Uřvané miminko - nevydrží smo v postýlce

jj, bílý šum na uspání funguje i na 9 měsíční, staršího ještě celkem zajímal kolotoč nad postýlkou, mladší to bylo ukradený

@zuzan88 Ahoj, zažili jsme teď s naší holčičkou to samé, první týden jen spala a pak to začalo, hrozný řev, nechápali jsme, co se děje, i když já mám teorii, že si zpracovávala moje strachy z těhotenství a můj gynekolog mi to potvrdil (ona je naše první donošené miminko ze čtyř těhotenství, syn se narodil předčasně o dva měsíce, pak byl potrat a pak předčasný porod v šestém měs., kdy jsme o chlapečka přišli), taky některé děti trpí na ty koliky na začátku, což mi nepřišlo, že by byl její případ, někdy si ty děti jen musí zvyknout na svět a tělo se mu přizpůsobit, přeci jen v bříšku to měli jednodušší. Nám hodně pomohlo nošení v šátku, abych měla aspoň volné ruce a po tom třetím měsíci se to zlepšilo tak, že je naprosto úžasná, usměvavá malá slečna. Myslím, že dát dítěti tu blízkost je nejdůležitější, nic netrvá věčně. Co tedy bylo aspoň pozitivní, že od začátku krásně spávala v noci, takže jsem aspoň nebyla unavená a měla na ni trpělivost. Řeknu na rovinu, že kdyby to bylo moje první dítě, tak mě klepne, a to byl náš chlapeček taky uplakaný, ale jakmile se nosil, tak byl spokojený, ona ječela z kraje i při nošení. Po zkušenostech se synem jsem se teď uklidňovala, že vše je jenom období. Opravdu nám to teď vše hezky vrací. Moc držím palce!

@normalnimatka s tim cernobilym to ma neco do sebe,mala tak dva mesice zpatky uplne nemohla z krizovek :D

@zelenaesmolda :D

@normalnimatka to bys ale fakt musela videt,ona vzdycky vyspuli rty a vyvali oci,nejvic to dela kdyz vidi flasku a bryndak protoze to vi,ze znamena jidlo :D
ty jeji grimasy jsou proste uzasne...kdyby nas videla socialni pracovnice pri krmeni tak nam ji seberou s tim,ze ji snad vubec nekrmime :D

@zelenaesmolda ty bláho, buď ráda, že jí🙂 u nás to byl boj dost dlouhej a prso jelo v plným proudu snad do roka...krapet jsem záviděla kamarádkám s nenažranejma miminama:D já sem se od svýho fakt nemohla ani hnout, už skrz to jídlo, pěkně dlouho... (dobře, hnout jo, ale ne víc jak na hodinu a půl,ehm:D)

@normalnimatka jsem rada,zatim cokoliv jsme ji dali tak zblajzla jako malinu.
ona jak se cpe tak kdyz nejsem dost rychla tak si i zavyskne jako "honem mamo" 😃 ale to se naucila tak dva dny zpatky,chvilema si nejsem jista jestli se dusi ale ona jenom chce jist vic.minule pri krmeni u toho tak hulakala ze to znelo jako kdyz klokta jak mela to jidlo v pusince
😃

@zuzan88 Nebudu se nijak sáhodlouze zapojovat do diskuze, ani jsem nečetla drtivou většinu ostatních příspěvků, není čas 😀. Ale ptáš na rady zkušenějších. Při prvním dítěti (teď má 4 roky) jsem ze začátku chvíli tápala, než mi došlo, že mám nejvíce naslouchat při péči o dítě sobě, své intuici a že mám bezmezně respektovat potřeby svého dítěte - miminka. Ostatní jsou vždy chytřejší, když se nejedná o ně... Teď mám 4,5měsíční dvojčata a je to hukot. Ale k radám a zkušenostem.
Tvoje miminko je úplně normální, prostě se probouzí k životu 😉. Hlásí svoje potřeby (kontakt s maminkou, hlad, tepelný komfort, plena, jakákoli nepohoda atd.). To, že se probudí a křičí, je prostě volání maminky, ta potřeba tam je a je důležité ji respektovat a vyhovět jí. Pak se u dítěte nebude případně stupňovat panika, protože bude vědět, že maminka tu prostě JE. To miminko nechápe a neví, že přijdeš za 5 minut. To, že ho necháváš křičet, aby se unavilo, chápu jako čiré zoufalství a jako "zkušená" radím, nedělej to. Naopak může pomoci okamžitě nabídnout prso/lahev a uspokojit tu nejpravděpodobnější potřebu po probuzení. Pokud přebaluješ před kojením/krmením, kašli na to a dělej to až potom.
U dvojčat nedělám nic jiného, než že kojím, přebaluju, chovám, uspávám, převlékám, hraju si s nimi. Chlapeček dvojče potřebuje od narození všechno okamžitě. Po probuzení řev, potřebuje maminku, respektive prso. Dcera se probudí a kouká (ne vždy, ale je prostě klidnější). Když pláče, má o dost delší rozjezd než syn, takže v situaci, kdy jsem postavena před krutou Sofiinu volbu - čí potřeby uspokojit dříve (ne vždy se chtějí kojit současně) - upřednostním většinou syna, protože by mi jinak řval tak, že začně řvát i dcera a mám na hodinu o zábavu postaráno...
I čtyřleťák má povahu "čertíka z krabičky", od narození.
Ber to tak, že máš impulzivní dítě. Musí toho být na tebe hodně, jsi přeci jen ještě v šestinedělí. Zkus to tomu miminku i říct, ony se nedají oblafnout maskou dokonalé mámy, která se vnitřně trápí. Pokud jsi unavená, řekni mu to. Zkuste i více to společné spaní. Pokud kojíš, mělo by ti to ulevit. Já jsem takto s dvojčaty méně unavená než u prvního syna, ke kterému jsem do jeho půl roku jako pako vstávala.
Z pomůcek, které by ti mohly pomoci:
1) Tvá náruč
2) šátek
3) houpadlo na pružině - hacka
4) pelíšek

Už jsi po porodu, už si nemusís představovat jaké tvoje dítě asi bude. Máš ho u sebe a je důležité respektovat jeho osobnost. Ono se to časem naučí taky a za nějakou dobu bude třeba pak také respektovat tvoje potřeby, ale na to si budeš muset ještě počkat. Užívej si to, strašně rychle to utíká, neuvěřitelně!!!
❤❤❤

@olga_ tohle je opravdu moc pěkně řečeno. Nenechávám ho řvát úmyslně, ale když sme doma sami a potřebuju nachystat a ohřát mlíčko, jít na záchod, nebo si vzít něco málo i já k jídlu a podobně a on zrovna do toho spustí...Mě osobně to nedělá ani dobře když pláče, tak ho raději vezmu k sobě. A stejně jako ten tvůj i on musí mít hned po probuzení papání ☺️chápu, že je to pro něj vše nové a neznámé nicméně pro mě také...

U nás výborně fungovalo, když manžel dítě uhoupal na gymnastickém míči, to se velmi líbilo oběma. 😘
Šátek vůbec - dítě má hysterák, už jenom co šátek zahlédne, ale neházím flintu do žita. 😉
Ještě existuje taková specielní vychytávka pro mimi - dudlík se to jmenuje - díky tomu jsem přežila v porodnici, u nás teda fungoval jenom první dva měsíce, pak dítě zjistilo, že cumel není prso, a proto je zbytečné to v té puse vůbec mít.

@zuzan88 Ono to někdy opravdu nejde jinak, já taky nenechávám plakat úmyslně, ale jsem na děti celý den sama, i když se tedy manžel ráno a večer zapojuje, co to dá a syn je dva a půl dne ve školce, ale někdy prostě někam jdeme, musím vše rychle nachystat, dobalit a malá je někdy netrpělivá a prostě se nedá nic dělat, i když více to bývalo na začátku, taky byla třeba nakojená, přebalená, vyspaná a stejně ječela. A jak píše olga, vše hrozně utíká, naše má půl roku a já nechápu, jak to tak rychle uteklo, týden mi uteče raz dva, syn bude mít pět a opravdu, jak jsem už psala, nejvíc mě uklidňuje, když je krize, že vše je jen období - zuby, blbé spaní, ječení, vše jednou přejde a za pár let už nás ani nebudou potřebovat, vidím na synovi, jak je zaneprázdněný a někdy už nechce ani pusu, syčák malý!

@zuzan88 Jojo, měj ho u sebe, bude vám všem líp. A pro taková miminka je také obličej maminky ta nejkrásnější hračka. Ne nadarmo vidí takové dítě v řádu desítek centimetrů - odpovídá to vzdálenosti matčina obličeje, když ho máš na rukou.
A ještě tu napíšu jednu situaci - ono člověka často uklidní i to, že může být hůř 😀.

Jedno krásné ráno, uspala jsem dceru a spokojeně se houpala v hacce. Druhé dvojče spí překvapivě dlouho nahoře v ložnici - asi do devíti hodin. Syn si hraje s legem. Já se vidím, jak si zajdu na WC a hodím na chvíli nohy nahoru. Odbije devátá - dcera oči jako trnky (krásně usíná, ale třeba po 10 minutách otevře oči a potřebuje dokojit, ponosit atd.), nahoře se ve stejný okamžik probouzí s řevem druhé dvojče a v tutéž chvíli si starší nevymyslí nic jiného, než že si pustí DVD Beatles. Odpružím hacku, běžím nahoru pro chlapečka, vracím se, hraje She loves you, zase odpružím hacku a doufám, že se bude houpat dostatečně dlouho na to, aby dcera nespustila, kojím druhé dvojče, pak beru dceru, hraje Help a já tu pomoc fakt potřebuju. Kojím dceru a je mi jasné, že už neusne... Poslouchám svoje milované Beatles a zapomínám na to, že se mi kdy chtělo na záchod 😂. No a pak jsou dny, kdy považuju za úspěch, že řve jen jeden 😅.

@zuzan88
Ahoj, tve pocity chapu, hormony, nevyspani, zvykani si na roli matky.I ja mela uz v porodnici maleho urvance a s prichodem domu se to jeste zhorsilo. Taky jsem porad nosila, ale pokud se mi chtelo na zachod, tak jsem proste sla. Myslim, ze i mama ma sve potreby a pokud nema pri ruce nikoho, tak proste dite necha chvilku brecet, aby si kousla do rohliku nebo dala sprchu po porodu.
Vse delas spravne, si dobra mama, ptas se protoze si mamou kratce, ver, ze se za chvilku vse spravi a obema bude lepe. Vse tak rychle utece, ze na takove trapeni s placem zapomenes. Preji at je to co nejdriv.

Jinak ja jsem druhorozena po dvouch letech. Mama me nechavala rvat vzdy kdyz neco delala, musela se starat o bratra, varit a dokonale uklizet aby otec nenadaval, na to byl pedant. Presto, ze me mama nechavala rvat a podle jejich slov nekdy pekne dlouho, presto jsem presvedcena, ze nejsem psychous. Byla jsem a ve svych 36 letech jsem stale mazlici tip a se svou mamou mam porad uzasny vztah. Nemuzu rict, ze by jsme meli tvrdou vychovu, na fyzicky trest si pamatuji jen jednou, ale pokud rodice neco rekli, zakazali, tak to tak proste bylo a my nepolemizovali. Ano z rodicu jsme meli respekt, ale ne strach a vedeli jsme co si muzeme dovolit. Rodice s nami blbli, delali ruzne kraviny, aby to nekomu nepripadalo, ze jsme byli vojaci. Na zaver:me nijak nepoznamenalo, ze me mama nechavala rvat. Pokud by o tom chtel nekdo polemizovat, na testy kvuli tomu urcite nepujdu.

@zuzan88 já jsem měla první dceru taky uřvanou...už v porodnici ji sestry daly dudel, doma to samé, pořád na rukách, projezdila jsem celé dny s kočárkem. Teď budu mít druhé, během rodičovské dovolené jsem potkala maminky, které nosily v šátku, tak teď budu pořizovat satek a doufám v klidné a spokojené miminko ☺

@lotosek tak dudlík u nás též neexistuje už v porodnici ho plival, jelikož se narodil o 3 týdny dřív a docela maličký měl ho prostě ste plnou pusu, vydrží s ním občas chvilenku.

Nejspíš je prostě kontaktní, tak chovej. Jak už psali výše, kup si šátek. Syna to brzy omrzelo, ve 3 měsících už nechtěl do šátku ani do nosítka a hystericky tam řval. Naopak potom začal být spokojený sám v postýlce nebo na dece. Chtěl mít svůj prostor a ležet a koukat na hrazdičku. Ale nenechávej brečet, ani 5 minut! představ si že skoro nic nevidí, chce být u tebe a ty ho necháš, on nechápe že máš v plánu přijít až za chvíli. Jasně, jsme jen lidi, když jsem potřebovala na wc nebo něco, tak to prostě musel vydržet, nebylo zbytí. Nebo když mi začal brečet v obchodě v kočárku, fakt se mi nechtělo dřepnout si v uličce mezi rohlíkama a salámama a začít kojit. :D Ale na výchovu je fakt dost času. Jestli můžu poradit, dělej co miminko potřebuje a pokud tě volá, není z výchovného hlediska důvod k němu nejít a nevzít do náručí. Až začne víc vnímat věci kolem sebe, začne se přetáčet a přestane bolet bříško, bude to pohoda.

Nemám moc radu, jen se podělím o svůj příběh. Moje prvorozená je typický příklad "uřvánka". Prvních 6 měsíců s ní bylo peklo. Plakala i několik hodin v kuse a spala pouze v náruči za chůze (i v noci), takže jsme s mužem jeli "na směny". Jeden 3 hodiny spal nebo odpočíval, druhý choval. Šátek mi zachránil zdravý rozum, nosila jsem ji skoro pořád, párkrát jsem v šátku i spala, aby mi únavou dítě nevypadlo z rukou v křesle.... Chovala jsem ji, mazlila, brečela jsem, vztekala se, jecela, že další děti už nikdy nechci, chlap po příchodu domů vždy uklidnil dítě a pak mě (byla jsem jen krok od návštěvy psychiatra kvůli poporodni depresi), každou noc jsem si v hlavě přehrávala, co dělám špatně, proč zrovna moje dcera je tak náročná... Milovat jsem ji začala tak v tom půl roce. Hodila jsem se víc do klidu, začala chodit mezi jiný mámy, s dcerou začala být legrace.... Ale nikdy jsem ji nenechala plakat samotnou. Holt jsem jedla někdy ohřátý zbytky, doma byl a je bordel, muž mě viděl upravenou tak jednou za dva měsíce... Teď je dceři 20 měsíců a pro změnu začala mít hysterické záchvaty, ale jinak je to naprosto úžasná, sebevědomá a společenská holčička. Takže neboj, tvoje miminko vyroste, bude dělat i jiný věci než jíst, spát a brečet. Odpovídej na všechny potřeby svého dítěte a ono ti to milionkrát vrátí 🙂 Držím ti palce a přeju ti hlavně, abys měla podporu rodiny a přátel - to je naprosto zásadní 🙂

@zuzan88 na dudlik si deturence musia zvykat. Nas maly ho tiez uplne odmietak, tiez je skor narodeny a mal ho cez celu pusu ale cpeme mu ho do ust, ked jaci a ked zacvakne pusu nahodou, tak dudle. Vcera mi dokonca s dudlom aj zaspal. Oni hold si niektore deti na dudlik musia zvyknut...

@zuzan88 oni uz mu v porodnici davali dudlika?nam teda pediatra rikala,ze dudlik v prvnich sesti tydnech by nemel byt vubec...

@zelenaesmolda Dudlík má negativní vliv na sací reflex a může být za předčasně ukončenou laktací. Lépe je se mu vyhnout úplně...

Ahoj, mame s dcerkou to iste. Po dvoch tyzdnoch co sme prisli z porodnice bola proste neodlozitelne miminko, revala vkuse cca od 7 vecer do jednej - druhej rana priserne, a vlastne plakala vzdy ked nespala 😀 Zistili sme, ze ma asi alergiu na kravsku bielkovinu, po zmene UM sa to trosicku zlepsilo, teraz ma 8 mesiacov a malicke pokroky su vidiet. Uz sa trebars vie sama hrat 10 minut v ohradke.
Inak som mala hodne spatny porod, a detska neurologicka nam potvrdila, ze deti maju tiez traumu zo zlych porodov a musia si to odplakat aby to zo seba dostali von, preto taketo deticky byvaju hodne drazdive.
Dcerka sa proste chce nosit a citit ten kontakt, holt mi nic ine nezostava. Hodne nosim v nositku a satku, ak nemas, odporucam zaobstarat.
Ak to nema ziadnu zdravotnu pricinu, tak skusit vydrzat a nezblaznit sa. Hodne miminko mazlit. Drzim palce 🍀

@chiara75 ja vim,prave proto se tomu divim,ze ji ho dali uz v porodnici.ja jsem male dala dudlik poprve asi ve 2.5m

S tím dudlíkem... Moje miminko ho stejně nechce, ani nejde o to, že ho měl chudák plnou pusenku, ale spíš se nadavuje, když už mu ho někdo dá. S laktací už sem taky smířená, že moje mimi do 2 let kojené nebude... Zatím se teda snažím, aby byl na mm, ale od prvopočátku sme s kojením bojovali a ať dělám a děláme cokoli on se z prsa nenaji. Sat umí, to sme docela vypilovali, ale prso má spíš na uklidnění a uspani. Už v porodnici sem poslední den krmila flaškou...

@mrnousek121 Jen pro info k tomu nošení, dokonce se k tomuto tématu vyjádřila Česká pediatrická společnost a velká kritika to tedy nebyla: http://www.nosenideti.cz/clanek.php?clanek_id=104

@zelenaesmolda Ani laktační poradkyně ho nedoporučují, já ho dávat nechtěla, ale dcera byla tak uřvaná, přestože se nosila v šátku, že jsme ho dali po třech týdnech, má půl roku a kojení dobrý, ale v roce ji ho vemu jako u staršího, bylo to bez problému.

Necetla jsem predchozi komentare, ale mam doma 10ti tydenni holcicku, je taky hodne kontaktni, ubrecena, do minuty po probuzeni chce jist, v postylce sama nevydrzi ani chvilicku...teda nevydrzela, ted je to den ode dne lepsi, zacina zrejme vic videt a uz vydrzi na hraci decce, divat se na kolotoc, v lehatku, nespat a jen se divat v kocarku, po probuzeni hned nebreci a diva se treba z okna🙂 doporucuju si zkusit prenastavit v hlave, ze to neni hruza ze nemam na nic jineho cas, ale ze to miminko bude malinky jen strasnou chvilicku, ze doba, kdy te potrebuje a chce byt u tebe je moc kratka a za chvilku ho budes prosit, aby se s tebou sel pomazlit...mne to pomohlo, uzivam si to vecny chovani a nic jinyho neresim...uklizet varit pracovat budu zas dalsich padesat let...miminko mam na par mesicu😉 uzivej si to🙂

@lennus tak ja nekojim ale dudlik jsem dala kdyz jednou jsme malou opravdu nemohli uspat a rvala a rvala.a to je jinak extremne pohodove dite.s dudlikem byl klid do peti minut 🙂

@zuzan88 uspavat nosenim v nositku.

@zuzan88 nam spis na bricho pomahala madaz teplym olejickem po koupani a teple pecky v polstarku 😉 muzes samozrejme kombinovat s temi sirupy ...

Jinak vubec si nedelej starosti , bud v pohode a maly bude raky v pohode ...

Podle me rvouci dite neni jen tak samo od sebe ...

Ptz neznam klidnou trpelivou maminku a rvouci dite ...

Vzdycky je to mama co ji plac rozhodi co si mysli ze kdyz dite zaknoura hned je neco spatne ...nevi co dal atd ...

Dulezite je podle me u tak maleho prcka ho urcite nenechat 5 minut brecet ...ptz ho to akorat jeste vice stresuje ..

Takze proste prebalovani oblikani koupani ...cokoliv delat pomalu ...mluvit na nej ....mit treba i zahrate ruce ...pri prebalovani ho hladit zpivat ...proste kdyz to udelate prijemnejsi mu on bude spokojeny a vy taky ... Udelejte to tak at nemusite rychle rychle prebalit ....vynahraddte si cas ...
Jinak ja mela takove vyvysene lehatko kde byl rovne a mohl na me videt ... U toho jsem varila ...

Urcite nejste spatna mama ale pikud je trosku vice krikloun chce to zabrat vice u sebe a zvysit kobtakt s miminkem...

+ samozrejme pokud je to mozne dat aspon par minut ( nebo kolik vydrzi)dite nekomu at uz na prochazku nebo ze vy pujdete nakoupit projit se nebo neco cokoliv bez ditete 🙂