Strach z ukončení vysoké školy: Jak se rozhodnout?

Úprimne odísť z VŠ kvôli takému dôvodu, čo si napísala je úplne smiešne. Máš 20 rokov na tvojom mieste by som ani neriešila, čo rodičia povedia ty sa v tomto veku už musíš vedieť zariadiť sama. V dnešnej dobe môžeš si s rodinou volať denne aj cez videohovory tak isto písať a byť v kontakte oveľa viac a jednoduchšie ako pred rokmi. Ja som chodila na VŠ takmer 500km od domova a pamätám si niekedy aj 3-4hodiny po škole som pretelefonovala s rodinou a kamarátmi a ani som nemala pocit, že som tak ďaleko. Ďalej semester má 12-14týždňov záleží od školy toľko myslím, že sa dá zvládnuť a nahradiť kontakt cez internet/hovory najmä ak vlakom/autobusom môže ta vzdialenosť trvať 2-2.5hod? To by sa dalo ísť aj na víkend domov. Rozmýšľala si už nad tým, že raz zo svojho domova bude vhodné ak sa odsťahuješ a nebudeš do dôchodku žiť s rodičmi? Ako to potom budeš zvládať, tiež sa vrátiš domov lebo ti bude smutno? Opustíš prípadného priateľa a vašu spoločnú domácnosť lebo ti bude smutno? Už naozaj nemáš vek aby si to riešila kebyže si ešte tínedžerka tak to by bolo v poriadku aj rozmýšľanie nad zmenou školy ale nie v tvojom veku tak isto dalo by sa pochopiť, kebyže si v zlej finančnej situácii, kebyže máš zdravotné alebo psychické problémy ale tvoj jediný problém je z toho, čo si tu napísala, že ti je len smutno za domovom a rodinou. Ako keď nechceš študovať neštuduj ale s maturitou prácu nájsť bude ťažšie ako s VŠ najmä nemám pocit, že keď teraz psychicky VŠ nezvládaš tak ako budeš zvládať pracovať, čo ak si nájdeš prácu len v meste budeš čakať nato kedy na dedine si nájdeš, čo ak ťa kolegovia alebo zákazníci budú tiež vyčerpávať alebo ranné vstávanie do roboty? Inak brigáda za mňa je vhodná len na privyrobenie popri riadnej riadnej práci alebo pre študentov, každý dospelý človek, ktorý má minimálne maturitu si hľadá prácu aspoň na skrátený úväzok z ktorého bude vedieť vyžiť to znamená zaplatiť si bývanie, účty, stravu.

A jak si zvladla ten prvni rok? V cem je to ted jine? Zmenilo se neco, ze to ted najednou nejde?

Takhle, odejít z vejšky by mělo mít důvod jiný než stesk po domově-nesedl ti obor (špatně zvolený), opakování zkoušek a obecně špatný prospěch...co děláš za vejšku, je to něco vysněného, co jsi chtěla? Nebo děláš vejšku jen proto, aby ses zavděčila rodičům, aby sus prodloužila studentská léta? Jako střední školu máš co, gympl anebo odbornou školu s nějakým zaměřením? Nebo možná by pro tebe bylo řešení přejít na dálkové studium při práci a do školy jezdit o víkendech? Každopádně to jen tak vzdávat kvůli "stesku po domově" je hodně blbej důvod pro ukončení studia. Pak bys toho mohla litovat

Odejít ze školy je blbost. Buď přejdi na dálkové - to jsi měla řešit ale před začátkem semestru nebo si najdi spolubydlící, brigádu.

@slecna_anonym pokud opravdu cítis, že to nejde. Tak se na to vyprdni. Máš možnost studovat něco v okolí s dojížděním? Popřípadne práce?Já jsem věděla, že chci zůstat v nejsem městě a tím jsrm hledala i studium. Je možné, že pak potkáš přítele a vše otočí jinak.

@slecna_anonym podle me jsou nektere komentare tady zbytecne drsne...ja sem odesla z domu v 16 letech a kazdy vikend sem se tesila domu 🤷🏼‍♀️ obcas si i poplakala. ono mit o 4 roky vic, nemusi nutne znamenat byt pripraveny odejit od rodiny. prisla sem z maleho mesta, kde nebyl ani semafor do Brna. prvni tyden se dokonce odmitala jezdit salinou a chodila hodinu pesky do skoly. pokud nejsi zvykla ne velke mesto, verim, ze i to muze byt problem. cas tam bezi proste jinak a vsude ti lidi, hrozne me to unavovalo 🙈 stuovala sem tam nakonec i VS, takze celkem 10 let a nehorsi obdobi pro mela presne ta, kdyz sem se ocitla bez spolubydlicich. jednou byli na erasmu, podruhe se odstehovali. to sem byla fakt zrala na chocholouska, ucila se na statnice a myslela fakt, ze to nedam.
skoly bych se teda vzdala az jako posledni moznost. sverila se doma, hodne s nimi volala, psala a zamerila se na spoluzaky, spolubydlici...
drzim ti palce 👍

Škoda, že bydlíš sama. Co takhle najít si nějakou spolubydlící? Ber to jako výzvu, to zvládneš, bude líp. Udělej si nějaký plánovací kalendář, dek si cíle a ty si odškrtávej. Evidentně to osamostatnění potřebuješ jako sůl. Po čem konkrétně se ti stýská?

@slecna_anonym ja to mam stejne s citenim se na vesnici a ve meste, mesto me strasne dusilo, uplne deprimovalo,neustaly hluch, svetla,houkacky, k tomu cesty z bytu do skoly zpet pres blby tmavy park. Ja tedy mela spolubydlici, takze jsme byly hodne spolu, chodili do prirody za mesto, koukali na serialy, ucili se, zapsali jsme si C predmety florball,spanelstinu atd,abychom na byte byly minimalne a hlavne jsme si rozvrh naslapaly k prasknuti od pondelniho vecera do ctvrtecniho odpoledne,takze ve ct odpo jsme jeli domu a do skoly jeli zase v pondeli odpoledne,proste abychom tu skolu meli brzy za sebou...ve tretaku uz jsem jezdila do skoly je na jeden den a psala bakalarku....ono to pujde,najdi si neco,co te tesi,uklidni, ja chodila do knihoven,antikvariatu, za hezkeho pocasi prochazky prirodou,najdi si nejakou kamaradku,kamarada,se kterym ti ten cas lepe utece

@slecna_anonym mne to pripomína pocity mojej spolubývajúcej z výšky. Odišla. Je mi to ľúto aj po viac ako 20 rokoch. Bola to neliečená a (v tom momente) neodhalená depresia. Prišlo sa na to, až keď sa prepadávala, aj po odchode zo školy, psychicky asi rok-dva hlbšie a hlbšie… Moja rada: zbrklo neodchadzať, riešiť, čo za tým je, keďže prvý ročník si zjavne úspešne zvládla 😉

@slecna_anonym a co první rok? Ten nebyl problém? Ze až letos? Jde přejít na dálkové? Nebo jiná VŠ bliz ideálně na dojezd?

@skarol první rok jsem to tu zvládla právě docela v pohodě, kamarádka byla taky na vysoké, sice v jiném městě, ale i tak jsem měla pocit, že v tom nejsem sama. Bohužel z vysoké odešla a teď jsem vlastně jediná, kdo je z mého blízkého okolí na vysoké. Stýská se mi celkově po tom klidnějším režimu na vesnici, po rodině samozřejmě, ale také proto, že mám tak nějak pocit, že tohle není pro mě. Děsí mě ale představa, že teď odejdu a nemám víceméně žádný podrobný plán, co s budoucností, kde hledat práci abych nemusela dřít jak blázen, zároveň ale abych jak černá ovce rodiny neseděla jen doma a nic nedělala. Je to pro mě vážně těžké rozhodování, ale tady na výšce se necítím vůbec šťastná.

@slecna_anonym ber to tak, ze zmena je zivot. Naopak nemyslis, ze treba kamaradi k tobe budou shlizet, ze ty tu VS davas? Jako pokud prochazis, tak bych VS nevzdala, preci jenom s ni jsou obory, kde se ti otevre vice dveri. Od po-pa ve skole vydrz a na vikend jezdi domu. zvyknes si, chod s lidma ven, spolecne studujte a tak a bude lip

@slecna_anonym pises, ze se ti styska po klidnejsim rezimu doma. Ale uvedom si, cim do znacne miry ten klidnejsi rezim byl dan - nechodila jsi do prace, nemela jsi stres co budes delat, mela jsi “jen” studium a zadne dalsi povinnosti, kvuli kterym bys byla ve stresu. Uvedom si, ze po ukonceni VS a navratem domu o ten klid prijdes. Budes resit co delat, kde pracovat. Pokud si praci najdes, budes travit cas vic tam nez doma. Doporucuju (pokud to jde) upravit rozvrh, abys mela vyuku nahustenou do nekolika malo dnu a pak jela domu. Super tip je travit cas mimo byt se spoluzakama, v knihovne, najit si spolubydlici. Je velka pravdepodobnost, ze kdyz tohle vse vydrzis a zvladnes, zajisti ti vzdelani na vysce lepsi zivot a vic moznosti, i kdyby jsi pak mela zase bydlet s rodinou. Urcite budes mit vic pracovnich prilezitosti i tam u vas

Já asi půjdu proti proudu, ale na tvém místě bych se na to vybodla. Žádný titul nestojí za psychickou pohodu. Když cítíš, že to není pro tebe, tak to pro tebe není a není, co řešit. Jsi mladá, můžeš toho v životě zkusit spoustu a najít, co tě bude naplňovat. Jít na jinou vysokou, najít si práci, založit rodinu, nebo se třeba vyučit… Zkus si promyslet, co bys od života chtěla, jaké máš možnosti v místě bydliště.

Ti mladí dnes fakt nic nevydrží 😀 Holka neblázni, přece neukončíš VŠ kvůli stesku po mamince. Nebo ti spíš chybí mama hotel? K čemu ti byla kamarádka na vysoké, když byla v jiném městě? Prosímtě studuj, dokud můžeš, obzvlášť když nic neumíš a nemáš představu, co chceš dělat. Předpokládám, že děláš BC, tak to už vydrž. V dospělém životě budeš muset ještě lecos překousnout, tak se trochu pochlap. Copak na té škole se s nikým nemůžeš spřátelit? Co já si na vejšce užila, to jinde nezažiješ.

@lvl16 Tak já na jednu stranu chápu, že jako "holka z vesnice" je najednou ve velkoměstě ztracená, že se cítí nejistá a tak, možná je silný introvert, neumí se družit s lidma atd. Ale není to za mě důvod vybodnout se na školu. Zejména pokud třeba studovala gympl a nemá žádný odborný zaměření....tohle prostě není řešení. Ono potom studim při práci/při dětech ve 30+ není pro každého, obdivuju všechny maminky, co s dětma a ještě třeba při práci na HPP dokáží studovat. Takže dokud může, ať studuje, pokud ta škola je to, co by chtěla dělat.

@slecna_anonym Ještě důležitá otázka - na té vejšce jsi vlastně proč? Protože jsi to sama chtěla? Protože tě nakopla profesorka na střední, že jako jedničkářka máš vejšku zkusit, protože je to ambice tvých rodičů, mít vystudovanou dcéru? Zodpověz si na tuto otázku (zapoměň na to, že studium obnáší bydlení mimo rodinu, život ve velkoměstě...to vše může být je dočasné a za pár let se třeba vrátíš zase do tý svý malý "díry" na druhým konci republiky) - je to STUDIUM, ten titul pro tebe do budoucna k něčemu? Anebo jsi zkusila vejšku, protože se ti ještě nechtělo po střední hned zabřednout do pracovního procesu, tak si "prodloužit mládí" jako student? Vejška sama o sobě je obrovská životní zkušenost, zejména právě pokud jsi nucela se osamostatnit, žít někde nabytě, na koleji, mimo rodinu...já to nezažila, jsem Brňačka, studovalala jsem v Brně, žila jsem tedy po dobu studií u rodičů a zároveň jsem nikdy nebyla hospodský ani kavárenský typ, co by každé odpoledne po škole s někým zašel do hospody na pivo...a vnímám, že jsem možná o spoustu věcí přišla, o ten "pravý studentský" život, který zažívají studenti na kolejích či privátech, zcela mimo dohled rodičů...

@ninive211 Já myslím, že když se někdo takhle trápí, tak nemá smysl to lámat přes koleno. Rok to zkoušela, evidentně studovanému oboru nepropadla (jinak by se zabejčila a odchod nezvažovala), kamarády si nenašla a studentský život pro ni není (nebo alespoň ne na této škole). Podle mě má ještě nárok se hledat. V tomhle městě a na téhle škole se prostě nenašla 🙂.

@lvl16 Proto říkám, je nutné, aby si hlavně zodpověla otázku, proč šla tu školu studovat - zájem o obor anebo spíš přání rodičů, aby měli v rodině vzdělance a mohli se v uvozovkách chlubit sousedům? Pokud za a) a je možné stejný obor studovat jinde na nějaké škole blíž domovu, tak zkusit podat přihlášku na jinou školu a přestoupit...pokud je 200 km daleko, je možné, že to je nějaký specifický obor anebo že na jinou školu se prostě nedostala. Ale chci jen říct, že zahodit studium, školu jen kvůli tomu, že jsem si v novém městě nedokázala hned najít kamarády a stýskám si po mamince (jako dítě na škole v přírodě), je trochu absurdní důvod, kterého by mohla později litovat.

Já bych se zaměřila na tu školu: baví tě studium? Je to užitečný obor? Chceš se v budoucnu věnovat práci, která nutně potřebuje právě tento obor a titul z VŠ? Pokud ano, tak bych vydržela a začala pracovat na sobě. Nekdy prostě musíme v životě překonat i počáteční nepohodlí, abychom pak byli v životě šťastní.
A to ti říkám jako někdo, kdo ukončil VS po 3 letech (měla jsem vše uzavřeno, stačilo jen napsat bakalářku a zkoušky). Nikdy jsem nelitovala, VS mi nechybí. Ale já si vybrala totálně na hovno obor, stejně bych na 95% tuhle práci nikdy nedělala. Holt mladicka nerozvážnost. 😀

@ninive211 Měla jsem to stejně. Bydlela jsem s našima během studií. Studentský život na kolejích jsem si tedy nezkusila a trochu mě to mrzelo. Po hodinách jsem musela hned domů, abych stíhala vlak, takže z vysoké nemám ani moc přátel. Když pak byla aspoň možnost vyjet na Erasmus, hned jsem se přihlásila a byla to super zkušenost, i když jen na půl roku.
@slecna_anonym Vysokou školu určitě neopouštěj kvůli tomu, že je ti smutno po domově. Častěji si s rodinou volej, jezdi domů na víkendy. Případně přestup na školu, která bude blíž. Ale určitě bych nešla místo studia do práce. Napracuješ se ještě dost až do důchodu. Navíc v práci bys byla 8 hodin denně plus cesta do práce. Takže by ses s rodinou stejně moc neviděla.

@slecna_anonym hele rozumím stesku po domově, děvče. Máš tam alespoň nějakou kamarádku? Ve dvou se to lépe táhne👍🏻

Stesk přejde... nekaž si budoucnost, jestli tě škola baví a obor zajímá. Raději často volej blízkým, třeba s každým prdem. Obklop se kamarády. Uprav si rozvrh, abys měla delší víkendy a mohla být doma víc. Zkus najít bydlení s přáteli. Ono si to sedne...