Aktivní život s více dětmi: Jak na to?
Kdo má doma víc dětí jak 2, jak jste na tom s aktivitami s dětmi i bez dětí? (Počítá se i zkušenost rodin z vašeho okolí 🙂) Dá se udržet aktivní životní styl? Sportovat, zvládat vše kolem domu jako je zahrada, domácí mazlíčci. Máme děti 2 a 4 roky a několik chlupatých členů domácnosti a začíná mě pomalu přepadat touha po dalším miminku. 🤭 Ale přemýšlím o tom, jestli se dá skloubit pohodlný a aktivní život s více dětmi? Vyrazit se 3 dětmi na výlet bez početních ztrát 😁 Nastoupit do práce a přesto se věnovat všem dětem nebo to je se 3 dětmi scifi? 🤔
Jsme oba sportovně založení a děti k tomu vedeme též. Já miluju práci kolem domu, zahradničení. Přijde mi, že s těmi dětmi se toho dá stíhat dost, i když někdy to prostě nevyjde. Někdy si výlet užijeme a někdy jsem zralá na odstřel už po hodině. Někdy nadělám spoustu práce, jindy nemají děti náladu a neudělám nic. Manžel je podnikatel. Dětem se věnuje s nadšením, ale omezeně skrz pracovní vytížení a odvíjí se to od zakázek. Není v tom žádná pravidelnost. Je nastavený tak, že by si přál, abych si mohla dovolit být delší dobu doma s dětmi a věnovat se jim. Tvrdí, že mi v práci nic neuteče, ale dětství uteče hned. Třetí miminko by bral hned. Ale já se dost bojím toho, že by se nám ta pohoda s příchodem třetího úplně zhroutila nebo že bych 3 divočáky neuhlídala a něco se stalo ... Uvažuji v tomhle zcela sobecky, ale zároveň když vidím někde miminko nebo 3 děti, tak se rozplývám. ❤️
Já mám děti tři, kluky. Hardcore to tedy je... Oba jsme na plný úvazek, vesnice, tedy dojíždění. Je to o prioritách a time managementu. Nestíhám úklid a zahradu, neb jsme celé dny pryč. Ale děti mají co potřebují, tedy věřím. Lásku, péči a snad aktivní život. Cestovat se a nimi dá, výlety si užíváme bez ztráty kytičky, ale spíše v prázdninovém módu. Myslím, že nejvíc je znát že máš víc dětí, až budou starší a přijdou právě ty sporty, to pak místo výletů honíš všechny turnaje, závody atd. Někdy padám na hubu, někdy je to lepší... Klidně víc do SZ .
Jo, da se to naucit. Jsem byvala kralovna prokrastinace a zevlovani😅 Pred detma jsem dokazala zapikat den nicnedelanim a chozenim od niceho k nicemu. Ale protoze deti prichazely postupne, tak me to tak nejak prevychovalo. Teda prvni jsem mela psa, pak deti a ten pes nastavil urcity rezim a nejak jsem to napasovala pak do rezimu mimina, abychom chodili aspon 2x denne na poradnou prochazku, dalsi deti uz zapadly do tech zajetych koleji. S kadzym dalsim ditetem delas vic a vic veci jako rutinu, nad kterou nemusis premyslet, coz ti cely ten proces kolem deti zjednodusuje. Aby i ty starsi deti dostaly adekvatni aktivity, musely ty mladsi deti vzdycky absolvovat vsechno s nami. To chce taky trochu logistiku, ale od roku na zimni dovolenou na hory, v kojeneckym veku autem k mori, na ruzny tury, festivaly, zavody.