Aktivní život s více dětmi: Jak na to?

@swan42 tak to asi chce vratit se na prvni stupen ZS, tam se uci i porozumeni psanemu textu. Ve svem prispevku jsem psala, za jakych podminek to jde a nikde netvrdim, ze je to brnkacka. Takze si do mych prispevku neprojektuj nejake svoje nevyresene frustrace.

To je samozřejmě jasné. Moc dobře vím, že v tomhle mám velké štěstí. Na druhou stranu jsem si s dětmi dost vyžrala těhotenství a první tři roky života. Všechna těhotenství jsem od 6tt až do porodu extrémně prozvracela a za "odměnu" se mi narodili hrozní nespavci 🤦‍♀️ Takže tu jejich chytrost beru jako takovou malou konmpenzaci za své utrpení 😄

no my mame octavku kombi 😂 jezdim mezi sedackama vzadu 🙄😂 ale stejne jezdime no 🙂 Letos chceme koupit rakev at se vejdem s vecma. Na dovcu pojedem s cyklodvojvozikem a sportakem plus nositko a krosnu, jedem na hory a chceme chodit. Chceme jit nejake dny i na delsi vylety, nez ujde 4lety (a to je celkem zdatny turista), takze pocitame, ze i ten bude popojizdet v cyklovoziku. Doufame, ze to nejak pujde a dovcu si uzijem 🙂 Jedem na chalupu, abychom meli soukromi a klid, predstava, ze v 5 rano trnu, jestli moje deti nekoho nerusi pro me neni zrovna idealni predstava dovolene 😁😂 A vidim to tak i do dalsich let, stejne jsme kvuli alergiim dost omezeni ve vyberu penzionu a hotelu, stejne tak restaurace... to jsem zvedava jak na dovolene poridime :D kazdy den taky nechci varit ze 🙂
Jinak uz ted detem vysvetluju, ze abych mela cas si s nimi hrat, tak mi musi pomoct uklidit a tak, ze pokud budu uklizet, nebo varit sama, tak moc spolecneho casu mit nebudeme 🙂 Ale co je mi lito, tak ze mi treba pomuzou uklidit, maji slibenou hru a sotva ji vytahnem, tak se rozerve nejmladsi a nejde utisit. To je proste to, co me strasne mrzi... ale nastesti jsou ti starsi strasne chapavi (teda dvouletak se necha uplatit pohadkou a ten 4lety je chapavy 😁 i kdyz ho to mrzi, tak dokaze pockat).
Ja nekojim ty druhe dve deti. Hlavne kvuli psychice, protoze jsem to nedavala a promitalo se to do vztahu k malemu 🙂 Ale i kdybych kojila, tak bych asi ted u tretiho riskovala lahev, abych si mohla odskocit a byt chvili sama sebou. Pripadnu si jinak, ze jsem jak robot - jakobych nemela hodnotu jako clovek, ale jen jako matka 🤷

@somalicats to by me ani ve snu nenapadlo 🤣

("nemusím nad těmi dětmi stát (a ani nestojím). Takže v praxi - děcka si dělají úkoly (pokud je ještě nemají), já u toho spáchám večeři, zkontroluju úkoly, najíme se a máme stále čas na volnou zábavu.")- proste brnkacka, pohodicka, zadnej stres, zvladla bys dalsi dve deti minimalne 👍

@swan42 zřejmě si můj příspěvek vůbec nepochopila 😉 Mít jedno, dvě či více dětí si stejně musí každý rozhodnout sám. Každá rodina je jiná, jiné zázemí, finance, bydlení....Mám kolem sebe kamarádky, které mají jedno dítě a je to pro něj natolik náročné, že další dítě nechtějí (což je za mě úúúplně v pořádku). Jen jsem tazatelce nabídla i jiný pohled na věc. Spousta věcí jde dělat i s dětmi (úklid, vaření), já jsem to tak praktokovala od malinka. Dceři je teď 10 a zvládne sama upéct buchtu nebo zadělat kynuté těsto. Oba mají rádi práci na zahrádce....samozřejmě, že někdy raději lítají s kamarády venky a prostě zrovna není nálada na to uklízet koupelnu,ale z toho to udělají sami od sebe a jsou hrdí, že to zvládli sami 🙂 I při domácích pracech si můžete společný čas užít....U nás to platí - u vás třeba tento názor nesdílíte. Proto nikdo nemůže druhému říct, že pořízením dalšího dítěte bude vše zalité sluncem - ve výsledku je jedno, jestli jde o druhé nebo třetí dítě....

@swan42 A proč by to podle tebe nefungovalo ve všední den? Přijdu v 17h, desetiletá je už hodinu doma z kroužku, takže má vyskládanou myčku a utřenou linku, abych třeba já měla kde chystat večeři. Prostřední už mi cestou ze školy volá, jestli má něco nakoupit v obchodě. Nejstarší posbíral prádlo ze sušáku a poskládal. (píšu příklady, co jde dosadit místo žehlení a pečení bábovky) Pokud to okolnosti dovolují, večeříme všichni spolu a povídáme si, co u mě v práci, co u nich ve škole, s kamarády, po cestě, na kroužcích, jaké mají plány na další dny, kam má nejstarší jet v plánu na kole nebo kde byl. Tohle je taky společně strávený čas, sdílení, věnování se dětem... Po večeři mi klidně ukáží nějaké blbiny na netu, vtipy atd. Děcka taková pomoc stojí 10-15 minut času, mě to dohromady ušetří mnohem víc. Kluci třeba ví, že pokud jsou v obchodě a něco, co pravidelně kupujeme, je v akci, berou to víckrát. Zajímají se. Minulý týden si jeden všiml, že nám zbylo poslední mléko, byl si koupit žvýkačky, viděl mléko v akci, vzal celý karton. Já ho doma pochválila, hned mu to zaplatila. Pokud máte obchod daleko, je jasné, že tohle ti děti dělat nebudou, ale vždycky to jde zařídit podle potřeb rodiny.
Takhle vést děti se mi hodně vyplatilo, posledního půl roku to máme doma složitější, střídavá péče, kdy děti zůstávají ve stávajícím domově a střídáme se u nich my, rodiče. Doma naštěstí vše funguje, protože jsou zvyklí se zajímat a pomáhat. A věř mi, že je super, když v neděli večer přijdeš do bytu, kde týden vše fungovalo, děti spokojené aktivně prožitým víkendem a ještě tě na stole čeká ta upečená bábovka od nejmladší, takže nemusíš řešit pondělní snídani🙂

@luji zrejme si ty nepochopila muj, kdyz si napsala, ze je uplna blbost, ze se nejde venovat vsem na 100% (a nepocitam do toho povidani si se vsemi naraz u vecere, ale samostatny venovani se)
Sama pak pises, ze je kazda rodina jina a ja znam jen ty, kde to fakt pohoda neni, takze to asi blbost nebude. Buchtu sama upece i moje ctyrleta, (nechapu, co tu vsichni vytahujete peceni babovek jakej je to dukaz spravne vychovy a asi i duvod k porizeni dalsiho ditete nebo co 🤷‍♀️). Akorat ji teda nevytahne z trouby, tam jsem asi selhala...

@swan42 ja jsem zrovna moc casu o samote s mamou nemela (nejmladsi dite) a nijak jsem tim teda neutrpela 🤔 nekdy jsem si chtela sama povidat, tak jsem za ni prisla a vzdy si na me cas udelala (i kdyz ne hned treba), stejne tak na starsi... vetsinu aktivit jsme ale prozivali spolecne jako rodina. Nebo treba ta nabidka byla pro vsechny - napr. se hraly spolecenske hry a zapojil se kdo chtel ;) Venovat se na 100% prece neznamena, ze tomu diteti venuji naprosto veskery svuj cas a jen jemu osobne, a kdyz dite spi, tak teprve pracuju, bavim se, nebo tak 🤷Proste se da venovat 100% i trem detem, akorat to funguje jinak. A ja se teda 100% nevenuju ani kdyz jsem doma s jednim ditetem, stejne cumim do mobilu, nakupuju online, ctu si, siju...
Moje nejstarsi sestra byla treba v uceni nejvic problematicka, mama se s ni musela hodne ucit, takze jsem umela pocitat brzy, protoze jsem sedela s nimi u stolu a malovala jsem si a zapojovala se do jejich uceni. Prostredni zase umela cist ve skolce, ale davala si knihu naopak. Protoze proste koukala, jak sestra cte z druhe strany stolu. Nikdy jsme tim ale netrpel nikdo, proste nabidka na spolecne straveny cas tam byla 🙂 A bylo na nas, jestli to vyuzijeme a nebo ne.
Jako uprimne si myslim, ze moje mama v tom byla skvela a ne kazdy to tak zvladne a ja treba to zatim takhle nezvladam, ale strasne doufam, ze az mimino vyroste a dostaneme se z toho obdobi, kdy se neda s ditetem jeste domluvit, tak to bude u nas aspon trochu podobne 🙏 😊

@swan42 Na sto procent se ale nemuzes venovat ani dvema detem, takze budeme odted mit vsichni jen jedno?

@glitterglue nebo pro jistotu zadny 🙃

@swan42 já taky beru jako společný čas to, že se věnuju oběma dětem naráz. Někdy trávím čas jen s jedním, ale drtivou většinu času jsme všichni spolu. Někdy zábavím jedno něčím a věnuju se druhému, ale jako věnování se dětem beru i to, že jdeme na hřiště, kde přebíhám od jednoho ke druhému nebo si malujeme a chvílemi pomáhám jednomu a chvíli druhému. V tu chvíli svůj čas věnuju plnohodnotně dětem a nevidím rozdíl v tom, jestli tam u stolu sedí jedno nebo 5 dětí. 🤔 Pokud zrovna jedno z dětí potřebuje té péče víc, dám ho jemu, příště si to zas vybere druhé. Nemyslím si, že by ty děti byly ochuzené o rodiče, spíš v tom vidím obrovskou výhodu, protože mě třeba po pravdě vůbec, ale ani maličko nebaví sedět s dětmi a stavět si kostky nebo pít imaginární čaj a vyprávět něco za plyšáky. To dělají spolu a rozhodně si u toho užijí více legrace než se mnou. Nebo s tatínkem, ten si s nimi hraje rád, já je spíš pomazlím a něco si spolu vyrobíme. Stejně tak beru i jako věnování se muži, když jsme spolu, ale kolikrát se stalo, že mladší (už po obědě nespí) usne úplně pitomě navečer, takže my si povídáme nebo se přitulíme u filmu a kolem holt běhá dítě. 😃 I tak je to plnohodnotný čas nás jako partnerů. Takže pokud si hraju se všemi dětmi naráz, taky to beru jako plnohodnotný čas. Jsem tam pro ně.

Na tuhle otázku ti budu moc odpovědět v září 😁 ale osobně si myslím, že je to spíš rodina od rodiny. Jaké jste všichni nátury a jak to máte nastavené. Někdo není aktivní ani s jedním dítětem, jiný zvládá "malou školku". Já se necítím dětmi nijak extra omezována. (Samozřejmě spánek občas není úplně to, co bych chtěla). Ale co se týče činností a aktivit, odmala s nimi dělám téměř vše, i když samozřejmě se ty činnosti musí přizpůsobit dětem 🙂

Popravdě, pohoda to opravdu není. Zvládnout samozřejmě jde ledacos, ale na jaký úkor, že? Nenech se zmást takovými těmi řečmi, jak se další dítě už ztratí a někdo by zvládl ještě dvě. Další dítě prostě chce další pozornost, má další nároky, potřeby, hlas 😝. Ty první roky prakticky stoprocentní. Do toho ty starší dvě chtějí stále s tebou něco podnikat, mluvit, soupeří o pozornost. Někdo si představuje, že s dětmi jde vše. Tak mě 3. dítě první rok a půl jen řvalo, nesnaselo jakýkoliv druh cestování, takže představa, že ho hodím do sporťáku a vyrazíme všichni na kola nebo na brusle, tak to ani omylem. V nosítku chtělo být tak první 3 měsíce, pak už vůbec - opět kamkoliv vyrážet s ječícím batoletem na rukou...báječné. Do toho znudění predskolaci, co chtějí nonstop něco dělat. V zimě koloběh nemocí a zdravých dětí, se kterými nikam nemůžeš, protože to nemocné nenecháš doma. Manžel se sice snaží, ale jak často to reálně nastává, většina je stejně na mně. No jako dobrovolně bych do toho nešla ani omylem...ale někoho to možná naplňuje. 🤷‍♀️

Jde, vidím to v okolí. Pohoda sportuji, chodí ven, dělají různé aktivity, doma se starají o zvířata, domácí mazlíčky pořádají grilovačky. Rozdíl mezi dvěma nebo třemi dětmi je nulový

Jako mám tři děti,někdy je to v pohodě,někdy náročné,nejvíce je náročné rozvoz na kroužky,abych se přiznala,těším se ,až na kroužky budou jezdit sami,ale neměnila bych,hlavně když se na tebe ta nejmladší usměje,když si hezky spolu hrají,jsem taky ze tří děti a nelituji i když s bráchou jsme od sebe 7 let,tak jsem ráda,jezdili jsme na hory lyžovat,kempovat i k moři,se sourozenci mám dobrý vztah,sice si více píšu se sestrou jsme od sebe tři roky,ale nemám problém si povídat i s bráchou,jinak od září nám začne škola,to učení bude náročnější,ale pak od 5 třídy si bude dělat úkoly sama( možná dříve) ,já to jenom zkontroluji,když něco nebude chápat ráda vysvětlím

@pampelina18 Tak to vidíš těch 5 % jejich života, kdy to vyjde a udělají výlet nebo grilovačku a všichni jsou spokojení. Kolik to stojí nervů a času okolo, to už z toho nepoznáš. Nulový rozdíl to opravdu není. Ani logicky nemůže být. 🤷‍♀️

Nechci ti dat radu , ale prijemne se mi tvoje texty ctou ☺️

Akorat kdyz nehraji roli finance ani prostor , ber v potaz ze az se mimco narodi tak bude mladsi treba ve skolce a starsi pujde do skoly...takze idealka 🙂

My máme 4 děti a žijeme aktivní a naplněný život. Manžel je taktéž podnikatel, já jsem lékařka, budu letos nastupovat po dlouhé RD zpět do práce, děti jsou 9-8-6-skoro 3 roky. Každý z nich má nějaké koníčky (plavání, tanec, klavír, atletika, pro malého i Hudebníček), máme velký dům a zahradu. Snažíme se co to jde všechno nějak vyvážit. Aby byla udržovaná zahrada a dům, aby se často chodilo na výlety, aby se psaly úkoly, aby cvičili na klavír a aby jeli na závody s plaváním. Je jasné, že nic není 100%, spíš chceme, aby si vše vyzkoušeli a uměli a víme, že profíci z nich v těchto odvětvích nebudou. Mezitím já mám svůj okruh přátel, kde se realizuju v tom, že např organizujeme tábor nebo akce pro děti. Manžel se realizuje na zahradě. A dokonce jsme si letos poprvé po 10 letech střihli s manželem i letecký výlet do Paříže. Rozhodně žijeme naplněnější život než kdybychom měli jen ty dvě děti.

Nečetla jsem komentáře, ale napíšu Ti mojí zkušenost, protože to mám dost podobně jako Ty. Také jsem hodně aktivní a sportovní. Zahradničení jsem teda vzdala, ale mám zase jiné věci, takže to vychází třeba nastejno. Je to o prioritách. Já jsem za smečku 3 dětí šťastná! Teď, když má nejmladší 3 roky, je to čím dál lepší, jak jsou větší. Zpočátku to nechce mít moc ambice a tlak na to všechno stihnout, ale pak je to super a je víc lásky a víc veselo než jen se dvěma O🙂 Trvalo mi asi 8 měsíců, než si vše sedlo a objem nové práce (víc prádla, jiný režim) atd. Pokud je podpora partnera a nemáte problém s prachama, tak do toho rozhodně můžete s klidem jít a bude to skvělý 😉 My teď nakonec prodáváme dům a stěhujeme se do města, protože já nechci taxikařit a chci, aby chodili pěšky do školy, ale já to tak mám. To jen tak že nám s časem přichází nové výzvy. Hodně štěstí!

@prejeta_zaba :D jasný máš pravdu, ono totiž každý kdo se má líp a vše se mu daří a je spokojený tak to je vlastně špatně anebo to je troll. :D my máme dvě a vše je na pohodu, budeme mít tři a budeme si stále užívat.... Protože s dětmi jde všechno, ale to by ženským nesmělo být 40 když si dělají třetí 😀

To zalezi spis na osobnim nastaveni. 🤷‍♀️ My mame 3 deti (6, 4 a 9 mesicu) a aktivni jsme dost. Teda spis ja, manzel moc aktivni neni, jsme v tomto kazdy jiny. 🙂
Pro predstavu dneska dopo jsem byla na exkurzi ve spalovne Malesice, vcera vecer u kamaradky na vine, zitra mam keramiku, to chodim 1x za 14 dnu, za 2 tydny letime vsichni k mori, ja jsem aktivni osoba a jsem aktivni dost, rekla bych. 👌 Vetsi akce podnikame kazdy vikend, minimalne vylety, ja castecne pracuju z domova, k tomu mam vybor SVJ a komisi na urade. Doma bych sedet nemohla, ale to je proste povaha. 🙂
Manzel ac pisu, ze neni aktovni, coz teda neni, tak zas ma ale 1x tydne zkousku orchestru, kde hraje na cello, takze zas uplne doma taky nesedi. 🙂

@fatal_error jinak hlidani nemame vubec, takze treba dnes na tu moji exkurzi do spalovny si bral muz volno z prace, po obede tam hned letel a dneska tam bude az do vecera, padame na hubu, snadny to neni ani nahodou, nebudu lhat, ze je, je to narocny, ale me to proste bavi. 🙂 jako fakt me to bavi. 🙂 nesnasim nudu.

Jinak taky jsme aktivní,ne hodně,ale třeba v květnu jedeme s dětmi na tři dny na chalupu i s dětmi,já se těším,pak máme divadlo před divadlem jdeme na večeři,my naštěstí hlídání máme,ale mojí rodiče taky mají svoje aktivity,takže to hlídání nemáme každý měsíc a taky bydlí daleko ( hodinu cesta autem) a manžel mě postí s kámoškou na kafe,on pohlídá děti,tu nejmladší ještě ne tu kojím,ale až přestanu kojit,nemá problém pohlídat všechny tři děti a pak budu chodit i na plazmu,takže svým způsobem budu mít hodinku pro sebe ,ale ono to bude vždy jak na houpačce,jednou ji nahoře,jednou dole,takže jednou ten den je v pohodě,další den je to náročnější

@pampelina18 poznámka, ze rozdíl mezi 2 a 3 detma je nulový, me rozesmal 😂 To teda jako trojmatka potvrdit nemůžu.
Hele, mám tři a rozdíl to je. A to my nemusíme řešit finance ani prostor. Ale zvládat to časove… Když ti třeba střeli všechny rodicaky do jednoho dne, když děti nemají stejne zájmy a potreby a ty vymýšlíš společný výlet nebo dovolenou, to samy třeba jídlo - jasne, navarit jídlo při jednoho člena navíc je pohodicku, ale ty předpokladu, ze mají všichni rádi a neradi to stejne, když ti onemocní jeden, pak zase druhy a nakonec i třetí, tak už to taky byva k zblazneni. Záleží na mnoho okolnostech, někdo to zvládá s přehledem a na pohodu, někdo se v tom občas placa. Ale to i s jedním nebo se dvěma. Pokud hodně chceš, tak to s láskou zvladnes. Naskakovani do pracovního procesu po všech MD a RD není taky snadné, ale dá se to. Záleží, v jaké jsi profesi.

@pampelina18 vy máte 2, ale z toho miminko ne? Taky jsem mívala takové hrdinské řeči, že jsem mladá a že to budu zvládat s přehledem. Že se z toho aspoň tělo rychle vzpamatuje a budu mít energii na vše. A nestačila jsem se divit, když mi každý měsíc těhotenství přineslo nějakou novinku a na gyndě mi s klidem řekli, že to jsou úplně normální těhotenské obtíže. 😃 Po porodu rehabilitace, celkem dlouhé zotavování, přišla jsem o spoustu krve. Třeba s prvním dítětem jsme toho nacestovali, najezdili na kole, pěšky nachodili s kočárkem i nosítkem. Opravdu tvárné dítě, všechno šlo, ale druhé je často sabotér. Chtě nechtě nás to omezilo. A na sílu to brát nechci. 🙂 Jako výhodu beru to, že ač mi někdy nervy tečou gejzírem, tam nikdy nepadám na hubu. S mládím ta energie je lepší, ale už jsem pochopila, že s dětma se nedá vůbec nic plánovat a představovat si. Někdy to jde, někdy ne. Někdy se vypravíme během 5 minut, někdy je i hodina málo. To třetí buď zapadne nebo do toho hodí vidle úplně. Ale takovéhle silácké řeči, to je spíš neznalost. 🙂

Mame ctyri kousky (14, 11, 8 a 3 roky), jezdime v zime lyzovat, jezdime v lete k mori, vetsinou behem jara jeste nejaky city trip nebo prodlouzeny vylet v horach na tury a spousta jednodennich vyletu o vikendech, kdyz nemaji tri starsi sportujici deti zapasy a turnaje. Pres jejich sezonu je vozime na treninky a o vikendech na zapasy. Vyhodou tymoveho sportu je, ze dite muze jet i s jinymi rodici nebo s trenerem. Krom toho hraji deti na klavir, nekteri chodi na vytvarny kurz, na kurz 3D tisku, dramatak, sbor. Vozim jen na sport, zbytek si obstaraji sami. Deti si ukoly pisou samy, prijdou se nekdy treba poradit nebo vysvetlit, uci se velmi dobre. Mame psa, mame zahradu, kde mam hodne kytek, ale i zeleninu a mam i svoje zaliby. Pracuju na polovicni uvazek, hlidani nemame vubec zadny. Neni to sranda, neni to pro kazdyho a je potreba hodne time managementu😅

@mmmk mě by zajímalo,dá se ten time management naučit nebo se s ním člověk už rodí? 😃

Tak to jsi možná výjimka, v rodině mají všichni 3-5 děti a nikdo si nestěžuje. Ale to jsou lidi co žijí pro děti.

Upřímně mám dvě, srdíčko touží po 3, ale z praktickych důvodu nebude. Hrozně mě mrzí, že jsem si druhé miminko neužila a chtěla bych si to vynahradit, jenže to nedám ani fyzicky ani psychicky. Možná jsem looser nebo bábovka, ale jsme aktivní, pořád ve větru a i když synové nedělají vrcholový sport a kroužky mají v rámci školy, bývám někdy úplně ko.
S úkoly zatím pomáhám, jsou první a druhá třída, pomoc v domácnosti z lehka a spíš hravou formou, než poklidim po večeři, musím se hodně přemlouvat abych šla ještě se psem 😁
O víkendu buď celodenní výlet nebo uklízení celého bytu, občas trocha práce po večerech a celý týden řeším, kam vtesnat chvíli na běhání.
Za mě jsou dvě akorát, abych pokryla jejich potřeby po všech stránkách a nezhroutila se.
Ale jo, znám rodiny, které i s 3 fungují krásně 🤷