Rozmazlené dítě kvůli nemocem
Pěkný den,
jdu se zeptat na názor, jestli jde nějak bojovat s rozmazleností u dítěte, co často marodí. Synovi je 2,5 roku a je to ukázkový rozcapenec, i když se snažím, co to jde. Bohužel jak je nemocný, tak povolíme různé věci, "aby spal", "aby pil"... A jak se uzdraví, tak dá vždycky hodně práce, aby se zase všechno srovnalo do normálu.
Kdo jste měli často nemocné děti, nechalo to na výchově nějaké následky, nebo se to časem utřepe a srovná? Nebo nemoci nehrotit a trvat pořád na stejných pravidlech?
@soyevita Jo tak. No pro me naprosto zdrava reakce u mensiho ditete. Fakt kvetu, kdyz slysim z ust ostatnich rodicu: Nebrec, nic se ti nedeje, nic to neni... apod.
Protoze ono se deje. Dite tim jen dostava signal, ze jeho prozivani je pro rodice nic. Smutne. Ja jako dite stravila hodne casu po nemocnicich a vim, co to se mnou udelalo. Starsi deti z toho normalne vyrostly. Takze kdyz se na dcerku neco chysta, nic pred ni netajim. Vysvetlim co, jak a proc, ona se ujisti, ze si muze zakricet a dobre.
Přečetla jsem celou diskuzi a uvažuji,jak je možné,že se nám narodí zdravé děti a pak se bere skoro jako běžné,že jsou pořád nemocné,protože rozhodně to není normální. Zdalipak nám třeba očkováním ty děti a jejich imunitu nezničí?
@babanci Malé děti zhruba do tří měsíců, půlroku věku jsou chráněné imunitně ještě od matky, plné kojení tuto imunitu podporuje. Ovšem vrozená imunita končí právě zhruba v tom půlroce plus v tomto věku už spousta dětí není kojených, dítě musí nadále získávat imunitu zvenčí, a to od začátku.
@tahejhula Určitě je to správné dítěti vysvětlit,co ho čeká a ne mu lhát .Často jsou to nepříjemná vyšetření.Ale občas je mi líto i zdravotníků,byla jsem svědkem plivanců,kousanců a kopanců .Kolikrát musí dítě zalehnout ,aby ho vyšetřili.Často tyto "scény" probíhají jen v přítomnosti rodičů.Je to stres pro všechny jak pro dítě,tak pro rodiče,tak pro zdravotníka.
Proto všem přeji jen zdravé děti
Píšete,co už mají děti všechno za sebou. To mě děsí. Odběry krve,nepamatuji si,že bych někdy v dětství zažila a moje tři děti ani jednou. Natož nějaké větší zásahy a ,nedejbože, nějaké kožní štěpy. To by snad muselo vystrašit každého,i dospělého,natož dítě. Jednou měla moje nejmladší zánět středního ucha a už chtěli brát mandle. To jsme zamítli a dítě ve zdraví vyrostlo. Pakliže bych měla děti nemocné,udělala bych všechno proto,aby nebylo a určitě bych neběhala pro antibiotika ke klasickému lékaři. Mají diagnostických přístrojů a zpravidla ví stejně prd.
A my jsme jako deti byli ockovani tez, takze kdovi, co a jak. 😉
@babanci Moje děti byly kojené a nikdy nemocné až do doby,než nejstarší nastoupila do předškolní školky a pak se to vezlo.Já byla nemocná často,ale zánět středního ucha,záněty horních cest dýchacích,angíny+všechny dětské nemoci jsem brala tak,že je to normální.Od 15let už jsem nebyla prakticky nemocná.Od té doby marodím minimálně,i když děti byly třeba postupně celý měsíc nemocné,nic jsem od nich nechytla,ani střevní chřipky....
@babanci Tak to budte ráda, že jste měla děti zdravé, já mám tři děti, z toho nejstarší marodila hodně málo, dnes už ani neví, co je rýma, nejmladší asi tak normálně jednou za čas, prostřední je nemocná asi od dvou let prakticky stále, kojená rok s půl, nyní je jí 10 let... Otázka je, co znamená udělat vše proto, aby nemusela brát ATB, já mám pocit, že jsem toho vyzkoušela už fakt hodně, co se týká alternativní medicíny, bohužel nic nepomohlo. Možná jeden čas pomohly potravinové doplnky předepsané imunologem, ale já mám stejně pocit, že toto má každé dítě už dané a málokdy se najde něco, co by opravdu zabralo 😉
@babanci u nás to bude rodové. Bohužel jsou věci, se kterými se k doktorovi musí - zánět středního ucha, zápal plic, laryngitida... Hlavně když se to pořád opakuje. To jsou věci, které bych si sama netroufla, protože to může mít dost následky, ale máme hodně dobrou doktorku, která mu nedává ATB, když to není nutné. Kdybych tu napsala, za jakých podmínek ještě nedostává ATB, tak si tu všichni budou klepat na hlavu.
Spíš budu teď řešit alternativně prevenci a budu doufat, že to pomůže.
@tahejhula sice jsme byli očkovaní, ale jak moc? Když si vezmu klasické schéma, tak dítě kolem 4 měsíců má v sobě 6x injekci a Rotavitry (ty jsem nedávala, tak nevím, jestli to jsou 2 nebo 3 dávky, ale vím, že jsou ústně). No a je to proti 6 nemocem + 13 kmenů pneumokoků + x dalších kmenů rotavirů. To by porazilo i dospělého, natož malinké několikailové miminko. A když hodně doktorů dává nejlépe všechno najednou... Ale na očkování se nedá svádět všechno. Bude to všechno se vším - dítě může mít rodové dispozice, pak se k tomu "něco přidá", a dojede to očkování.
@tahejhula teď je povinná sestivakcina. První dávka v 9 týdnech a pak další 3 preockovani. Další není povinné, ale rodiče si nezjistí nic, doktorka oznámí, vychvali a je to. Ja se dokonce dozvěděla, že není povinné, ale jako by bylo a konec debat (nebylo to od doktorky našich dětí). Ale stejně jsem nedala. Kamarádce doktorka vyhrožovala a chtěla podepsat negativní revers.
@billi necetla jsem vsechno, jen par prispevku, nicmene sem ti chtela rict, nech lidi brblat, kdyz je mimco - a to tvuj syn jeste porad je- nemocne, to nejmensi co pro nej mama muze udelat je se snazit mu to zprijemnit. Neboj se ani tech odmen. Jiste, pokud bys po kazde navsteve doktora kupovala nove kolo, asi by to bylo divny, ale takhle... Ja mam podobnou zkusenost, s moji dcerou to zacalo kdyz ji byly dva roky a poprve skolabovala s astmatickym zachvatem. Od te doby si vypestovala neuveritelnou fobii z jehel. Abych ji dostala na odbery, resila jsem to odmenama stejne jako ty. Dnes je ji trinact, a kdyz "jde na jehlu", jak rika, pokazdy si u odberu septa - bude zmrzka, bude zmrzka, bude zmrza....a nakonec to prezije. Jen jsem zvedava, do kolika na tu zmrzku po odberech budeme chodit 🙂
@tahejhula jasně, všechno jde, ale to si musí zjišťovat sami rodiče, doktoři většinou jedou 3+1 v termínu a se vším, co neodpovídá normálu, mají dost často velké problémy.
@mammoth007 moc děkuji za reakci.
Nečetla jsem celou diskuzi, ale mám také hodně nemocného syna. Je už tedy starší - ted má 6, onemocněl v 5 letech. Od dubna nebyl ve školce, velmi časté a dlouhé hospitalizace. Abychom to všechno přežili, měl prakticky všechno na co si ukázal...strašně jsme se snažili každou hospitalizaci přečkat, slibovali odměny s tím, že jak se vrátíme domů,určitě se vše vrátí do starých kolejí. Jenže nemoc stále trvala, hospitalizace pokračovaly.....a já dostala taky obrovský strach, že z něj bude rozmazlený spratek.....čas to ale nepotvrdil. Stále je doma, stále snažíme se mít pevnější hranice a myslím, že následky si to nenese. Neboj se, ted to prostě potřebuje.....