Šli jste do 5. dítěte za ne úplně ideálních podmínek?
Ahoj, je mi 41 a mám 4 děti ve věku 2-12. Žijeme normální život, manžel chodí do práce, já jsem na RD a pracuji z domova na částečný úvazek. Máme všechno co potřebujeme (bydlení, jídlo, oblečení,atd.), ale samozřejmě by se našlo spousta věcí, které bychom chtěli, ale nemáme na ně (dovolená u moře, atd.).Peníze si hodně hlídáme, máme rodinný rozpočet a na větší věci musíme šetřit. Mysleli jsme si, že čtvrtým dítětem končíme, rozdala jsem těhotenské oblečení a oblečky na úplně malé miminko. Ale v poslední době jsme začali s manželem hodně řešit, že bychom chtěli ještě jedno dítě. Ale není to samozřejmě jen tak -- 1) řešíme můj věk, 2) řešíme finance -- už teď peníze hlídáme a nemůžeme si vyskakovat, 3) řešíme bydlení -- teď mají 3 starší děti jeden pokoj a malá spí s námi v ložnici. Máme 3+1. Je tady někdo, kdo šel do pátého (nebo šestého, atd. 🙂 ) dítěte za ne úplně ideálních podmínek?
@lu777 -- moc díky za postřehy -- jsou to opravdu věci ze života, který já sama neznám.
S těma koníčkama to fakt sedí -- já to začala hodně vnímat asi tak během posledního roku, že potřebuju být víc než jen máma. Síce mě to s dětma doma baví, jsem ráda "hospodyňka", ale potřebuju být i něco víc. Proto jsem třeba vděčná za práci -- je to pro mě odreagování, možnost se aspoň trochu propojit nejen s prací, ale i s kolegama. Pracovně funguju částečně v angličtině a jsem ráda, že mám možnost pořád mluvit, i když v menším měřítku. Snažím se sledovat dění okolo sebe, často vedeme s mužem různý debaty...ale je fakt, že některý věci (např. současná hudba) jdou mimo mě.
A čas pro sebe a manžela vnímám jako klíčový -- u nás bohužel není možnost někam spolu vypadnout jen tak (nemáme hlídání), tak se snažíme si dělat "schůzky" aspoň večer -- jen tak být spolu a pokud možno neřešit děti (nebo minimálně). Je těžký si takový chvíle udělat, už jsme dospěli tak daleko, že si to píšeme do kalendáře prostě jako každou jinou aktivitu, která se dodržuje (kroužek, atd.) 😅 Musíme se víc učit ten čas opravdu využít jen pro nás a ne proto, co je zrovna potřeba. Jinak mě občas napadá, jestli si opravdu budeme mít s mužem co říct, až budou jednou děti vělký. Zatím je náš vztah pěkný, hodně se spolu nasmějeme, máme podobný pohled na spoustu věcí, ale samozřejmě to není samo od sebe.
Ještě jednou díky za podněty k přemýšlení 🙂
@lu777 -- u nás byla druhorozená taky hodně náročné dítě, dokonce jsem jí vzala i k psycholožce 😅 Víc lidí mi řeklo, že kdyby jí měly za dceru, tak už další dítě radši nemají (což mě teda hodně zabolelo). Ale postupem času se dost zklidnila, teď má občas výkyvy, ale dá se s ní už domluvit. Holt musela dozrát.
@shine2015 jo tohle dělám taky, že když se nedomluví tak mají utrum 😉
potíž je když to je něco co chci i já, např abysme šli ven, tak tam to pak diktátorsky nařídím a oba jsou naštvaní 😅
@jarniboure jo, jak bude vypadat vztah po dětech, to by mě taky zajímalo 😅
ono ty děti to hooodně vyplní, i citově...
my jsme po krizi zavedli to, že každý rok jedeme spolu někam na týden sami... řešíme to různě, např. tento rok jedno dítě hlídala moje mamka, druhé hlídala manželova maminka (která tu je jen jednou za rok, bydlí na Floridě), ale už je starší, tak jsme měli radši pro ni i příměst. tábor přes den, aby to zvládli spolu.... příští rok doufám, že by mohli už spolu na tábor (bude jim 6 a 8, mladší je dost samostatná).... z toho týdne kdy jsme sami pak žijeme třeba půl roku 😅
jo, to dozrání dělá hodně... u nás oba nároční, každý jinak... ve školce/škole to vidí tak, že náročný je jen starší, ale doma to je spíš opačně... hodně teď pomohlo, když se starší rozečetl a pomaličku jsme se dopracovali k tomu, že mu můžu zadat větší věci - např. šel sám nakoupit, tzn. u něj i poprvé sám přecházet ulici....
každopádně když jsem s dětmi sama jeden na jednoho tak se mi tak v 90 % případů stane, že se to dítě otevře a najednou se dozvídám věci, o kterých když je doma i ten sourozenec a muž, tak nevím....
pro mě je hrozně zajímavé když jsem na kurzu a tam třeba je deset lidí, z toho 5 děti ještě nemá a 5 je má už dospělé nebo mají už vnoučata.... pro mě to je i po těch pár letech relax a zároveň si připadám jak na Marsu...neumím si doma představit ty malé děti 😅 bude to asi jednou velká změna
@jarniboure a to je přesně ono.Pěstovat vztah s manželem .Mít společné zájmy,nejen děti.My taky nemáme babičky na hlídání a starší kluky neúkolujeme.Jen v případě,že potřebujeme někam bez dětí hned nebo to prostě jinak nejde.Máme paní,která kluky hlídá už od jejich roku.Každý pátek .My vyrážíme do kina.divadla,teď v pátek jsme byli se staršíma kukama na večeři 🙂 .
@jarniboure
@lu777
@marton holky my hlidani nemame taky....a s manzelem si pzstime film vecer kdyz spi nebo rano davame kafe....ale reknu vam behem 4apul let 3x tehotna na 9mes proste to citim hlavne ja abych se nu libila a sex atd atd aby se necitil odstrceny a neresili jsme pouze deti....neumim si predstavit dalsi dite....tesim se az po porodu shodim atd....
@shine2015 já jsem ted tehotna a je mi už manžela dost líto, páč od puvodní podoby je to moc a moc daleko, takže taky se hned vrhnu na nápravu.... jo a holky ještě k těm dětem....jediné co bych na více dětech a malém bytě nesnesla....soukromí na sex, protože to musí být i kdyby na chleba nebylo 🙂
@lu777 -- týden sami spolu to je krása 🙂 To věřím, že to pořádně nabije.
@marton -- každý pátek je super. Taky bychom k tomu chtěli směřovat 😅 Zatím teda aspoň pravidelně jednou za týden večer pro nás, i když jen doma. Ale musíme to taky naučit děti -- že to je prostě jen náš čas. Je fakt, že v tomhle máme asi mezery -- naučili jsme děti, že jsme tady pro ně (což je dobře), ale teď jak jsou starší, tak je musíme taky naučit, že i my máme právo na svůj čas a soukromí jen samy dva.
@shine2015 -- na 4 roky slušný záhul 😅
Mluvíš mi z duše -- já nedávno vytáhla předtěhotenskou noční košilku a výraz manžela mi ukázal, že v tomhle na sobě musím zapracovat. Nechci být taková ta usmolená ženská, která nedbá na to, jak vypadá, protože už jsou s manželem přece dlouho.... Já nedávno skončila s kojením, tak se musím přeorientovat na "normální" ženské oblečení 🙂
@jarniboure moje známá říká dětem...zlatíčka jsem vaše do 20hod.,pak je to už můj čas 🙂 .
@marton taky to tak mám... právě jsem je dala spát a to oni ví, že mezi 20. a 6. hodinou funguju jen pokud jsou nemocní nebo mají noční můru...
a večer teda ani nevařím nebo nežehlím, prostě padla a zbytek je na další den....
s mladší to je někdy kříž, nechce jít spát, musela jsem na ni jednu dobu dost natvrdo (už proto, že ona pak není fakt schopná ráno vstát).... prostě bez pardonu v 8 hodin večer...
v létě mezi 8. a 9. hodinou (pokud nejsou zdivočelí - když jsou tak opět v 8 hodin...
na dovolené chodí jak chtějí, takže to vypadá tak, že starší odpadne tak v půl 9 a mladší v 10 hodin natvrdo pošlu 😅
ale ono to je i hodně o tom jak jsou samostatní, já jsem na ně za posl. rok hodně přitvrdila ať se snaží sami (aby si i sami pomohli jeden druhému) a dost se to zlepšilo...
nedávno jsme tu měli tchýňku na několik týdnů a byli jsme s ní se koupat a po asi třech hodinách jsme zjistili, že jediný kdo od nás pořád něco chce je ona 😀
@jarniboure Ahojky, nečetla jsem celou diskuzi, jen pár příspěvků. Chtěla jsem vám jen napsat, že my jsme byli 3 sourozenci, ale naši na nás taky neměli dostatek peněz. V pokojíčku jsme cca do 10 let byli 3, pak se bráchovi udělala v největším pokoji příčka a rozdělili jsme se. Byla jsem v pokoji s mladší sestrou. Do těch 15 let to bylo fajn. Ale pak už to bylo horší. Se ségrou jsme se hádali, každá jsme si přála svoji místnost. Trošku nás mrzelo, že jsme ji neměli. Já se třeba chtěla učit, ona koukat na televizi. Ráda jedla popcorn a já nesnášela tu vůni z toho. Pak jsme se budili, když každá vstávala jinak, nešlo si ráno třeba přispat. Jsou to malichernosti, ale v pubertě to člověk vnímá jinak. Někdy jsem byla smutná, chtělo se mi brečet, měla jsem chuť někam zalézt a být chvíli sama, ale nikdy to nešlo. A to ani nemluvím o čase, kdy jsme si každá našla přítele. V tom vidím negativa. Pozitiva naopak vidím v tom, že já mám na dětství ty nejkrásnější vzpomínky i přesto, že jsme byli chudí. Chodili jsme hodně do lesa, na výlety. Nepotřebovali jsme žádné moře, drahé kroužky. Nevím, proč to dneska každý vnímá jako standart. U moře jsme byli jednou, naše to stálo dost peněz, bylo to úžasný. Ale taky jsem si to zapamatovala jako něco jedinečného. Nepotřebovala bych jezdit každý rok. Když tak nad tím přemýšlím, tak já bych na svým dětství nic neměnila. Vážím si peněz a všeho, co nám naši dali. I bez těch "nadstandartních" věcí. Na VŠ jsme měli možnost jít všichni, mamka šetřila hlavně na sobě. Ono i hodně záleží, jaké jsou vaše děti. My jsme všichni 3 naprosto povahově rozdílný. Brácha naopak ten luxus potřeboval a chtěl. Já byla skromná a vystačím si s málem. Sestra má taky ráda vyšší standart. A to jsme měli stejnou výchovu. Může se stát, že vám to jednou děti vyčtou, budou vám to zazlívat, zvlášť v pubertě. Pak by vás to mohlo mrzet, protože budete a děláte všechno proto, aby byli vaše děti šťastný. Já osobně bych do pátého taky nešla, jedině s velkým baráčkem, zahradou a alespoň nějakou rezervou. Ale obdivuji vás a přeji vám šťastné rozhodnutí. Říká se, že člověk uvnitř nějak cítí, co by mělo být správně. Pokud to tak vnímáte, tak do pátého jděte, přišlo mi, že si to umíte spočítat a berete to s rozumem. Vaše odpovědi se mi líbily. Jen jsem vám chtěla napsat, jak jsem to vnímala já coby dospívající.
@elu
@marton
@lu777
@jarniboure holky ja se dam jakz takz dokupy a zase tehotnim 😃 ovsem ted perlim mam 100kg...coz je hrozny...pry mam pevne brisko oproti jinym...ale celulitidu vsude mi prijde...to jsem nikdy nemela..ale v kazdem tehu jsem nabrala 30...a pak to slo dolu i bez cviceni...a ted uz teda cvicit chci....no mesic musim vydrzet....a manzelovi to pry neva ale me teda jo....on ma rad teda plne tvary a prsa...on je na prsa 🙂)) a 100 mi nikdo netipuje ale vypadam fakt hrozne.... otekle nohy....kulicka....za mesic mam termin...tak uz to nejak dam...a pak uz budu mit splneno a uz budu hubnout a deti porostou.....
Jinak venovat se jeden druhemu i doma musime....a hlavne si myslim nevyhravat a nechat je v klidu....a jinak neumim si predstavit mit deti treba ve vetsim rozmezi....holky si hrajou spolu a maji podobne aktivity...ale rozdil veljy....ale taky se to asi da....
@shine2015 já mám 106, za týden rodím, u prvního jsem taky měla 106 a domu jsem šla s 88 kg...deset dní v nemocnici stres...pak to už dolu nešlo byt jsem kojila jak vztekla....zhubla jsem až po dvou letech, když jsem přestala kojit, nakoupila jsem si krásný hadry, parádila jsem se do práce a ted už mě zase čeká tři roky v teplákách 🙂)))
já taky z porodnice o 6 kg lehčí... ale já nabrala u prvního 7 kg 🙂 (bylo mi hrozně zle do 6. měsíce) a u mladší 12 kg, ale začínala jsem níž....
holky můžu se zeptat mimo téma - nemáte tu někdo zkušenost s přestupem na jinou školu?
řeším přestup a nevím co s tím 😒 okolo mě s tím nikdo nemá zkušenost....
díky 😉
@elu
@shine2015 se holky máte.Těhotenství ,pěkný období 🙂 .Jako už bych do toho nešla,mám splěno a věk už je taky pá.Dvě děti,to bylo naše maximum.Jsme s manželem od 16ti let.Kráásně jsme si to naplánovali.Nikdo by do nás neřekl,že jich dáme víc.Tak ňák to přišlo,touha po třetím.A šup,byly tam hned dětičky dvě a co s holkama,že?Když můžeme mít 4 kluky.Za nic bych je nevyměnila,ale to tady žádná 🙂 .
@lu777 ja mam, ale nevim, co presne te zajima.... Zahledla jsem tve tema a nevim, zda je sym prvnak (asi ano?), ale jednoduse. Skolu muzes menit diteti kdykoliv chces, musis si vsak najit skolu, ktera ho prijme. Pokud by ses ani nechtela zaobirat domlouvou se skolou puvodni, tak staci oznamit elektronicky (ze slusnosti, prakticky nemusis vubec) a = nova skola si sama vyzada veskerou dokumentaci a dite preregistruje. Vy vratite ucebnice a pomucky, pokud nejake mate.
Mmch, ja ted pretahovala obe dcery ze stare skoly do nove a to proto, ze mladsi dceru klasicky vzdelavaci system rozlozil na prvosoucastky a od unora jsme vymeatli vysetreni a posledni tri mesice jsme se ji snazli dat dohromady, aby vubec mohla fungovat. Toliko prvni trida u trochu netradicniho ditete.
Takze pri tvem popisu syna v tom zalozenem tematu bych si dala pozor, pri vybirani skoly na:
1) mnozstvi deti ve tride
2) zda je pro deti dostupna druzina (jedou extremne silne rocniky, vloni se dcera nedosla do druziny ani jako prvnak a nebyla sama a letos je to pry to same.
3) Ac syn desne chce znamky, tak zjistit presne, jak se znamkuje...jsou ucitelky, ktere vesele od rijna davaji trojky a od listopadu jedou v petkach. Pozor na to, aby z toho syn nebyl totalne demotivovany. Nekde se davaji znamky uz i v prvni tride za zapominani. Ten stres na deti muze byt pravdu velky. Zejmena pokud jde z prostredi, ktere toto neresi agresivne. Taktez zjisti, jak se resi prestupky v chovani. Treba vyrusovani atd. Zda nejakou etickou cestou, nebo jim hned nafrkaji poznamky...i prvnaci dosatvaji v nekterych skolach treba tridni dutky za uplne kraviny.
4) vysonduj si co nejvice o vedeni skoly a tridni ucitelce/uciteli...urcite bych dite pak nepretahovala bez osobni schuzky, nejlepe nekolika....a chtela bych videt spolupraci ze strany skoly.
5) prvotne bych se snazila domluvit se stavajici skolou, kazda alternativka by mela byt schopna nadstandartni komunikace s rodici, maji to ostatne v popisu sveho poslani. Je teprve uplny zacatek skolniho roku, zjistila bych, jakym stylem hodlaji pokracovat a zkusila se domluvit na nejakem indvidualnim pristupu k synovi. Muze dostavat treba razitka a tak...nebo muze dostavat i ty znamky...ono to slovni je v podstate znamka, sikovna ucitelka v otmto dokaze vyhovet.
Kazdopadne bych byla opatrna, pokud je syn trochu sveraz, aby to nakonec nebylo z blata do louze, nebo jeste hur...do prusvihu.
Moje nejstarsi je klasicky proplouvac (ale chytla fantastickou ucitelku na rvni dva roky a ta jela aletrnativne i v klasicke skole), takze ji skvele adaptovala. Mladsi chytla sice hodnou ucitelku, ale i pres snahu proste v sobe nemela schopnost pochopeni ditete, ktere je citlive a jeste ma hranicni dys. Nic primo tragickeho, ale vse na hranici, coz je totalne na masli...
On je to trosku vabang s tema skolama....nektra statni muze byt uplne fantasticka, ae muze byt i pravy opak. V tech alternativkach by minimalne mal byt dostupnejsi komunikace s vedenim a uciteli. To samo neni vzdy na statnich skolach automaticke. Nebo zkuste nejakou soukromou, ktera primo bude vyhovovat vasim pozadavkum.
My napriklad mame starou skolu pod nosem...doslova...dcery prechazely jen nasi slepou ulicku a byly ve skole. Ale bylo to k nicemu, takze je denne vozim...a vyzvedavam...
Řešíme skoro to samé, co vy, jen ten věk mám nižší a finančně musím říct, že jsme na tom dobře, manžel nás dokáže uživit a já chodím občas do práce, u nás je taky problém v bydlení, chtělo by to větší, ale už hledáme rok a tady u nás snad ani větší byty nejsou a do baráku se nám už moc nechce.
@jarniboure Nebylo by rozumnější řešit čtyři děti, které už máš, než tu plodit další? Sama sis nadběhla, když tu píšeš o né zrovna ideálních podmínkách. Evidentně cítíš, že to není úplně košér i co se týče bydlení.
Být tebou, posunu se dál. Až skončí stávající rodičák, najdi si normální práci na HPP. Určitě to bude lepší pro děti, protože jim dopřeješ jistě víc zážitků i materiálních věcí z normálního platu než z rodičáku...
Vymlouvat se na to, že to nepotřebují, je jen omluva sama před sebou a nepřiznání skutečnosti, že máte peníze jen na to nutné....
Platit si šalinkartu z peněz z brigády? Tak to mě rozsekalo nejvíc. Student je od slova studovat a né makat na takové základní věci jako je šalinkarta.
Máš ještě hodně malé děti, které těmto věcem nerozumí, ale dávej si bacha aby v pozdějším věku jsi se nedočkala výtek vůči škrcení rozpočtu...
Ještě bych ráda napsala svůj názor na mamče, které si dítě pořídí po 40ce. Klidně kamenujte, ale podle mě je to nezodpovědnost a sobeckost. Jasně, ženská sama před sebou omládne, ale už si neuvědomuje rizika spojená s věkem a nemyslím tím jen rizika v těhotenství. Přece jen může nastat nějaká vážná nemoc, dlouhodobá práceneschopnost nebo i úmrtí, bohužel ale je to tak! Starší člověk k tomu má našlápnuto mnohem víc - taková je realita.
Ženské by měli být soudné sami před sebou a né jen poslouchat dotikávání biologických hodin....
@eilat4 Otázka je proč nemá dítě do čtyřicítky... Kariéra? Neustále se rozpadající vztahy? Zdravotní problémy, které přicházejí když si ženská vzpomene, že je jí pětatřicet a ještě nemá dítě?...
Pro mě jedinej racionální důvod mít dítě po čtyřicítce je, že má ženská jedináčka a ten je těžce nemocný nebo umírá....
Jinak nechápu, co myslíš, že by se to stalo mě??? Myslíš, že ve čtyřiceti naberu druhou mízu a budu též dychtit po miminku? 🙂
tak je jasné, že když máš víc dětí, tak ty nejmladší nerodíš ve dvaceti, jsou ženy, které rodí celé plodné období a bylo tomu od věků, takže nechápu toto rozhořčení
@zuzana_ka zeny rodily deti po ctyricitce vzdycky (nakoukni treba do archivnich matricnich zaznamu), to jen komunisti nasadili scenar, ze vdavat se v osmnacti, ve 22. letech po dvou detech, pak udernicit ve fabrice a ve 40. je z zeny utahana troska, v padesati do predcasneho duchodu a v petasedesati se umiralo na nudu a nasledky uderniceni...
Jasne, je treba byt sama se sebou uprimna a priznat si, proc to dite chci, zda to nema jen neco v mem zivote zalepit, ale celkove to neodsuzuji.
@zuzana_ka já když vidím mladý holky jak jsou pomalé,nic nevydrží, teda samozřejmě ne všechny a vidím to na sobě,že zvládám víc než kdekterá holčina,myslím,že to záleží na každém a není to o věku a nemocech v dnešní době je hodně mladých těžce nemocných a umírajících a starších co vydrží hodně a jsou zdravé,podle mě to nelze paušalizovat ale každý si musí sám uvážit podle svých možností a schopností.Proto bych se na to nikoho neptala, to není otázka na jakou může dát odpověď jiný cizí člověk.Pokud se ptám tak mám pochybnosti a neriskovala bych to a byla spokojená s tím co mám. 😉
@lu777 Nevis no...u nás chtějí vše stejně....a když už každá něco jinak,tak jim zkusim domluvit at jedna ustoupi...ze to co chce druha bude taky .....a nebo oběma najednou řeknu že buď se spolu domluví nebo nebude nic....ať už se jedna o pohádku, nebo hračky či cokoliv jiného.....