu na take male babo,ale zas ked sme tam,stale sa s nim hraju :slight_smile:
18. zář 2009 ve 13:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
pindruska: to je síla teda!
18. zář 2009 ve 13:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Za 24 hodin jsem chtěla napsat.
Měli jsme potíže s bříškem a malý mi enspal ani v noci ani přes den, byla jsme vyřízená, denně hubla a stejně je to netrklo.

zuzula: to je super. :wink:
18. zář 2009 ve 13:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
noo...moja mama na to moc nie je...aj ona aj svokra byvaju 300 km od nas, ale ked raz za mesiac prideme, tak po hodinke ma malej dost...mala je strasne sidlo, ju otravuje ze za nou musi stale behat..vravi mi ze ona nevladze a ze uz ma zapalene zily z toho ako ju nosi (asi tak minutu denne)..a radsej nebudem pisat co vsetko navymyslala uz...je tu vela schodov ja ju znesiem vynesiem denne aj 20-krat...a niekedy vobec nedava pozor..necha cajnik s horucim cajom tak ze mi ho mala moze stiahnut rovno na seba..tak sa uz aj bojim niekedy jej ju nechat. mala v noci nespi poriadne takze nie som o nic viac vyspata a svieza ako ona aj ked chodi do prace.. niekedy mi je z toho dost smutno....no ale co sa cudujem, ja som bola od 4.mesiaca s babkou, tak sa nemala kde naucit starostlivosti o rocne dieta :unamused: to moja babka co ma 84 rokov mi pomoze viac aj ked do schodov ju samozrejme nevynesie... a moj otec este tiez trosku...dost ma to mrzi ze je to tak... :confounded:
aj svokra robi, ale ta ide v pohode kocikovat, vzala by malu aj na cely den len este to nejde, stale kojime...ale fakt mam pocit ze jej to vobec nevadi...aj to nieco ako tak citam.
18. zář 2009 ve 13:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mikulko, vím přesně co myslíš a úplně tě chápu. Nedovedu si představit, že bych bydlela s našimi v jednom domě a oni mi nenabídli pomoc :wink: A pokud by moje mami vařila pro ně, automaticky by mi také nabídla nebo bychom se střídali, to je jisté. Alespoň naše rodina takto funguje, dost si pomáháme, bydlíme velmi blízko sebe a já jsem tomu ráda, je to velká úleva mít oporu a pomoc po ruce :wink:
18. zář 2009 ve 13:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
no ja neviem, môj otec tiež býva v byte o poschodie vyššie ako my, ako občas nám niečo donesie, ale to skôr ovocie a tak, čo by sám nezjedol a zbytočne by sa mu pokazilo...ked on navarí niečoho veľa, nás zavolá, ked my navaríme niečoho veľa, zavoláme jeho na obed/večeru...ale neviem prečo by som mala brať automaticky, že som unavená, ideme k nemu jesť... :unamused: alebo očakávať, že ekd býva nad nami, tak nám bude viac pomáhať, ako keby býval na inom sídlisku/ v inom meste...
sám s malou mi bol von raz, ked som mala 40tku horúčky tri dni v kuse...je fakt,že sa tak správa ku všetkým vnúčatám, ale vyčítať mu to by ma asi nenapadlo...možno je to aj tým, že aj ako môj otec bol rovnaký ako je teraz dedo...
18. zář 2009 ve 13:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak my máme jen jednu babi a dědu a to mé rodiče.....bai když může tak pomůže a ráda,teď když mám dvě cácorky,tak už ne na tak dlouho,protože jsou obě šílené čísla :sweat_smile: ,ale to vůbec nevadí,ale já je tam ani moc často nedávám,ctím to že sou v důchodu a jezdí na chatu nebo prostě někam na výlety a užívají si .....ale když sami chtějí tak bych byla blázen kdybych jim holky nedala :grinning:
18. zář 2009 ve 13:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak moji rodičia pomáhajú dosť, po pôrode sa snažili, mama mi posielala jedlo /aj MM/, aby som sa nevyčerpávala po cisárskom, mala som zápal prsníkov horúčky 40, tak mama mi prišla aj pomôcť s malým

teraz veľmi nechodia, lebo majú trochu napätý vzťah s MM, ale skoro každý deň chodíme na prechádzku a zastavíme sa na 1-2 hodinky, keď nechodíme, tak už vyvolávajú kde sme
možno je to aj tým, že je to prvé vnúča
ak potrebujem ísť na nákup, postrážia ho, otec so mnou chodí aj na poradne, lebo manžel pracuje
tiež mu čo to kúpia, aj keď sú v dôchodku

svokor zas veľmi nechodí, tak raz za dva tri týždne, oženil sa druhýkrát, tak tam nejaká pomoc nehrozí, ani darčeky žiadne, a to pracuje, ale to ani nečakám
podotýkam, že bývame všetci v jednej dedine

mikulka, skús ich naozaj poprosiť, ale mne to príde divné, lebo ja sa našich ani nepýtam, resp. spýtam sa, ale je to samozrejmé, napr. keď som veľmi unavená, mávam migrény, nejako dôjdem k nim a oni ma pošlú spať aspoň na hodinku a s malým sa vytešujú, prinesú mi ho na kojenie a ďalej sa hrajkajú
máte ináč dobrý vzťah s rodičmi? lebo keď si im ty pomáhala, tak aspoň niekedy by mohli pomôcť, nepočítam keď ideš k lekárovi alebo tak
18. zář 2009 ve 13:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak mne nepomaha nikto, :wink: len moj manzel.. aj teraz som chora a nema kto... :unamused: no co uz..
18. zář 2009 ve 13:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
No ja bývam s rodičmi v jednom dome.Máme spoločnú kuchynu,aj obývačku.Malého kedykoľvek postrážia,ked chceme s mužom cez víkend trošku vyraziť,tak v pohode,ked plače tak zavolajú a my sme do 5 minút doma.Varenie je tiež v poho,cez týžden ja polievku,druhý obed z mrazáku,alebo ked niečo zložitejšie tak uvarí mama,kedže je kuchárka.V nedelu varí mama a my jej pomáhame,naobedujeme sa a ja s mužom upracem a tak.Máme to rozdelené.Mama pomáha aj sestre s deťmi,takže sa nemáme na čo sťažovať.
Veľmi mi pomáhajú.Malý bol nebol ako bábätko kamarát so spánkom,cez noc do kočíka a celú noc som ho z postele kývala.No ráno dolámaná,kedže mám problémy s migrénou a krčnou chrbticou,bolí ma hlava častejši,ale naši pomohli.V pohode ho vezmú na prechádzku,alebo ho môj otec,vezme na dvor a spolu pracujú
Nazazlievam mikulke,že by niekedy potrebovala ich pomoc.Tak isto si myslím,že aj to dieťa potrebuje starých rodičov.mikulke nepomôžu a ako písala,prídu vtedy ked si ona sadne.
Mikulka držím palce :wink:
18. zář 2009 ve 13:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Moji rodiče taky nebydlí daleko od nás a jak dřív vždycky vykřikovali, že žádné dítě hlídat nebudou, ať s tím nikdo nepočítá, tak teď jsou super babi s dědou. Malou si vemou, když potřebujeme. Ještě studuju, tak se kolikrát ptají, jak to budu potřebovat zařídil kvůli škole. Nechci toho zneužívat, ale už zase vidim, jak je malá na ně zvyklá a oni se na ní taky těší.
Na druhou stranu ještě oba chodí do práce a vím, že mají dost činností kolem baráku a svých zájmů. Ale cítím, že nám chtějí dost pomoc a je to fakt důležitý (myslim ten pocit) :wink: .
U manželových rodičů je to trochu složitější. Ty neustále hlídají synovce a nejsou už nejmladší, tak naší malou si vzali tak třikrát. Taky se třeba nabízejí, že by pohlídali, ale to neberu váždně... hodně se o tom mluví a plánuje a pak skutek utek :stuck_out_tongue_closed_eyes: :grinning: .
18. zář 2009 ve 14:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
My máme oboje rodiče zhruba stejně daleko..asi 15km a mnohem víc nám pomáhají naši :wink: 1-2x týdně tam jezdíme, manžel má práci v Praze, tak tam občas přespává a mě se nechce být s malou doma, když u babičky má zahradu, bazén, houpačku,... a naši si jí moc rádi užijou a já si odpočinu :dizzy_face: Malá je tam štastná :dizzy_face: Pomáhají i finančně :wink: Když jedou na velký nákup do Makra...koupí plíny, Nutrilon,...Jednou za půl roku přidají na oblečení, v průběhu roku taky pořád něco kupují :slight_smile: Někdy je mi až trapně, pže manžel vydělává dost, ale když to vnučce chtějí dát, tak jim to neberu :wink: Občas mamka něco uvaří, upeče a doveze mi to a ovoce ze zahrady máme taky pořád nějaký :wink: Fakt mi pomáhají moc a jsem jim za to vděčná :dizzy_face:

Tchýně s tchánem si berou malou tak 1x za 14 dní na 2 hodiny v neděli ven..tot vše :unamused: ale je to jejich věc
18. zář 2009 ve 14:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
tiez si myslim, ked potrebujes pomoc, tak ich o to poziadaj. mozno maju rodicia pocit, ze ked neziadas, tak pomoc nepotrebujes.
ja ked potrebujem pomoc, tak mi pomoze aj mama aj svokra, len musia presne vediet co potrebujem, nestaci sa len stazovat, ze nestiham, ze som unavena... to beru tak, ze sa potrebujem o tom porozpravat, a nevedia z toho posudit, aku konkretnu pomoc potrebujem.
18. zář 2009 ve 14:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte tak my momentalne byvame s mojou maminou a môžem povedať že nikdy nebol problem velmi mi pomaha a hlavne pri uspavani čo je u nas velky problem niekedy synčeka uspava na rukach to ma ide vždy roztrhnuť ked to vidim no ona si neda povedat ona tie vnučata lubi viac ako mna ved sa to aj tak hovori :grinning:
18. zář 2009 ve 14:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja zijem v zahranici a na vsetko som uplne sama :wink:
18. zář 2009 v 15:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky

já vás teda nechci naštvat ale myslíte si že je to automatická povinnost našich rodičů pomáhat nám dětem?a dokdy jako?kdy budeme natolik zralý,dospělý,svépravný aby jsme byli schopni a ochotni postarat se o sebe,své problémy,závazky atd.sami? :confused:
myslíte že oni problémy nemají-jak vztahové,pracovní,zdravotní.....oni nemají nárok odpočívat,žít si jak chtějí,plácat se ve svým volnu jak a kde chtějí????
pokuste se to otočit i z té jejich strany-vím že můj názor tady bude značne nepopulární ale já to vnímám takhle
samozřejme by jsme byla ráda kdyby mi někdy máma nebo tchýne uvařila,napekla,šla na procházku s kočárkem....ale musí jí to napadnout samu,musí sama chtít.....a nikdy by mne nenapadlo to jim vyčítat
na postaraní o své vlastní deti jsme tady my-néééé babičky,dedečkové---myslím že oni jsou jen pomáhajicí element-občas a o své vlastní vůli,naučit je to co sami neznáme,ukázat to co my neumíme,tajne něco podstrčit ale jen kdy oni chtějí.....
jsem slovenka ale žiju v čechách tím pádem moje mamka padá,a tchánovci žijou svůj život ano jednou týdně přijedou na chvíli...na kafe-žádný extra zájem,ješte nevozili,nic jim nekupujou.....chodí večer...
mám 9 měs.dvojčata a jsem na ně uplne sama-ale i kdyby jsme padala na držku ,byla na pokraji sil tak bych nevyčítala,neprosíkovala....jsou to moje deti a tím že žiju na druhé strane druhé republiky mne ani nenapadne fnukat.
18. zář 2009 ve 20:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja byvam s rodicmi v jednom doma ,mam sama poschodie no aj tak sme deno denne spolu a pomahame si navzajom.vekmi mi pomohla priatelova mama ked bola s marekom vyse roka a ja som mohla pracovat :slight_smile: .povinnost to urcite nieje ,no aj ja budem svojim detom pomahat ako sa len bude dat ved su moje :grinning:
18. zář 2009 ve 20:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Fanys, dovolím si s tebou nesúhlasit. Podla mňa by si v rámci rodiny mali pomáhať. Mladé rodiny potrebujú najvačšiu pomoc pokial sú deti malé a starí rodičia budú predsa raz tiež potrebovat pomoc a čo tiež sa majú postarať sami o seba, však su dospelí? Normálne vztahy sú také ked si navzájom pomáhajú vtedy ked to ten druhý najviac potrebuje.
18. zář 2009 ve 21:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já si teda nemyslím, že je to povinnost rodičů, nám pomáhat :wink: ale jsem jim za to vděčná :dizzy_face: já jim taky pomáhám, jak to jde :wink: ted jedou na 14 dní na dovolenou, tak budu hlídat dům, psy,...prostě rodina by si měla pomáhat, já jsem tak vychovaná :wink: A jsem ráda, že se na ně můžu spolehnout..jako šlo by to i bez nich, ale takhle je to lepší, jak pro mě, tak pro malou, ale i pro ně..je to jejich jediné vnouče
18. zář 2009 ve 21:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Fanys, myslim, ze v dobre fungujucej rodine si pomahaju jeden druhemu... nie je to povinnost, ale samozrejmost.
Inak, obdivujem ta, ze pri dvojcatkach to zvladas sama. Ja si to neviem predstavit bez pomoci :wink:
18. zář 2009 ve 21:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
já také bydlím s mamkou.Jsem ráda,že mi s Kubíkem pomůže :slight_smile: Když si potřebuji něco zařídit ,tak odcházím v době Kubíkova odpoledního spánku+-,aby mamka měla co nejméně starostí :wink:
Rodina si má pomáhat :wink:
Jsem za mamku vděčná,je to Kubíkův jedinej prarodič ,kterého máme :pensive:
18. zář 2009 ve 21:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Fanys, také si nemyslím, že je to automatická povinnost, nicméně když vzájemná pomoc v rodině funguje oboustranně, tak je to dobře. Souhlasím, že to musí vycházet z člověka samého a nedá s k tomu nutit, nicméně takovéto úvahy jsou myslím zbytečné v rodinách, kde se k tomu výchovou směřovalo. V naší rodině je naprosto samozřejmé a "automatické" navzájem si pomáhat. Nemluvíme o tom, nezdůrazňuje me to, nevykládáme to na potkání, jací jsme obětaví, prostě tak konáme :wink: Takže když jsem musela po amniocentéze ležet a partner byl celé dny v práci, tak moje mami ke mně chodila s kastrůlky, stejně tak první týdny, když se malá narodila. Mami to dělala naprosto samozřejmě a já to naprosto samozřejmě přijímala, protože vím, že to pro mě a malou udělat chtěla. Absolutně se za to nestydím, protože totéž jednou udělám pro ní a mého otce já, a že stejně tak budu pomáhat své dceři i v dospělosti, pokud jí bude potřebovat a bude o ní stát :wink: A klidně kvůli tomu přejedu celou republiku :wink:
18. zář 2009 ve 21:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Trochu mi přijde, že někdy chceme po rodičích víc než po manželovi a tím pádem otci dítěte. Když padám na hubu,tak čekám, že mi ulehčí manžel,když chci jít nakupovat oblečky postárá se manžel, respektive od něj mi to přijde samozřejmost a od rodičů, že je to fajn,ale né povinnost....
18. zář 2009 ve 21:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky přesně, je to jen o výchově. A tak se my chováme ke svým rodičům, tak se jednou budou naše děti chovat k nám. Takže je dobře, když naše děti vidí, že je rodina soudržná, že si navzájem pomáhá.
18. zář 2009 ve 21:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
marti,krasne jsi to napsala :dizzy_face: . ve vsem s tebou souhlasim :slight_smile:
u nas si taky pomahame vzajemne, nemusime se o tu pomoct prosit, nikde o tom nemluvime. delame to pro sebe radi :dizzy_face:
18. zář 2009 ve 21:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek