Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Přesunout dítko do dět. pokoje s příchodem sourozence?

kvetinka84
28. srp 2014

Potřebovala bych poradit. Máme 2letého syna a čekáme druhé mimčo. Syn s námi spí v ložnici s námi v posteli. Všem nám to vyhovuje. Bojím se, ale že s příchodem sourozence bude po nocích rušno a miminko bude syna budit. Řekli jsme si tedy s manželem, že syna přesuneme do velké postele v dětském pokojíčku s tím, že tam manžel bude spát s ním. Syn ale velmi pláče a nechce tam být a uklidní se, až když ho pustíme do ložnice. Nechci ho trápit, bojím se, aby to nebral tak, že ho odstrkuji, že jeho jsem vystěhovala z ložnice pryč a přinesu si tam miminko. Manžel řekl, že zůstaneme všichni v ložnici a když miminko bude plakat a syn se nevyspí, sám pochopí, že v pokojíčku mu bude líp a půjde tam dobrovolně bez scén. Myslíte, že je to správná technika? Nebo byste na spaní v dětském pokoji trvali už teď a doufali, že si časem zvykne

latkovkybrno
30. srp 2014

@ilonne
@nasekuratko Víte ono te nelze tak nějak praktikovat na všechno, ten samostatný přístup apod. Já jsem třeba velmi proto, aby dítě mělo hranice a mantinely. Velmi nemám ráda, když si ze mě dělá cvičenou opičku nad rámec než je nutné a když chce, abych plnila jeho přání, která jsou podle mě za hranicí toho, co je v pořádku (např abych ho nakrmile jídlem, které už měsíce v pohodě sám jí jen proto, že se mu zrovna nechce nebo tak). Takže jsem poměrně přísná máma a syn často slýchá, že tohle se nesmí a nedělá, toto se mi nelíbí apod. Na druhou stranu jsem zastánce neomezeného citu a lásky. Nikdy mu neodmítnu pofoukat bolístku, i kdyby to byla prkotina a nikdy ode mě neuslyší, když se bouchne nebo tak "Ale no tak, vždyť to nic není, to přece nemůže tak bolet" atd. V noci, když potřebuje obejmout, vstanu někdy i 10krát.. někdy pak zase měsíc nechce.. Tak si myslím, že každý tohle vnímá jinak. Pohled na rodičovství, míru citu, empatie, vedení k samostatnosti.. vždycky je to tak hrozně subjektivní, že asi žádné diskuze nemohou vést k jednoznačnému závěru "Toto je ten správný směr a žádný jiný"

nasekuratko
30. srp 2014

@latkovkybrno super přístup 😉 Taky se se starším synem na všem domluvíme. Taky za náma občas umí k ránu přijít a dospat do rána s náma. Když spí hezky, tak to ani nevnímáme, že přišel za náma. Ale když má divoké spaní, taky ho dáme zpátky do pokojíčku a nijak neprotestuje. Je to o kompromisu, aby všichni byli spokojení a všichni byli vyspaní. Tak to má být. Akorát my teda máme pokojíček pro kluky extra. Ale u nás to probíhalo tak, že jakmile jsme je dali z ložnice pryč, tak spí o 100% líp-jak mladší, tak i starší. Možná chrápeme a rušíme je, nebo nevím... 😅 😀

tarra27
30. srp 2014

@nasekuratko heled, ale to že spí v posteli neznamená, že nemá pravidla ani řád....já si myslím, že děti musí vědět co smí a co ne, že mají mít nějaký řád a rytmus, ale zase ne na sílu...já si mysím, že svoje dvě holky vychováváme benevolentně, ale nenechám je neposlechnout třeba na ulici, aby mi utíkaly přes cestu apod...
hodně věcí dítě odkuká, řekla bych, že většinu...pokud jsou na sebe doma všichni hodní a v pohodě, většinou je taky hodné a v pohodě, jen to občas zkusí...a rodič mu to vysvětlí, když to nezabere jednou, podruhé...tak to pak řeší dál....

já taky nejsem proto, aby dítě rozkazovalo, panovalo a všichni skákali, jak ono diktuje...už jsem to někde psala, jedno bylo zlé na naši dceru a rodiče jen párkrát prnesli, že je malé, že z toho nemá rozum a jemu řekli pokojně pokojně...to narovinu, kdyby moje decko bylo zlé, tak mu řeknu rázně jednou max dvakrát a pak ho odvedu za dveře, dostane na zadek a hotovo...a samo že se musí omluvit děcku....

jsou věci, které se nemohou přehlížet....

ale jako tragedie, že někdo nedá hranice při spaní, na tom není podle mě nic strašného....možná to někomu nevadí, aby jeho dítě spalo vedle v pokoji samo, mě prostě nepřijde přirozené...ale když už je zvyklé od mala a nikdy mu to nevadilo, OK, jejich věc...ale když pak brečí, matky je nechávají vyřvat, to je jiná...

a taky já to beru jako pěkný vztah, když spíme spolu....v puberte s náma spát chtít nebudou 🙂))) a zase děcko nemá být jak na intru, nebo v domově, kde panují jasná pravidla, kde je jakoby chladno....a to nemyslím, že u vás je....neznám tebe....

🙂

tak se mějte krásně a všechny děti at jsou spokojené a hlavně at cítí, jak moc je jako jejich mámy milujeme 🙂)

latkovkybrno
30. srp 2014

@nasekuratko Vždyť jo, přesně to si myslím, že je důležité, aby obě strany - rodiče i děti - byly v pohodě. Pochopitelně něco jiného je maličkaté miminko, to ještě moc nechápe, že i máma má nějaké potřeby, ale kolem 1,5-2roku si myslím, tedy soudím dle našeho syna, že to už dítko chápe naprosto bez problému a ví, že i máma může být unavená, nemocná apod.
Mimochodem - sama nechápu, že náš syn s námi ještě chce spát - manžel má křivou nosní přepážku a DĚSNĚ, ale fakt šíííleně chrápe - každou noc, celou noc... Někdy si děláme legraci, že si mě vzal, protože jsem jediná, kdo u toho umí spát.. 🙂 🙂 🙂

nasekuratko
30. srp 2014

@latkovkybrno ale my taky neřekly, že tohle pro své děti neděláme 😉 Jen prostě tvrdíme, že se dá mimčo naučit spinkat v postýlce bez násilí a nějakých drastických technik, ale naopak uplně pohodově. Samozřejmě pokud to tak ta maminka chce, stojí si za svým a učí tak miminko odmalička. A za to jsme málem byly ukamenované. 😀
Já taky moje děti kdykoliv obejmu, kdykoliv pohladím a vstávala jsem i víckrát jak 10x za noc a to v kuse několik měsíců, denně několikrát svým klukům říkám, jak moc je miluju a v čem všem jsou úžasní a šikovní apod.
Jen proto, že nespím s dětma v pokoji, to neznamená, že jsem krkavčí matka. Naopak, miluju svoje děti nade všechno.
Jen prostě znám maminky, které spí s dětma v posteli, hrají si na super matky a přes den se dětem nevěnují, každý víkend je šupnou babičkám, slovně je ponižují, zesměšňují, neobejmou je apod. A tady z té diskuze vyznívá, že tohle by měla být dobrá matka, protože s dětma spí. Proto jsem na tuto diskuzi reagovala. Ale také jsem jasně napsala, že respektuju každého přístup a postup. Je to prostě na každém, jak si to doma zařídí.
@tarra27

nasekuratko
30. srp 2014

@latkovkybrno to mi něco připomíná... manžel pracoval s kolegou v zahraničí a tam spali ve stejném pokoji. A kolega prohlásil, že musím být hluchá, pokud se s ním vyspím. 😀 Ale já ho fakt neslyším. Jsem naprogramovaná na děti a na manžela holt nereaguju. 😀

latkovkybrno
30. srp 2014

@nasekuratko Ano, přiznám se, že extra pečlivě jsem to nečetla, jsem na ATB a jsem nějaká utlumená. Víš já na to společné spaní mám názor všelijaký, ale hlavně - že nikomu cizímu do toho nic není. Osobně řeknu jednu věc - nerozumím maličkým miminkům, co spí samy v pokojíku. Ale nikdy bych tu maminku neodsuzovala. NIKDY, jen za sebe mohu říct, že novorozenec v pokojíčku je prostě něco, co nechápu - proč je sám apod. Zbytek je mi fuk. Klidně, ať spolu spí i když je dětem 10let a nebo odděleně od roka. Jak jsme si už napsala - hlavně, ať jsou všichni v pohodě, jak rodiče, tak děti.
Btw - já spávala s našima do svých 4 let 😀 Prej se mě nemohli zbavit.

latkovkybrno
30. srp 2014

@nasekuratko My když jsme spolu začali s mužem chodit, tak mi jeho spolubydlící říkal "Ježiši...ty to nevíš asi.. no počkej, však uvidíš..." A já jsem si říkala proboha, co to bude za úchylku nebo co... a pak jsem z něj vypáčila, že chrápe 😀

nasekuratko
30. srp 2014

@latkovkybrno nevím, jestli to bylo myšlené na mě, ale ani jeden z mých kluků nespali odmalička sami v pokojíčku. Spali ve své postýlce vedle mojí postele. A oba dva do 9-10 měsíců, potom šli do svého pokojíčku. U staršího to bylo proto, že jsme se stěhovali na nový byt a já chtěla zkusit, jestli se mu v pokojíčku bude líbit. Byl nadšený a spal jak dudek.
A u mladšího proto, že jsem mezi nima nechtěla dělat rozdíly, chtěla jsem, ať mají oba stejná pravidla. Bála jsem se toho, ale mladší byl z toho nadšený, že vidí Sebíka, ráno za ním Sebík vleze do postýlky a hrají si, pusinkují apod. a jsou oba spokojení.
I když je to samozřejmě složitější a musím běhat v noci do pokojíčku, tak jsem za to ráda.
Ale maličké miminko bych zvlášť do pokojíčku nedala, umřela bych strachy. 😅

anetka1701
30. srp 2014

Nemám sílu číst diskusi - četla jsem jen začátek :o) U nás byla starší zvyklá bez problému spát sama v pokoji, s příchodem ségry to netrvalo dlouho a měli jsme je v posteli obě :oD nakonec to dopadlo tak, že jsme měli chvíli její postel v ložnici a ségru u nás, ale to jsem nevydržela a vypakovala je obě do společného pokoje - asi od 3m mladší dcerky :oD No a světe div se, starší spí jak dudek a nevzbudí jí ani v noci ječící miminko... Takže pokud jde o mně, jestli vám společné spaní vyhovuje, tak bych na tom nic neměnila a nechala to tak jak to je - a ono to nějak dopadne :o)

latkovkybrno
30. srp 2014

@nasekuratko Nene, to nebylo myšleno na vás s těmi miminky. To bylo obecně k tématu spaní s dětmi či bez.

latkovkybrno
30. srp 2014

@anetka1701 Přesně - "Takže pokud jde o mně, jestli vám společné spaní vyhovuje, tak bych na tom nic neměnila a nechala to tak jak to je - a ono to nějak dopadne :o)" 😀 Jako ostatně většinou, když jde o děti 🙂

anetka1701
30. srp 2014

@latkovkybrno aneb jak já vždycky říkám, katastrofy řeším jednu po druhé tak jak přicházejí :oD S novým členem domácnosti bude tolik změn a drobných problémů, že to spaní považuju za ten nejmenší, no :oD Já taky nečekala, že se nám do postele nasáčkuje jednička a odmítne jí opustit, ale člověk míní... :oD

ladik1
4. zář 2014

My od sebe máme děti 23 měsíců... asi dva měsíce před narozením holčičky jsme synovi dodělali pokojíček, sám si vybral postýlku a byl tak hrdý, že má svoje království, že tam hned první den šel spát dobrovolně sám... musela jsem ho sice dýl uspávat, ale bylo to bez pláče... prostě jsme mu vysvětlili, že se má, že má tak krásnej pokojíček, a on si to užíval... malé je teď 1,5 roku, spí tam už spolu a jsou maximálně spokojeni... před spaním na sebe dělají fóry a provokují se, jsou lotři... je fakt, že syn poměrně pravidelně v noci chodívá k nám do ložnice (když se vzbudí na čůrání, tak cestou ze záchodu jde k nám...), ale když nemám náladu, tak ho odvedu k němu, uložím ho, 2, 3 minutky hladím a spí u sebe až do rána 😉

kvetinka84
autor
5. zář 2014

@betelgeuzz
@ilonne
@petronelka20
@tarra27
Já jsem si o Estivillově metodě dost přečetla, ale opravdu si to neumím představit, prostě tu dobu mezi intervaly, kdy za ním mám jít ho tam podle mě nechávám vyřvat, no a když bych ho tam nechala a čekala v obýváku než tam mám jít, tak bych ho tam musela zamknout, protože si umí otevřít a nevím, jak jinak bych mu zabránila, aby za mnou nepřišel, případně si nešel lehnout do ložnice.
Já ho chci přemístit bez pláče.

@janinek
Do ložnice se nám 3 velké postele a k tomu postýlka vejdou, bude to od zdi ke zdi, ale vejdeme se. Jo pokud mu nerostou zuby, tak spí celou noc, max. se vzbudí, že chce napít čaje a spí dál. Jednu velkou postel máme i v dětském pokoji, ale na tu se odmítá jen podívat, natož aby i na ní dobrovolně lehnul

@nasekuratko
Tak já se ho také snažím naučit samostatnosti, ve 2 letech se sám nají, svleče (obléct zatím nezvládne), obuje a zuje boty (nezaváže), vleze a vyleze z vany, sejde i vyjde schody, vleze sám v autě do sedačky, umí pít z hrnku atd. Spí ve své velké posteli, ale má jí v ložnici. Má tu postel rád, těší se do ní, po koupání křičí jdu hají a běží si do ní lehnout.

@marcinek
my jsme právě pokojík udělali, ještě když jsem byla poprvé těhotná, má tam skříně s oblečením, postel, přebalovák, hračky, ale slouží nám jako hrací místnost, na spaní nechce. Takže překvápko nepřichází v úvahu, když už je pokojík hotový

kvetinka84
autor
5. zář 2014

@takarazestinusakur Ale my máme v ložnici přidanou k letišti ještě jednu postel, takže 3 postele vedle sebe a každý máme svůj prostor, pro mimčo k tomu našemu trojletišti přirazím postýlku. Vejde se nám to vedle sebe, bude to od zdi ke zdi ale vejde se. Nemám v plánu si brát miminko k sobě do postele, nebrala jsem si ani syna, ten spal do roka a půl ve své postýlce, jenže pak mu začaly růst stoličky a hrozně vyváděl, horečky, průjmy, trvalo to 2 měsíce a to jsem nevydržela a vzala si ho k sobě do postele. No a už zpátky do postýlky nechtěl, tak jsme mu k našemu letišti přidali velkou postel a jsme spokojení. Takže mimčo plánuju určitě do postýlky

kvetinka84
autor
5. zář 2014

@latkovkybrno moc díky za názor, moc se mi líbí tvůj přístup a asi se také tak zařídíme, prostě budou v ložnici 3 velké postele plus postýlka, když bude mimčo staršího syna budit, věřím, že mu dojde bez násilného přemísťování, že mu v pokojíčku bude lépe a bude tam chtít dobrovolně, pokud ne, přestěhujeme potom obě děti naráz, když půjdou obě najednou z ložnice, nemůžou na sebe žárlit, že jeden by byl u maminky a druhý ne a když nebudou v pokojíčku sami, bude jim tam lépe

petronelka20
5. zář 2014

@kvetinka84 Ja osobne jsem proti jakykoli vyrvavaci metode a nikdo mi nevysvetli, ze je to pro dite dobre, dle meho nazoru mu to skodi, bud se to projevi hned nebo v pozdejsim veku. Mala spi v pokojicku sama uz tyden, sice za ni 2krat az 5krat v noci chodim (poprve tak dve hodinky po probuzeni, vola me, ze chce curat, pak kolem 5 az 6, ze chce stavu, v noci pije vodu a pokud ma rusnejsi noc, tak se vzbudi a chce utisit), predtim jsem tam s ni tyden spala, nez si zvykla a pak i tam nechala samotnou, spi tam jak odpoledne, tak vecer, usiname v objeti, v noci, kdyz se vzbudi, tak neplace, jen vola mamiiii, mamiiii, rano si me taky zavola nebo jde naproti. Jsem na ni hrda a asi jsem to snasela hur nez ona, ja si narozdil od ni pobrecela 😀

kvetinka84
autor
5. zář 2014

@nasekuratko
@ivular
@ilonne
@latkovkybrno
Nechtěla jsem, aby se ta debata takto zvrtla. Proboha nic přece není černo bílé, nedá se říct, že matka, která dá dítě do dětského pokoje nerespektuje jeho potřeby, je špatná matka, stejně jako se nedá říct, že ta matka, která má dítě v ložnici je benevolentní a nechá si dítě šlapat po hlavě. Dítě je každé jiné, jedno je samostatné, upřednostní soukromí a samotu, jiné vyhledává neustále něčí blízkost, hodně se mazlí, často přijde, že chce obejmout, bojí se samoty. Správná matka je podle mě ta, která správně pozná povahu a potřeby svého dítěte a podle toho se zařídí, aby byli oba spokojení a obešlo se to bez řevu. Mám syna u sebe v ložnici, ale přesto má pevné mantinely a myslím si, že jsem důsledná, umí zdravit, děkovat, snažím se ho naučit správnému stolování, nikde mi neutíká, neválí se mi po zemi, trvám na poslušnosti, pokud neposlechne, dostane přes ruku, nebo přes zadek. Ale když vyžaduje moji přítomnost, jsem u něj, když chce pochovat, třeba i jen tak, tak ho pochovám a pomazlím.
Chtěla jsem prostě jen znát názor na to, jestli je reálné spát v ložnici ve čtyřech, aniž by jsme se vzájemně budili, jestli je dobré vystěhovat syna z ložnice, aby to nebral jako křivdu, když se narodí sourozenec a my budeme všichni 3 v ložnici, aby si nepřišel v pokojíčku odstrčený atd.

veruska007
5. zář 2014

@kvetinka84 Už jsem Ti psala. Z vlastní zkušenosti je reálné spát ve 4 v ložnici a nerušit se 😉. On si řekne, až bude chtít sám. Třeba se pak ozve, že ho ruší miminko a chtěl by mít svůj pokojíček... nech to uzrát 😎

kvetinka84
autor
5. zář 2014

@veruska007 moc děkuji za podporu, že to tak jde. omlouvám se, že jsem neodpověděla, ale příspěvků se sešlo hodně, vše jsem poctivě přečetla, ale v odpovědích už jsem asi tak důsledná nebyla

veruska007
5. zář 2014

@kvetinka84 V pohodě. Dnes je problém, že se všechno moc řeší a člověk potom přestává věřit vlastní intuici 😉. Nechala bych to na malým. Však přestěhovat se může kdykoli. Pokud ho bude mimčo budit, přijde s tím sám. A když ne, tak spolu zůstanete všichni, dokud se nepřestěhují oba dva.

martella
5. zář 2014

Budu resit za chvili to same a jsem taky zvedava jak to bude, ale malou rozhodne presouvat nebudu, leda ze by chtela sama. Ja sama bez manzela usinam tezko, rada se tulim i v noci a miluju ten pocit bezpečí. A proc bych o to mela chtit pripravit sve dite? Ja sama spala s rodici v posteli dlouho a mamka do ted tvrdi, že to byly uzasne chvíle a samostatna jsem az dost. Navic, kdyz si mala da v noci ke me dupu do klina tak nechapu jak se o to nekdo muze dobrovolne pripravit.

ilonne
6. zář 2014

@kvetinka84 Jj, mas pravdu. Ostatne kdyby nebyl kazdy individualni osobnost a fungoval na vsechny jeden recept, byla by to nuda.