Používáme cookies. Více informací zde. OK

Syn je hysterický při položení do postýlky

nerreidda
2. črc 2015
Asi cca 6 týdnů je Honzík strašně hysterický , když se dá do postýlky. ať přes den nebo večer, na tomnezáleží. Nezáleží ani na tom, jestli spí dopo nebo po obědě, nezáleží ani na délce spaní přes den. Po 17 hod začíná být unavený, protivný, někdy ubrečený.Žmolí si oči a zívá. Ale jak jde do postýlky, tak i přes tu únavu ječí a ječí a ječí ... Jsem už fakt psychicky na dně 😞 Máte s tím někdo zkušenost? Co mi poradíte?
leia1
2. črc 2015
já bych do zkusila dát do vaší postele a lehnout si s ním. třeba nechce sám a chce se přitulit...
pavlapl
2. črc 2015
Přesně jak píše @leia1 nechce být sám ale s tebou. Semnou Andělka taky spí v posteli.
leia1
2. črc 2015
@pavlapl my spíme s oběma dětma a občas i se psem🙂))))
hhanca
2. črc 2015
Známe to moc dobře...hrozný pláč v postýlce až do 18 měsíců 🙂 Do té doby spal s námi a v pohodě...pak najednou z ničeho nic změna a v postýlce v pohodě...dejte mu čas, však on se to taky naučí. Holt nechce být sám 🙂
eficenka
2. črc 2015
@nerreidda
jednou se sám spát naučí. vem si ho k sobě do postele a bude to bez scény... chce jenom Tebe...
wenduliks
2. črc 2015
Ja bych ho tam taky nenutila. Nas syn to delal uz od narození. Nepomohlo vubec nic.. Spi s nami v posteli a mameklid vsichni. 🙂
petula_88
2. črc 2015
@nerreidda u nas to same. Pomohlo nam dceru prestehovat na velkou postel, kde si k ni vzdycky na uspani nekdo lehne. Ale je to boj, dnes mi vytuhla az pred deseti minutama. Kdyz spala v postylce, do osmi vzdycky spinkala. Teda pred timhle hystetickym obdobim..
nerreidda
autor
2. črc 2015
Jenže když ho dám do postele a lehnu si s ním, tak okamžitě ožije a začne lozit po posteli. Vždycky jsem v tom pokojíčku s ním, dám ho do postýlky a buď stojím u něho nebo sedím na posteli Románka která je hned u jeho postýlky ... a stejně to k ničemu není 😕
nerreidda
autor
2. črc 2015
Do té doby než mu ty hysteráky začaly, tak usínal v pohodě.
prcccek
2. črc 2015
U nás taky měl syn takové období a u když jsem ho dala do postele, tak taky ožil, nebyl na to zvyklý. Nejdříve jsem dělala, že jsem mu říkala, že nikam nejdu a budu u něj. Hladila jsem jej a mluvila na něj. Jakmile se uklidnil, tak jsem jen hladila dokud neusnul. Tohle období pak trochu polevilo. Pak jsem dělala to, že jsem mu vždy řekla že jej mám ráda a maminka bude vedle, že se nemusí bát. Odešla jsem. Když plakal, vrátila jsem se, řekla že je čas jít spinkat a zase že budu vedle atd. Vracela jsem se zpočátku klidně i 20x, ale pochopil a pak to bylo zase bez problému.
pavlapl
3. črc 2015
@leia1 jo to mi taky 3 děti, 3 kočky a pes.
kristyna90
3. črc 2015
ahojky mela jsem stejny problem, jak jsem dala maleho do postylky hrozny rev... zkousela jsem si ho vzit i k sobe.. nekdy to zabralo ale to malokdy spis nastoupil jeste vetsi rev.. a to uz si maly trel ocicka a byl ochrupkany.. jedine co nam vazne zabira je polozit ho nabok pred posinku mu smuchlat plinecku, kterou si chytne a mazli se s ni. Nekdy i tak breci ale pak ho prikryju jeste perinkou... a je klid... samozrejmne mu reknu, ze ho maminka s tatinkem miluji nadevse a ze maminka bude vedle aby se nebal.. pohladim ho, dam mu pusinku a odejdu.. pak uz mi jen breci kdyz mu vypadne dudlik🙂
manelle2
3. črc 2015
@nerreidda Ahoj ,my měly stejný problém od narození.Zkoušely jsme všechno možné,nakonec to skončilo tak,že celý den spal v kočáru na balkone,jedině večer mu nevadilo usnout v postýlce.Trvalo to až do jeho 5 měsíců,od tý doby spí v postýlce.Ale taky,než usne,tak musím k němu tak 10x.Snad to jednou bude v pohodě 🙂
xhamr03
3. črc 2015
U dcerky to same a úplný klid, az kdyz spala celou noc s nami nekolik tydnu za sebou bez "prendavani" ve spanku zpet do postylky...to nesla taky tezce - usnout vedle me a vzbudit se "v kleci". Syna uz do postylky ani nedavam a usiname pri kojeni oba dva. Predtim nez jdu spat si zchrupne vcelku kdekoliv, jak na nej ta unava padne. Dcerka ted ve 2 letech zacina jevit zajem naopak zas spat sama, v necem lakavem typu domecek a la autobus😉 Na dovolene spala v cizim prostredi spokojene sama ve vesele cestovni postylce, az jsme s muzen zírali😉
jaja01k
3. črc 2015
U nás to začalo asi v roce, do té doby usínal v pohodě sám v postýlce. Zjistila jsem, že problém je v tom, že je v postýlce zavřený za mřížemi a nemůže si z ní sám vylézt. Tak spal nějakou dobu s námi v posteli, pak jsem ho přestěhovala do pokojíčku, kde má na zemi matraci. Večer si tam musím lehnout s ním, dokud skoro neusne, ale když mu řeknu, že se jde do postýlky, tak už sám jde. A většinou tam vydrží celou noc až do rána, výjimečně přijde v noci k nám 🙂
zo_ja
5. črc 2015
Je malinkatej, a když Tě nemá blízko, má strach, bojí se být sám... Ty seš jistota světa, záruka bezpečí a obživy a péče. Mnutí očiček znamená únavu. Unavená miminka usínají sama špatně. Mnoho dětí usíná dobře, když slší tlukot srdce matky. Vzala bych si ho k sobě nebo si lehla s ním... Není nic sladšího.
mydvaapes1
5. črc 2015
@nerreidda By mě zajímalo, jak dokáže 6ti týdenní mimi lozit po posteli =-)
mydvaapes1
5. črc 2015
@nerreidda Jo aha, jemu není 6 týdnů 😃
nerreidda
autor
5. črc 2015
@mydvaapes1
převedli mi mou diskuzi do jiné, takže je v tom hokej 😕
paulastefi
30. srp 2015
Dobry vecer...mame 13 mesicni holcicku..a se spanim to mame jak na houpacce😉). Od miminka silene problemy..moc nespinkala,casto se budila ale hlavne nemohla usnout..kolem pul roka uz bylo fain..zapinam ji hudbu jako svitici kolotoc nad hlavickou a usinala krasne sama....od 1 roku je rev a rev..kdyz odejdu z pokoje.tak ji uspavam ..ze ji hladim..ona i chce drzet za rucicku..a takto je i 45 minut nekdy😢((.. Hlavne se toci a cestuje v postylce.acachichtak nevim jak na ni aby spinkala zase sama
mrazulkav
30. srp 2015
U nás na něco podobného pomohlo nechat pootevřené dveře a ujišťování, že jsme hned vedle. Občas juknu škvírečkou...
Taky usínávala v pohodě. Vyndali jsme 3 šprušle, aby mohla z postýlky do postýlky sama a po čase začaly průzkumné výpravy. Začali jsme tedy číst na dobrou noc. Jenže poslední dobou nestačily ani 3 krátké pohádky a zpívání... řev, vymýšlení (3x čůrat, pít, bolí tuhle a tamhle, plyšáky pryč, plyšáky přitulit...). Tak jsme to zkusili takhle a naštěstí to zabralo. Dnes tedy zase řev, tak jsem zazpívala, připomněla, co všechno jsme dnes dělali a co nás čeká zítra. Ujistila, že jsme s tatínkem vedle. Sice párkrát nás ještě zavolala (nereagovali jsme, volání nestupňovala) a za chvíli vytuhla...

Sem začni psát odpověď...

Odešli